Útok na obří ropný tanker u pobřeží Dubaje dál vyostřil konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem. Vedle dalších raketových a dronových útoků znovu rozhýbal ceny ropy i pohonných hmot a přidal Donaldu Trumpovi další problém před listopadovými volbami do Kongresu.
Írán v noci zaútočil na plně naložený tanker Al Salmi plující pod kuvajtskou vlajkou. Loď po zásahu začala hořet a utrpěla poškození trupu. Podle kuvajtské ropné společnosti, které tanker patří, se útok obešel bez zranění posádky. Úřady v Dubaji později uvedly, že se požár po dronovém útoku podařilo dostat pod kontrolu.
Al Salmi může převážet zhruba dva miliony barelů ropy. Právě proto útok okamžitě zvýšil nervozitu na trzích. Ceny ropy po zprávách o zásahu krátce vyskočily a v USA se průměrná maloobchodní cena benzinu dostala nad čtyři dolary za galon, poprvé po více než třech letech. Dražší paliva už začínají dopadat na americké domácnosti i na republikány, kteří slibovali levnější energii a vyšší domácí těžbu.
Napětí dál roste i na dalších frontách. Izrael hlásí nové vlny íránských raket a dronů a zároveň udeřil na cíle v Teheránu i na infrastrukturu využívanou Hizballáhem v Bejrútu. V Teheránu byly podle místních zpráv slyšet exploze ve východní i západní části města, v části metropole navíc vypadl proud. Íránská armáda mezitím prohlásila, že v poslední vlně útoků mířila také na „úkryty“ amerického personálu na pěti základnách v regionu a v Izraeli.
Do války se nově zapojili i jemenští Húsíové, kteří v posledních dnech vyslali na Izrael rakety a drony. Turecko navíc oznámilo, že balistická střela vypálená z Íránu vnikla do jeho vzdušného prostoru, kde ji sestřelila protivzdušná obrana NATO. Izraelská armáda také uvedla, že v jižním Libanonu přišla o čtyři vojáky. Ve stejné oblasti v uplynulých dnech zahynuli i tři indonéští příslušníci jednotek OSN.
Washington mezitím posiluje vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Do regionu už začali přilétat tisíce vojáků z elitní 82. výsadkové divize, což podle amerických činitelů rozšiřuje Trumpovy možnosti i o případnou pozemní operaci v Íránu. Současně ale pokračují jednání. Karoline Leavitt řekla, že Trump chce do 6. dubna dosáhnout dohody, která by vedla k otevření Hormuzského průlivu. Dodala, že rozhovory postupují, i když se íránská veřejná vyjádření liší od toho, co Teherán neveřejně sděluje americkým představitelům.
Trump po vyjádření íránského ministerstva zahraničí přitvrdil. Napsal, že pokud nebude brzy uzavřena dohoda a Hormuzský průliv nebude okamžitě „Open for Business“, Spojené státy „úplně zničí“ íránské elektrárny, ropná pole i ostrov Chárk. Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí naopak označil americké návrhy za „nerealistické, nelogické a přehnané“ a prohlásil: „Naše pozice je jasná. Jsme pod vojenskou agresí. Proto soustředíme všechny síly na obranu.“ Bílý dům navíc připustil, že Trump zvažuje, zda by část nákladů války neměly nést arabské státy. Administrativa zároveň žádá Kongres o dalších 200 miliard dolarů na financování konfliktu.
