Ceny plynu v Česku rostou. Domácnosti mají v příštích měsících počítat s tím, že si za energie připlatí. Největší nárůst se očekává právě u plynu.
Po rychlém zdražení ropy a pohonných hmot se napětí na trhu přelévá i do nabídky dodavatelů plynu. Nové fixované ceníky už upravila innogy a analytici čekají, že se brzy přidají i další firmy. Noví zákazníci innogy si u patnáctiměsíční fixace připlatí 484 korun za megawatthodinu, zdražily i některé delší fixace.
Podle šéfa strategie společnosti EGU Michala Macenauera může cena plynu pro domácnosti v následujících dvanácti měsících vzrůst o 10 až 20 procent na úrovni konečné ceny. U elektřiny a ropy také čeká růst, ale právě u plynu má být dopad výraznější. Naopak lidé, kteří už mají cenu zafixovanou na 12 až 24 měsíců, změnu podle něj pocítí jen minimálně.
Analytik Petr Woff upozorňuje, že dodavatelé jen promítají dražší velkoobchodní ceny do maloobchodních nabídek. Macenauer to označuje za „logický a nevyhnutelný vývoj“ a dodává, že energetický trh zůstává silně konkurenční. Zároveň ale oba naznačují, že zatím není důvod k panice a současný vývoj je proti energetické krizi z roku 2022 pořád výrazně mírnější.
Dražší plyn a ropa se navíc mohou promítnout i do inflace. Macenauer odhaduje, že letošní růst cen v Česku by se kvůli zdražování energií mohl dostat na tři až čtyři procenta, přestože v únoru byla inflace jen 1,4 procenta. Připomíná ale, že nejde jen o samotné ceny energií, nýbrž i o to, jak na ně zareaguje celý trh a domácnosti.
V delším výhledu vidí Macenauer situaci klidněji. Trh se zkapalněným plynem by se podle něj mohl kolem let 2028 až 2030 dostat do přebytku, což by tlačilo ceny dolů. Evropa je navíc proti době před několika lety lépe připravená, protože výrazně snížila závislost na ruském plynu a víc dováží LNG. Zemní plyn podle něj z evropské energetiky jen tak nezmizí, protože v současném mixu za něj zatím není plnohodnotná náhrada.
