ZprávyŠvédsko přebírá vedení EU, hodlá navázat na úspěšné české předsednictví

Švédsko přebírá vedení EU, hodlá navázat na úspěšné české předsednictví

Česko dnes o půlnoci zakončí své všeobecně velmi dobře hodnocené předsednictví Rady Evropské unie, kterého se po něm na půl roku chopí Švédsko. Skandinávská země se bude pokoušet zachovat jednotný přístup sedmadvacítky k podpoře Ukrajiny a dalšímu tlaku na Rusko či posunout kupředu debatu o reformě trhu s energiemi. Vláda ve Stockholmu chce také prosadit přijetí dalších klimatických norem či pomoci k posílení konkurenceschopnosti evropských firem.

Mezi velká témata následujících šesti měsíců bude patřit i debata o nových fiskálních pravidlech bloku nebo rozšíření bezhraničního schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.

„Blahopřejeme českým kolegům k aktivnímu a angažovanému předsednictví, které přispělo k tomu, že EU byla jednotná a společně čelila našim sdíleným výzvám. Nejvýrazněji se to projevilo u naší reakce na ruskou invazi na Ukrajinu a následující energetickou krizi,“ sdělil ČTK švédský velvyslanec při EU Lars Danielsson. Vyzdvihl také českou roli při vyjednávání série klíčových norem z klimatického balíku označovaného jako Fit for 55. Švédsko podle něj hodlá od začátku ledna na práci českého předsednictví navázat.

Tradičně proevropskou severskou zemi od října vede menšinová pravicová vláda konzervativního premiéra Ulfa Kristerssona, která se opírá o hlasy euroskeptické a protiimigrační strany Švédští demokraté. Od některých diplomatů v Bruselu jsou slyšet obavy z jejího negativního vlivu na evropskou politiku Švédska, nový kabinet však dává najevo, že hodlá pokračovat v dlouhodobě aktivním kurzu své země.

„Švédsko přebírá předsednictví v době, kdy Evropská unie čelí bezprecedentním výzvám. Základem pro naše priority je zelenější, bezpečnější a svobodnější Evropa,“ prohlásil premiér Kristersson.

Část priorit je dána dlouhodobou politickou agendou, kterou předsednické země domlouvají s Evropskou komisí. Plynulou návaznost na české vedení bloku navíc zajišťuje dlouhodobá spolupráce tria předsednických zemí, která fungovala během českého půlroku a bude pokračovat dále pouze s tím rozdílem, že k Česku a Švédsku přibude místo Francie Španělsko, které vedení EU převezme v polovině roku.

Švédsko hodlá mimo jiné pokračovat v dojednávání protiruských sankcí, jejichž celkově desátý balík by měla podle odhadů diplomatů unie schválit nejpozději v únoru. V oblasti energetiky se Česku v polovině prosince podařilo vyjednat další sadu krizových opatření včetně nouzového omezení cen plynu. Na Švédsku bude vedle dojednání několika norem důležitých pro přechod k obnovitelným zdrojům energie zejména rozjezd debaty o dlouhodobé reformě energetického trhu včetně oddělení cen plynu a elektřiny. V této věci zatím unijní země nejsou jednotné a čekají na konkrétní návrhy Evropské komise.

Stockholm mezi svými prioritami uvádí i posílení odolnosti a konkurenceschopnosti unijního trhu a firem. Členské státy nemají jednotný pohled na to, zda by si EU měla v zájmu podpory vlastních ekonomik v kritické době vzít další společnou půjčku prosazovanou zejména jihoevropskými zeměmi. Švédsko, které v tomto bodě patří ke zdrženlivějším státům, bude mít za úkol řídit diskusi o možných formách podpory.

Za své další priority označuje švédská vláda vedle pokračování přechodu k zelené ekonomice, kde by chtěla navázat na aktivní český přístup ke schvalování klimatických norem, také ochranu demokracie a vlády práva. Naproti tomu velký pokrok neočekávají znalci bruselského dění vzhledem k postojům švédské protiimigrační pravice u reformy migračních a azylových pravidel EU, jejíž klíčová část již přes dva roky vázne na sporu o míru vzájemné solidarity mezi členskými státy bloku při přijímání uprchlíků a navracení migrantů.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama