Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.
V centrálním Turecku se stále častěji objevují obří propady půdy, které mění krajinu i každodenní život místních farmářů. Nejvíce postižená je provincie Konya, přezdívaná obilnice Turecka. Právě odsud pochází významná část domácí zemědělské produkce. Dnes ale pole připomínají krajinu posetou krátery, které se mohou otevřít téměř bez varování.
Odborníci upozorňují, že nejde jen o důsledek dlouhodobého sucha. Klíčovou roli hraje také rozsáhlé čerpání podzemní vody, často z nelegálně vybudovaných studní. Klimatická změna celý problém dál zhoršuje, protože období sucha přicházejí častěji, trvají déle a mají větší dopady na krajinu i zemědělství.
Droughts are transforming the Turkish landscape with massive sinkholes https://t.co/zUyMnzFdZN
— Betül (@BlackBetush) June 25, 2026
Podzemní voda mizí rychleji, než se stačí obnovit
Konya leží v uzavřené pánvi, kde voda neodtéká do moře. Podzemní zásoby proto představují základ celého místního ekosystému. Pod povrchem se nachází měkké krasové horniny, které si díky vodě dlouhodobě udržují stabilitu. Jakmile ale voda mizí, horniny slábnou a zem se začne propadat.
Podle odborníků se v oblasti nacházely už v minulosti přirozené propady. V posledních letech se však jejich počet výrazně zvýšil. Úřady evidují už stovky kráterů a některé dosahují průměru přes 200 metrů i hloubky více než 170 metrů. Pro farmáře představují nejen překážku při obdělávání polí, ale také bezpečnostní riziko.
Farmář Mehmet Akıf Işıklı hospodaří poblíž města Karapınar už od poloviny devadesátých let. Na jeho pozemku se propad otevřel před téměř dvaceti lety a další vznikl na sousedním poli. Vzpomíná, že při prvním kolapsu půdy se zem právě začala propadat a uvnitř bublala voda. Dnes už podobné události místní nepřekvapují, i když jim komplikují každodenní práci.
Odborníci volají po změně zemědělské politiky
Podle ochránce přírody Güven Eken podzemní voda dříve fungovala jako přirozená opora celé krajiny. Vodní kapacita se snižuje kvůli nesprávné nadměrné závlaze. Podzemní řeky prakticky vyschly. Dodává také, že voda, která dříve proudila pod pánví Konya, už tam není. Celý systém vyschl.
Na problém upozorňují i další organizace. Studie WWF Türkiye už před více než deseti lety odhadla, že ze zhruba 100 tisíc studní bylo asi 66 tisíc nelegálních. Spotřeba vody tehdy převyšovala dostupné zásoby přibližně o polovinu. Podle odborníků se podzemní voda nestačí obnovovat a zemědělství tak využívá zdroje, které budou v budoucnu chybět.
Geolog Fetullah Arık upozorňuje, že propady není vhodné zasypávat bez odborného posouzení. Pod povrchem totiž často zůstávají rozsáhlé dutiny, které mohou způsobit další kolaps. Jeho tým proto vytváří mapy rizikových oblastí, které mají pomoci při plánování výstavby i ochraně obyvatel.
Odborníci se shodují, že samotné sucho není hlavní příčinou současné situace. Jak říká Arık, „klimatická krize problém urychlila, ale není jeho hlavní příčinou.“ Podle něj jsou propady jen špičkou ledovce. Pokud se nezmění způsob hospodaření s vodou a podpora náročných plodin, může se problém dál zhoršovat a ohrozit budoucnost zemědělství v celém regionu.
