Praha 22. června 2022 (PROTEXT) – Naprostá většina ukrajinských uprchlíků pobývajících v České republice má vysokoškolské vzdělání a více než polovina z nich hodlá v zemi nastoupit do zaměstnání. Vyplývá to ze studie „Ukrajinští uprchlíci v České republice“, kterou vypracovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity.
Téměř dvě třetiny uprchlíků, kteří překročili české hranice po 24. únoru 2022, mají vysokoškolské vzdělání a zastupují profese, které jsou v České republice považovány za nedostatkové. Nejčastěji se jedná o vysoce kvalifikované odborníky (22 %), pracovníky ve službách (13 %), manuální pracovníky a techniky (11 %), učitele a pracovníky ve školství (devět %).
Autoři studie upozornili, že až 52 % uprchlíků z Ukrajiny hodlá během svého pobytu v České republice nastoupit do placeného zaměstnání. Pouze 14 % respondentů deklaruje záměr živit se vlastními finančními prostředky. Jen sedm % z nich plánuje požádat v ČR o status uprchlíka.
Většina uprchlíků (56 %) se chce po skončení války vrátit na Ukrajinu. Téměř každý čtvrtý (24 %) uvádí, že chce v České republice zůstat déle. Naopak 20 % respondentů hodlá emigrovat dále. Nejčastěji poukazují na destinace jako Německo (31 %), Slovensko (19 %) a Rakousko (11 %). Studie ukázala, že až 52 % ukrajinských uprchlíků pobývajících v ČR deklaruje znalost angličtiny na komunikativní úrovni a češtiny 24 %.
„Změny zavedené v předpisech EU o přeshraniční mobilitě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu změnily charakter migrace ukrajinských občanů do ČR. Před začátkem války mělo zaměstnávání ukrajinských občanů krátkodobý charakter, který byl dán dobou platnosti víz. Dnes se doba zaměstnání občanů této země prodloužila ze 180 dnů na minimálně jeden rok,“ zdůrazňuje Michalina Sielewicz, ředitelka pro rozvoj mezinárodního obchodu migrační platformy EWL.
Expertka EWL uvádí, že před válkou pracovalo v České republice téměř 200 tisíc ukrajinských občanů. A po 24. únoru 2022 již v České republice nastoupilo do zaměstnání více než 50 tisíc ukrajinských uprchlíků, tedy asi třetina dospělé uprchlické populace.
„Tato otázka zůstává důležitá z pohledu ukrajinských občanů, kteří mohou nastoupit do zaměstnání a navázat trvalé vztahy s českou společností ve snaze přečkat válku. Představuje také příležitost k posílení české ekonomiky po pandemii civid-19, která se vyznačuje zřetelně se prohlubujícími rozdíly na trhu práce, přestože země má nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii,“ dodává Michalina Sielewicz.
Ze studie vyplývá, že naprostou většinu uprchlíků (celých 94,5 %) tvoří ženy, mezi nimiž je více než polovina matek s dětmi do 18 let. Autoři zprávy zdůrazňují, že poskytování podpory v oblasti psychologické péče a rozvoj přátelských řešení na trhu práce je jednou z největších výzev poskytování pomoci.
Speciální zpráva vznikla na základě analýzy výsledků sociologického výzkumu „Ukrajinští uprchlíci v České republice“, který od 13. do 23. května 2022 realizovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity v Praze, Ostravě a Bohumíně. Dotazováno bylo 400 ukrajinských občanů, kteří se rozhodli přijít do České republiky po 24. únoru 2022 kvůli ruské agresi proti Ukrajině.
Celou zprávu najdete ZDE/
Kontakt:
