Stoupající hladina moře, oteplování oceánů, znečištění i úbytek pobřežních mokřadů zhoršují podmínky pro tažné bahňáky na severovýchodním pobřeží Brazílie. Ptáci, kteří každoročně urazí desetitisíce kilometrů mezi Jižní a Severní Amerikou, přicházejí o klíčová místa k odpočinku i získávání potravy. Vědci zároveň upozorňují, že stejnými změnami trpí i místní ekosystémy a komunity závislé na pobřeží.
Jedním z nejohroženějších druhů je jespák rezavý. Každý rok tráví několik měsíců na brazilském pobřeží, kde si vytváří zásoby energie před náročnou cestou do arktických oblastí, kde hnízdí. Aby zvládl let dlouhý přibližně 8 000 kilometrů bez zastávky, musí před odletem výrazně zvýšit svou hmotnost. K tomu ale potřebuje dostatek potravy v pobřežních mokřadech, mangrovech a bahnitých mělčinách.
Bahňáci ztrácejí místa k odpočinku i hledání potravy
Právě tato stanoviště jsou stále více pod tlakem. Výzkumy ukazují, že ptáci závislí na pobřežních mokřadech mohou do poloviny století přijít o více než polovinu svého vhodného prostředí. Vyšší hladina moře zmenšuje plochy obnažené při odlivu, silnější pohyby vody urychlují pobřežní erozi a oteplování ovlivňuje množství drobných bezobratlých, kterými se bahňáci živí.
Brazilští odborníci sledují populaci ptáků pravidelným sčítáním v oblasti Potiguarské pánve ve státě Rio Grande do Norte. Během letošního jarního monitoringu zaznamenali více než 3 500 bahňáků včetně stovek jespáků rezavých. Cílem dlouhodobého sledování je zjistit, jak jednotlivé druhy využívají pobřežní lokality, aby bylo možné lépe plánovat jejich ochranu.
Brazilský ekolog a ornitolog João Damasceno, který vede projekt Flyways organizace SAVE Brasil, připomíná, že bahňáci představují citlivé ukazatele stavu přírody. „Bahňáci jsou určitým druhem environmentálních teploměrů. Jsou ukazateli stavu životního prostředí a ukazují, zda jsou jejich stanoviště v dobrém stavu, nebo ne.“
Klimatická změna není jedinou hrozbou
Na pobřeží se ale neprojevují jen dopady změny klimatu. Problémy způsobuje také znečištění odpadem, nedostatečné čištění odpadních vod nebo provoz motorových vozidel na plážích. Lidé žijící podél pobřeží upozorňují, že porosty mangrovů mizí, některé druhy měkkýšů a korýšů stále ubývají a okolní prostředí se rychle mění.
Další otázky vyvolává rychlý rozvoj větrné energetiky a projektů na výrobu zeleného vodíku. Přestože mají pomoci omezit emise skleníkových plynů, některé plánované stavby mohou zasáhnout oblasti, které ptáci využívají při migraci. Odborníci upozorňují například na riziko střetů s elektrickým vedením nebo na potřebu podrobněji prozkoumat vliv nových zařízení na chování migrujících druhů.
Na ochranu pobřežních ekosystémů už vznikají první konkrétní opatření. Dobrovolníci a studenti pomáhají s obnovou mangrovů, pokračuje pravidelné sledování ptačích populací a ve školách probíhají programy zaměřené na ochranu přírody. Ve státě Rio Grande do Norte navíc letos poprvé začal platit oficiální seznam ohrožených živočišných druhů, na kterém je zařazeno také osm druhů tažných pobřežních ptáků.
