Praha 8. června 2026 (PROTEXT) – Z produktu, který často jen zpomaloval znehodnocování peněz, se stal jeden z nejzajímavějších bezpečných nástrojů pro běžné domácnosti. Při dubnové inflaci 2,5 % a nejlepších sazbách kolem 4 až 4,2 % ročně může dobře zvolený spořicí účet po zdanění přinést kladný reálný výnos.
Spořicí účty se po letech vracejí do role atraktivního produktu. Inflace se podle posledních dat ČSÚ drží na úrovni 2,5 % a nejlepší nabídky na trhu se pohybují kolem 4 % ročně, v některých případech až na úrovni 4,2 % (při splnění podmínek), u dětského spořicího účtu mBank dokonce 5,01 % (je zde ale limit 50.000 Kč).
Po započtení 15% srážkové daně znamená 4% spořicí účet čistý výnos zhruba 3,4 %. U vkladu 500.000 Kč to představuje přibližně 17. 000 Kč čistého úroku za rok. Pokud by stejná částka ležela na běžném účtu s úročením 0,1 %, čistý výnos by činil přibližně 425 Kč ročně. Rozdíl u půlmilionové rezervy tak může dosahovat více než 16.500 Kč ročně.
„Spořicí účet dnes znovu dává smysl. Ne jako náhrada investování, ale jako bezpečná rezerva, která po letech konečně dokáže peníze nejen chránit, ale u nejlepších nabídek i reálně zhodnocovat. Rozdíl mezi dobrým a špatným účtem už není kosmetický. U větších rezerv se bavíme o tisících až desetitisících korun ročně,“ říká Michal Bajer, CEO portálu Půjčka.co, který působí na trhu déle než 10 let.
6 % tehdy nebylo víc než 4 % dnes
Současná situace je výrazně odlišná od období prudkého růstu cen. V roce 2022 se sice na trhu objevovaly spořicí účty se sazbami kolem 6 %, ale při dvouciferné inflaci šlo spíše o psychologickou ochranu než o skutečné zhodnocení peněz.
„6% spořicí účet při 15% inflaci byl jen psychologická náplast. 4% účet při inflaci kolem 2,5 % je úplně jiný produkt. Na první pohled vypadá sazba nižší, ale reálně chrání peníze výrazně lépe. To je zásadní rozdíl, který podle nás řada domácností stále podceňuje “ vysvětluje Bajer.
Velké banky znovu soutěží o vklady
Změnil se také samotný bankovní trh. Ještě před několika lety platilo, že nejvyšší sazby nabízely hlavně menší banky nebo specializované instituce, často s časovým omezením nebo složitějšími podmínkami. Velké banky mohly ve větší míře spoléhat na pohodlnost klientů, kteří nechávali peníze na běžných účtech nebo na slabě úročených spořicích produktech.
Nyní se situace změnila. Velcí hráči běžně nabízejí sazby až kolem 4 %, i když často s dodatečnými podmínkami nebo limity. Trh je tak pro běžného klienta výrazně zajímavější než v době nulových sazeb. „Banky znovu pochopily, že peníze domácností nejsou samozřejmost. Klient, který má na účtu několik set tisíc korun, už nemusí mlčky přijímat nulový nebo směšný úrok. Pokud banka nenabízí rozumné zhodnocení, dnes má smysl podívat se jinam,“ doplňuje Bajer.
Pravidlo 3 mezd je zastaralé
Spolu s novými podmínkami se mění i zažitá doporučení. Staré pravidlo, že by na spořicím účtu měla ležet rezerva ve výši 3 mezd, je podle odborníků zavádějící.
Přesnější je počítat finanční rezervu podle skutečných měsíčních nákladů. Jinou rezervu potřebuje člověk bez závazků, jinou rodina s hypotékou, dětmi, autem a vyššími fixními platbami. Svobodnému zaměstnanci s nízkými náklady mohou stačit 3 měsíce provozu domácnosti. U rodiny s hypotékou nebo podnikatele však může dávat smysl držet na bezpečně úročeném účtu rezervu odpovídající 6 až 12 měsícům výdajů.
„3 průměrné mzdy mohou vypadat jako slušná rezerva, ale pro rodinu s hypotékou, dětmi a měsíčními výdaji 100.000 Kč to může být jen velmi tenká bezpečnostní síť. V současné situaci dává větší rezerva na kvalitním spořicím účtu větší smysl než dříve. Ne proto, že by lidé neměli investovat, ale protože bezpečná hotovost už nemusí ležet ladem,“ uvádí Bajer.
Největší chyba není vyšší rezerva. Největší chyba je špatný účet
Spořicí účet však nemá nahrazovat dlouhodobé investování. Peníze, které domácnost nebude potřebovat 5, 10 nebo více let, mají obvykle lepší místo v diverzifikovaném investičním portfoliu. Smyslem spořicího účtu je především bezpečná a rychle dostupná rezerva.
„Češi často hledají slevy v obchodech v řádu desetikorun, ale stovky tisíc korun nechávají ležet na účtech, kde jim nevydělávají skoro nic. To je drahá pohodlnost. Největší chyba dnes není mít na spořicím účtu více peněz než dřív. Největší chyba je mít je na špatném spořicím účtu,“ uzavírá Bajer.
Zdroj: Půjčka.co
