menu

9.2 C
Czech
Neděle 11. května 2025

Fed se nebojí Trumpa, ale stagflace. Ponechal sazby neměnné

Americká centrální banka (Fed) ponechala ve středu úrokové sazby neměnné, jak investoři očekávali. Podle jejího šéfa Jerome Powella není potřeba s revizí měnové politiky pospíchat. Americký prezident Donald Trump po něm požaduje snižování sazeb, ale sám svou celní politikou způsobuje značnou nejistotu na trzích. Fed nyní zkoumá dopady jeho ekonomické agendy, přičemž Powell varoval před stagflací.

Ukrajinská armáda druhou noc v řadě útočila na Moskvu, bojuje i v Kurské oblasti

Ruské úřady dnes hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna letiště. Ukrajinská armáda v noci také ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti. Celkem podle ruského ministerstva obrany ruské letecké síly zničily v noci 105 ukrajinských dronů, informovala agentura Reuters.

Společnost Meta hrozí odstraněním amerického zpravodajského obsahu z Facebooku

Vedení společnosti Meta odmítá návrh zákona projednávaný americkým Kongresem. Legislativa by totiž udělila mediálním domům větší pravomoci při vyjednávání podílů na ziscích z příspěvků se zpravodajským obsahem sdílených na Facebooku. Novináři si stojí za tím, že na podobných statusech vydělává Meta skrz reklamu více než oni samotní. Firma však nyní v USA hrozí kompletním odstraněním takového obsahu. Informoval o tom server BBC a CNN.

Nová legislativa navržená senátorkou Amy Klobuchar vyvolává ve Spojených státech amerických kontroverzi. Návrh zvaný Zákon o novinářské soutěží a ochraně (Journalism Competition and Preservation Act) má přitom podporu jak republikánů, tak demokratů. Jeho cílem je udělit mediálním organizacím více pravomocí při vyjednávání se sociálními médii. Dlouhodobě totiž usilují o vyšší podíl na ziscích z reklam u příspěvků obsahujících jejich zpravodajský obsah. Informoval o tom server BBC.

Takový scénář se však nelíbí například společnosti Meta vlastnící Facebook a Instagram. Její vedení proto v současnosti hrozí odstraněním amerického zpravodajského obsahu ze svých sociálních sítí. Argumentuje totiž tím, že platformy společnosti naopak lákají více čtenářů a zpravodajským serverům tak ve skutečnosti pomáhají. Podle něj navíc výdělek ze zpráv činí jen zlomek příjmů společnosti. Novináři mají ovšem zcela opačný názor a mají za to, že na jejich práci firma Meta neférově vydělává.

Proti novému návrhu zákona se na Twitteru oficiálně ohradila mluvčí společnosti Meta Andy Stone. „Pokud Kongres tento návrh neuváženě schválí jako součást národní bezpečnostní legislativy, budeme přinuceni zvážit úplné odstranění zpráv z naší platformy,“ vzkázala.

Zákonodárci totiž podle serveru France24 plánují zmíněný návrh přidat do roční legislativy týkající se obrany. „Pokud nebude Kongres jednat, riskujeme, že povolíme sociální médiím, aby se v podstatě stala americkými lokálními novinami,“ okomentovala situaci organizace reprezentující americké vydavatele The News Media Alliance.

Stejně jako nyní v USA hrozil Facebook i v Austrálii. Nakonec se však společnost s médii domluvila

Podobný zákon pak v březnu minulého roku přijala také Austrálie. Facebook následně dočasně zablokoval zpravodajský obsah na své platformě. Vedení společnosti ovšem později změnilo názor a rozhodlo se s australskou vládou vyjednat kompromis. Od té doby společnost Meta spolu s dalšími velkými technologickými firmami podepsala více než 30 dohod s mediálními organizacemi. Na základě nich je v současnosti kompenzuje za obsah, který jim samotným vydělává.

Návrh legislativy ovšem ve Spojených státech vyvolal také kritiku některých uskupení občanské společnosti. V úterý totiž podle serveru CNN Business sepsala společně dopis adresovaný americkým zákonodárcům. Upozorňují v něm, že by nový zákon mohl způsobit rozšíření dezinformací. Podle nich by totiž zpravodajské servery mohly platformy žalovat za to, že úmyslně snižují dosah příspěvků s jejich obsahem. A to i v případech, kdy by jejich články zahrnovaly zavádějící nebo lživé informace.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Šmejc odchází z PPF, odměnou mu jsou více než tři miliardy a nová role v dozorčí radě

Tři roky vedl Jiří Šmejc jednu z nejvlivnějších finančních skupin ve střední Evropě. Měl za úkol přetvořit PPF po smrti zakladatele Petra Kellnera. Teď končí a odnáší si víc než tři miliardy korun – a taky místo v dozorčí radě. PPF mezitím vstupuje do nové éry s dvěma CEO.

USA a Británie uzavřely obchodní dohodu. Obě strany si ji pochvalují, experti jsou skeptičtí

Spojené státy a Velká Británie ve čtvrtek dosáhly obchodní dohody, napsal na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Ta zahrnuje snížení cel na dovoz automobilů a odstranění poplatků zatěžujících ocel a hliník. Britský trh se zase více otevře americkým zemědělským produktům. Obě strany prezentují dohodu jako významný krok, její dopad je ovšem sporný.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
Reklama

DOPORUČUJEME

Šmejc odchází z PPF, odměnou mu jsou více než tři miliardy a nová role v dozorčí radě

Tři roky vedl Jiří Šmejc jednu z nejvlivnějších finančních skupin ve střední Evropě. Měl za úkol přetvořit PPF po smrti zakladatele Petra Kellnera. Teď končí a odnáší si víc než tři miliardy korun – a taky místo v dozorčí radě. PPF mezitím vstupuje do nové éry s dvěma CEO.

USA a Británie uzavřely obchodní dohodu. Obě strany si ji pochvalují, experti jsou skeptičtí

Spojené státy a Velká Británie ve čtvrtek dosáhly obchodní dohody, napsal na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Ta zahrnuje snížení cel na dovoz automobilů a odstranění poplatků zatěžujících ocel a hliník. Britský trh se zase více otevře americkým zemědělským produktům. Obě strany prezentují dohodu jako významný krok, její dopad je ovšem sporný.

USA a Čína míří k jednacímu stolu. Trump připouští snížení cel

Americký prezident Donald Trump vyslal signál, že by vysoká cla na čínský dovoz mohla brzy klesnout. Týden před klíčovým setkáním zástupců USA a Číny označil současnou výši 145 procent za neudržitelnou.

Fed se nebojí Trumpa, ale stagflace. Ponechal sazby neměnné

Americká centrální banka (Fed) ponechala ve středu úrokové sazby neměnné, jak investoři očekávali. Podle jejího šéfa Jerome Powella není potřeba s revizí měnové politiky pospíchat. Americký prezident Donald Trump po něm požaduje snižování sazeb, ale sám svou celní politikou způsobuje značnou nejistotu na trzích. Fed nyní zkoumá dopady jeho ekonomické agendy, přičemž Powell varoval před stagflací.

USA nepotřebujeme! Spojené království a Indie mají vlastní obchodní dohodu

Velká Británie a Indie uzavřely historickou dohodu o volném obchodu, která do deseti let osvobodí pohyb zboží mezi oběma zeměmi od cel. Pro ostrovní stát jde o největší a nejvýznamnější obchodní dohodu od odchodu z Evropské unie (EU) v roce 2020.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

V Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Uvedla to francouzská média, která jsou na místě společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil Trump

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil dnes americký prezident Donald Trump na své sociální sítí Truth Social. Dodal, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.

Mexiko žaluje Google kvůli přejmenování Mexického zálivu

Mexiko podalo žalobu na Google kvůli změně názvu Mexického zálivu na „Gulf of America“ v mapové aplikaci. Technologický gigant tak reagoval na lednový výnos prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil americkým úřadům používat nový název pro severní část zálivu.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás