Existuje mnoho slavných soch, o kterých se učí již malé děti ve škole. Obrázky však nenahradí zážitek, kdy si tato světoznámá umělecká díla prohlédnete na vlastní oči.
Jako každý velký román nebo film, velké umění vypráví sugestivní příběhy. Slavné sochy navíc nemusí nutně spadat do žádné přednastavené kategorie. Ve skutečnosti mnoho slavných sochařských děl ve své době rozbilo formy v uměleckých, kulturních a společenských normách.
Mojžíš, Kostel San Pietro in Vincoli, Řím
Michelangelův Mojžíš se objevil jako součást hrobky navržené umělcem pro papeže Julia II. (Giuliano della Rovere, zvolen 1503-1513). Historik umění H.W. Janson popisuje výraz sochy jako „bdělý a meditativní“.
Details of statue of Moses from work of Michelangelo in Renaissance era.
— Archaeo – Histories (@archeohistories) November 1, 2021
Small muscle in the forearm of the Moses. When he raises his hand, it begins to contract as if it was a real muscle and not just an ordinary sculpture.
(1513 AD, Rome – Italy)#archaeohistories pic.twitter.com/QZnzPO5vwA
Stavba hrobky pro papeže Julia II. trvala více než 40 let Michelangelovy kariéry (1505-1545). Ve skutečnosti je Mojžíš po tolika desetiletích jediným kusem, který přežil z původního návrhu. Je důvodem, proč se v tomto kostele scházejí turisté.
Discobulus, několik lokalit (kopie)
Pravděpodobně jedna z nejznámějších póz, které lze v umění zvěčnit. Toto dílo známého řeckého sochaře Myrona z poloviny 5. století př. n. l. se dochovalo pouze v několika starověkých římských kopiích. Například historik umění Ian Chilvers říká, že nejlepší kopie (z 2. století našeho letopočtu) je v Národním římském muzeu Palazzo Massimo alle Terme v Římě. Kromě toho je další kopie vystavena v Britském muzeu v Londýně.
Z Myronova nejslavnějšího díla se bohužel nedochoval žádný vizuální záznam. Znázorňoval bronzovou krávu a kdysi stál na starověké agoře v Aténách.
Čůrající chlapeček, Brusel
Těžko budete hledat milovanější a vtipnější příklad sochařství. Tato malá bronzová socha hraje v historii belgického hlavního města mimořádnou roli. V posledních desetiletích bývá Mannekin Pis oblékán pro zvláštní příležitosti. Můžete ji tak vidět v dresu belgického národního týmu nebo v chirurgické masce. Dnešní bronz pochází z roku 1965. Originál si můžete prohlédnout v bruselském městském muzeu.
Benátští bronzoví koně, Bazilika svatého Marka, Benátky
Jen málo koní nebo uměleckých děl bylo oslavovanými trofejemi pro tolik dobyvatelů jako Benátští bronzoví koně. Pravděpodobně pocházejí z Řecka ze 4. století před naším letopočtem. Nero je pak dopravil do Říma. Císař Konstantin však vzal koně do svého nového hlavního města Konstantinopole. Jak se tedy dostali do Benátek?
Tady do příběhu vstupují křižáci. Během křižáckého plenění Konstantinopole v roce 1204 byly bronzové sochy odvezeny do Benátek. V Benátkách stáli na stráži nad balkonem baziliky svatého Marka, kde dóže vystupoval na veřejnosti. Pak je uchvátil Napoleon a vystavil v Paříži. Po Napoleonově pádu našli koně cestu zpět do Benátek.
Michelangelův David, Galerie Accademia, Florencie
Michelangelův David ve Florencii je konečným tvůrčím vyjádřením renesančních ideálů. Na rozdíl od Donatellova Davida má Michelangelův David svaly. Sochař se postaral o to, aby David vyzařoval sebevědomí a sílu. Jak poznamenává historička umění Dana Arnoldová, žádné dílo neohlašovalo vzestup renesanční kultury a myšlení tak jako Michelangelův David. Michelangelovi bylo pouhých 26 let, když ho florentští vůdci pověřili, aby vytesal vlastenecký symbol jejich republiky.
