ZprávyRuská armáda nutí migranty z Afriky bojovat na Ukrajině

Ruská armáda nutí migranty z Afriky bojovat na Ukrajině

Ruská federace se snaží uprostřed obrovských ztrát doplňovat stavy na frontě migranty z Afriky. Pokud nevstoupí do armády, úřady jim neprodlouží víza, upozornila zpráva agentury Bloomberg s odkazem na hodnocení evropských úředníků. Někteří z nich se setkali i s výhružkami deportací. Informují o tom Business Insider a The Kyiv Independent.

Rusko podle Ukrajiny ve válce ztratilo přes půl milionů mužů. Aby mohla země vést opotřebovávací válku, musí na bojišti doplňovat stavy. Již dříve se psalo o verbování mužů v chudých státech, například v Nepálu.

Podle listu The New York Times dokonce ruská armáda do svých řad láká ženy, kterým nabízí plat a výcvik. O zoufalství ruských ozbrojených sil vypovídá i snaha dostat na frontu migranty z Afriky, píše Business Insider s odkazem na Bloomberg.

Úřady jim odmítají prodloužit víza, pokud si nenasadí uniformu. Jeden z evropských úředníků agentuře sdělil, že některým z nich je ze strany úřadů vyhrožováno deportací, pokud neodjedou bojovat na Ukrajinu.

Někteří z uprchlíků se snaží ruské úředníky podplácet, aby se válce vyhnuli. Podle článku deníku The Kyiv Independent přimělo Rusko bojovat na Ukrajině tisíce afrických migrantů. Nasadilo je na frontu u Charkova.

Armáda vězňů  

„Některým z těchto lidí se podařilo podplatit úředníky a stále se bojům vyhýbají,“ píše ve zprávě agentura. Rusko do svých řad verbuje spíše muže z etnických menšin žijících na venkově než členy společenských vyšších vrstev například v Moskvě.

Ruská armáda také verbuje vězně. Před válkou jich Rusko drželo za mřížemi přes 420 tisíc, v říjnu už jich bylo jen 266 tisíc, což je historické minimum, uvedl náměstek ruského ministra spravedlnosti Vsevolod Vukolov.

Ruská armáda od začátku války naverbovalo zhruba 100 tisíc vězňů, často mužů v důchodovém věku, uvedl podle webu Newsweek ruský aktivista za lidská práva žijící v exilu Vladimir Osechkin s odkazem na zdroje v ruském vězeňském systému.

Podle něj každý den na Ukrajině padne asi tisícovka trestanců. Ruská armáda jim slibuje milost a finanční odměny. Sází na špatně vycvičené muže, které nahání na obránce ve smrtících vlnách nehledě na ztráty.

Reklama

Doporučujeme

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.

Kraken otevřel kryptu cestu k účtu u Fedu

Kryptoměnová burza Kraken získala přístup k účtu u americké centrální banky. Jde o první případ, kdy podobný účet získala firma z kryptosektoru, a otevírá to cestu k užšímu propojení digitálních aktiv s tradičním finančním systémem.

Stín, nebo smrt. Vedra už překračují naše limity, šokovalo vědce

Často se mluví o neobyvatelnosti planety v důsledku klimatických změn v budoucnosti. Podle nové studie však takové podmínky nastávají už během těch nejhorších vln veder. Jsme náchylnější k rostoucím teplotám, než se dosud myslelo, varují odborníci. Sami přiznávají, že si budoucnost zatím nedokážou představit.

Kolem jednání USA a Íránu panuje nejistota, Teherán žádá klid zbraní v Libanonu

Nejistota stále panuje kolem na dnešek či sobotu plánovaných mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Stanice NBC dnes informovala, že poblíž pákistánské letecké základny Nur Chán byl spatřen transportní letoun amerického letectva.

Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských nočních útocích

Ruské útoky v noci na dnešek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, oznámil ráno na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je po ruském dronovém útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.

Lídryně tchajwanské opozice Čcheng Li-wen se setkala s čínským prezidentem

Čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek v Pekingu setkal s předsedkyní hlavní tchajwanské opoziční strany Kuomintang, Čcheng Li-wen. Jde o první návštěvu úřadující hlavy Kuomintangu v Číně za posledních deset let.

Astronauti mise Artemis II se vrací na Zemi, průlet atmosférou bude kritický

Mise Artemis II, při které první lidé od 70. let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu SELČ ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí závratnou rychlostí atmosférou a pokud vše půjde podle plánu, dopadne do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.

Izraelem v noci zněly sirény, z Libanonu jsou zprávy o zraněných

Izraelem v noci na dnešek zněly sirény varující před vzdušným útokem libanonského proíránského hnutí Hizballáh. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI), podle něhož nejsou hlášena žádná zranění. Libanonská média naopak po izraelském útoku informovala o zraněných lidech a poničených civilních domech, uvedla BBC. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová vyzvala k ukončení bojů v Libanonu.

Už mě to nebaví. Starmer kvůli účtům za energie přirovnal Trumpa k Putinovi

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že ho už nebaví sledovat, jak účty za energie v jeho zemi rostou kvůli krokům amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ceny ropy mírně vzrostly po oznámení o poškození energetické infrastruktury v Saúdské Arábii. Drží se však pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

Putin vyhlásil velikonoční příměří, Zelenskyj zmínil symetrické kroky

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil na pravoslavné Velikonoce příměří na Ukrajině. Klid zbraní bude platit v sobotu 11. dubna od 16:00 moskevského času (15:00 SELČ) a v neděli 12. dubna po celý den, uvedla dnes státní agentura TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně na síti X uvedl, že jeho země je připravena na symetrické kroky a Kyjev letos navrhoval velikonoční příměří, podle čehož bude jednat. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Poslali je na dostřel Íránu bez ochrany. Američtí přeživší vojáci promluvili

Vojáci, kteří přežili nejsmrtelnější útok na americké síly od začátku války s Íránem, zpochybnili vyjádření amerického ministra obrany Peta Hegsetha o tom, že protivzdušnou obranou náhodně pronikl dron. Podle nich byla základna v Kuvajtu špatně zabezpečená, přičemž jednotka nebyla na hrozby připravená.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama