-3.6 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
ZprávyRuská armáda nutí migranty z Afriky bojovat na Ukrajině

Ruská armáda nutí migranty z Afriky bojovat na Ukrajině

Ruská federace se snaží uprostřed obrovských ztrát doplňovat stavy na frontě migranty z Afriky. Pokud nevstoupí do armády, úřady jim neprodlouží víza, upozornila zpráva agentury Bloomberg s odkazem na hodnocení evropských úředníků. Někteří z nich se setkali i s výhružkami deportací. Informují o tom Business Insider a The Kyiv Independent.

Rusko podle Ukrajiny ve válce ztratilo přes půl milionů mužů. Aby mohla země vést opotřebovávací válku, musí na bojišti doplňovat stavy. Již dříve se psalo o verbování mužů v chudých státech, například v Nepálu.

Podle listu The New York Times dokonce ruská armáda do svých řad láká ženy, kterým nabízí plat a výcvik. O zoufalství ruských ozbrojených sil vypovídá i snaha dostat na frontu migranty z Afriky, píše Business Insider s odkazem na Bloomberg.

Úřady jim odmítají prodloužit víza, pokud si nenasadí uniformu. Jeden z evropských úředníků agentuře sdělil, že některým z nich je ze strany úřadů vyhrožováno deportací, pokud neodjedou bojovat na Ukrajinu.

Někteří z uprchlíků se snaží ruské úředníky podplácet, aby se válce vyhnuli. Podle článku deníku The Kyiv Independent přimělo Rusko bojovat na Ukrajině tisíce afrických migrantů. Nasadilo je na frontu u Charkova.

Armáda vězňů  

„Některým z těchto lidí se podařilo podplatit úředníky a stále se bojům vyhýbají,“ píše ve zprávě agentura. Rusko do svých řad verbuje spíše muže z etnických menšin žijících na venkově než členy společenských vyšších vrstev například v Moskvě.

Ruská armáda také verbuje vězně. Před válkou jich Rusko drželo za mřížemi přes 420 tisíc, v říjnu už jich bylo jen 266 tisíc, což je historické minimum, uvedl náměstek ruského ministra spravedlnosti Vsevolod Vukolov.

Ruská armáda od začátku války naverbovalo zhruba 100 tisíc vězňů, často mužů v důchodovém věku, uvedl podle webu Newsweek ruský aktivista za lidská práva žijící v exilu Vladimir Osechkin s odkazem na zdroje v ruském vězeňském systému.

Podle něj každý den na Ukrajině padne asi tisícovka trestanců. Ruská armáda jim slibuje milost a finanční odměny. Sází na špatně vycvičené muže, které nahání na obránce ve smrtících vlnách nehledě na ztráty.

Reklama

Doporučujeme

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.

KOMENTÁŘ: Šéfa Fedu vyšetřují kvůli rekonstrukci. Trump si mne ruce a dělá, že o ničem neví

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo trestní vyšetřování vedené proti Jeromu Powellovi, předsedovi centrální banky. Šéf Fedu je dlouhodobě na kordy s Donaldem Trumpem. Předmětem vyšetřování má být předražená rekonstrukce, podle Powella jde ale o Trumpovu vendetu.

Šéfka diplomacie EU pohrozila Íránu sankcemi za potlačování protestů

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová pohrozila Íránu novými sankcemi kvůli brutálnímu potlačování protivládních protestů. Napsal to dnes bruselský web Politico, podle kterého je reakce Kallasové mezi unijními činiteli zatím nejráznějším odsouzením násilností, kterých se teokratický režim dopouští na demonstrantech.

Teherán navrhl jednání se Spojenými státy, tvrdí americký prezident

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči íránskému režimu. Uvedl to v neděli podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Možná schůzka se podle Trumpa připravuje, šéf Bílého domu ale nepotvrdil žádný konkrétní termín. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynulo nejméně 544 lidí, píše agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama