7.1 C
Czech
Čtvrtek 11. prosince 2025
Válka na UkrajiněReuters: Irynu zastřelili v Buči, snímky jejího mrtvého těla obletěly celý svět

Reuters: Irynu zastřelili v Buči, snímky jejího mrtvého těla obletěly celý svět

Její identitu odhalily jasně nalakované nehty. Iryně Filkinové bylo 52 let, když ji loni během prvních dní války na Ukrajině zabili. Téměř čtyři týdny po její smrti, ke které nejspíš došlo 5. března, se novináři dostali do města Buča poblíž Kyjeva, které bylo do té doby okupované ruskými jednotkami. Filkinová byla jednou z mrtvých, které objevili. Ležela na kraji silnice a fotografie její zablácené ruky s jasně červenými nehty obletěla celý svět a stala se symbolem utrpení civilistů v ukrajinské válce, napsala agentura Reuters.

Rok od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se kroky Iryniny rodiny a přátel rozdělily a jejich životy zůstávají i nadále vzhůru nohama. Jedno mají ale všichni společné, zármutek v srdci kvůli ženě, jejíž smrt jim stále připadá tak nesmyslná.

„Pro mě svět skončil 5. března,“ říká Irynina starší sestra Svitlana Safonovová, zatímco vzlyká u jejího hrobu na hřbitově na kraji Buči. „Jedna věc je, když někdo zemře po dlouhé nemoci a je pohřben. Je to jiné, když je někdo zabit nečekaně a bezdůvodně,“ dodává šedesátiletá žena, která si s sebou v chladném zasněženém únorovém dni přinesla 12 růžových růží. „A pak když ani nevíte, kde ji najít, abyste ji mohli pohřbít, aby měla místo odpočinku, kde ji můžeme navštívit,“ poukázala na to, jak bylo těžké najít Irynino tělo.

Město Buča, které leží nedaleko Kyjeva, se stalo symbolem ruských zvěrstev. Na ulicích i v masových hrobech tam bylo objeveno asi 500 těl zavražděných civilistů včetně malých dětí a mladistvých. Podle místního starosty byli někteří z civilistů ruskými vojáky zastřeleni s rukama svázanýma za zády.

Ukrajina i Západ obvinily Rusko ze spáchání válečných zločinů v Buče, Kreml obvinění odmítá. A tvrdí, že obrázky mrtvých těl v ulicích města nejsou pravé, a válku označuje za speciální operaci s cílem demilitarizovat a „denacifikovat“ Ukrajinu.

Podle příbuzných byla Iryna zastřelena ruskými vojáky, když jela přes město domů na kole. Zemřela v Jablunské ulici, nyní nechvalně známé třídě na jižním okraji Buči, protože právě tam se soustředila velká část pátrání po spáchaných válečných zločinech.

Teprve na začátku dubna začaly v médiích kolovat první záběry mrtvých civilistů z města, mezi nimi byly vidět právě i ostatky Iryny. Její tělo poznala kosmetička, ke které Iryna chodila na lakování nehtů.

„Byl klasický večer,“ popisuje Anastasija Subačevová, která dříve žila v Buči, ale přestěhovala se do Vilniusu, kde nyní pracuje rovněž v kosmetickém salónu. „Projížděla jsem instagram a uviděla jsem tam příspěvek se snímky Iryny a obrázek ruky. Nemohla jsem dýchat,“ dodává. Někdo z uživatelů sociální sítě si všiml možné souvislosti mezi snímky těl obětí a obrázky, které Subačevová zveřejnila již dříve, na kterých byla smějící se Iryna s nově nalakovanými nehty. Čtyři byly červené a na pátém bylo malé fialové srdíčko.

„Začala jsem ihned projíždět vzkazy a porovnávala snímky Iryny, které jsem pořídila já, s tou fotografií. A byla to ona. Začala jsem křičet…a brečet mámě na rameni,“ vypráví Subačevová.

Svitlana Safonovová zjistila, co se stalo od svých neteří, Iryniných dcer. Fotografie, které se dostaly na veřejnost, nakonec pomohly rodině najít Irynino tělo. Dcery zabité ženy následně založily charitativní fond s názvem Mama Ira, který vybírá peníze pro děti zasažené násilnostmi spáchanými v Buči.

Jak Subačevová vzpomínala, Iryna, která pracovala v jednom z kyjevských obchodních domů, se toužila stát maskérkou a absolvovala s ní loni v únoru několik hodin kurzu. Sblížily se a její starší přítelkyně jí inspirovala k tomu, aby život žila naplno.

Na dotaz, co pro ni znamená 24. únor, kdy Rusové zaútočili na Ukrajinu, se kosmetička na chvíli odmlčela. „Je to den, kdy Bůh zemřel…Je to den, kdy mi ukradli můj život. 24. února je den, kdy ukradli život všem Ukrajincům, my se ho ale nyní snažíme získat zpět,“ dodala.

Reklama

Doporučujeme

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu dnes schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Italská kuchyně získala status UNESCO

Itálie má nový důvod k oslavám. Její národní kuchyně se stala první gastronomickou tradicí na světě, kterou UNESCO uznala jako nehmotné kulturní dědictví. Rozhodnutí padlo po třech letech úsilí italského ministerstva zemědělství a má pomoci chránit originální recepty před napodobiteli.

Neutrální status otevřel Rusům a Bělorusům cestu do kvalifikace

Mezinárodní lyžařská federace FIS povolila prvním devíti sportovcům z Ruska a Běloruska návrat do kvalifikací na zimní olympiádu v Itálii. Zákaz startu platil od roku 2022. Zlom přinesl až verdikt sportovní arbitráže CAS, který otevřel cestu k návratu pod neutrálním statusem.

Nové hodnocení The Economist posílá Slovensko mezi nejslabší ekonomiky

Nový žebříček The Economist ukázal velké rozdíly mezi vyspělými ekonomikami. Zatímco jih Evropy zažil další silný rok a Česko i Polsko si polepšily, Slovensko skončilo mezi posledními posledními. Důvodem jsou slabé ekonomické výsledky, přetrvávající inflace a malý zájem investorů.

Nobelovu cenu za mír převzala dcera Machado

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machado, dnes v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosa, píší tiskové agentury. Ta poté pronesla tradiční přednášku laureátů místo nepřítomné matky. Přednáška je dostupná na webových stránkách Nobelova institutu.

Ve čtvrtek se sejdou lídři koalice ochotných, poté se chystá další schůzka

Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu.

KOMENTÁŘ: Centrální banka USA znovu hýbe zemí. Proč investory fascinují úrokové sazby?

Bankéři, investoři, správci fondů, šéfové amerických firem – ti všichni budou v týdnu sledovat, jakým způsobem rozhodne centrální banka USA o dalším vývoji úrokových sazeb. Očekává se totiž další snížení. Proč investoři rozhodnutí Fedu tolik prožívají?

SpaceX chce v rámci vstupu na burzu získat přes 30 miliard dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska hodlá v příštím roce v rámci vstupu na burzu získat více než 30 miliard dolarů (zhruba 625 miliard Kč). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Vstup firmy SpaceX na burzu by se tak mohl stát největší primární veřejnou nabídkou akcií (IPO) v historii.

Rakouská vláda jedná o osudu hraničních kontrol, týkají se i Česka

Rakouská vláda by brzy mohla představit nový koncept ostrahy hranic, který by ukončil stávající hraniční kontroly týkající se mimo jiné i Česka nebo Slovenska. Dnes o tom informoval list Kronen Zeitung, podle kterého takovou možnost tvrdě kritizuje burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil. Podle něj by to byla hrubá nezodpovědnost, jejíž následky by dolehly především na jeho spolkovou zemi. Vládní koalici lidoveckého kancléře Christiana Stockera rovněž vyčítá, že ho k nynějšímu jednání o osudu kontrol nepřizvala.

Evropa už o snižování závislosti na Číně jen nemluví, postupuje k činům

Čína má nadbytečnou produkci a slabou domácí poptávku, Evropa je na ní závislá a americká obchodní politika ještě zvýšila čínský dovoz na starý kontinent. Evropská unie (EU) se ale od pandemie snaží diverzifikovat dodavatelský řetězec. Brzy už nepůjde jen o řeči, ale i činy, tvrdí Jens Eskelund, prezident Obchodní komory EU v Číně.

Papež zkritizoval Trumpa za výroky o Evropě, varoval před rozkladem

Papež Lev XIV. v úterý po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zkritizoval Donalda Trumpa za jeho výroky na adresu Evropy a snahu ji obejít při jednání s Ruskem o míru na Ukrajině. Podle hlavy katolické církve není takový přístup realistický.

Rok 2025 se řadí mezi nejteplejší v historii

Rok 2025 potvrzuje trend poslední dekády. Teploty stoupají, extrémy sílí a vědecké týmy hlásí další rekordy, které posouvají planetu dál od podmínek, na které byla zvyklá. Data ukazují, že letošek patří mezi nejteplejší roky vůbec.

Zelenskyj: Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům "upřesněné dokumenty" týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj poblahopřál Babišovi ke jmenování premiérem a popřál mu mnoho úspěchů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X pogratuloval Andrejovi Babišovi ke jmenování premiérem, popřál mu mnoho úspěchů a uvedl, že se těší na další posílení spolupráce obou zemí. Zmínil přitom působení českých firem na Ukrajině nebo spolupráci s nimi. Napsal, že se rád v blízké budoucnosti s novým předsedou české vlády setká. Předsedovi hnutí ANO pogratulovala také premiérka Julija Svyrydenková, která ho pozvala na Ukrajinu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama