Protext ČTKPoslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Poslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Brusel – Europoslanci dnes schválili reformu trhu s elektřinou v Evropské unii. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Opatření sestávající z nařízení a směrnice, která už byla dohodnuta s členskými státy, byla přijata 433 hlasy, 140 jich bylo proti a 15 europoslanců se zdrželo hlasování, respektive 473 hlasy pro, 80 proti a 27 europoslanců se zdrželo hlasování. Kromě reformy trhu s elektřinou europoslanci schválili rovněž i reformy pro udržitelnější a odolnější trh s plynem.

„Chceme stabilní a dostupné ceny elektřiny. Elektřina nesmí být luxus, ale nesmí být zadarmo,“ uvedl během dnešní debaty v Bruselu zpravodaj návrhu, španělský europoslanec Nicolás González Casares ze socialistické frakce. Reforma rovněž žádá od Evropské komise, aby za dva roky předložila analýzu fungování trhu, dodal.

Europoslanci napříč frakcemi během dnešní debaty většinou reformu trhu s elektřinou podpořili, kritičtí byli jen zástupci krajní levice a jiné znění předpisů si představovali i členové frakce Zelených. „Myslím, že je velmi dobře, že v unii po krizích z předchozích let řešíme systémově uspořádání trhu s elektřinou. Posilujeme tím stabilitu a předvídatelnost nákladů na energie a zároveň tím chráníme spotřebitele z řad občanů i firem,“ uvedl v rozpravě český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, konzervativní frakce ECR). Nejdůležitější podle něj je, že z nařízení během trialogu „vypadly největší zelené hlouposti a ctí také princip technologické neutrality“. „To znamená i pro nás v Česku, že budeme svůj energetický mix budovat podle našich potřeb, a ne podle toho, jak si to kdo vysnil v různých zelených vlhkých snech. Jádro, jaderná renesance je tady a to je ta nejdůležitější zpráva, kterou si z revize trhu s elektřinou odnáším,“ dodal Vondra.

„Cílem právního předpisu je chránit spotřebitele před kolísáním cen. Poslanci zajistili, že spotřebitelé budou mít právo na přístup ke smlouvám s fixní cenou nebo s dynamickým určováním ceny a obdrží důležité informace o službách, k jejichž užívání se zavážou,“ uvedl Evropský parlament ve svém tiskovém prohlášení s tím, že dodavatelé nebudou moci jednostranně měnit podmínky smlouvy.

V právním předpisu se rovněž hovoří o mechanismu pro případ krize cen energie. V situaci velmi vysokých cen a za určitých podmínek může Evropská unie vyhlásit regionální nebo celoevropskou krizi elektřiny, což členským státům umožní přijmout dočasná opatření ke stanovení cen elektřiny pro malé a střední podniky a pro energeticky náročné průmyslové spotřebitele.

Aby vstoupil v platnost, musí právní předpis po schválení Evropským parlamentem ještě formálně přijmou také Rada EU.

Vyjednavači Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která zastupuje členské státy, se na návrhu reformy trhu s elektřinou shodli v takzvaném trialogu loni v prosinci. Jak tehdy Rada EU uvedla ve své tiskové zprávě, úprava pravidel má za cíl posílit stabilitu trhu, chránit spotřebitele před dopady náhlých výkyvů cen a snížit závislost unie na ruském plynu.

Dohodu již dříve podpořil také český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který si od ní slibuje větší „odolnost trhu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, předvídatelnost nákladů na energie do budoucnosti a posílení konkurenceschopnosti našeho průmyslu“.

Europoslanci během svého dnešního zasedání v Bruselu podpořili rovněž plány na usnadnění zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů, včetně vodíku, na trh s plynem v Evropské unii. Cílem schválené směrnice a nařízení je dekarbonizace energetického odvětví EU a posílení výroby a integrace obnovitelných plynů a vodíku. Právní předpisy posílí mechanismy pro spravedlivou tvorbu cen a stabilní dodávky energie a umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska, píše se v tiskové zprávě Evropského parlamentu.

 

Doporučujeme

Je čas ukončit válku, dokud jsme vůči USA v silné pozici, řekl íránský prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že je čas ukončit válku se Spojenými státy, dokud je Teherán podle něj vůči Washingtonu v silné pozici. Informovaly o tom agentury DPA a AFP. Spojené státy jsou kvůli válce nenáviděny po celém světě, prohlásil také íránský prezident, který ale kategoricky odmítl kapitulaci.

Danone rozšiřuje byznys s funkční výživou

Francouzská potravinářská skupina Danone získala souhlas s převzetím britské značky Huel, známé především díky nutričně kompletním nápojům a práškovým směsím. Britský antimonopolní úřad rozhodl, že transakci nebude posílat do další, podrobnější fáze vyšetřování. Hodnota obchodu se podle médií pohybuje kolem 1,2 miliardy dolarů.

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu a zranil několik lidí

Útočník ozbrojený mečem dnes zranil několik lidí při útoku na střední škole ve švédském městě Fagersta severozápadně od Stockholmu, uvedly podle agentury Reuters tamní úřady. Radnice dále uvedla, že policie pachatele postřelila a zadržela. Počet zraněných úřady zatím nezveřejnily, ale podle místního deníku Aftonbladet zranění utrpěli alespoň dva lidé.

Téměř 100 dní od zmizení. Rodiče v Nigérii protestují za unesené děti

Téměř sto dní čekají rodiny v severovýchodní Nigérii na návrat dětí unesených ze školy. Desítky z nich stále zůstávají v zajetí a jejich rodiče ve čtvrtek vyšli do ulic města Uba. Po vládě žádají jediné: aby děti našla a přivedla domů.

Po požáru ve Švýcarských Alpách se pohřešuje pět lidí

Pět lidí se pohřešuje a dalších osm utrpělo zranění při požáru budovy s restaurací a byty ve švýcarském Thusisu. Plameny objekt podle policie zcela zničily. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu.

Ruský noční útok dronů zasáhl i hranici s Moldavskem, dvě ženy zemřely

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly jeden z hraničních přechodů mezi Ukrajinou a Moldavskem, informovala ukrajinská pohraniční stráž. Provoz na něm byl zastaven. Dvě ženy zemřely a dvě utrpěly zranění při nočním ruském dronovém útoku na vesnici v ukrajinské Charkovské oblasti. Na telegramu to oznámil velitel regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Cílem náletu ruských dronů byly také severoukrajinské Sumy. Ukrajina podle ruskojazyčných telegramových kanálů zaútočila na rafinérii v ruském Permu. Kyjev útok potvrdil.

USA si pro Írán připravily nejtvrdší sankce v historii. Raději to, než další údery, řekl Bessent

Chystáme pro Írán nejtvrdší sankce v historii, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Další podrobnosti slíbil v pondělí. Viceprezident J. D. Vance označil ekonomický nátlak za nejefektivnější nástroj v konfrontaci s Íránem.

USA vyhostily na Haiti přes 160 lidí poprvé od zrušení ochrany před deportací

Spojené státy ve čtvrtek deportovaly více než 160 lidí na Haiti. Stalo se tak podle agentury AP poprvé od chvíle, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyhrála soudní bitvu o odebrání ochrany před deportací přibližně 350.000 Haiťanům. Deportační let přistál v městě Cap-Haitien na severu Haiti, jelikož hlavní mezinárodní letiště v Port-au-Prince je považováno za příliš nebezpečné. Americká vláda v současnosti zakazuje komerční lety do haitské metropole kvůli násilí gangů.

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama