-9.8 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
Protext ČTKPoslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Poslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Brusel – Europoslanci dnes schválili reformu trhu s elektřinou v Evropské unii. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Opatření sestávající z nařízení a směrnice, která už byla dohodnuta s členskými státy, byla přijata 433 hlasy, 140 jich bylo proti a 15 europoslanců se zdrželo hlasování, respektive 473 hlasy pro, 80 proti a 27 europoslanců se zdrželo hlasování. Kromě reformy trhu s elektřinou europoslanci schválili rovněž i reformy pro udržitelnější a odolnější trh s plynem.

„Chceme stabilní a dostupné ceny elektřiny. Elektřina nesmí být luxus, ale nesmí být zadarmo,“ uvedl během dnešní debaty v Bruselu zpravodaj návrhu, španělský europoslanec Nicolás González Casares ze socialistické frakce. Reforma rovněž žádá od Evropské komise, aby za dva roky předložila analýzu fungování trhu, dodal.

Europoslanci napříč frakcemi během dnešní debaty většinou reformu trhu s elektřinou podpořili, kritičtí byli jen zástupci krajní levice a jiné znění předpisů si představovali i členové frakce Zelených. „Myslím, že je velmi dobře, že v unii po krizích z předchozích let řešíme systémově uspořádání trhu s elektřinou. Posilujeme tím stabilitu a předvídatelnost nákladů na energie a zároveň tím chráníme spotřebitele z řad občanů i firem,“ uvedl v rozpravě český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, konzervativní frakce ECR). Nejdůležitější podle něj je, že z nařízení během trialogu „vypadly největší zelené hlouposti a ctí také princip technologické neutrality“. „To znamená i pro nás v Česku, že budeme svůj energetický mix budovat podle našich potřeb, a ne podle toho, jak si to kdo vysnil v různých zelených vlhkých snech. Jádro, jaderná renesance je tady a to je ta nejdůležitější zpráva, kterou si z revize trhu s elektřinou odnáším,“ dodal Vondra.

„Cílem právního předpisu je chránit spotřebitele před kolísáním cen. Poslanci zajistili, že spotřebitelé budou mít právo na přístup ke smlouvám s fixní cenou nebo s dynamickým určováním ceny a obdrží důležité informace o službách, k jejichž užívání se zavážou,“ uvedl Evropský parlament ve svém tiskovém prohlášení s tím, že dodavatelé nebudou moci jednostranně měnit podmínky smlouvy.

V právním předpisu se rovněž hovoří o mechanismu pro případ krize cen energie. V situaci velmi vysokých cen a za určitých podmínek může Evropská unie vyhlásit regionální nebo celoevropskou krizi elektřiny, což členským státům umožní přijmout dočasná opatření ke stanovení cen elektřiny pro malé a střední podniky a pro energeticky náročné průmyslové spotřebitele.

Aby vstoupil v platnost, musí právní předpis po schválení Evropským parlamentem ještě formálně přijmou také Rada EU.

Vyjednavači Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která zastupuje členské státy, se na návrhu reformy trhu s elektřinou shodli v takzvaném trialogu loni v prosinci. Jak tehdy Rada EU uvedla ve své tiskové zprávě, úprava pravidel má za cíl posílit stabilitu trhu, chránit spotřebitele před dopady náhlých výkyvů cen a snížit závislost unie na ruském plynu.

Dohodu již dříve podpořil také český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který si od ní slibuje větší „odolnost trhu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, předvídatelnost nákladů na energie do budoucnosti a posílení konkurenceschopnosti našeho průmyslu“.

Europoslanci během svého dnešního zasedání v Bruselu podpořili rovněž plány na usnadnění zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů, včetně vodíku, na trh s plynem v Evropské unii. Cílem schválené směrnice a nařízení je dekarbonizace energetického odvětví EU a posílení výroby a integrace obnovitelných plynů a vodíku. Právní předpisy posílí mechanismy pro spravedlivou tvorbu cen a stabilní dodávky energie a umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska, píše se v tiskové zprávě Evropského parlamentu.

 

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama