7.3 C
Czech
Úterý 9. prosince 2025
Protext ČTKPoslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Poslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Brusel – Europoslanci dnes schválili reformu trhu s elektřinou v Evropské unii. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Opatření sestávající z nařízení a směrnice, která už byla dohodnuta s členskými státy, byla přijata 433 hlasy, 140 jich bylo proti a 15 europoslanců se zdrželo hlasování, respektive 473 hlasy pro, 80 proti a 27 europoslanců se zdrželo hlasování. Kromě reformy trhu s elektřinou europoslanci schválili rovněž i reformy pro udržitelnější a odolnější trh s plynem.

„Chceme stabilní a dostupné ceny elektřiny. Elektřina nesmí být luxus, ale nesmí být zadarmo,“ uvedl během dnešní debaty v Bruselu zpravodaj návrhu, španělský europoslanec Nicolás González Casares ze socialistické frakce. Reforma rovněž žádá od Evropské komise, aby za dva roky předložila analýzu fungování trhu, dodal.

Europoslanci napříč frakcemi během dnešní debaty většinou reformu trhu s elektřinou podpořili, kritičtí byli jen zástupci krajní levice a jiné znění předpisů si představovali i členové frakce Zelených. „Myslím, že je velmi dobře, že v unii po krizích z předchozích let řešíme systémově uspořádání trhu s elektřinou. Posilujeme tím stabilitu a předvídatelnost nákladů na energie a zároveň tím chráníme spotřebitele z řad občanů i firem,“ uvedl v rozpravě český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, konzervativní frakce ECR). Nejdůležitější podle něj je, že z nařízení během trialogu „vypadly největší zelené hlouposti a ctí také princip technologické neutrality“. „To znamená i pro nás v Česku, že budeme svůj energetický mix budovat podle našich potřeb, a ne podle toho, jak si to kdo vysnil v různých zelených vlhkých snech. Jádro, jaderná renesance je tady a to je ta nejdůležitější zpráva, kterou si z revize trhu s elektřinou odnáším,“ dodal Vondra.

„Cílem právního předpisu je chránit spotřebitele před kolísáním cen. Poslanci zajistili, že spotřebitelé budou mít právo na přístup ke smlouvám s fixní cenou nebo s dynamickým určováním ceny a obdrží důležité informace o službách, k jejichž užívání se zavážou,“ uvedl Evropský parlament ve svém tiskovém prohlášení s tím, že dodavatelé nebudou moci jednostranně měnit podmínky smlouvy.

V právním předpisu se rovněž hovoří o mechanismu pro případ krize cen energie. V situaci velmi vysokých cen a za určitých podmínek může Evropská unie vyhlásit regionální nebo celoevropskou krizi elektřiny, což členským státům umožní přijmout dočasná opatření ke stanovení cen elektřiny pro malé a střední podniky a pro energeticky náročné průmyslové spotřebitele.

Aby vstoupil v platnost, musí právní předpis po schválení Evropským parlamentem ještě formálně přijmou také Rada EU.

Vyjednavači Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která zastupuje členské státy, se na návrhu reformy trhu s elektřinou shodli v takzvaném trialogu loni v prosinci. Jak tehdy Rada EU uvedla ve své tiskové zprávě, úprava pravidel má za cíl posílit stabilitu trhu, chránit spotřebitele před dopady náhlých výkyvů cen a snížit závislost unie na ruském plynu.

Dohodu již dříve podpořil také český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který si od ní slibuje větší „odolnost trhu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, předvídatelnost nákladů na energie do budoucnosti a posílení konkurenceschopnosti našeho průmyslu“.

Europoslanci během svého dnešního zasedání v Bruselu podpořili rovněž plány na usnadnění zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů, včetně vodíku, na trh s plynem v Evropské unii. Cílem schválené směrnice a nařízení je dekarbonizace energetického odvětví EU a posílení výroby a integrace obnovitelných plynů a vodíku. Právní předpisy posílí mechanismy pro spravedlivou tvorbu cen a stabilní dodávky energie a umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska, píše se v tiskové zprávě Evropského parlamentu.

 

Reklama

Doporučujeme

Čtyři lidé zemřeli ve vlnách na Kanárských ostrovech, dva z nich byli Slováci

Čtyři lidé, z nichž jsou dva ze Slovenska, zemřeli na španělském ostrově Tenerife poté, co je smetla velká vlna. Agentura AFP původně informovala o třech mrtvých a třech zraněných, z nichž jeden později zemřel podle médií v nemocnici. Další dva mrtví jsou Rumuni. Jeden člověk je stále pohřešován. České ministerstvo zahraničí zatím nemá informace, že by mezi oběťmi byli čeští občané.

Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení, úřady hlásí několik zraněných

Severovýchod Japonska dnes zasáhlo zemětřesení o síle přes sedm stupů, uvedla podle světových agentur Japonská meteorologická služba (JMA). Americká geologická služba USGS následně potvrdila, že zemětřesení mělo sílu až 7,6 stupně. JMA varovala před velkými vlnami cunami, následně ale varování snížila na doporučení, aby se lidé zdržovali mimo pobřeží, píše server japonské veřejnoprávní televize NHK. Úřady hlásí několik zraněných.

Sýrie slaví rok od pádu Asada, zatímco bývalý prezident žije v izolaci v Moskvě

Sýrie si připomíná rok od chvíle, kdy povstalci svrhli Bašára Asada a ukončili desetiletí autoritářské vlády i vleklé války. Ulicemi zní hudba, obloha se rozzářila ohňostroji a v Damašku proběhla velká vojenská přehlídka. Zatímco země slaví, její bývalý vůdce tráví dny v tichém moskevském exilu pod přísnou kontrolou ruských úřadů.

Propad akcií Strategy dostává Michaela Saylora do úzkých

Michael Saylor postavil svou firmu Strategy na jednoduché myšlence: nakupovat bitcoin ve velkém a financovat to emisí akcií a dluhopisů. Tento model fungoval, dokud tržní hodnota firmy výrazně převyšovala hodnotu jejích bitcoinů. Prudký propad akcií ale tuhle výhodu téměř smazal. Strategy tak stojí před rozhodnutím, které ještě před pár měsíci znělo nemyslitelně.

V Nigérii bylo propuštěno 100 dětí unesených z katolické školy

Sto dětí unesených z katolické školy ve střední části Nigérie je po týdnech strachu na svobodě. Podle zástupců církve potvrdil jejich propuštění poradce prezidenta pro národní bezpečnost. Není ale jasné, kde děti jsou ani kdy se vrátí k rodičům. Země mezitím čelí další vlně únosů, která zasahuje křesťanské i muslimské komunity.

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama