-5.8 C
Czech
Středa 7. ledna 2026
Protext ČTKPoslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Poslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Brusel – Europoslanci dnes schválili reformu trhu s elektřinou v Evropské unii. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Opatření sestávající z nařízení a směrnice, která už byla dohodnuta s členskými státy, byla přijata 433 hlasy, 140 jich bylo proti a 15 europoslanců se zdrželo hlasování, respektive 473 hlasy pro, 80 proti a 27 europoslanců se zdrželo hlasování. Kromě reformy trhu s elektřinou europoslanci schválili rovněž i reformy pro udržitelnější a odolnější trh s plynem.

„Chceme stabilní a dostupné ceny elektřiny. Elektřina nesmí být luxus, ale nesmí být zadarmo,“ uvedl během dnešní debaty v Bruselu zpravodaj návrhu, španělský europoslanec Nicolás González Casares ze socialistické frakce. Reforma rovněž žádá od Evropské komise, aby za dva roky předložila analýzu fungování trhu, dodal.

Europoslanci napříč frakcemi během dnešní debaty většinou reformu trhu s elektřinou podpořili, kritičtí byli jen zástupci krajní levice a jiné znění předpisů si představovali i členové frakce Zelených. „Myslím, že je velmi dobře, že v unii po krizích z předchozích let řešíme systémově uspořádání trhu s elektřinou. Posilujeme tím stabilitu a předvídatelnost nákladů na energie a zároveň tím chráníme spotřebitele z řad občanů i firem,“ uvedl v rozpravě český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, konzervativní frakce ECR). Nejdůležitější podle něj je, že z nařízení během trialogu „vypadly největší zelené hlouposti a ctí také princip technologické neutrality“. „To znamená i pro nás v Česku, že budeme svůj energetický mix budovat podle našich potřeb, a ne podle toho, jak si to kdo vysnil v různých zelených vlhkých snech. Jádro, jaderná renesance je tady a to je ta nejdůležitější zpráva, kterou si z revize trhu s elektřinou odnáším,“ dodal Vondra.

„Cílem právního předpisu je chránit spotřebitele před kolísáním cen. Poslanci zajistili, že spotřebitelé budou mít právo na přístup ke smlouvám s fixní cenou nebo s dynamickým určováním ceny a obdrží důležité informace o službách, k jejichž užívání se zavážou,“ uvedl Evropský parlament ve svém tiskovém prohlášení s tím, že dodavatelé nebudou moci jednostranně měnit podmínky smlouvy.

V právním předpisu se rovněž hovoří o mechanismu pro případ krize cen energie. V situaci velmi vysokých cen a za určitých podmínek může Evropská unie vyhlásit regionální nebo celoevropskou krizi elektřiny, což členským státům umožní přijmout dočasná opatření ke stanovení cen elektřiny pro malé a střední podniky a pro energeticky náročné průmyslové spotřebitele.

Aby vstoupil v platnost, musí právní předpis po schválení Evropským parlamentem ještě formálně přijmou také Rada EU.

Vyjednavači Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která zastupuje členské státy, se na návrhu reformy trhu s elektřinou shodli v takzvaném trialogu loni v prosinci. Jak tehdy Rada EU uvedla ve své tiskové zprávě, úprava pravidel má za cíl posílit stabilitu trhu, chránit spotřebitele před dopady náhlých výkyvů cen a snížit závislost unie na ruském plynu.

Dohodu již dříve podpořil také český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který si od ní slibuje větší „odolnost trhu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, předvídatelnost nákladů na energie do budoucnosti a posílení konkurenceschopnosti našeho průmyslu“.

Europoslanci během svého dnešního zasedání v Bruselu podpořili rovněž plány na usnadnění zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů, včetně vodíku, na trh s plynem v Evropské unii. Cílem schválené směrnice a nařízení je dekarbonizace energetického odvětví EU a posílení výroby a integrace obnovitelných plynů a vodíku. Právní předpisy posílí mechanismy pro spravedlivou tvorbu cen a stabilní dodávky energie a umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska, píše se v tiskové zprávě Evropského parlamentu.

 

Reklama

Doporučujeme

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama