-2 C
Czech
Neděle 23. listopadu 2025
Protext ČTKPoslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Poslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Brusel – Europoslanci dnes schválili reformu trhu s elektřinou v Evropské unii. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Opatření sestávající z nařízení a směrnice, která už byla dohodnuta s členskými státy, byla přijata 433 hlasy, 140 jich bylo proti a 15 europoslanců se zdrželo hlasování, respektive 473 hlasy pro, 80 proti a 27 europoslanců se zdrželo hlasování. Kromě reformy trhu s elektřinou europoslanci schválili rovněž i reformy pro udržitelnější a odolnější trh s plynem.

„Chceme stabilní a dostupné ceny elektřiny. Elektřina nesmí být luxus, ale nesmí být zadarmo,“ uvedl během dnešní debaty v Bruselu zpravodaj návrhu, španělský europoslanec Nicolás González Casares ze socialistické frakce. Reforma rovněž žádá od Evropské komise, aby za dva roky předložila analýzu fungování trhu, dodal.

Europoslanci napříč frakcemi během dnešní debaty většinou reformu trhu s elektřinou podpořili, kritičtí byli jen zástupci krajní levice a jiné znění předpisů si představovali i členové frakce Zelených. „Myslím, že je velmi dobře, že v unii po krizích z předchozích let řešíme systémově uspořádání trhu s elektřinou. Posilujeme tím stabilitu a předvídatelnost nákladů na energie a zároveň tím chráníme spotřebitele z řad občanů i firem,“ uvedl v rozpravě český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, konzervativní frakce ECR). Nejdůležitější podle něj je, že z nařízení během trialogu „vypadly největší zelené hlouposti a ctí také princip technologické neutrality“. „To znamená i pro nás v Česku, že budeme svůj energetický mix budovat podle našich potřeb, a ne podle toho, jak si to kdo vysnil v různých zelených vlhkých snech. Jádro, jaderná renesance je tady a to je ta nejdůležitější zpráva, kterou si z revize trhu s elektřinou odnáším,“ dodal Vondra.

„Cílem právního předpisu je chránit spotřebitele před kolísáním cen. Poslanci zajistili, že spotřebitelé budou mít právo na přístup ke smlouvám s fixní cenou nebo s dynamickým určováním ceny a obdrží důležité informace o službách, k jejichž užívání se zavážou,“ uvedl Evropský parlament ve svém tiskovém prohlášení s tím, že dodavatelé nebudou moci jednostranně měnit podmínky smlouvy.

V právním předpisu se rovněž hovoří o mechanismu pro případ krize cen energie. V situaci velmi vysokých cen a za určitých podmínek může Evropská unie vyhlásit regionální nebo celoevropskou krizi elektřiny, což členským státům umožní přijmout dočasná opatření ke stanovení cen elektřiny pro malé a střední podniky a pro energeticky náročné průmyslové spotřebitele.

Aby vstoupil v platnost, musí právní předpis po schválení Evropským parlamentem ještě formálně přijmou také Rada EU.

Vyjednavači Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která zastupuje členské státy, se na návrhu reformy trhu s elektřinou shodli v takzvaném trialogu loni v prosinci. Jak tehdy Rada EU uvedla ve své tiskové zprávě, úprava pravidel má za cíl posílit stabilitu trhu, chránit spotřebitele před dopady náhlých výkyvů cen a snížit závislost unie na ruském plynu.

Dohodu již dříve podpořil také český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který si od ní slibuje větší „odolnost trhu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, předvídatelnost nákladů na energie do budoucnosti a posílení konkurenceschopnosti našeho průmyslu“.

Europoslanci během svého dnešního zasedání v Bruselu podpořili rovněž plány na usnadnění zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů, včetně vodíku, na trh s plynem v Evropské unii. Cílem schválené směrnice a nařízení je dekarbonizace energetického odvětví EU a posílení výroby a integrace obnovitelných plynů a vodíku. Právní předpisy posílí mechanismy pro spravedlivou tvorbu cen a stabilní dodávky energie a umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska, píše se v tiskové zprávě Evropského parlamentu.

 

Reklama

Doporučujeme

Bolsonaro zatčen kvůli podezření z příprav útěku

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro skončil v policejní cele poté, co soud označil jeho chování za bezprostřední riziko útěku. Zůstal pod dohledem kvůli dřívějšímu pokusu obejít elektronický monitoring a plánům, které podle vyšetřovatelů souvisely s jeho snahou vyhnout se nástupu do vězení. Zatčení přichází jen několik dní před tím, než má začít výkon sedmadvacetiletého trestu za vedení pokusu o převrat.

Eli Lilly se zařadila mezi bilionové firmy

Americká Eli Lilly překročila hodnotu bilionu dolarů díky prudkému růstu poptávky po lécích na hubnutí. Farmaceutický sektor se tak poprvé dostává mezi giganty, které doposud ovládaly hlavně technologické firmy.

Spor Číny a Japonska kvůli Tchaj-wanu se mění v obchodní i diplomatickou krizi

Vztahy mezi Čínou a Japonskem se po výrocích nové japonské premiérky Sanae Takači o možné obraně Tchaj-wanu propadly na nejhorší úroveň od roku 2023. Peking reaguje ostrými varováními, diplomatickými kroky i obchodními postihy a spor už dopadá na cestovní ruch, filmový průmysl i rybáře na obou stranách.

Norris získal ve Vegas pole position, Piastri zůstává pod tlakem

Lando Norris ovládl kvalifikaci Velké ceny Las Vegas a přiblížil se titulu. Trať klouzala jako led, ale britský pilot zvládl náročné podmínky nejlépe. Jeho týmový rival Oscar Piastri naopak znovu ztratil a čeká ho těžký závod.

Marjorie Taylor Greene oznámila rezignaci po otevřeném střetu s Donaldem Trumpem

Marjorie Taylor Greene patřila k nejhlasitějším podporovatelům Donalda Trumpa a k nejvýraznějším postavám republikánské pravice. Po sérii sporů s prezidentem ale oznámila, že v lednu Kongres opustí. Tvrdí, že nechce své voliče vystavit bitvě, kterou proti ní Trump rozpoutal.

Pět dílů Stranger Things, které stojí za to vidět před finální sezónou

Stranger Things se po téměř deseti letech blíží k závěru. Pátá řada dorazí ve třech blocích a podle herců patří k nejemotivnějším, jaké kdy točili. Po tříleté pauze ale stojí za to si příběh připomenout. Pokud nestíháte znovu shlédnout celé čtyři sezóny, těchto pět epizod vás bezpečně vrátí do děje.

Počet pohřešovaných dětí unesených z katolické školy v Nigérii vzrostl na 300

Počet pohřešovaných dětí, které ozbrojenci v pátek unesli z nigerijské katolické internátní školy, vzrostl na 300 z původně hlášených 215. Napsala to agentura AP s odvoláním na místní úřady. I nadále platí informace, že útočníci kromě dětí odvlekli také 12 vyučujících. Ozbrojenci podle dřívějších zpráv agentury AFP zaútočili na školu v oblasti místní správy Agwara v pátek po 1:00 místního času, přičemž útok trval přibližně dvě hodiny.

Ukrajina by podle amerického viceprezidenta nezvítězila ani při větší podpoře

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na dnešek to uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

Prezident Trump se v Bílém domě setkal se zvoleným starostou New Yorku Mamdanim

Americký prezident Donald Trump se dnes v Bílém domě setkal se zvoleným newyorským starostou Zohranem Mamdanim, s nímž mluvil o dostupnosti bydlení nebo cenách potravin a energií. Napsala to agentura AP. Oba politici byli vůči sobě vřelí a přátelští. Trump přitom budoucího starostu největšího amerického města dříve častoval nadávkami jako komunistický šílenec nebo úplný blázen, zatímco Mamdani označil prezidentovu vládu za autoritářskou.

Zelenskyj si podle Trumpa bude muset nechat líbit návrh na dohodu s Ruskem

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl dnes podle médií americký prezident Donald Trump v Bílém domě ohledně amerického návrhu na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Podle něj si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset nechat návrh líbit a v určitou chvíli bude muset něco schválit. Trump již dříve uvedl, že reakci Ukrajiny čeká do příštího čtvrtka.

Putin: Americký návrh by mohl být na Ukrajině základem k mírovému urovnání

Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil to na poradě bezpečnostní rady, která sdružuje prezidentovy nejbližší spolupracovníky. S návrhem, aktualizovaným po rusko-americkém summitu na Aljašce, podle něj Američané seznámili Rusy, ale detailně a věcně jej neprobírali.

USA představily plán na příměří na Ukrajině, Kyjev hovoří o nejtěžší chvíli

Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu. Ruský prezident Vladimir Putin vidí plán jako základ mírového urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů.

Vietnam sužují záplavy a deště. Zemřelo už 41 lidí

Neustálé deště a následné povodně si od víkendu vyžádaly ve středním Vietnamu nejméně 41 obětí. Úřady dál pátrají po devíti nezvěstných, uvedla státní média. Nepříznivá je i předpověď počasí na příští dny.

Turecko bude hostit COP31, Austrálie povede klíčová jednání

Dlouhé vyjednávání o tom, kdo uspořádá příští velký klimatický summit, nakonec přineslo kompromis. Turecko se ujme role hostitele a Austrálie povede klíčová jednání. Nové rozdělení funkcí má zajistit, že přípravy COP31 budou pokračovat bez dalšího zdržování.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama