Protext ČTKPět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští...

Pět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští europoslanci

Štrasburk – Ruská invaze na Ukrajinu i pandemie covidu-19 zásadně poznamenaly uplynulých pět let v Evropském parlamentu, instituce však v těchto výzvách obstála, shoduje se řada českých europoslanců. Podle některých ale europarlament příliš prosazoval klimatická opatření na úkor spalovacích motorů nebo konkurenceschopnosti Evropy, která je nízká i kvůli administrativním překážkám. Jiní naopak uvádějí, že pro životní prostředí bylo za toto funkční období možné učinit více. Vyplynulo to z ankety ČTK před eurovolbami, které se konají od 6. do 9. června.

Řada poslanců označuje končící volební období za možná nejsložitějších pět let v historii Evropské unie. Podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové (nezávislá, zvolená za ANO, frakce Renew) vůbec nejtěžší období EU začalo už odchodem Británie z EU. „A nyní čelíme přes dva roky agresi Ruska v našem sousedství a to má bezprostřední dopady na bezpečnostní a ekonomickou situaci v Evropě,“ řekla Charanzová. Za důležité považuje, že se přes všechny tyto výzvy podařilo udržet jednotu Evropy. Osobním úspěchem pro Charanzovou bylo schválení nových pravidel na ochranu dětí v on-line prostředí, což bylo její dlouhodobou prioritou. Mrzí ji to, že se parlament podle ní příliš věnoval cíli ochrany životního prostředí a až na konci volebního období začal mluvit o konkurenceschopnosti Evropy, což měl být hlavní cíl vždy.

“Válka blízko unijních hranic otřásla našimi dosavadními jistotami a donutila nás překreslit mnoho plánů, včetně těch bezpečnostních či energetických,” soudí její kolegyně z liberální frakce Martina Dlabajová (nezávislá, zvolená za ANO). Za svůj hlavní úspěch považuje to, že se podařilo dostat téma potřeb malých a středních podniků do centra pozornosti evropských institucí, včetně schválení balíčku podpůrných opatření reagujících na ekonomickou krizi. Za problém označuje špatnou komunikaci evropských institucí směrem k veřejnosti.

„Jsem hrdý na pár návrhů hlavně z ekonomické oblasti, které jsem spoluvytvořil. Asi největší se týkal zamezení praní špinavých peněz v EU,“ zhodnotil uplynulých pět let Luděk Niedermayer (TOP 09, lidovecká frakce EPP). To pomohlo například i tomu, že Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána není součástí Evropské lidové strany nebo tomu, jak jasně se postavila EPP k řadě klíčových otázek, počínaje ruskou agresí na Ukrajině, dodal. Za problém považuje stále neschválené zabavování zmrazeného ruského majetku, který by podle něho měla EU využít na pomoc Ukrajině.

Jeho kolega z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil mezi úspěchy například rychlé schvalování pomoci pro lidi, kteří se kvůli masivnímu propouštění během pandemie covidu-19 ocitli bez práce. „Povedlo se také schválit směrnici týkající se práva na ´odpojení se´, tedy aby zaměstnanci nemuseli udržovat profesionální kontakty se zaměstnavatelem i po skončení pracovní doby a nebyli za to nijak sankcionováni,“ uvedl Zdechovský, který byl zpravodajem této normy. Jako největší neúspěch vidí schválení dvou „problematických částí v migračním paktu, které dostatečně neřeší problém s migrací do EU“, a neodstranění byrokratických překážek pro evropské firmy zaostávající za konkurencí z USA a Číny.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS, konzervativní frakce ECR) považuje za svůj největší úspěch revizi emisní normy Euro 7. „Podařilo se mi dát vůbec poprvé dohromady středopravicovou koalici a prosadit zásadní změny, které ochrání jak pracovní místa, tak dostupnost menších aut,“ uvedl. Vyzdvihl rovněž zrovnoprávnění jádra s ostatními čistými zdroji. „Zatřetí jsem hrdý na prosazení vojenské pomoci Ukrajině, v tom hrála Česká republika celkově velmi pozitivní roli,“ dodal.

Jeho kolega z frakce Evžen Tošenovský (ODS) vnímá jako úspěch vznik fondu Spravedlivé transformace, který pomáhal prosadit společně s Poláky a Němci. „Pro naše tři uhelné kraje (Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký) to znamená možnost čerpat přes 40 miliard korun na rozvojové a transformační projekty,“ uvedl k fondu, který má do roku 2027 pomáhat regionům pociťujícím negativní dopady přechodu od uhlí k čistým zdrojům. Zklamaný je z toho, že se v EP nepodařilo prosadit mírnější parametry zákonů z ekologického balíčku Fit for 55, včetně znemožnění prodeje automobilů se spalovacími motory na území EU.

Další členka konzervativní skupiny Veronika Vrecionová (ODS) zhodnotila uplynulých pět let kladně. „Mně osobně se podařilo vyjednat velmi dobrou pozici parlamentu k novým šlechtitelským metodám, které dají farmářům odolnější rostliny třeba vůči suchu nebo plísním,“ uvedla. „Také se mi povedlo zabránit zbytečné byrokracii pro malé chovatele drůbeže, a to tak, že každý, kdo má na dvoře například pět slepic, je nebude muset složitě registrovat,“ dodala.

Jako „soustavný boj s ideologií“ popsal posledních pět let europoslanec Ondřej Knotek (ANO, frakce Renew). Koncem mandátu ale podle něj někteří kolegové „zařadili zpátečku“. „Ukazuje se, že některá dost ideologicky navržená klimatická opatření jsou nezaplatitelná. Takže by ve finále změně klimatu ani nepomohla,“ řekl. Podle Knotka se podařilo například udržet speciální výjimky pro Česko v oblasti evropských dotací nebo prosadit zařazení jaderné energie do čistých technologií.

Podle jeho kolegy z ANO i liberální frakce Ondřeje Kovaříka je významným úspěchem podpora ekonomické obnovy po pandemii, zvláště pomoc malým a středním podnikům nebo zlepšení ochrany spotřebitele v on-line platebním prostředí. EU ale podle Kovaříka na úrovni globálních světových lídrů není konkurenceschopná. „Strategická průmyslová odvětví byla v Evropě dlouhodobě zanedbávána a potřebují systémově podpořit. Svůj díl viny na tom má to, že je EU přeregulovaná,“ dodal.

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených považuje za velký úspěch svého pětiletého mandátu první misi Evropského parlamentu na Tchaj-wan, kterou iniciovala z pozice koordinátorky výboru pro cizí vměšování a dezinformace. „Co se týče legislativy, jsem pyšná hlavně na regulaci vývozu zboží dvojího užití, která brání tomu, aby autoritáři zneužívali evropské technologie k potlačování lidských práv,“ řekla.

Její kolega Mikuláš Peksa je spokojen s tím, že se podle něho Pirátům jako nováčkům v Evropském parlamentu povedlo ovlivňovat dění například ve výborech, ve kterých měl podle svých slov šanci věci opravdu posouvat. „Hlídal jsem rozpočty evropských institucí, spoluvytvářel mnohá moderní finanční pravidla, schválili jsme plno dobrých částí Green Dealu (Evropské zelené dohody), podařilo se položit základy digitalizace Evropy,“ vyjmenoval europoslanec. Nepovedlo se podle něj naopak dotáhnout do konce „moderní zelenou transformaci ekonomiky“, což bude jeho cíl pro další volební období.

Podle dalšího Piráta Marcela Kolaji se za uplynulé období podařilo prosadit například akt o digitálních trzích, který nastavuje pravidla pro firmy, jsou jsou Google či Facebook. „Ty mají dnes moc, o které se nezdá ani prezidentům mnoha zemí. A my jsme pro ně konečně nastavili základní mantinely, za které jít prostě nemohou,“ uvedl Kolaja. Jako místopředsedovi a kvestorovi EP se mu podařilo prosadit řadu protikorupčních opatření, dodal.

Za úspěšný označila svůj mandát i europoslankyně Radka Maxová (nezávislá, zvolená za ANO, frakce sociálních demokratů), která se zabývala tématy jako je sociální politika, rovné příležitosti a lidská práva. Uvedla, že se jí podařilo dotáhnout do konce vznik jednotné evropské karty a parkovacích průkazů pro zdravotně postižené či pravidla, která mají zaměstnancům zajistit přístup k informacím o rozdílu mezi platy mužů a žen pracujících na stejné pozici.

Podle Kateřiny Konečné (KSČM, levicová frakce GUE/NGL) se s jejím přičiněním povedla v EP vyjednat například větší regulace reklamy na úvěry, zlepšení pracovních podmínek řidičů kamionů nebo zavedení jednotné nabíječky. Problémy naopak vidí ve smlouvách na nákup vakcín proti covidu-19, některých normách Evropské zelené dohody nebo rostoucí militarizaci. EP podle ní měl tlačit na obě strany války na Ukrajině, aby se dohodly na příměří. Velká většina europoslanců však podporuje Kyjev v jeho obraně proti ruské agresi.

Europoslanec Ivan David (SPD, frakce Identita a demokracie) za svůj úspěch považuje, že pomohl části občanů Česka a Slovenska „získat nezávislé informace o dění v EP“. Parlament podle něho přispěl k tomu, že státy EU „značně pokročily směrem k zaostávání za dynamicky se rozvíjejícími zeměmi“. Instituce se podle něj také dala “na cestu omezování demokratických práv a zintenzivnění ovládání obyvatelstva k jeho neprospěchu”. 

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama