Protext ČTKPět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští...

Pět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští europoslanci

Štrasburk – Ruská invaze na Ukrajinu i pandemie covidu-19 zásadně poznamenaly uplynulých pět let v Evropském parlamentu, instituce však v těchto výzvách obstála, shoduje se řada českých europoslanců. Podle některých ale europarlament příliš prosazoval klimatická opatření na úkor spalovacích motorů nebo konkurenceschopnosti Evropy, která je nízká i kvůli administrativním překážkám. Jiní naopak uvádějí, že pro životní prostředí bylo za toto funkční období možné učinit více. Vyplynulo to z ankety ČTK před eurovolbami, které se konají od 6. do 9. června.

Řada poslanců označuje končící volební období za možná nejsložitějších pět let v historii Evropské unie. Podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové (nezávislá, zvolená za ANO, frakce Renew) vůbec nejtěžší období EU začalo už odchodem Británie z EU. „A nyní čelíme přes dva roky agresi Ruska v našem sousedství a to má bezprostřední dopady na bezpečnostní a ekonomickou situaci v Evropě,“ řekla Charanzová. Za důležité považuje, že se přes všechny tyto výzvy podařilo udržet jednotu Evropy. Osobním úspěchem pro Charanzovou bylo schválení nových pravidel na ochranu dětí v on-line prostředí, což bylo její dlouhodobou prioritou. Mrzí ji to, že se parlament podle ní příliš věnoval cíli ochrany životního prostředí a až na konci volebního období začal mluvit o konkurenceschopnosti Evropy, což měl být hlavní cíl vždy.

“Válka blízko unijních hranic otřásla našimi dosavadními jistotami a donutila nás překreslit mnoho plánů, včetně těch bezpečnostních či energetických,” soudí její kolegyně z liberální frakce Martina Dlabajová (nezávislá, zvolená za ANO). Za svůj hlavní úspěch považuje to, že se podařilo dostat téma potřeb malých a středních podniků do centra pozornosti evropských institucí, včetně schválení balíčku podpůrných opatření reagujících na ekonomickou krizi. Za problém označuje špatnou komunikaci evropských institucí směrem k veřejnosti.

„Jsem hrdý na pár návrhů hlavně z ekonomické oblasti, které jsem spoluvytvořil. Asi největší se týkal zamezení praní špinavých peněz v EU,“ zhodnotil uplynulých pět let Luděk Niedermayer (TOP 09, lidovecká frakce EPP). To pomohlo například i tomu, že Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána není součástí Evropské lidové strany nebo tomu, jak jasně se postavila EPP k řadě klíčových otázek, počínaje ruskou agresí na Ukrajině, dodal. Za problém považuje stále neschválené zabavování zmrazeného ruského majetku, který by podle něho měla EU využít na pomoc Ukrajině.

Jeho kolega z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil mezi úspěchy například rychlé schvalování pomoci pro lidi, kteří se kvůli masivnímu propouštění během pandemie covidu-19 ocitli bez práce. „Povedlo se také schválit směrnici týkající se práva na ´odpojení se´, tedy aby zaměstnanci nemuseli udržovat profesionální kontakty se zaměstnavatelem i po skončení pracovní doby a nebyli za to nijak sankcionováni,“ uvedl Zdechovský, který byl zpravodajem této normy. Jako největší neúspěch vidí schválení dvou „problematických částí v migračním paktu, které dostatečně neřeší problém s migrací do EU“, a neodstranění byrokratických překážek pro evropské firmy zaostávající za konkurencí z USA a Číny.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS, konzervativní frakce ECR) považuje za svůj největší úspěch revizi emisní normy Euro 7. „Podařilo se mi dát vůbec poprvé dohromady středopravicovou koalici a prosadit zásadní změny, které ochrání jak pracovní místa, tak dostupnost menších aut,“ uvedl. Vyzdvihl rovněž zrovnoprávnění jádra s ostatními čistými zdroji. „Zatřetí jsem hrdý na prosazení vojenské pomoci Ukrajině, v tom hrála Česká republika celkově velmi pozitivní roli,“ dodal.

Jeho kolega z frakce Evžen Tošenovský (ODS) vnímá jako úspěch vznik fondu Spravedlivé transformace, který pomáhal prosadit společně s Poláky a Němci. „Pro naše tři uhelné kraje (Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký) to znamená možnost čerpat přes 40 miliard korun na rozvojové a transformační projekty,“ uvedl k fondu, který má do roku 2027 pomáhat regionům pociťujícím negativní dopady přechodu od uhlí k čistým zdrojům. Zklamaný je z toho, že se v EP nepodařilo prosadit mírnější parametry zákonů z ekologického balíčku Fit for 55, včetně znemožnění prodeje automobilů se spalovacími motory na území EU.

Další členka konzervativní skupiny Veronika Vrecionová (ODS) zhodnotila uplynulých pět let kladně. „Mně osobně se podařilo vyjednat velmi dobrou pozici parlamentu k novým šlechtitelským metodám, které dají farmářům odolnější rostliny třeba vůči suchu nebo plísním,“ uvedla. „Také se mi povedlo zabránit zbytečné byrokracii pro malé chovatele drůbeže, a to tak, že každý, kdo má na dvoře například pět slepic, je nebude muset složitě registrovat,“ dodala.

Jako „soustavný boj s ideologií“ popsal posledních pět let europoslanec Ondřej Knotek (ANO, frakce Renew). Koncem mandátu ale podle něj někteří kolegové „zařadili zpátečku“. „Ukazuje se, že některá dost ideologicky navržená klimatická opatření jsou nezaplatitelná. Takže by ve finále změně klimatu ani nepomohla,“ řekl. Podle Knotka se podařilo například udržet speciální výjimky pro Česko v oblasti evropských dotací nebo prosadit zařazení jaderné energie do čistých technologií.

Podle jeho kolegy z ANO i liberální frakce Ondřeje Kovaříka je významným úspěchem podpora ekonomické obnovy po pandemii, zvláště pomoc malým a středním podnikům nebo zlepšení ochrany spotřebitele v on-line platebním prostředí. EU ale podle Kovaříka na úrovni globálních světových lídrů není konkurenceschopná. „Strategická průmyslová odvětví byla v Evropě dlouhodobě zanedbávána a potřebují systémově podpořit. Svůj díl viny na tom má to, že je EU přeregulovaná,“ dodal.

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených považuje za velký úspěch svého pětiletého mandátu první misi Evropského parlamentu na Tchaj-wan, kterou iniciovala z pozice koordinátorky výboru pro cizí vměšování a dezinformace. „Co se týče legislativy, jsem pyšná hlavně na regulaci vývozu zboží dvojího užití, která brání tomu, aby autoritáři zneužívali evropské technologie k potlačování lidských práv,“ řekla.

Její kolega Mikuláš Peksa je spokojen s tím, že se podle něho Pirátům jako nováčkům v Evropském parlamentu povedlo ovlivňovat dění například ve výborech, ve kterých měl podle svých slov šanci věci opravdu posouvat. „Hlídal jsem rozpočty evropských institucí, spoluvytvářel mnohá moderní finanční pravidla, schválili jsme plno dobrých částí Green Dealu (Evropské zelené dohody), podařilo se položit základy digitalizace Evropy,“ vyjmenoval europoslanec. Nepovedlo se podle něj naopak dotáhnout do konce „moderní zelenou transformaci ekonomiky“, což bude jeho cíl pro další volební období.

Podle dalšího Piráta Marcela Kolaji se za uplynulé období podařilo prosadit například akt o digitálních trzích, který nastavuje pravidla pro firmy, jsou jsou Google či Facebook. „Ty mají dnes moc, o které se nezdá ani prezidentům mnoha zemí. A my jsme pro ně konečně nastavili základní mantinely, za které jít prostě nemohou,“ uvedl Kolaja. Jako místopředsedovi a kvestorovi EP se mu podařilo prosadit řadu protikorupčních opatření, dodal.

Za úspěšný označila svůj mandát i europoslankyně Radka Maxová (nezávislá, zvolená za ANO, frakce sociálních demokratů), která se zabývala tématy jako je sociální politika, rovné příležitosti a lidská práva. Uvedla, že se jí podařilo dotáhnout do konce vznik jednotné evropské karty a parkovacích průkazů pro zdravotně postižené či pravidla, která mají zaměstnancům zajistit přístup k informacím o rozdílu mezi platy mužů a žen pracujících na stejné pozici.

Podle Kateřiny Konečné (KSČM, levicová frakce GUE/NGL) se s jejím přičiněním povedla v EP vyjednat například větší regulace reklamy na úvěry, zlepšení pracovních podmínek řidičů kamionů nebo zavedení jednotné nabíječky. Problémy naopak vidí ve smlouvách na nákup vakcín proti covidu-19, některých normách Evropské zelené dohody nebo rostoucí militarizaci. EP podle ní měl tlačit na obě strany války na Ukrajině, aby se dohodly na příměří. Velká většina europoslanců však podporuje Kyjev v jeho obraně proti ruské agresi.

Europoslanec Ivan David (SPD, frakce Identita a demokracie) za svůj úspěch považuje, že pomohl části občanů Česka a Slovenska „získat nezávislé informace o dění v EP“. Parlament podle něho přispěl k tomu, že státy EU „značně pokročily směrem k zaostávání za dynamicky se rozvíjejícími zeměmi“. Instituce se podle něj také dala “na cestu omezování demokratických práv a zintenzivnění ovládání obyvatelstva k jeho neprospěchu”. 

Doporučujeme

Otevřme znovu otázku vstupu Ukrajiny do NATO, vyzval spojence Macron

Měli bychom znovu otevřít otázku o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu koalice ochotných v Berlíně. Také vyzval spojence k poskytnutí systémů protivzdušné obrany zemi napadené Ruskem.

Tchaj-wan hlásí dezinformační kampaň před místními volbami, podezírá Čínu

Tchaj-wan upozornil společnost Meta Platforms na téměř 2700 účtů na sociálních sítích, které podle něj mohou být součástí čínské kampaně zaměřené na ovlivnění voleb na ostrově. Účty se objevily především na platformě Threads a podle tchajwanských úřadů sloužily k šíření dezinformací a prohlubování politických rozporů před místními volbami, které se uskuteční 28. listopadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři tchajwanské vládní představitele a interní zprávy z úřadů.

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama