Home Blog Strana 7

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Od
JM
-

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě. Informuje o tom BBC, CBS News a další servery.

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že prodej moderních střel PAC-3 bude plně financován zahraničními partnery Ukrajiny. Na nákupu se mají podílet Kanada, Německo a Norsko prostřednictvím programu JUMPSTART a také prostředky z úvěrového programu Evropské unie. Hlavním dodavatelem bude americká zbrojovka Lockheed Martin.

Podle Washingtonu má zakázka posílit bezpečnost Ukrajiny a přispět k politické a ekonomické stabilitě v Evropě. Americké ministerstvo zároveň zdůraznilo, že na nákup nebudou použity žádné prostředky ze státního rozpočtu USA.

Ukrajinský prezident Zelenskyj rozhodnutí přivítal, současně ale vyzval k urychlení dodávek. Ukrajina podle něj již téměř měsíc čekala na americké schválení nákupu, zatímco její zásoby protiletadlových střel se nebezpečně tenčí. Systémy Patriot přitom představují klíčový prostředek obrany proti ruským balistickým raketám.

Situaci zhoršují pokračující útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle Zelenského Rusko před nadcházející zimou výrazně zesílilo bombardování elektráren a dalších strategických zařízení. Jen během posledních dvou týdnů zaznamenala Ukrajina více než 30 útoků na kritické části energetické sítě.

Rychlé dodání nových střel je však nejisté. Předpokládá se totiž, že schválená zakázka zahrnuje nově vyráběnou munici, nikoliv rakety z existujících amerických zásob. Výroba je navíc časově náročná a podle amerického ministerstva obrany dosahuje přibližně 600 kusů ročně. Celosvětovou dostupnost střel omezuje také jejich nasazení americkou armádou ve válce proti Íránu.

Napjaté vztahy USA a Ukrajiny

Oznámení přichází v době napjatých vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem. Americký prezident Donald Trump se začátkem října dostal do sporu se Zelenským poté, co Spojené státy zmírnily některé sankce vůči Rusku v souvislosti s dohodou o dodávkách ruské nafty. Trump tehdy prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového vůdce schopného uzavřít mírovou dohodu s Moskvou. Napětí se následně částečně zmírnilo po Zelenského jednání s americkými vyslanci v Oslu 20. října.

Pokračující ruská agrese se mezitím stala také tématem zasedání ministrů zahraničí skupiny G20 v americké Atlantě. Evropští diplomaté zde protestovali proti přítomnosti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova tím, že při pořizování společné fotografie odmítli vstát.

Britský ministr zahraničí Ed Miliband navíc Lavrova přímo konfrontoval s odpovědností Moskvy za válku a zabíjení ukrajinských civilistů. „Všichni víme, kdo je v této válce agresorem,“ prohlásil.

Kyjev se mezitím snaží získat větší nezávislost na zahraničních dodávkách zbraní. Trump však v červenci oznámil, že Washington nesouhlasí s udělením licence na výrobu raket Patriot přímo na Ukrajině, přestože tuto možnost o několik týdnů dříve připustil.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Od
Radek Chlup
-

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Teploty přesahující 43 stupňů Celsia, všudypřítomný písek a nedostatek vody. Takové podmínky zažívá přibližně patnáct ukrajinských specialistů, kteří podle zjištění CNN působí na severu Mali. Jejich úkolem není přímý boj, ale výcvik místních povstalců a podpora operací proti ruským jednotkám.

Ukrajinci spolupracují s Frontou za osvobození Azawadu, tvořenou převážně tuarežskými separatisty. Operátor dronu, s nímž CNN hovořila, popsal, že pohyb povstaleckých bezpilotních letounů sleduje prostřednictvím internetu a jejich posádkám předává pokyny vysílačkou.

Pro ukrajinské vojáky představuje africké bojiště také příležitost vyzkoušet vlastní technologie v odlišných podmínkách. Zatímco na Ukrajině čelí nepřetržitým útokům a intenzivním bojům, v Mali převažují přepady, kontrola zásobovacích tras a operace menších skupin.

Písek a vysoké teploty navíc výrazně zatěžují elektroniku, baterie i chladicí systémy dronů. Ukrajinci proto musejí své vybavení přizpůsobovat místnímu prostředí.

Podle zdroje CNN z ukrajinské vojenské rozvědky je hlavním cílem zahraničních operací oslabovat Rusko a zpochybňovat jeho pověst spolehlivého bezpečnostního partnera.

Moskva rozšiřuje vojenskou přítomnost v Africe

Rusko v posledních letech využívá bezpečnostní nestability afrického Sahelu k posilování svého postavení. Po odchodu francouzských a dalších západních jednotek nabídlo některým místním vládám vojenskou podporu výměnou za finanční prostředky a přístup k nerostným surovinám.

Významnou roli původně sehrávala žoldnéřská Wagnerova skupina. Po smrti jejího zakladatele Jevgenije Prigožina v roce 2023 však Moskva postupně převedla její aktivity pod státem kontrolovaný Africa Corps.

Ruské jednotky dnes působí mimo jiné v Mali, Nigeru, Burkině Faso, Libyi a Středoafrické republice. Jejich přítomnost pomáhá udržovat některé vojenské režimy u moci, přestože bezpečnostní situace v regionu zůstává mimořádně nestabilní.

Podle analytika Héniho Nsaibii z organizace ACLED sehrál Africa Corps zásadní roli při zabránění možnému kolapsu malijského režimu. Současně však upozornil, že Rusko samo potřebuje tamní vojenskou vládu, aby si v zemi udrželo své postavení.

Tato vzájemná závislost se výrazně projevila během letošních bojů o strategické město Kidal. Tuarežští separatisté společně s ozbrojenci napojenými na Al-Káidu přinutili ruské jednotky k ústupu.

Ukrajinský operátor CNN potvrdil, že jeho krajané povstalcům při operaci pomáhali. Ruské ministerstvo obrany následně obvinilo ukrajinské a evropské instruktory z výcviku útočníků.

Spolupráce však vyvolává kontroverze. Moskva Ukrajinu obvinila z podílu na násilí proti civilistům, což Kyjev odmítá. Organizace Human Rights Watch zároveň zdokumentovala případy zabíjení civilistů ruskými jednotkami i nezákonné útoky dalších účastníků konfliktu.

Ukrajinské drony operují také ve Středomoří

Aktivity Kyjeva se neomezují pouze na Mali. Podle CNN působí ukrajinští specialisté rovněž v Súdánu a Libyi. V severozápadní Libyi využívají vojenskou základnu v Misurátě k operacím proti ruské stínové flotile, která Moskvě umožňuje obchodovat s ropou navzdory sankcím.

Jedna z těchto operací měla nečekané diplomatické následky. Ukrajinský námořní dron nesoucí výbušniny se dostal mimo kontrolu a následně jej objevili řečtí rybáři poblíž ostrova Lefkada. Řecko podalo diplomatický protest a Ukrajina se za incident omluvila.

Kyjev současně využívá zkušenosti získané během války k navazování bezpečnostních partnerství na Blízkém východě. Když Írán letos útočil na americké spojence v regionu, Ukrajina vyslala odborníky nejméně do pěti zemí, aby místním jednotkám předávali zkušenosti s likvidací íránských dronů Šáhid. Za tuto pomoc získala bezpečnostní dohody a přísliby dodávek munice.

Putin sází na africké spojence a nerostné bohatství

Ruské ambice v Africe však výrazně přesahují vojenskou oblast. Moskva usiluje o přístup k nerostným surovinám, energetickým projektům a novým obchodním partnerům. Současně se snaží získávat diplomatickou podporu v mezinárodních organizacích.

Na říjnovém summitu Rusko–Afrika v Moskvě se sešli zástupci téměř padesáti afrických zemí. Prezident Vladimir Putin zdůraznil potřebu většího zastoupení afrických států v Radě bezpečnosti OSN a připomněl rostoucí hospodářskou spolupráci.

Podle jeho vyjádření přesáhl vzájemný obchod v loňském roce 27 miliard dolarů. Rusko také dodalo africkým zemím více než 18 milionů tun obilí a uzavřelo dohody o vojenské spolupráci se 45 státy.

Ekonomická realita však ukazuje limity ruského vlivu. Obchodování Moskvy s Afrikou zůstává výrazně slabší než obchod kontinentu s Evropskou unií (EU) nebo Čínou.

Podle analýzy britského institutu Chatham House navíc Rusko nedokázalo naplnit řadu dřívějších ekonomických slibů. Přestože rozšiřuje vojenskou přítomnost a uzavírá nové dohody, jeho schopnosti omezuje pokračující válka na Ukrajině.

Závažným problémem zůstává také nábor afrických občanů do ruské armády. Podle investigativních zjištění bylo mezi říjnem 2022 a červnem 2026 naverbováno více než tři tisíce lidí ze čtyřiceti afrických zemí, někdy pod falešnými přísliby civilního zaměstnání. Některé africké vlády se proto snaží podobným praktikám zabránit.

Ukrajinské operace mezitím ukazují, že Kyjev nechce zůstat pouze příjemcem zahraniční vojenské pomoci. Zkušenosti s moderním vedením války postupně proměňuje v prostředek zahraniční politiky.

Pro Rusko tak africké angažmá představuje příležitost k posilování globálního postavení, ale současně otevírá další prostor, v němž může čelit ukrajinskému odporu. Moskva i Kyjev přitom stále výrazněji propojují své vojenské cíle s diplomatickými a ekonomickými zájmy daleko za hranicemi Evropy.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Od
ČTK
-

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

Krátce poté, co Nawrocki vstoupil do budovy soudu, došlo ke slovním potyčkám mezi zástupci prezidentské kanceláře a osobami shromážděnými uvnitř. Podle serveru Onet je na záznamu slyšet, jak se Nawrocki obrací na soudkyni Annu Korwin-Piotrowskou se slovy: „Vy nejste soudci ústavního soudu.“

Nawrocki kvůli krizi zrušil návštěvu Senegalu. Po návratu do země v prezidentském paláci jednal s předsedou nejvyššího soudu Zbigniewem Kapińským a předsedou ústavního soudu Bogdanem Šwienczkowským. Později dorazil před sídlo soudu, kde se setkal s demonstranty podporujícími dosavadní vedení instituce.

V pátek dopoledne část soudců ústavního soudu na webu oznámila, že jeho nejdéle sloužící soudkyně Anna Korwinová-Piotrowská pozastavila výkon funkce předsedovi Šwieczkowskému a místopředsedovi Bartlomieji Sochańskému. Podle oznámení v čele soudu nyní stojí právě Korwinová-Piotrowská.

Ústavní soud, který byl až dosud ovládaný soudci spjatými s nynější opoziční stranou Právo a spravedlnost (PiS), se pokoušejí ovládnout soudci zvolení současnou vládní koalicí, napsal server Onet.

Nawrocki dříve odmítl uvést do úřadu tři ze šesti soudců zvolených poslanci v tomto volebním období. Soudcům zvoleným nynější parlamentní většinou Šwienczkowski a Sochański odmítali umožnit výkon funkce.

V pátek večer se před budovou soudu shromáždily stovky demonstrantů za silné policejní přítomnosti, zatímco pravicoví politici v projevech k davu obviňovali vládu premiéra Donalda Tuska ze státního převratu proti soudu.

Vládní představitelé naopak argumentují verdiktem Soudního dvora EU, který na konci loňského roku dospěl k rozhodnutí, že polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie a nesplňuje požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří soudců a tehdejší předsedkyně.

Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda PiS. Nynější polská vláda verdikt unijního soudu uvítala, zatímco polský ústavní soud jej odmítl.

Teoreticky by rozhodnutí nejvyšší soudní instance v EU mělo v Polsku spustit reformy, které by obnovily nezávislost ústavního soudu, což je i podmínka členství v EU. V praxi se ale dvěma po sobě jdoucím ministrům spravedlnosti jmenovaným novou liberální vládou, která je u moci od roku 2023, nepodařilo nezávislost ústavního soudu obnovit. Hlavním důvodem je, že současný i minulý prezident, oba spjatí s PiS, buď vetovali, nebo slíbili vetovat změny, které by zvrátily reformy podniknuté PiS, napsala tehdy agentura AP.

Medicilon udělila společnosti Revolution Medicines „Ocenění za vynikající partnerství s klientem"

Od
World News 24
-

Boston 31. října 2026 (PROTEXT/PRNewswire) – Dr. Yang Liu, ředitel oddělení medicínské chemie ve společnosti Revolution Medicines, Inc., a Dr. Kristof Pota, vedoucí vědecký pracovník, navštívili výzkumné a vývojové centrum společnosti Medicilon v Nan-chuej. Přivítali je Dr. Maosheng Duan, ředitel divizí vývoje léčiv a farmaceutického výzkumu společnosti Medicilon, Dr. Jian Wang, viceprezident společnosti Medicilon, a jejich tým. Obě strany vedly podrobné diskuse o pokroku v projektech, předávání dat a strategických prioritách pro nadcházející rok. Během návštěvy společnost Medicilon udělila společnosti Revolution Medicines „Ocenění za vynikající partnerství s klientem“ jako uznání významné klinické hodnoty průkopnického výzkumu a vývoje léčiv společnosti zaměřených na pan-KRAS (látek schopných blokovat nebo degradovat protein KRAS). Toto ocenění také vyzdvihuje dlouholeté společné úsilí, vzájemnou důvěru a sdílený úspěch obou výzkumných a vývojových týmů, což představuje vynikající příklad bilaterální spolupráce.

Tříleté partnerství založené na modelu důvěryhodného výzkumu a vývoje

V uplynulých třech letech tým Medicilonu pracoval v úzké součinnosti se společností Revolution Medicines na řešení technických výzev v oblasti výzkumu a vývoje, přičemž důsledně upřednostňoval potřeby klienta a soustředil se na jediný cíl – efektivní dodávání vysoce kvalitních molekul. Toto partnerství vytvořilo model vzájemné důvěry a pevné spolupráce mezi CRO (smluvní výzkumnou organizací) a klientem.

Na slavnostním předávání cen vyslovil Dr. Duan uznání společnosti Revolution Medicines za její průkopnickou práci v oblasti vývoje KRAS – cíle, který byl kdysi považován za „neléčitelný“ – a poblahopřál společnosti k tomu, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v srpnu 2026 schválil žádost o registraci (NDA) přípravku Daraxonrasib pro léčbu metastatického karcinomu slinivky břišní. Tento milník přináší novou naději pacientům s karcinomem slinivky břišní a má významnou klinickou hodnotu. „Ocenění za vynikající partnerství s klientem“ uznává důvěru, odhodlání a úspěchy obou týmů během více než tříleté spolupráce a odráží důvěru společnosti Medicilon v hlubší a dlouhodobé partnerství.

Podrobné diskuse zkoumají nové příležitosti ke spolupráci

Během diskusí nastínil Dr. Wang růst společnosti Medicilon a její integrovanou platformu pro výzkum a vývoj, která pokrývá vše od určení cílů až po podání žádosti o IND (povolení zahájit klinické testování nového léku na lidských dobrovolnících). Systém kvality společnosti Medicilon splňuje mezinárodní standardy a je držitelem akreditací NMPA, OECD GLP, FDA GLP a AAALAC. Její pokročilé platformy podporují programy ADC/AOC, TPD, RIPTAC, RNAi a peptidové programy. Obě strany diskutovaly o meziregionálním přenosu dat, řízení projektů, budoucí spolupráci a způsobech, jak zvýšit efektivitu přeshraničního výzkumu a vývoje.

Prohlídka laboratoří

Následně si doktoři Liu a Pota prohlédli výzkumné a vývojové laboratoře společnosti Medicilon, navštívili laboratoře chemie a oligonukleotidů, jakož i zařízení pro výrobu aktivních farmaceutických látek (API) a předklinický výzkum, čímž získali přímý vhled do infrastruktury výzkumu a vývoje a systému řízení kvality společnosti Medicilon.

 

KONTAKT: Baoju Zhu, baojuzhu@medicilon.com, +86 15221303004

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59877.

Navigace ho poslala špatnou cestou. Netušil, že za pár minut zachrání 14 životů

Od
Radek Chlup
-

Obyčejná cesta domů se pro sedmatřicetiletého Caseyho Sparkse změnila v dramatický boj o lidské životy. Navigace ho v americké Georgii opakovaně naváděla na silnici, kterou původně jet nechtěl. Právě tam však spatřil hořící dům, v němž spala čtrnáctičlenná rodina. Bez váhání zasáhl a pomohl všechny dostat do bezpečí. O tomto příběhu napsaly weby The Independent a NBC.

Sparks se 17. října vracel s třináctiletým synem ze softballového zápasu v Daltonu do Alabamy. Navigace ho vytrvale směrovala na silnici číslo 114, přestože tudy při cestě na zápas nejel. Trasování několikrát zopakoval, ale výsledek se nezměnil.

Nedaleko městečka Lyerly si všiml výrazné záře. Když přijel blíž, uviděl dům zachvácený plameny a dospívajícího chlapce, který se požár marně pokoušel uhasit zahradní hadicí.

Chlapci okamžitě přikázal zavolat záchrannou linku a sám vběhl dovnitř. Začal křičet na obyvatele, aby okamžitě opustili budovu. Mezi nimi byl i James Burke, který usnul v křesle a probudil se až ve chvíli, kdy ho neznámý muž varoval před nebezpečím.

Pět minut mohlo rozhodnout o životě a smrti

Sparks během záchrany objevil také malou dívku na nemocničním lůžku. Vzal ji do náruče, ale původní východ už blokovaly plameny. Musel proto najít jinou cestu, dítě předal sousedovi přes plot a následně se vrátil pomáhat ostatním.

Podle velitele místních hasičů Tima Deberryho mohl mít požár tragické následky, kdyby pomoc dorazila o pouhých pět minut později. Všech čtrnáct obyvatel, manželé James a Larita Burkeovi, jejich jedenáct adoptovaných dětí a jedno vnouče, nakonec vyvázlo bez úhony.

Rodina však přišla o celý dům i dvě vozidla. Neštěstí navíc přišlo pouhé dva týdny poté, co James dokončil chemoterapii a ozařování kvůli rakovině mandlí.

Manželé nyní hledají náhradní bydlení. Na pomoc jim vznikla veřejná sbírka, která do 23. října vynesla přes deset tisíc dolarů.

Burkeovi přitom sami dlouhodobě pomáhají potřebným dětem. Podle vlastních slov poskytli během let pěstounskou péči více než pěti stovkám z nich. V této činnosti chtějí pokračovat, jakmile znovu získají domov.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Od
JM
-
Christa Pike
Christa Pike. Foto: Reuters

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

„Od té noci neuplynul ani okamžik, kdy bych netrpěla bolestí,“ uvedla Pike v prohlášení, které v pátek zveřejnili její právníci na sociálních sítích. „Bolí mě tělo. Bolí mě paže. Bolí mě ruce. Bolí mě hrdlo. Stále mám potíže s mluvením. A ta bolest není jen fyzická. Bolí mě i mysl a duše.“

„Přišla jsem do popravčí komory v Riverbend připravená zemřít. Místo toho jsem se o pár dní probudila, zmatená a v bolestech,“ stojí v prohlášení, které svým právníkům nadiktovala.

Pike na konci září přežila podání dvou smrtících injekcí obsahujících pentobarbital. Po neúspěšné popravě skončila v kritickém stavu v nemocnici, odkud byla propuštěna až koncem října. Následně se vrátila do vězení, v němž strávila posledních třicet let. Podle dostupných informací jde o jediného člověka, který přežil pokus o popravu smrtící injekcí.

Její obhájci již dříve upozornili, že po zákroku trpěla zápalem plic, měla výrazně oteklé paže a nedokázala polykat. Přestože se její zdravotní stav postupně zlepšuje, následky podle Pike přetrvávají. „Zotavuji se a vím, že sílím. Ale uzdravení není totéž jako být v pořádku,“ uvedla.

Pike byla odsouzena k smrti za vraždu devatenáctileté Colleen Slemmer z roku 1995. Tehdy osmnáctiletá Pike společně se svým přítelem Tadarylem Shippem mladou ženu brutálně zbila, mučila a zavraždila. Oběť znali z pracovního výcvikového programu určeného mladým lidem ze sociálně slabších rodin. Shipp se trestu smrti vyhnul, protože v době činu nebyl plnoletý. Nadále si odpykává trest vězení.

Neúspěšná poprava vyvolala mezinárodní pozornost a podle Pike překvapila i ji samotnou. „O životě po té noci jsem nepřemýšlela,“ přiznala. Kritizovala také postup úřadů, jejichž pochybení podle ní způsobilo utrpení mnoha lidem.

Tennesseeské ministerstvo nápravných zařízení dosud nevysvětlilo, proč poprava neproběhla podle plánu. Použitou metodu však nadále obhajuje a na žádost BBC o vyjádření k prohlášení Pike nereagovalo.

Poprava bude, nerozhodne-li soud jinak

Guvernér Tennessee Bill Lee v reakci na incident pozastavil všechny popravy do konce letošního roku a nařídil nezávislé vyšetřování. Na otázku novinářů, zda by se stát mohl pokusit Pike popravit znovu, odpověděl, že její trest pravděpodobně zůstane v platnosti, pokud soudy nerozhodnou jinak.

Pike se stala první ženou, jejíž poprava byla v Tennessee naplánována po více než dvou stoletích. Její právníci se dlouhodobě snažili dosáhnout změny rozsudku, avšak Nejvyšší soud USA i guvernér Lee odmítli v posledních dnech před plánovanou popravou její vykonání zastavit.

Popírají gravitaci. První evropský Ninja šampionát v Česku startuje v Plzni

Od
World News 24
-

Plzeň 30. října 2026 (PROTEXT) – Létají mezi překážkami a celou váhu těla udrží na konečcích prstů. Evropská Ninja elita míří do Plzně: Česko poprvé hostí Ninja European Championships. V hale TJ Lokomotiva v Úslavské 75 se od 30. října do 1. listopadu představí závodníci z 20 zemí. Ve všech disciplínách je čeká celkem 1800 startů.

Čtyři identické dráhy nabídnou přímé souboje, v nichž rozhodují síla, obratnost i zlomky sekund. Na hlavní trať mají jen tři minuty. Vedle elity se o medaile utkají děti, junioři, masters i týmy. Program doplní soutěž Skills zaměřená na techniku, pohyb, sílu a úchop. Hlavní závod je kompletně vyprodaný.

Páteční a sobotní kvalifikace vyvrcholí v neděli boji o evropské tituly. Finálový blok s elitou a národními týmy odvysílá ČT sport 1. listopadu živě od 09:00 do 10:00. Pořadateli jsou Česká asociace překážkových sportů a Fénix Plzeň.

Více: ninjaeuropeanchampionships.com

Zdroj: OCR, Ninja a Survivalrun sporty Plzeň z. s.

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59875.

VIDEOSTREAM PROTEXT ZDARMA: Živě: Zahájení Czech Space Week 2026 a představení předmětů české národní mise na ISS

Od
World News 24
-

PROTEXT VIDEO bude v pondělí 2. listopadu 2026 vysílat on-line TK k devátému ročníku festivalu kosmických aktivit Czech Space Week, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu s agenturou CzechInvest, Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy Planetum a dalšími partnery. 

Zúčastní se ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), ministr školství Robert Plaga (za ANO) a astronaut Aleš Svoboda.

Přímý přenos, který je médiím k dispozici ZDARMA, začne v 15:00.

Přímý přenos mohou použít všichni uživatelé bez omezení, a to jak na svých webových stránkách, tak na Facebooku.

Zasíláme kód přenosu pro vložení do webových stránek.

<iframe width=“560″ height=“315″ src=“https://www.youtube.com/embed/wv0bEZttl_g?si=02UVNuJGkqbi-pOz“ title=“YouTube video player“ frameborder=“0″ allow=“accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share“ referrerpolicy=“strict-origin-when-cross-origin“ allowfullscreen=““></iframe>

Dotazy ohledně materiálů označených jako VIDEOSTREAM PROTEXT ZDARMA prosím adresujte na tel.: +420 222 098 330, protext@ctk.cz.

PROTEXT

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59874.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Od
JM
-

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Případ se týká incidentu z 25. října 2024, kdy v Pákistánu hostoval anglický kriketový tým. Podle prokuratury manželé odstranili bezpečnostní zábrany na silnici vyhrazené pro konvoj sportovců a bránili policistům ve výkonu služby. Událost se odehrála na významné dopravní křižovatce Zero Point v hlavním městě Islámábádu.

Soud oba uznal vinnými podle protiteroristického zákona a uložil jim desetileté tresty vězení. Za bránění úředním osobám ve výkonu služby a použití násilí jim navíc vyměřil další tresty v délce jednoho a dvou let. Protože si je mají odpykat souběžně, výsledná délka odnětí svobody zůstává deset let. Každý z odsouzených musí rovněž zaplatit pokutu 200 tisíc pákistánských rupií, tedy přibližně 15 tisíc korun.

Mazari a Chattha se během procesu označili za „vězně svědomí“ a obvinili pákistánské úřady ze systematického pronásledování. „Jsem trestán nejen za to, že podporuji práci a aktivismus své ženy, ale také za to, že jsem si zvolil tuto cestu odporu proti nespravedlnosti jako naši společnou životní cestu,“ uvedl Chattha pro deník Dawn.

Podle manželů se z nich úřady snaží udělat odstrašující příklad pro všechny, kdo se chtějí postavit proti útlaku a nespravedlnosti.

Nejde přitom o jejich první střet s pákistánskou justicí. V lednu byli zatčeni kvůli údajné potyčce před Vrchním soudem v Islámábádu. Následující den dostali tresty až 17 let vězení za příspěvky na sociálních sítích kritizující armádu. Nejvyšší soud tyto rozsudky později pozastavil a v září umožnil jejich propuštění na kauci. Ještě téhož dne však policie manžele znovu zadržela kvůli jinému případu souvisejícímu s protivládním protestem. Od té doby zůstávají ve věznici Adiala v Rávalpindí.

Amnesty International: Obžaloba soudního systému

Postup pákistánských úřadů odsoudila Amnesty International, podle níž manželé neměli zajištěn spravedlivý a veřejný proces. Organizace kritizovala také přesunutí soudního jednání přímo do věznice, kde byli obžalovaní drženi za mřížovou konstrukcí.

„Tyto rozsudky jsou obžalobou pákistánského soudního systému,“ prohlásila představitelka Amnesty International Yasmine Ahmed. Podle ní jsou oba právníci pronásledováni kvůli své neústupné obhajobě lidských práv a uplatňování svobody projevu.

Mazari a Chattha se dlouhodobě věnují zastupování aktivistů, novinářů a příslušníků marginalizovaných komunit, včetně obětí násilných zmizení. Matka Imaan, Shireen Mazari navíc působila jako ministryně pro lidská práva ve vládě bývalého premiéra Imrána Chána. I proto jejich opakované stíhání vyvolává otázky o nezávislosti pákistánské justice a jejím přístupu k lidskoprávním aktivistům.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Od
Radek Chlup
-
Taiz
Taiz. Foto: Reuters

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno. Informují o tom Arab News a Anadolu Ajansi.

Úřady provincie Táiz uvedly, že obdržely shodná hlášení z několika úseků fronty, naposledy z oblastí Al-Akrúd a Kahlán. Podle svědectví měly hútíjské jednotky vypálit dělostřelecké granáty a rakety, které mohly obsahovat zakázané plyny či jiné jedovaté látky.

Místní představitelé proto požadují okamžité odborné šetření. Specialisté mají prozkoumat zasažená místa, zajistit důkazy a vyhodnotit zdravotnické záznamy i výpovědi svědků. Do vyšetřování by se podle nich měla zapojit také Organizace spojených národů, aby bylo možné nezávisle určit, co se při útocích skutečně stalo.

Jemenské ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že zprávy o možné otravě civilistů a bojovníků bere vážně. Chce zjistit nejen povahu podezřelých látek a jejich účinky, ale také případné dodavatele použité munice.

Podezření přichází uprostřed zhoršující se humanitární krize

Náměstek jemenského ministra zahraničí Mostafa Noman obvinil Íránem podporované Hútíe z používání nezákonných zbraní při snaze dobýt město. Připustil, že nasazení jedovatých látek nelze vyloučit. Ministr informací Moammar Irjání vyzval k vyšetřování rovněž Organizaci pro zákaz chemických zbraní.

Táiz patří déle než deset let k hlavním bojištím jemenské občanské války. Hútíové od roku 2015 drží pozice v okolí města a omezují přístupové komunikace. V posledních týdnech se boje zintenzivnily, zatímco vládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií podnikají další operace proti povstalcům.

Organizace spojených národů (OSN) minulý týden varovala, že kvůli zablokovaným silnicím přišlo více než 800 tisíc obyvatel Táizu o přístup k potravinové pomoci. Vázne také zásobování palivem, léky a pitnou vodou, nemocnice mají potíže s provozem. Obnovené střety navíc vyhnaly z domovů tisíce lidí.

Jemenské úřady žádají mezinárodní tlak na otevření cest pro humanitární pomoc. Pokud se podezření na použití zakázaných látek potvrdí, požadují potrestání odpovědných osob.

1...678...5 666Strana 7 z 5 666