Home Blog Strana 68

Nacisté pátrali po svatém grálu i Atlantidě. Himmler chtěl přepsat dějiny lidstva

Nacistické Německo se nezajímalo pouze o vojenskou nadvládu. Heinrich Himmler, jeden z nejmocnějších mužů Hitlerova režimu, nechával organizovat výpravy za legendárními artefakty, ztracenými civilizacemi i důkazy údajné nadřazenosti árijské rasy. Speciální organizace Ahnenerbe měla prostřednictvím archeologie a pseudovědeckých teorií přepsat lidské dějiny. Její činnost však nakonec vedla také k brutálním experimentům na vězních v koncentračních táborech. O hrůzách, které spáchala, napsaly weby All That’s Interesting a Exploresweb.

Organizaci Ahnenerbe, jejíž název lze přeložit jako „dědictví předků“, založil Himmler v roce 1935 společně s historikem Hermannem Wirthem a nacistickým ideologem Richardem Waltherem Darrém. Jejím hlavním cílem bylo hledat důkazy, které by podpořily nacistické rasové teorie a ospravedlnily německou územní expanzi.

Himmler byl fascinován okultismem, germánskou mytologií a představami o dávných vyspělých civilizacích. Zajímal se také o teorii světového ledu, podle níž dávné katastrofy způsobené pády ledových měsíců vedly mimo jiné k zániku Atlantidy. Podobné představy nacističtí badatelé využívali při hledání údajného původu Germánů.

Archeologické nálezy přitom často účelově interpretovali jako doklady dávné árijské nadvlády. Výsledky výzkumů následně sloužily nacistické propagandě, která jejich prostřednictvím ospravedlňovala rasovou ideologii i dobývání cizích území.

Od svatého grálu k děsivým experimentům

Jedním z nejpodivnějších projektů bylo pátrání po svatém grálu. Výzkumník Otto Rahn hledal legendární artefakt ve Francii, zatímco Himmler později osobně navštívil španělský klášter Montserrat. Žádný důkaz existence grálu však nezískali.

Výpravy směřovaly také na Island a do Tibetu. Expedice vedená zoologem Ernstem Schäferem v roce 1938 zkoumala tibetskou kulturu, místní přírodu i tělesné znaky obyvatel. Nacisté doufali, že objeví spojitost mezi Himálajem a domnělým původem árijské rasy. Za pseudovědeckým výzkumem se ovšem skrývala mnohem temnější realita.

Ahnenerbe se postupně zapojila do lékařských experimentů na vězních z koncentračních táborů. Lékař Sigmund Rascher například vystavoval lidi extrémnímu chladu a zkoumal možnosti jejich opětovného zahřátí. Další pokusy zahrnovaly testování prostředků proti krvácení na záměrně zraňovaných vězních.

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 organizace zanikla. Část jejích dokumentů se podařilo zachránit a posloužila při poválečných procesech. Řada pracovníků Ahnenerbe se však trestu vyhnula a někteří se dokonce vrátili do akademického prostředí.

Požár vážně poškodil Orlí hnízdo v bavorských Alpách

Požár vážně poškodil Orlí hnízdo v bavorských Alpách
Požár vážně poškodil Orlí hnízdo v bavorských Alpách

Rozsáhlý požár zachvátil v pátek večer Kehlsteinhaus, známý jako Orlí hnízdo, nedaleko německého Berchtesgadenu. Policie zadržela jednoho člověka a prověřuje možné žhářství. Historická budova spojená s nacistickým režimem utrpěla vážné škody.

První záchranné složky dorazily k objektu ve 21:52 a zjistily, že budovu zachvátil rozsáhlý požár. Do zásahu se zapojilo přibližně 200 hasičů a dalších členů záchranných složek. Hašení komplikovala odlehlá poloha objektu ve výšce 1834 metrů nad mořem i omezené možnosti dopravy techniky a vody.

Foto: Reuters

Podle policie se v budově v době požáru nikdo nenacházel a nejsou hlášena žádná zranění. Otevřené plameny již v sobotu dopoledne nebyly vidět, objekt však zůstal vážně poškozený. Přesný rozsah škod zatím úřady nezveřejnily.

Policie zadržela člověka, kterého považuje za možného podezřelého. Zatím ale není jasné, zda měl se vznikem požáru skutečně něco společného. Příčina ohně zůstává předmětem vyšetřování, které převzala kriminální policie v Traunsteinu.

Kehlsteinhaus byl dokončen v roce 1938 a sloužil jako reprezentativní místo nacistického vedení. Adolf Hitler ho navštěvoval pouze zřídka, nešlo tedy o jeho běžné horské sídlo. Jeho hlavní rezidencí v oblasti byl nedaleký Berghof na Obersalzbergu. Orlí hnízdo využívali také další vysoce postavení představitelé nacistického režimu a zahraniční hosté.

Od roku 1952 fungoval Kehlsteinhaus jako horská restaurace. Součástí objektu byla rovněž expozice věnovaná jeho historii a vazbám na nacistický režim. K budově vede horská silnice uzavřená pro běžnou dopravu, poslední část cesty návštěvníci absolvovali výtahem vybudovaným uvnitř skály.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Champi sice Tchaj-wan přímo nezasáhl, bouře však byla natolik rozsáhlá, že ovlivnila většinu ostrova. Silný vítr a vydatný déšť pokračovaly od pátečního večera až do sobotního rána. Tchajwanští meteorologové uvedli, že bouře postupně slábne.

Jedinou obětí je muž, kterého strhly vlny u ostrova Liou-čchiou na jihu Tchaj-wanu. Podle místních úřadů utrpělo zranění 527 lidí. Dodávky elektřiny už energetici obnovili ve většině zasažených domácností.

Bouře výrazně narušila také leteckou dopravu. Na hlavním tchajwanském mezinárodním letišti v Tchao-jüanu bylo v pátek zrušeno 563 letů a v sobotu dalších 261 spojů. Vítr po celém ostrově vyvracel stromy a dopravní značky a poškodil několik menších staveb. V Tchaj-peji se zřítila část stropu vysokoškolské koleje.

Champi má v následujících hodinách dále slábnout. Podle předpovědi bude postupovat na sever podél čínského pobřeží, pevninskou Čínu by však přímo zasáhnout neměl. Následně má zamířit k jihu Japonska.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin
Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Vědci z Cornellovy univerzity a dalších pěti institucí analyzovali téměř 400 vědeckých prací, aby lépe porozuměli tomu, jak ptáci ovlivňují koloběh živin v přírodě. Výzkum zároveň ukázal, že význam ptáků pro přírodní ekosystémy sahá daleko za místa, kde hnízdí nebo hledají potravu. Prostřednictvím trusu a dalších biologických zbytků přenášejí důležité látky, zejména dusík a fosfor, mezi různými prostředími.

Díky schopnosti létat dokážou ptáci překonávat velké vzdálenosti a přenášet živiny přes oceány, hory i rozsáhlé pevninské oblasti. Jejich spotřeba potravy je přibližně o 30 % vyšší než u podobně velkých savců. Potřebují proto pravidelně přijímat potravu bohatou na živiny, které následně vracejí zpět do okolního prostředí.

Ptačí kolonie podporují růst rostlin i korálů

Významnou úlohu mají zejména mořští ptáci, kteří se shromažďují ve velkých hnízdních koloniích. Na těchto místech se hromadí jejich trus bohatý na živiny, které podporují růst rostlin a řas. Z lepších podmínek následně těží také hmyz a další živočichové, kteří se rostlinami živí.

Živiny se navíc deštěm a povrchovou vodou dostávají z pobřežních kolonií do okolního moře. Tím podporují korálové útesy a společenstva ryb, která v nich žijí. V oblastech, kde mořské ptačí kolonie zanikly, naopak klesá dostupnost živin, množství ryb i odolnost korálových útesů vůči nepříznivým podmínkám.

Vědci upozornili také na možnosti využití ptáků při obnově poškozených ekosystémů. V jednom ze sledovaných případů pomohlo umístění umělých bidel do oblastí s obnovovanými porosty mořské trávy. Ptáci na ně začali usedat a jejich trus dodával rostlinám fosfor, který přispíval k jejich zotavení.

Úbytek ptáků může ovlivnit celé ekosystémy

Další výzkum ukázal, že množství a složení živin uvolňovaných ptáky závisí také na jejich potravě a ročním období. Vědci zkoumali vzorky trusu 151 pěvců patřících k 31 druhům v oblasti jezera Ontario v americkém státě New York.

Na jaře, kdy se ptáci živí převážně hmyzem, obsahoval jejich trus více dusíku. Na podzim naopak přecházejí ve větší míře na plody a semena, což se projevilo vyšším zastoupením uhlíku. Významnou roli hrála také tělesná hmotnost jednotlivých ptáků.

Výsledky pomáhají vysvětlit, proč může mít pokles ptačích populací rozsáhlejší ekologické důsledky. Celosvětově klesá početnost přibližně 45 % druhů stěhovavých ptáků. Jejich ústup může omezit přirozený přísun živin, snížit úrodnost některých oblastí a ovlivnit růst rostlin.

Ochrana ptáků tak přispívá nejen k zachování biologické rozmanitosti, ale také k udržování přirozeného koloběhu živin. Zdravé ptačí populace mohou pomáhat obnovovat poškozené ekosystémy a podporovat jejich schopnost ukládat uhlík. Jejich další úbytek by naopak mohl tyto přírodní procesy postupně oslabovat.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Nákladní loď
Nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Ruské síly podle ministerstva v noci zaútočily na přístavní infrastrukturu v Čornomorsku v Oděské oblasti. Dalším cílem měla být blíže neurčená nákladní loď, která plula do Oděsy a podle Moskvy převážela zásoby určené ukrajinské armádě. Rusko nezveřejnilo název ani vlajku plavidla a neuvedlo, kde přesně k údajnému zásahu došlo.

Informace o rozsahu škod ani případných obětech nejsou k dispozici. Ruské tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit. Moskva v posledních týdnech opakovaně oznamuje útoky na ukrajinské přístavy a obchodní lodě, které označuje za součást vojenského zásobování.

Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusko od pátečního večera vyslalo proti Ukrajině 126 dronů různých typů. Protivzdušná obrana 101 z nich sestřelila nebo potlačila prostředky elektronického boje. Zásahy dronů byly zaznamenány na 14 místech a na dalších pěti místech dopadly trosky sestřelených strojů.

Kyjev a Moskva v pátek rovněž oznámily dohodu o dočasném příměří v okupovaném městě Olešky na jihu Ukrajiny. Klid zbraní má začít platit 27. října a umožnit dodávky potravin, léků a dalších základních potřeb i evakuaci obyvatel. Na sjednání dohody se podílela americká první dáma Melania Trump. Obyvatelé Olešek se potýkají s akutním nedostatkem potravin, pitné vody, léků a energií.

Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské invazi. Moskva v současnosti okupuje přibližně 19 procent ukrajinského území. V první polovině listopadu by se mohlo v Abú Zabí uskutečnit jednání pracovních týmů Ruska, Spojených států a Ukrajiny zaměřené na možnosti ukončení války.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Útok se stal během pohřebního obřadu v obci Hammúd v governorátu Karak, přibližně 180 kilometrů jižně od Ammánu. V kostele a jeho okolí se v té době nacházelo více než 100 lidí. K činu se zatím nikdo nepřihlásil a úřady neoznámily žádné zatčení.

Podle svědků přijeli ozbrojenci autem a přibližně pět minut stříleli na účastníky obřadu. Záběry z bezpečnostních kamer ukazují dva muže ozbrojené pistolemi a třetího s útočnou puškou, kteří se přibližují ke kostelu a zahajují palbu.

Jordánský premiér Džaafar Hasan označil útok za důsledek teroristické ideologie a zaslepeného extremismu. „Nedovolíme, aby se společnost vydala touto cestou,“ prohlásil po jednání bezpečnostních představitelů v Karaku. Ministr vnitra Mázin Farája označil střelbu za teroristický čin spáchaný skupinou extremistů. Zároveň uvedl, že je zatím příliš brzy na určení jejich případného napojení na známé organizace.

Karak navštívil také jordánský král Abdalláh II., který slíbil tvrdý postup proti pachatelům. Jordánsko po útoku vyhlásilo třídenní státní smutek. Střelbu odsoudili představitelé několika arabských zemí, náboženští vůdci i generální tajemník OSN António Guterres.

Velvyslanectví Spojených států v Ammánu upozornilo, že bezpečnostní opatření byla posílena u nákupních center, zahraničních zastupitelských úřadů a na dalších místech po celém Jordánsku. Americké občany vyzvalo ke zvýšené opatrnosti a sledování pokynů místních úřadů.

Útoky podobného rozsahu jsou v Jordánsku vzácné. V Karaku ale již v roce 2016 zaútočili ozbrojenci na policisty a následně se ukryli v historickém křižáckém hradu. Tehdejší násilnosti si vyžádaly deset mrtvých, mezi nimi sedm členů bezpečnostních složek.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

O Kimově příjezdu informovala jihokorejská tisková agentura Jonhap s odvoláním na zdroj z jihokorejské vlády. Severokorejský vůdce měl v sobotu překročit hranici po novém mostě přes řeku Ja-lu, korejsky Amnokkang, který spojuje severokorejské město Sinuidžu s čínským Tan-tungem.

Most dlouhý přibližně tři kilometry byl otevřen 15. října, téměř 12 let po dokončení stavby. Jde o silniční most určený mimo jiné pro nákladní dopravu. Původní informace, podle níž Kim přicestoval vlakem právě po tomto mostě, proto nebyla přesná.

Agentura Kjódó již dříve s odvoláním na diplomatické zdroje uvedla, že v Tan-tungu byla zavedena přísná dopravní omezení. Opatření vyvolala spekulace, že město očekává příjezd vysoce postaveného severokorejského představitele. Účel Kimovy návštěvy ani její plán zatím nejsou známé.

Kim se v poslední době přestal objevovat na veřejnosti, což znovu vyvolalo nepotvrzené spekulace o jeho zdravotním stavu. Na internetu se šířila také nepodložená tvrzení, že zemřel v pekingské nemocnici na krvácení do mozku. Severokorejský list Rodong Sinmun následně zveřejnil fotografie, na nichž si Kim společně se svou dcerou prohlíží výstavu oblečení a obuvi.

Čína je největším obchodním partnerem a významným spojencem Severní Koreje, přestože v minulosti kritizovala její raketové a jaderné testy. Kim naposledy navštívil Čínu v září 2025, kdy v Pekingu sledoval vojenskou přehlídku uspořádanou k 80. výročí konce druhé světové války. Čínský prezident Si Ťin-pching letos v červnu absolvoval státní návštěvu Severní Koreje.

Čína bude příští měsíc v Šen-čenu hostit summit Fóra pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC), kterého se má zúčastnit také americký prezident Donald Trump. Ten usiluje o obnovení jednání s KLDR. Americké a jihokorejské úřady však podle agentury Reuters považují možnost jeho letošního setkání s Kimem za malou.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Seriál Carrie měl premiéru 7. října a během krátké doby se zařadil mezi nejsledovanější pořady Prime Video. Podle společnosti Amazon MGM Studios obsadil první místo v žebříčku služby ve více než 105 zemích. Přesný počet zhlédnutí ovšem platforma nezveřejnila.

Pokračování potvrdila ve čtvrtek 22. října. Za druhou řadou bude znovu stát scenárista a režisér Mike Flanagan, který má na kontě úspěšné hororové seriály Dům na kopci a Půlnoční mše. Jako výkonný producent se na projektu nadále podílí také Stephen King.

Carrie tentokrát čelí i kyberšikaně

Nová adaptace přenáší Kingův příběh do současnosti. Hlavní hrdinka Carrie White, kterou ztvárnila Summer H. Howell, vyrůstala v izolaci pod dohledem přísné matky Margaret. Po smrti otce se poprvé dostává na běžnou střední školu, kde se stává terčem krutého posměchu a šikany.

Tvůrci do příběhu zapojili také sociální sítě, které dívčino ponížení ještě prohlubují. Carrie přitom postupně objevuje vlastní telekinetické schopnosti, jejichž síla roste společně s jejím hněvem.

Její matku ztvárnila Samantha Sloyan, kterou diváci znají z dalších Flanaganových projektů. V seriálu se objevují také Matthew Lillard, Kate Siegel, Heather Graham nebo Amber Midthunder.

První řada zahrnuje osm epizod a zachovává zásadní okamžiky původního příběhu, včetně osudového školního plesu. Závěr však otevírá možnosti, které knižní předloha nenabízela.

Flanagan chce příběh rozvíjet dál

„Od samého začátku jsme si představovali příběh, který sahá daleko za školní ples,“ vysvětlil Flanagan. Zároveň poděkoval Kingovi za důvěru, kterou mu při rozvíjení příběhu poskytl.

Spisovatel se k oznámení druhé řady připojil s tím, že se těší, až diváci zjistí, co Carrie čeká dál. Už dříve přitom Flanagan naznačil, že by rád vytvořil příběh rozdělený do tří sezon.

Amazon zatím schválil pouze druhou řadu. Podrobnosti o nových epizodách, začátku natáčení ani datu premiéry dosud nezveřejnil.

Román Carrie vyšel v roce 1974 jako Kingova literární prvotina. Nejznámější filmovou adaptaci natočil o dva roky později režisér Brian De Palma se Sissy Spacek v hlavní roli. Ta za svůj výkon získala nominaci na Oscara.

Všech osm epizod nové seriálové verze je nyní dostupných na Prime Video.

Borussia Dortmund odmění fanoušky, kteří během zápasu odloží mobil

Německá Borussia Dortmund přichází s netradiční novinkou pro své fanoušky. Chce je motivovat, aby během fotbalových zápasů méně používali mobilní telefony a více sledovali dění na hřišti. Pomoci má speciální funkce v klubové aplikaci, která za čas strávený bez telefonu rozdává body. Nejdisciplinovanější příznivci se mohou těšit na zajímavé odměny.

Mobilní telefony se staly běžnou součástí návštěv fotbalových stadionů. Fanoušci fotografují, natáčejí videa nebo sdílejí zážitky na sociálních sítích. Ne každému se však podobné chování líbí. Dortmund proto připravil způsob, jak návštěvníky povzbudit, aby se místo obrazovek věnovali samotnému utkání.

Za každou minutu bez mobilu získají fanoušci body

Nová funkce dostala název Fan Mode a stane se součástí oficiální klubové aplikace. Fanoušci ji budou moci poprvé vyzkoušet během sobotního domácího bundesligového utkání proti Eintrachtu Frankfurt. Zapojení do programu bude zcela dobrovolné.

Princip fungování je jednoduchý. Fanoušek si před zápasem aktivuje speciální režim a následně zamkne telefon. Aplikace začne zaznamenávat dobu, po kterou zařízení nepoužívá. Za každou minutu s uzamčeným telefonem získává body, které se mu postupně sčítají.

Pokud během utkání telefon odemkne, projeví se to na jeho bodovém zisku. Čím méně času stráví používáním mobilu, tím lepšího výsledku dosáhne. Sbírání bodů pokračuje až do závěrečného hvizdu rozhodčího.

Výjimku představuje poločasová přestávka. Během ní mohou fanoušci telefony používat bez obav o své skóre. Po návratu hráčů na trávník však musí Fan Mode znovu aktivovat, pokud chtějí pokračovat v soutěži.

Na nejúspěšnější účastníky čekají podepsané dresy fotbalistů Borussie Dortmund a dárkové poukazy do klubového fanshopu. Klub tak chce fanoušky motivovat odměnami místo zákazů. Za běžné používání telefonu totiž žádné tresty nehrozí.

Klubu vadí rostoucí používání telefonů na tribunách

Borussia svůj krok vysvětluje rostoucí nespokojeností návštěvníků stadionů. Podle údajů klubu pravidelně používají smartphony během zápasů téměř dvě třetiny diváků. Některým příznivcům přitom vadí, že lidé kolem nich věnují více pozornosti obrazovkám než fotbalu.

„Stále více fanouškům vadí pořizování selfie, streamování a aktivita na sociálních sítích na tribunách,“ uvedl německý klub při představení nové funkce.

Dortmund chce prostřednictvím aplikace připomenout atmosféru, kterou vytvářejí společně fandící diváci. Na domácím stadionu Signal Iduna Park se jich může sejít více než 81 tisíc. Právě společný zážitek považuje vedení klubu za jednu z nejdůležitějších součástí fotbalu.

„Více než 81 tisíc lidí na stadionu, kteří společně zpívají, fandí a zadržují dech. To je okamžik tady a teď a je nenahraditelný,“ uvedl šéf klubu Carsten Cramer.

Borussia proto vyzývá své příznivce, aby během utkání nechali mobilní telefony v kapsách a užili si fotbal všemi smysly. Nový režim jim v tom má pomoci, aniž by jim klub používání smartphonů přímo zakazoval. Fanoušci si tak sami rozhodnou, zda dají přednost obrazovce, nebo možnosti získat odměnu za sledování zápasu.

Protest před Sněmovnou se vyhrotil. Demonstranti se pokusili dostat dovnitř

Páteční protest proti plánovanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků vyvrcholil incidentem u Poslanecké sněmovny. Několik desítek demonstrantů se večer pokusilo dostat do budovy parlamentu, policisté jim v tom ale zabránili. Na Malostranském náměstí se během dne shromáždily stovky lidí, kteří požadovali zachování nezávislosti veřejnoprávních médií.

Demonstrace začala v pátek 23. října krátce po poledni jako reakce na rozhodnutí vládní koalice přednostně projednat návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu. Protest svolaly iniciativy Stojíme za kulturou! a Média nedáme. Z původních několika desítek účastníků se během odpoledne stal několikasethlavý dav.

Situace se vyostřila ve večerních hodinách, kdy se část protestujících přesunula blíže k budově Poslanecké sněmovny. Několik desítek lidí se podle policie pokusilo proniknout dovnitř, v čemž jim zabránili zasahující policisté.

„Nikoho jsme nezadrželi a nikdo nebyl omezen na osobní svobodě,“ potvrdila policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Policie musela během večera také opakovaně a na nezbytně dlouhou dobu uzavírat Sněmovní a Nerudovu ulici. Podle informací z parlamentu bezpečnostní složky doporučily uzavřít budovu Sněmovny veřejnosti.

Protestující se střetli také s poslancem Foldynou

Napjatou atmosféru ještě vyostřil konflikt několika demonstrantů s poslancem Jaroslavem Foldynou (SPD). Situaci museli uklidňovat přítomní policisté.

Foldyna později ve Sněmovně uvedl, že na něj protestující křičeli, plivali a polévali ho. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) však upozornila, že na místě byli svědci, kteří mohou popsat, co incidentu předcházelo. Okolnosti střetu tak nebyly jednoznačně objasněny.

Proti násilnému pokusu o vstup do parlamentu se ohradil také předseda lidoveckého poslaneckého klubu Marian Jurečka. Zdůraznil, že podobné jednání je nepřijatelné, a vyzval protestující, aby se násilí vyvarovali.

Lidé se obávají politického vlivu na média

Demonstranti nesouhlasí s plánem vlády zrušit koncesionářské poplatky a financovat Českou televizi a Český rozhlas přímo ze státního rozpočtu. Podle organizátorů by takový krok mohl oslabit nezávislost obou institucí a umožnit politikům větší vliv na jejich fungování.

Vládní koalice změnu obhajuje jako nový způsob financování veřejnoprávních médií, který by domácnosti zbavil povinnosti platit současné poplatky.

Na protestu vystoupili zástupci opozičních stran, kulturního prostředí i zaměstnanců médií. Mezi řečníky byli například herečka Jitka Čvančarová a bývalý zahraniční zpravodaj České televize Tomáš Etzler.

Účastníci během večera poslouchali přímý zvukový přenos ze Sněmovny a reagovali na vystoupení jednotlivých politiků. Když krátce před 19. hodinou promluvil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), dav pískal a skandoval hesla „Hanba“ nebo „Demisi“.

Organizátoři plánovali na náměstí zůstat až do skončení sněmovního jednání.