Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.
Vědci z Cornellovy univerzity a dalších pěti institucí analyzovali téměř 400 vědeckých prací, aby lépe porozuměli tomu, jak ptáci ovlivňují koloběh živin v přírodě. Výzkum zároveň ukázal, že význam ptáků pro přírodní ekosystémy sahá daleko za místa, kde hnízdí nebo hledají potravu. Prostřednictvím trusu a dalších biologických zbytků přenášejí důležité látky, zejména dusík a fosfor, mezi různými prostředími.
Díky schopnosti létat dokážou ptáci překonávat velké vzdálenosti a přenášet živiny přes oceány, hory i rozsáhlé pevninské oblasti. Jejich spotřeba potravy je přibližně o 30 % vyšší než u podobně velkých savců. Potřebují proto pravidelně přijímat potravu bohatou na živiny, které následně vracejí zpět do okolního prostředí.
Ptačí kolonie podporují růst rostlin i korálů
Významnou úlohu mají zejména mořští ptáci, kteří se shromažďují ve velkých hnízdních koloniích. Na těchto místech se hromadí jejich trus bohatý na živiny, které podporují růst rostlin a řas. Z lepších podmínek následně těží také hmyz a další živočichové, kteří se rostlinami živí.
Živiny se navíc deštěm a povrchovou vodou dostávají z pobřežních kolonií do okolního moře. Tím podporují korálové útesy a společenstva ryb, která v nich žijí. V oblastech, kde mořské ptačí kolonie zanikly, naopak klesá dostupnost živin, množství ryb i odolnost korálových útesů vůči nepříznivým podmínkám.
Vědci upozornili také na možnosti využití ptáků při obnově poškozených ekosystémů. V jednom ze sledovaných případů pomohlo umístění umělých bidel do oblastí s obnovovanými porosty mořské trávy. Ptáci na ně začali usedat a jejich trus dodával rostlinám fosfor, který přispíval k jejich zotavení.
Úbytek ptáků může ovlivnit celé ekosystémy
Další výzkum ukázal, že množství a složení živin uvolňovaných ptáky závisí také na jejich potravě a ročním období. Vědci zkoumali vzorky trusu 151 pěvců patřících k 31 druhům v oblasti jezera Ontario v americkém státě New York.
Na jaře, kdy se ptáci živí převážně hmyzem, obsahoval jejich trus více dusíku. Na podzim naopak přecházejí ve větší míře na plody a semena, což se projevilo vyšším zastoupením uhlíku. Významnou roli hrála také tělesná hmotnost jednotlivých ptáků.
Výsledky pomáhají vysvětlit, proč může mít pokles ptačích populací rozsáhlejší ekologické důsledky. Celosvětově klesá početnost přibližně 45 % druhů stěhovavých ptáků. Jejich ústup může omezit přirozený přísun živin, snížit úrodnost některých oblastí a ovlivnit růst rostlin.
Ochrana ptáků tak přispívá nejen k zachování biologické rozmanitosti, ale také k udržování přirozeného koloběhu živin. Zdravé ptačí populace mohou pomáhat obnovovat poškozené ekosystémy a podporovat jejich schopnost ukládat uhlík. Jejich další úbytek by naopak mohl tyto přírodní procesy postupně oslabovat.
