Prezidentské volby se v Bolívii konaly znovu po roce. Poprvé za dvacet let se jich nezúčastnil dlouholetý bolivijský vůdce Evo Morales.

Výsledky loňských říjnových voleb byly zrušeny poté, co se Evo Morales označil za jejich vítěze. Po obvinění z pokusu o zmanipulování volebních výsledků a následných nepokojích byl ale přinucen odejít do mexického exilu.

Bolívijská volební komise oznámila, že letos nebude zveřejňovat průběžné výsledky. Na oficiální součet tak mohou voliči čekat až pět dní.

Podle neoficiálního průzkumu zveřejněného bolívijskou televizí Unitel se vítězem pravděpodobně stane Luis Arce z Moralesova Hnutí za socialismus. Mohl by dokonce získat nadpoloviční většinu hlasů a stát se tak novým prezidentem už v prvním kole.

Jeho hlavní konkurent, středový politik a bývalý prezident Carlos Mesa, ztrácí podle odhadů na Arceho více než dvacet procent.

V čele Bolívie nyní dočasně stojí konzervativní senátorka Jeanine Anezová. Ta původně také kandidovala v prezidentských volbách, kvůli špatným preferencím ale odstoupila.

Anezová vyzvala voliče k trpělivosti. „Při čekání na výsledky musíme být všichni trpěliví a nesmíme se uchylovat k jakémukoliv druhu násilí,“ uvedla Anezová.

Během průtahů při sčítání výsledků a následných nepokojích zemřelo vloni v Bolívii 36 lidí.

Podle informací serveru Al Jazeera proběhly letošní volby navzdory vyhrocené kampani klidně a bez incidentů.

Lidskoprávní americká organizace Washington Office on Latin America nicméně upozorňuje na velké úkoly, před nimiž budoucí vládci Bolívie stanou. Kromě rozdělené společnosti, čelící dramatickým následkům pandemie, zdědí totiž také „tradičně oslabené“ státní instituce.

Podle agentury Reuters počet případů covidu-19 v pondělí přesáhl 40 milionů, jak příchod chladnějších měsíců na severní polokouli podnítil obnovení šíření nemoci.

Data Reuters vychází z oficiálních zpráv jednotlivých zemí. Odborníci se však domnívají, že skutečný počet případů i úmrtí je pravděpodobně mnohem vyšší. Důvodem jsou nedostatky v testování a možné podhodnocování čísel v některých zemích.

Tempo šíření nemoci nadále zrychluje. K nárůstu z 30 milionů globálních případů na 40 došlo za pouhých 32 dní ve srovnání s 38 dny, které zabral růst z 20 na 30 milionů. 44 dní bylo třeba na nárůst z 10 na 20 milionů. Tři měsíce pak trvalo dosažení hranice 10 milionů případů od těch prvních hlášených počátkem ledna v čínském Wu-chanu.

Rekordní nárůst nových infekcí za den byl zaznamenán na konci minulého týdne, přičemž celosvětový počet nakažených poprvé vzrostl nad 400 tisíc. V uplynulém týdnu přibylo každý den v průměru přibližně 347 tisíc případů ve srovnání s 292 tisíci v prvním říjnovém týdnu.

Nejhůře postiženými zeměmi na světě zůstávají Spojené státy, Indie a Brazílie. Případy covidu-19 v celé Americe představují téměř polovinu všech případů na světě.

Ve Spojených státech je zaznamenáno přibližně 247 případů na 10 000 lidí. V Indii a Brazílii je to 55 případů a 248 případů na 10 000 obyvatel.

V Evropě činí denní nárůst více než 150 tisíc případů, jak některé země včetně České republiky, Itálie, Nizozemska, Německa, Rakouska, Polska, Ukrajiny a Kypru zaznamenaly rekordní denní nárůsty počtu nakažených.

Evropa aktuálně zodpovídá za více než 17 procent všech případů covidu-19 a téměř 22 procent souvisejících úmrtí.

Od začátku pandemie zemřelo na covid-19 více než 1,1 milionu lidí. Celosvětová úmrtnost se tak pohybuje kolem 2,8 procent. Úředník WHO uvedl, že celkový počet obětí by mohl vzrůst na 2 miliony, než dojde k plošnému využití vakcíny.

Původně pokojné nedělní protesty v Chile, připomínající rok od začátku masového protestního hnutí, přerostly v násilné střety. Podle BBC při nich bylo zraněno 18 policistů.

Došlo také k útoku na policejní sídlo a rabování. Maskování útočníci zapálili v hlavním městě dva kostely.

Masová protestní shromáždění se vloni v Chile konala prakticky denně, přerušila je ale protipandemická opatření.

Stovky demonstrujících už byly během protestů vážně zraněny, mimo jiné gumovými projektily.

Rok trvající protesty byly původně reakcí na zdražení jízdného podzemní dráhy v Santiagu de Chile. Postupně ale přerostly v širší hnutí, vyjadřující se proti rostoucím ekonomickým nerovnostem, drahému zdravotnictví a podfinancovanému vzdělávání.

Demonstranti také volají po přijetí nové ústavy v referendu, které se bude v Chile konat příští víkend. Stávající chilská ústava byla přijata během vojenské diktatury generála Augusto Pinocheta.

Podle ministra vnitra Victora Pereze lidé,“kteří se dopouštějí těchto násilných činů, nechtějí, aby Chilané vyřešili své problémy demokratickou cestou“. Vyzval všechny, aby dali najevo svůj názor v nadcházejícím všelidovém hlasování, a přislíbil potrestání těch, kteří se během protestů dopouštějí zločinů.

V neděli policie zasahovala proti demonstrantům slzným plynem a vodními děly.