Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií dál roste. Donald Trump oznámil vyšetřování evropských praktik namířených proti americkým technologickým firmám a pohrozil Bruselu dalšími cly.

Americký prezident Donald Trump v pátek 24. července oznámil, že Spojené státy zahájí formální vyšetřování obchodních praktik Evropské unie. Reagoval tím na pokuty, které Brusel ukládá americkým technologickým společnostem včetně Googlu, Applu a Mety.

Trump na své sociální síti Truth Social obvinil Evropskou unii, že okrádá americké firmy a daňové poplatníky. Spojené státy podle něj nejsou evropským „prasátkem“ a v případě pokračování současného postupu je připraven zavést další rozsáhlá cla.

„Spojené státy americké nejsou pro Evropu prasátkem a nedovolíme, aby se k nám tak chovala,“ napsal prezident. EU podle něj za své kroky „zaplatí vysokou cenu“. Podrobnosti chystaného vyšetřování ani možnou výši nových cel zatím nezveřejnil.

Pokuta dosáhla téměř miliardy eur

Bezprostředním impulzem byla pokuta ve výši 890 milionů eur, tedy přibližně 22 miliard korun, kterou Evropská komise ve středu udělila Googlu. Brusel rozhodl, že společnost ve dvou případech porušila pravidla unijního aktu o digitálních trzích.

První pokuta ve výši 460 milionů eur se týká zvýhodňování vlastních služeb ve vyhledávači. Google podle Komise zobrazoval své nabídky související například s nakupováním, hotely, dopravou nebo sportem výrazněji než služby konkurence.

Dalších 430 milionů eur firma dostala kvůli pravidlům obchodu Google Play. Vývojářům měla omezovat možnost informovat zákazníky o levnějších nákupech na vlastních internetových stránkách nebo v jiných obchodech s aplikacemi. Google musí podle rozhodnutí porušování pravidel ukončit.

Washington mluví o útoku na americké firmy

Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer již před Trumpovým vystoupením prohlásil, že EU stále agresivněji zasahuje proti americkým technologickým společnostem. Unijní opatření podle něj vytvářejí nejistotu pro americký vývoz a ohrožují stabilitu transatlantických obchodních vztahů.

Google zásah americké administrativy přivítal. Mluvčí společnosti Jose Castaneda připomněl, že firma pracovala na splnění evropských pravidel, zároveň má však obavy z dopadů nejnovějších rozhodnutí Komise. Nová Trumpova hrozba přichází pouhý den poté, co Spojené státy zavedly cla na dovoz z více než osmdesáti zemí včetně členů EU.

Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že na Západním břehu připravuje rozsáhlou operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel (ToI). Prohlášení přišlo po ranním incidentu u palestinské vesnice Till, kde při střelbě zahynuli čtyři Palestinci a dva izraelští vojáci.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se kvůli vývoji sešel s některými představiteli ozbrojených a bezpečnostních sil, včetně náčelníka generálního štábu armády Ejala Zamira či šéfa tajné služby Šin Bet Davida Ziniho.

🔴 BREAKING: The Israeli military informs settler leaders that it is preparing for a large-scale operation in the West Bank https://t.co/Nw3Nh3b9JO pic.twitter.com/MPzR9Hjf7o

— Arab News (@arabnews) July 24, 2026

Podle serveru ToI se incident stal u palestinské vesnice Till po příchodu židovských osadníků z nedaleké osady Havat Gilad. Okolnosti střelby jsou nejasné, protože izraelský a palestinský popis události se rozcházejí.

Armáda uvedla, že jí bylo nahlášeno napadení židovských osadníků, kteří byli u palestinské vesnice „na výletě“. Palestinci podle armády sebrali zbraň „bezpečnostnímu koordinátorovi“, který na místo dorazil z Havat Giladu, a zahájili na osadníky palbu. Armáda později sdělila, že zastřelila Palestince, který se zbraně zmocnil. O dalších palestinských obětech se nicméně nezmínila. Premiér Netanjahu uvedl, že vláda „proti teroristům“ zasáhne se vší rozhodností.

Isám Sajfí, představitel strany Fatah v Tillu, agentuře Reuters řekl, že skupina 25 až 30 osadníků se násilně pokoušela vstoupit do dvou palestinských domů ve východní části vesnice. V tom se jim podle něj snažili zabránit místní obyvatelé, na což osadníci reagovali střelbou. Po půl hodině se osadníci vrátili a napadli západní část vesnice, kde na nezletilého Palestince zaútočili zbraní. To podle Sajfího vyvolalo na místě chaos, načež přijeli izraelští vojáci, kteří spolu s osadníky zahájili palbu.

Izraelská armáda později podle ToI sdělila, že do oblasti, kam nemají za běžných okolností povolen přístup, se osadníci vydali bez předchozí koordinace s vojenskými silami.

Podle izraelské zdravotnické služby byli také dva Izraelci zraněni. Izraelská armáda později podle ToI potvrdila, že při incidentu zemřeli dva její vojáci. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při střelbě izraelské armády byli zabiti čtyři Palestinci a další čtyři utrpěli zranění.

Izraelská armáda v reakci na incident podle serveru ToI oznámila přípravu „rozsáhlé protiteroristické operace v tomto sektoru“. Armáda zároveň uvedla, že se připravuje na odvetné útoky osadníků proti Palestincům. Představitel armády podle serveru varoval, že v oblasti panuje „atmosféra odplaty“ a ozývají se hlasy volající po útocích na palestinské obce.

Podle palestinských médií již ke dvěma útokům došlo, a to ve vesnicích Farata a Džít. V obou případech vstoupily desítky židovských osadníků do obcí a páchaly tam žhářské útoky. V první vesnici byl při střetech mezi obyvateli a osadníky postřelen jeden Palestinec.

Západní břeh, kde žijí asi tři miliony Palestinců, Izrael okupuje a osidluje od jeho obsazení za války v roce 1967. Na okupovaném území Západního břehu žije asi 500.000 Izraelců a osady územně tříští oblast, kde Palestinci chtějí mít svůj budoucí stát.

Rumunská stíhačka F-16 dnes sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.

„Dnes dopoledne kolem 11:00 (10:00 SELČ) rumunský pilot v letounu F-16 sestřelil dron, který vstoupil do vzdušného prostoru naší země,“ napsal Dan na X. „Oblast byla neobydlená, takže pilot mohl zahájit palbu, aniž by hrozilo jakékoliv riziko,“ dodal.

BREAKING:

Romanian F-16 shot down an unidentified drone after it entered the country’s airspace during Russia’s latest attack on Ukraine, says Romania’s President Nicușor Dan.

🇷🇴 pic.twitter.com/RioEsvR55E

— Visegrád 24 (@visegrad24) July 24, 2026

Dron podle náčelníka generálního štábu rumunské armády Gheorghitsi Vlada vypadal „z vizuálního hlediska“ jako Šáhed, tedy dron íránské konstrukce používaný v masovém měřítku Ruskem k útokům na Ukrajinu. Vlad však upozornil, že je příliš brzy na vyvozování závěrů, uvedla agentura Reuters.

Rumunské ministerstvo obrany v prohlášení uvedlo, že dron byl sestřelen střelou vzduch-vzduch nad neobydlenou oblastí poblíž obce Padina v župě Buzau, zhruba 100 kilometrů severovýchodně od Bukurešti. Radar dron zaznamenal poprvé v 09:39 v oblasti delty Dunaje. Než byl v 11:02 sestřelen, pohyboval se tedy v rumunském vzdušném prostoru více než hodinu.

Rumunsko sousedí s Ukrajinou, která denně čelí ruským dronovým i raketovým útokům. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že provedlo útok mimo jiné na Izmajil – ukrajinský přístav na řece Dunaj, která v těchto místech tvoří hranici s Rumunskem.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu se na území Rumunska, které je členským státem NATO, dostaly už desítky dronů. Koncem května Rumunsko uzavřelo ruský konzulát v Konstanci v reakci na dopad toho, co označilo za ruský dron, na obytný dům v Rumunsku. Moskva odmítla, že šlo o ruský dron.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa získal soudní ochranu před pokračováním parlamentního vyšetřování aféry známé jako Farmgate. Případ se týká stovek tisíc dolarů ukrytých v pohovce na jeho soukromé farmě. Soud nyní proces pozastavil do rozhodnutí o prezidentově žalobě proti dřívější zprávě vyšetřovacího panelu. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.

Soud v provincii Západní Kapsko v pátek nařídil, aby parlamentní výbor dočasně nepokračoval v jednání o možném odvolání prezidenta. Zákaz platí do chvíle, než soud rozhodne o Ramaphosově žádosti zrušit závěry nezávislého panelu. Ten v roce 2022 dospěl k názoru, že prezident mohl porušit ústavu.

Rozhodnutí poskytlo Ramaphosovi čas nejméně do začátku září, kdy má soud projednat jeho žalobu proti zprávě panelu. Prezident tvrdí, že panel nesprávně pochopil svůj úkol, špatně vyhodnotil předložené informace a chybně posoudil obvinění, která proti němu zazněla.

South African President Cyril Ramaphosa on Friday won a court challenge that halted a parliamentary impeachment process over misconduct allegations linked to the “Farmgate” scandal. The Western Cape High Court granted Ramaphosa an “interim interdict” that will temporarily prevent… pic.twitter.com/VEroDm2XOk

— CNBC Africa (@cnbcafrica) July 24, 2026

Peníze ukryté v pohovce

Aféra sahá do roku 2020, kdy se z Ramaphosovy farmy Phala Phala v provincii Limpopo ztratilo nejméně 580 tisíc dolarů v hotovosti. Zloději peníze našli ukryté v pohovce. Veřejnost se o krádeži dozvěděla až o dva roky později.

Na případ upozornil bývalý šéf jihoafrické rozvědky Arthur Fraser, spojenec někdejšího prezidenta Jacoba Zumy. Ramaphosu obvinil, že krádež neoznámil policii ani daňovým úřadům. Protože šlo o zahraniční měnu, objevily se také otázky, zda prezident neporušil devizové předpisy.

Ramaphosa jakékoli pochybení odmítá. Tvrdí, že peníze pocházely z prodeje buvolů. Případ přesto poškodil obraz politika, který se po nástupu do funkce v roce 2018 prezentoval jako bojovník proti korupci.

Spor se vrací do parlamentu

Poslanci v roce 2022 odmítli zahájit řízení o odvolání prezidenta. Ústavní soud ale letos v květnu rozhodl, že parlament postupoval nezákonně, když zprávu nezávislého panelu odložil. Tím otevřel cestu k obnovení celého procesu.

Ramaphosovi právníci namítali, že pokračování parlamentního vyšetřování před rozhodnutím soudu by mohlo nenapravitelně poškodit jeho pověst. Tříčlenný senát jim většinou dvou hlasů vyhověl. Parlamentní výbor proto zatím nesmí pokračovat ve slyšeních.

Prezidentovo odvolání zůstává i tak málo pravděpodobné. Africký národní kongres sice po volbách v roce 2024 přišel o většinu a vládne v koalici, stále však představuje nejsilnější parlamentní stranu. Podle politických analytiků má dost poslanců, aby Ramaphosovo sesazení zablokoval.

Hlavní koaliční partner Demokratická aliance vyzval k rychlému vyřešení případu. „Jihoafričané mají právo na odpovědi a na jistotu, že pro každého držitele veřejné funkce platí stejné standardy odpovědnosti,“ uvedla strana.

Opoziční strana uMkhonto weSizwe bývalého prezidenta Zumy naopak obvinila Ramaphosu, že soudy používá k zastavení vyšetřování. Africký národní kongres rozhodnutí přivítal a vyzval ostatní strany, aby se během soudního řízení vyhnuly politicky motivovanému překrucování případu.

Ramaphosova kancelář uvedla, že prezident rozhodnutí respektuje a bude dál spolupracovat při procesech, které mají vyjasnit jeho odpovědnost. Jeho druhé funkční období má skončit v roce 2029.