Evropská unie přijala pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro režim prezidenta Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Na sankční seznam přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery, miliardáři Oleg Děripaska a Boris Rotenberg či šéf největší ruské banky Sberbank German Gref.

Evropský blok také výrazně omezí možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Kromě toho zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Unie také zakáže dovoz některých ruských komodit včetně dřeva, cementu, vodky či kaviáru. Ruské firmy rovněž ztratí přístup k veřejným zakázkám v členských zemích.

„Cílem našich sankcí je zastavit bezohledné, nehumánní a agresivní chování ruských jednotek a dát lidem rozhodujícím v Kremlu jasně najevo, že za svou nelegální agresi draze zaplatí,“ uvedl ke schválení balíku opatření šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Postihy podle něj sedmadvacítka iniciovala v reakci na „zvěrstva spáchaná ruskými vojenskými silami v Buči a dalších místech okupovaných Ruskem“, kde se po jejich odchodu našly stovky těl mnohdy spoutaných civilistů v masových hrobech.

Unijní státy se dohodly, že nebudou uzavírat nové smlouvy na nákup ruského uhlí a stávající kontrakty ukončí nejpozději čtyři měsíce od chvíle, kdy sankce publikací v oficiálním věstníku EU vstoupily v platnost.

Na seznam lidí, kteří mají zablokovaný majetek v unii a zakázaný vstup na její území, přibyly Putinovy dcery Marija Voroncovová (36) a Jekatěrina Tichonovová (35). Sankce se nově vztahují i na Děripasku, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Potrestán byl i stavební magnát Rotenberg či Said Kerimov, jehož rodina kontroluje těžařskou firmu Poljus. Seznam se rozšířil také o 179 představitelů samozvaných vlád a parlamentů separatistické Doněcké a Luhanské republiky. Sankční listina zavedená po anexi Krymu v roce 2014 tak bude po dnešku obsahovat 1091 lidí a 80 firem či institucí.

Lodě pod ruskou vlajkou budou mít zakázáno kotvit v unijních přístavech. Ruští a běloruští nákladní dopravci nebudou smět přepravovat zboží do členských zemí. Z obou zákazů však bude povolena řada výjimek včetně přepravy paliv, potravin nebo léků. Unijní země také přestanou do Ruska vyvážet některé vyspělé technologie včetně kvantových počítačů, specifických polovodičů či chemikálií používaných v rafineriích. Zákaz se vztahuje také na letecké palivo a aditiva, která by mohla využívat ruská armáda. Sedmadvacítka se naproti tomu zatím stále neshodla na zákazu dovozu ruského plynu či ropy, který by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než uhelné embargo. Úplnému odstřižení od ruských energií se brání především Německo, Rakousko či Maďarsko, podle diplomatů však podpora tohoto kroku roste. Bavit se o něm budou v pondělí ministři zahraničí členských zemí.

Lidé zodpovědní za zvěrstva v Buči budou postaveni před spravedlnost, uvedla dnes při návštěvě tohoto města na předměstí Kyjeva předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dějiště vražd civilního obyvatelstva ruskými vojáky, které v posledních dnech otřásly celým světem, navštívila v rámci cesty do Kyjeva společně s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrell a slovenským premiérem Eduardem Hegerem. Ten na facebooku napsal, že jím návštěva hluboce otřásla.

„Viděli jsme krutou tvář Putinovy armády, bezcitnost a chladnokrevnost, se kterou město okupovala,“ řekla podle agentury DPA von der Leyenová. Ruská vojska z rozkazu prezidenta Vladimira Putina vstoupila na Ukrajinu 24. února.

„Tady v Buče jsme viděli, jak se naše lidskost roztříštila. S lidmi z Buče truchlí celý svět,“ dodala. Na twitteru pak Ukrajincům vzkázala, že Evropa je na jejich straně. V podvečer pak zástupce EU a šéfa slovenské vlády přivítal v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj.

Vrcholní představitelé Evropské unie a slovenský premiér dnes na místě jiné uctili památku 20 lidí exhumovaných z masového hrobu a společně s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem zapálili na památku obětí svíčky v místním kostele. DPA připomněla, že se jedná o první západní představitele, kteří na vlastní oči viděli tragédii zprostředkovanou do té doby jen skrze média.

„Zdevastované město a desítky mrtvých civilistů, kteří byli krutě zavražděni. Viděl jsem i masové hroby a vůbec nepřeháním, když řeknu, že mnou tento pohled hluboce otřásl,“ uvedl Heger. Podobně jako předsedkyně EK vyzval, aby byly válečné zločiny spravedlivě potrestané a prošetřené. „Buča je pomníkem ruského barbarství,“ dodal. Slovensko už dříve v tomto týdnu Kyjevu nabídlo své odborníky, kteří by mohli s vyšetřováním pomoci.

Zprávy o vraždění civilistů v Buči během jeho asi měsíc trvající ruské okupace vyvolaly první dubnový víkend šok i zděšení Západu a vysloužily si tvrdé odsouzení ze strany ukrajinských představitelů. Moskva odmítá, že by se její vojáci na zabíjení civilistů podíleli, věc navzdory množícím se důkazů vykládá jako ukrajinskou „provokaci“. Evropská unie, Británie a USA v souvislosti s masakrem v Buči schválily další protiruské sankce.

Slovensko darovalo Ukrajině na její žádost svůj systém protivzdušné obrany S-300, uvedl dnes v prohlášení slovenský premiér Eduard Heger, který je spolu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na návštěvě Ukrajiny. ČTK o tom informoval úřad slovenské vlády. Slovenská televize Markíza dříve během dne uvedla, že utajovaný přesun zmíněné techniky trval dva dny. Spojenci Slovenska na oplátku umístí v této středoevropské zemi oproti původním plánům jeden systém protivzdušné obrany Patriot navíc.

„Jde o zodpovědné rozhodnutí, kterým SR, jako země, jež podporuje mír, svobodu a ochranu lidských práv, poskytuje pomoc ve formě čistě obranného systému Ukrajině a jejím nevinným občanům. Věříme, že tento systém pomůže zachránit co nejvíce nevinných Ukrajinců před další agresí Putinova režimu,“ uvedl Heger. Darování systému S-300 podle něj neznamená, že se Slovensko stalo součástí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.

Systémy S-300 ze sovětské éry používají střely k zneškodnění vojenských letounů a střel. Složeny jsou z vícero vozidel, včetně radarů a odpalovacích zařízení. Ukrajinské armádě by mohly pomoci při maření leteckých útoků během nynější invaze Ruska na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve neúspěšně žádal západní země o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou a jako alternativu k takovému kroku v březnu zmínil možnosti dodávek systémů protiletecké obrany.

Na Slovensku v rámci budování mnohonárodního bojového uskupení NATO už spojenci umístili také systém protivzdušné obrany Patriot. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dříve řekl, že Patriot není náhradou za systém S-300. Heger v dnešním prohlášení ale oznámil, že obranyschopnost Slovenska je zajištěna a v nejbližších dnech bude posílena dodatečným systémem protiraketové obrany ze strany spojenců.

Naď v reakci na odevzdání slovenského systému S-300 Ukrajině uvedl, že kromě tří baterií systému Patriot od Německa a Nizozemska umístí na Slovensku stejný systém i Spojené státy. „Čtyři baterie špičkového systému Patriot v nejmodernější verzi poskytují nesrovnatelně vyšší obranný potenciál než jeden nemodernizovaný systém S-300 z roku 1987,“ informoval Naď. Dodal, že systémy Patriot pokryjí celé území Slovenska.

Slovenská opozice informaci o darování systému S-300 Ukrajině kritizovala. Například podle sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica se Slovensko tímto krokem zapojilo do války. Fico při kritice zmíněného rozhodnutí rovněž ohlásil, že opozice podá návrh na odvolání vlády ve sněmovně; opoziční strany dostatek hlasů na vyslovení nedůvěry kabinetu v parlamentu ale nemají.

Také západní země pomáhají Kyjevu čelit ruské invazi, například dodávkami vojenského materiálu a zbraní. Česká republika podle neoficiálních informací zase naposledy poslala na Ukrajinu mimo jiné více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M.