Vědci z Cambridské univerzity učinili průlom, když omladili kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají v případě 23leté osoby. Cílem jejich snažení je vyvinout léčbu na nemoci spojené se stárnutím. Své poznatky chtějí využít k omlazení i dalších buněk a tělesných orgánů. Převést výzkum do klinické fáze však ještě není možné. Výzkumný tým čeká řada překážek, píše BBC News.
Vědcům se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají v případě 23letého člověka. O výzkumu publikovaném v časopise eLife informovala stanice BBC News. Výzkumníci z Cambridge si od toho slibují léčbu nemocí spojených se stárnutím, jako je diabet, srdeční choroby a neurologické poruchy.
Šéf výzkumu Wolf Reik pro BBC News sdělil, že chtějí lidem prodloužit zdraví i přes přibývající věk. „O něčem takovém jsme snili. Z mnoha běžných potíží se s věkem stávají vážné nemoci a je úžasné přijít na to, jak lidem pomoci,“ tvrdí Reik.
Výzkum je však v raném laboratorním stádiu a ještě není možné jej převést do klinické fáze. Před výzkumným týmem ještě údajně stojí mnoho překážek. Přesto je fakt, že se podařilo kožní buňky omladit, důležitým krokem vpřed.
Začalo to už v 90. letech
Nová studie vycházela z experimentu Roslinova institutu v Edinburghu v 90. letech. Tehdy se vědcům podařilo naklonovat ovčí kožní buňky do dospělého jedince. Cílem bylo naklonovat lidské embryonální kmenové buňky.
Ty by pak mohly růst v tkáních, jako jsou svaly, chrupavky či nervové buňky. Povedlo by se tak nahradit již opotřebované orgány.
Technologii později vylepšil a zjednodušil japonský vědec Šinja Jamanaka. On dokázal vytvořit indukovanou pluripotentní kmenovou buňku, z níž v dospělém organismu muže vzniknout jakákoliv jiná buňka. Metoda je označována jako IPS.
Využitelnost v klinické léčbě je však v případě IPS i klonování ovčích buněk problematická. Kmenové buňky totiž musejí narůst do buněk a tkání, které pacient aktuálě potřebuje.
Metoda IPS navíc zvyšuje rizika rakoviny. Vědci se nyní budou snažit přijít s alternativní a bezpečnou technologií, která by mohla být funkční i klinicky.
„Finálním cílem je prodloužit lidem zdraví, ne život, takže lidé budou moci stárnout zdravěji,“ řekl jeden z vědců Dilgeet Gill.
