Násilí spáchané střelnou zbraní v předloňském roce průměrně každý den připravilo o jednoho z rodičů asi 40 amerických dětí, odhaduje v nové analýze deník The Washington Post. Z jeho propočtů vyplývá, že za celý rok 2020 mohlo ve Spojených státech v důsledku střeleckých incidentů přijít o otce nebo matku přes 15.000 dětí. List zároveň přináší příběh bratra a sestry, kteří během necelých tří let přišli o oba rodiče.

Předloňský rok, v němž udeřila pandemie covidu-19, byl pro Spojené státy mimořádně tragický i z pohledu obětí násilí páchaného střelnými zbraněmi. Za 12 měsíců bylo pistolemi a puškami zabito rekordních více než 19.000 lidí, včetně 1376 dětí.

Deník The Washington Post se nyní v začínající sérii textů snaží lépe zmapovat dopady této „epidemie“ násilí na nejmladší obyvatele USA. „Každý rok jsou stovky z nich zasažené zbloudilými kulkami nebo jsou vystaveny střelbě na školách nebo omylem či úmyslně zastřelí sami sebe. Je zde ovšem jedna nespočítaná, často neviditelná skupina, která v této krizi trpí: Děti, jenž kvůli ní ztratí rodiče,“ píše list.

20 měst, kde údajně kvůli střelbám přišlo o otce či matku přes 3600 dětí

Jeho odhad o denním počtu takovýchto obětí vychází ze statistik z 20 amerických měst, která byla v roce 2020 dohromady dějištěm skoro čtvrtiny vražd a zabití spáchaných v USA střelnými zbraněmi. V těchto městech údajně kvůli střelbám přišlo o otce či matku přes 3600 dětí. „Jestliže by trendy zaznamenané v těchto komunitách byly konzistentní se zbytkem země, znamenalo by to, že byli během roku postříleni rodiče více než 15.000 dětí, neboli v průměru nejméně 41 každý den. A to nezahrnuje tisíce rodičů… kteří se zastřelili sami,“ napsal The Washington Post.

Mezi dětmi, které předloni přišly o jednoho z rodičů, jsou i Kayleigh a Kavon Washingtonovi z města Baltimore. Sedmiletá Kayleigh byla 23. února u kamarádky v komplexu sociálního bydlení, když se venku začaly ozývat povědomé zvuky výstřelů. Zůstala uvnitř a držela se pryč od oken, jak ji to učili, pak si ale uvědomila, že venku byla její maminka. Když vyběhla ke vchodovým dveřím, našla tam klubko dospělých ozařované blikajícím světlem sanitky.

Ona i její o čtyři roky starší bratr přitom už věděli, jaké to je, přijít o rodiče. Jejich otce zastřelili na ulici v srpnu 2017, když šel do práce. Děti se po smrti jejich matky nastěhovaly každé k jiným příbuzným. Policie v Baltimoru ani v jednom případě pachatele nedopadla.

Ve Francii dnes ráno začaly prezidentské volby, v nichž post hlavy státu obhajuje Emmanuel Macron. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že se opět bude rozhodovat až ve druhém kole. V něm se stávající prezident podle všeho stejně jako před pěti lety utká s vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou.

Hlasování v pevninské Francii začalo v 08:00 SELČ. Večer se volební místnosti uzavřou do 20:00, pak začnou přicházet předběžné výsledky.V některých zámořských územích Francie se hlasovalo už v sobotu.

O přízeň voličů se uchází 12 kandidátů. Vybírat si mezi nimi může až 48,7 milionu Francouzů s právem hlasovat, kolem účasti ale panovala značná nejistota vzhledem k vysokému podílu nerozhodnutých voličů.

Průzkumy dlouho stavěly Macrona do pozice jasného favorita prvního i druhého kola, po uplynulém týdnu už to ale neplatí. Hlava státu v podstatě vynechala tradiční kampaň a nezapojila se například do televizních debat se soupeři, zatímco upřednostnila diplomatické snahy kolem konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Voliče ale podle analytiků více trápí narůstající životní náklady, což je téma, které celé týdny akcentovala Le Penová.

Podpora krajně pravicové političky v posledních sondážích poskočila zhruba na 23 procent, naopak Macron po jistém posílení z prvních dní války spadl ke 26 procentům. Pokud by do druhého kola neprošla tato dvojice, jednalo by se o velké překvapení, neboť v průzkumech třetí, levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon, zaostával za Le Penovou o víc než pět procentních bodů.

Před pěti lety v prvním kole Macron vyhrál se 24 procenty odevzdaných hlasů, druhá Le Penová získala 21,3 procenta.

Vědci objevili mikroplasty v plicích žijících lidí, vyplývá ze studie, o které informoval list The Guardian. Jde o první případ, kdy je nalezli v tkáni žijících pacientů, dříve je potvrdili pouze při pitvě. Mezi plasty, které se vyskytovaly v lidské tkáni nejčastěji, byly polyethylentereftalát známý pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí jednorázové láhve na nápoje, fólie a textilní vlákna nebo polypropylen.

Vědci tvrdí, že znečištění mikroplasty je v současnosti všudypřítomné, takže se mu lidé nemohou vyhnout. Vzrůstají proto obavy o působení těchto drobných plastových částic na zdraví. V laboratoři se potvrdilo, že mohou poškozovat lidské buňky. Vědci už také prokázali, že polétavý prach a další jemné částice vedou v souvislosti se znečištěným ovzduším k milionům předčasných úmrtí ročně.

Autoři studie, kterou publikoval odborný časopis Science of the Total Environment, odebrali vzorky plicní tkáně 13 lidí, kteří podstoupili operaci, a u 11 z nich objevili mikroplasty. Vědci analyzovali částice o velikosti až 0,003 milimetru. Nalezli 39 druhů mikroplastů, z nichž se ve 12 případech jednalo o běžné typy, které obsahují obaly, lahve či oblečení. Více drobných plastových částic identifikovali u mužů.

Autoři studie objevili nejvíc mikroplastů hluboko v lidských plicích. Dříve si přitom mysleli, že se tam nemohou dostat kvůli tomu, jak jsou zde dýchací cesty úzké. „Neočekávali jsme, že v dolních částech plic najdeme nejvyšší počet částic nebo částice takových rozměrů, jaké jsme objevili,“ uvedla hlavní autorka studie Laura Sadofská z lékařské univerzity v anglickém Yorku. „Očekávali bychom, že částice těchto velikostí budou odfiltrovány nebo zachyceny dříve, než se dostanou tak hluboko,“ dodala vědkyně.

Podle Sadofské by výzkum mohl pomoci k vytvoření experimentů, které by stanovily dopady mikroplastů na lidské zdraví.

Dvě dřívější studie prokázaly přítomnost mikroplastů v lidských plicích. Jejich autoři však tkáň získali až při pitvě po úmrtí pacientů. Výzkum brazilských vědců z roku 2021 našel drobné plastové částice ve 13 z 20 vzorků. Průměrný věk zkoumaných osob byl výrazně vyšší než ve studii Sadofské. Mezi nejčastěji objevenými mikroplasty byl polyethylen, ze kterého se vyrábějí igelitové tašky.

Američtí vědci, kteří v roce 1998 zkoumali tkáně pacientů, kteří prodělali rakovinu plic, nalezli plastová a rostlinná vlákna v 99 ze 114 vzorků. V rakovinné tkáni obsahovalo vlákna 97 procent vzorků a v nenádorových vzorcích se jednalo o 83 procent.

Mikroplasty, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují. Vědci je nedávno poprvé objevili také v lidské krvi. Z výzkumu vyplynulo, že tyto drobné plastové částice mohou cestovat po těle a usazovat se v orgánech.