Home Blog Strana 253

Lavrov podle médií označil obvinění od Západu z útoku v Lipsku za začátek války

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.

„Našli nějaký dron. Tvrdili, že se jednalo o ruský dron, ale nikdo se to neobtěžoval vyšetřit. To je v podstatě začátek skutečné války,“ řekl Lavrov v rozhovoru s ruskými médii.

Německo v reakci na letištní incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům.

Lavrov v rozhovoru na tyto kroky reagoval. „Pamatuji si, že před začátkem druhé světové války, nebo spíše velké vlastenecké války, Němci rovněž zavírali své diplomatické mise,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. Lavrov už dříve oznámil, že Moskva na opatření Berlína hodlá odpovědět uzavřením Goetheho institutů v Rusku.

Ruský ministr zahraničí se také ostře vymezil proti německému kancléři Friedrichu Merzovi. „Všechna ta Merzova prohlášení o tom, že z Německa opět udělá největší vojenskou mocnost Evropy, se uvádějí do praxe. V podstatě nám vyhlašuje válku,“ řekl Lavrov. „Ukázalo se, že právě tyto metastázy nacismu začínají vyvěrat na povrch. Jedná se o nebezpečný jev. Věřím, že ruské vedení z toho vyvodí příslušné závěry,“ dodal.

Německé úřady útok v Lipsku označují za součást ruských hybridních operací. Útok podle německého ministerstva vnitra provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány.

Velké finanční firmy vsadily na Hyperliquid ETF

Velké finanční firmy vsadily na Hyperliquid ETF
Velké finanční firmy vsadily na Hyperliquid ETF

Do burzovně obchodovaných fondů navázaných na kryptoměnový projekt Hyperliquid vstoupily také známé společnosti z tradičního finančního sektoru. Mezi držiteli se objevily UBS, Bank of Montreal nebo obchodní firma Jane Street. Celkem třicet institucí vykázalo ke konci června pozice za téměř 75 milionů dolarů.

První čtvrtletní hlášení o vlastnictví Hyperliquid ETF ukázala, že třicet vykazujících společností drželo k 30. červnu jejich akcie v hodnotě 74,9 milionu dolarů. Největší pozici měla brazilská Wealth High Governance Asset Management s téměř 24 miliony dolarů. Následovala OLP Capital Management s 10,5 milionu.

Mezi držiteli jsou UBS i Jane Street

UBS vykázala pozici za přibližně 7,5 milionu dolarů, Bank of Montreal za 6,7 milionu a Jane Street za 4,4 milionu. V přehledu se objevily také společnosti Brevan Howard, Balyasny nebo Discovery Capital. Pět největších držitelů dohromady představovalo více než 70 procent zveřejněné hodnoty.

Údaje amerického regulátora například potvrzují, že Wealth High Governance vlastnila 632 614 akcií 21Shares Hyperliquid ETF v hodnotě 23,95 milionu dolarů. Tento fond sleduje cenu tokenu HYPE, tedy nativního aktiva sítě Hyperliquid.

Tři ETF už přilákaly stovky milionů dolarů

Na americkém trhu jsou nyní tři fondy zaměřené na Hyperliquid. Produkt 21Shares se začal obchodovat 12. května, Bitwise ho následoval o tři dny později a Grayscale spustil svůj fond začátkem června. Do 4. září zaznamenaly čistý příliv kapitálu přibližně 357 milionů dolarů a jejich celková čistá aktiva dosahovala téměř 481 milionů.

Samotný Hyperliquid provozuje decentralizovanou burzu na vlastním blockchainu a známý je především obchodováním s perpetual futures, tedy derivátovými kontrakty bez pevného data expirace.

Zveřejněná čísla ale automaticky neznamenají, že všechny uvedené společnosti sázejí vlastní peníze na růst HYPE. Bankovní pozice mohou zahrnovat prostředky klientů a obchodní firmy mohou držbu ETF zajišťovat opačnými pozicemi. Hlášení navíc zachycují stav ke konci června, nikoli současná portfolia. Přesto ukazují, že produkty spojené s Hyperliquidem se dostaly i do portfolií velkých hráčů tradičních financí.

Witkoff a Kushner jsou v Kyjevě na první návštěvě, budou jednat se Zelenským

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner dnes přicestovali do Kyjeva na svou první oficiální návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters. S prezidentem Volodymyrem Zelenským mají jednat o možnostech ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V sobotu se dvojice vyslanců prezidenta Donalda Trumpa setkala v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bílý dům následně uvedl, že byly projednány plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.

Witkoff s Kushnerem na kyjevské hlavní nádraží přijeli vlakem z Polska, napsala agentura AFP s odvoláním na svého fotografa. Z Moskvy letadlo s americkými emisary v sobotu letělo právě do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova.

Zelenskyj v očekávání schůzky s americkou delegací zveřejnil na sociální síti X fotografie svého vyjednávacího týmu. „Chceme se přiblížit ukončení války. Mír je potřeba. Bezpečnostní záruky jsou potřeba. Důstojný ráz poválečného míru je potřeba. Naše návrhy jsou připraveny,“ napsal lídr Ukrajiny.

Trump v pátek naznačil, že Spojené státy mají návrh na ukončení konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. „Máme nápad, jak dosáhnout míru,“ uvedl prezident, který se o ukončení války Ruska s Ukrajinou snažil už po návratu do Bílého domu loni v lednu. Několik kol jednání ale mír nepřinesla a úsilí Washingtonu polevilo letos kvůli válce USA a Izraele s Íránem.

Putin ve čtvrtek poznamenal, že řada zemí včetně USA a Číny je připravena mírové urovnání podpořit. „Problém však nakonec musí vyřešit země zapojené do konfliktu, a to je Rusko a Ukrajina,“ prohlásil na ekonomickém fóru ve Vladivostoku na ruském Dálném východě. „Existuje nějaká šance? Podle mého názoru ano, existuje,“ dodal.

Jednání v Kremlu trvala v sobotu tři hodiny a kromě Putina se jich účastnil i jeho zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov a zmocněnec pro jednání s USA Kirill Dmitrijev. Ušakov posléze jednání označil za konstruktivní a maximálně upřímná. Uvedl také, že ruský prezident opět zdůraznil potřebu řešit základní příčiny ukrajinského konfliktu a že se dohodli, že Trump a Putin zůstanou v kontaktu.

Za základní příčiny války Rusko dlouhodobě označuje záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče v roce 2014, na což Moskva reagovala anexí Krymu; následovalo povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny proti nové prozápadní vládě v Kyjevě.

Notebook od Lenova si na povel rozšíří obrazovku ze 14 na 17 palců

Lenovo ukázalo koncept notebooku, jehož displej se během několika sekund rozvine do stran. Z kompaktního čtrnáctipalcového zařízení tak vznikne počítač se sedmnáctipalcovou obrazovkou. Project Swan zatím nemá cenu ani potvrzený termín uvedení do prodeje.

Společnost Lenovo představila Project Swan na technologickém veletrhu IFA 2026 v Berlíně. V základním režimu vypadá jako běžný čtrnáctipalcový notebook. Po rozvinutí flexibilního displeje však nabídne sedmnáctipalcovou obrazovku s poměrem stran 16:9.

Obrazovka se rozvine do stran

Uživatel spustí rozšiřování displeje stisknutím tlačítka. Část ohebného panelu ukrytá uvnitř víka se následně vysune a zvětší pracovní plochu. Celý proces podle prvního vyzkoušení funkčního prototypu zabere jen několik sekund. Když už větší obrazovka není potřeba, mechanismus ji opět schová.

Notebook má v zavřeném stavu tloušťku 17,9 milimetru a váží přibližně 1,6 kilogramu. Rozměry se tak příliš nevzdalují běžným čtrnáctipalcovým modelům, přestože zařízení dokáže nabídnout pracovní prostor odpovídající většímu notebooku. Prototyp je vybaven procesorem Intel a dvěma konektory USB-C.

Širší displej má usnadnit práci se dvěma okny vedle sebe. Uživatel může například současně otevřít dokument a tabulku, porovnávat dvě verze souboru nebo sledovat prezentaci společně s poznámkami. Konstrukce cílí především na lidi, kteří často pracují na cestách a nechtějí s sebou vozit přenosný monitor.

Na prodej si zatím počká

Při praktickém testování působil Project Swan jako téměř hotové zařízení, nikoli pouze jako nefunkční výstavní model. Na ohebném panelu ale zůstává lehce viditelné zvlnění v místě, kde se obrazovka zasouvá. Kvůli motoru a ukrytému displeji je navíc víko těžší a nelze jej naklonit tak daleko jako u běžného notebooku, upozornilo první představení zařízení.

Project Swan je zatím pouze konceptem a Lenovo nepotvrdilo, zda jej začne sériově vyrábět. Neoznámilo proto ani předpokládanou cenu nebo možné datum zahájení prodeje. Výrobce už ale zkušenosti s podobnou technologií má. Dřívější ThinkBook Plus Gen 6 Rollable rozšiřuje obrazovku směrem vzhůru, zatímco nový prototyp ji zvětšuje do stran.

Přítomnost lidí mění pohyb divokých zvířat

Divoká zvířata nereagují pouze na silnice, města nebo zemědělskou krajinu. Jejich pohyb a výběr prostředí ovlivňuje také samotná přítomnost lidí. Jednotlivé druhy se však chovají velmi rozdílně, což komplikuje hledání společných pravidel pro jejich ochranu.

Výzkumníci z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, Smithsonianova národního zoologického parku a Yaleovy univerzity porovnali týdenní údaje o pohybu 4 581 savců a ptáků ze 37 druhů na území kontinentálních Spojených států. Zaměřili se na stejná období v letech 2019 a 2020, kdy proticovidová omezení výrazně změnila pohyb obyvatel. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Science.

Pohyb zvířat sledovali pomocí zařízení GPS a následně jej porovnali s anonymizovanými údaji o poloze mobilních telefonů. Data měla rozlišení na úrovni jednotlivých čtvrtí, takže umožnila lépe rozlišit vliv fyzické přítomnosti lidí od dopadů trvalých zásahů do krajiny. Právě tak podrobné informace bývají obtížně dostupné, protože je většinou uchovávají soukromé společnosti.

Lidé a proměněná krajina působí společně

Přítomnost lidí i úpravy krajiny ovlivnily 57 procent sledovaných druhů. Samotná blízkost člověka souvisela se změnou rozlohy využívaného území nebo ekologické niky u 67 procent druhů savců a 68 procent druhů ptáků. Pojem ekologická nika popisuje, kde zvíře žije a jak využívá potravu, úkryty a další zdroje.

Oba vlivy se navíc často prolínaly. Dopad lidské přítomnosti závisel také na tom, nakolik už byla okolní krajina pozměněná. Na souběh těchto faktorů reagovalo omezením využívaného prostoru přibližně 67 procent druhů savců a 41 procent druhů ptáků. Zvířata byla na lidi citlivější zejména v méně zastavěných oblastech, například v národních parcích.

„Každý druh má jiné nároky na prostředí, vlastní způsoby chování a čelí odlišným hrozbám. Účinná ochrana vyžaduje, abychom rozuměli konkrétním problémům jednotlivých druhů,“ míní hlavní spoluautorka studie a ekoložka Ruth Oliver z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.

Vlci, jeleni a jeřábi reagují rozdílně

Jednotná reakce se mezi zvířaty neobjevila. Vlci v přítomnosti lidí využívané území rozšiřovali. Mohli se tak snažit rozptýlit nebo přesunout dál od lidské činnosti. Výsledek může souviset také s jejich dlouhým a obtížným soužitím s člověkem.

Jeleni běloocasí se chovali jinak. S rostoucím podílem pozměněné krajiny rozšiřovali svou ekologickou niku, zatímco při větší přítomnosti lidí ji zmenšovali. Jeřábi kanadští vykazovali opačný způsob chování.

Výzkum je součástí mezinárodní iniciativy COVID-19 Bio-Logging Initiative, která využila nezvyklého omezení lidského pohybu během pandemie. Do širší spolupráce se zapojilo 600 partnerů, kteří shromáždili miliardu záznamů o poloze přibližně 13 tisíc zvířat. Zatím není jasné, zda změny v jejich chování představují úspěšné přizpůsobení, nebo projev stresu. Výzkumný tým proto nyní zkoumá, zda souvisejí také s pravděpodobností přežití.

Děti mohou skryté vzorce odhalovat lépe než teenageři

Děti mohou skryté vzorce odhalovat lépe než teenageři
Děti mohou skryté vzorce odhalovat lépe než teenageři

Schopnost automaticky zachytit pravidelnosti v okolí může být v mladším věku silnější než během dospívání. Dlouhodobá studie sledovala stejné děti od sedmi do 14 let a zjistila, že jejich výkon v jednom typu nevědomého učení postupně klesal. Výsledky zároveň naznačují souvislost s rozvojem vědomé kontroly a plánování.

Výzkumníci sledovali 135 účastníků a opakovaně je testovali ve věku sedmi, osmi, jedenácti a čtrnácti let. Zaměřili se na takzvané statistické učení, tedy schopnost mozku bez vědomého snažení rozpoznávat opakující se vzorce a podle nich předvídat, co bude následovat. Tuto schopnost využíváme například při osvojování jazyka, pohybových dovedností nebo orientaci v novém prostředí.

Výkon se s věkem postupně zhoršoval

Na rozdíl od řady předchozích výzkumů vědci nesrovnávali různé skupiny dětí v jednom okamžiku. Ke stejným účastníkům se vraceli po dobu sedmi let, takže mohli sledovat, jak se jejich schopnosti skutečně mění. Analýza ukázala postupný pokles statistického učení mezi sedmi a čtrnácti lety.

Výsledek neznamená, že by se teenageři obecně učili hůře než malé děti. Statistické učení je specifický automatický proces, při kterém člověk nemusí vědomě hledat pravidla nebo přemýšlet nad správným řešením. Právě v takovém typu učení mohou mít mladší děti určitou výhodu.

Zajímavá byla také souvislost s takzvanými exekutivními funkcemi. Jde například o schopnost plánovat, soustředit pozornost, potlačit nevhodnou reakci nebo vědomě řídit vlastní chování. U dětí s lépe rozvinutými exekutivními funkcemi byl pokles automatického statistického učení výraznější.

Silnější kontrola nemusí být výhodná vždy

Autoři proto uvažují, že vývoj mozku může postupně měnit způsob, jakým se učíme. Malé děti mohou být otevřenější novým pravidelnostem přicházejícím z okolí, zatímco starší děti se více opírají o předchozí zkušenosti, vlastní očekávání a vědomou kontrolu. Jde ale o souvislost, nikoli důkaz, že rozvoj exekutivních funkcí samotný způsobuje horší statistické učení.

Podobný obraz nabízí i další letošní výzkum, který sledoval děti od pěti do dvanácti let. U některých úloh vykazovaly nejmladší děti výraznější zlepšení než starší účastníci, ačkoli jiné typy statistického učení se s věkem neměnily. Vývoj této schopnosti proto zřejmě není jednoduchý a záleží také na tom, jaký druh vzorců se člověk učí.

Sterilní minimalismus ustupuje. Interiérům se vrací teplo a osobitost

Dokonale sladěné šedobílé místnosti postupně ztrácejí oblibu. Současné interiéry mají působit tepleji, osobněji a přirozeně zabydleně. Do domácností se proto vracejí zemité barvy, vintage nábytek, výrazné vzory i materiály, na kterých je vidět jejich původ a stáří.

Odklon od chladných a strohých interiérů pokračuje. Nový americký přehled podzimních trendů ukázal, že teplo už není pouze sezonním výstřelkem, ale základem současného bydlení. Designéři stále častěji pracují s hnědými a krémovými tóny, tlumenou zelenou, teplým dřevem a několika různými strukturami.

Domov má působit, jako by vznikal roky

Minimalistické pokoje s několika pečlivě vybranými dekoracemi nahrazují vrstevnatější interiéry. Jejich vybavení má působit, jako by přibývalo postupně. Vedle nového nábytku se tak objevují starší kousky, rodinné památky, fotografie nebo předměty přivezené z cest.

Roste také zájem o materiály s přirozenými nepravidelnostmi. Patří mezi ně ručně vyráběné obklady, hrubší omítky, patinované kovy nebo přírodní kámen. Ten se už nepoužívá pouze na kuchyňské pracovní desky. Objevuje se také na umyvadlech, nábytku a svítidlech.

Změna nemusí znamenat kompletní rekonstrukci. Současný vzhled mohou vytvořit výraznější tapety, barevné textilie, rámečky s fotografiemi nebo kombinace moderního vybavení s jedním starším kusem nábytku. Důležitější než dokonalé sladění je dojem, že prostor skutečně odráží život svých obyvatel.

Bydlení se navrhuje na delší dobu

Touha po osobitosti souvisí také s tím, že majitelé méně přemýšlejí o budoucím prodeji nemovitosti. Podle údajů citovaných v reportu chce 61 procent amerických majitelů zůstat po rekonstrukci ve svém domě alespoň dalších 11 let. Čtyřiačtyřicet procent považuje současné bydlení za svůj trvalý domov.

Interiéry se proto mají přizpůsobovat různým životním etapám. Vznikají prostory vhodné pro více generací, samostatné obytné části pro návštěvy nebo budoucí pronájem a prvky usnadňující pohyb ve vyšším věku. Do návrhů se zároveň dostávají domácí sauny, meditační kouty či místa určená k odpočinku.

Podobný posun potvrzuje i současný zájem o interiéry kombinující nové a staré předměty. Závěry však představují především přehled zkušeností téměř 50 amerických odborníků na bydlení, nikoli reprezentativní průzkum celé populace.

Může křupání prstů poškodit klouby? Odpověď vás uklidní

Křupnutí prstů může znít nepříjemně, samo o sobě však podle dostupných důkazů nezvyšuje riziko artritidy. Pozornost si zaslouží především zvuky doprovázené bolestí, otokem, ztuhlostí nebo pocitem, že kloub nedrží tak, jak má.

Typické lupnutí vzniká při oddálení kloubních ploch. V kloubním pouzdře poklesne tlak a v synoviální tekutině, která kloub promazává, se vytvoří dutina naplněná plynem. Magnetická rezonance okamžik křupnutí zachytila v reálném čase a ukázala, že zvuk souvisí s rychlým vznikem dutiny, nikoli s jejím následným prasknutím. Stejný kloub proto obvykle nelze znovu okamžitě „prokřupnout“.

Obávaná artritida se nepotvrdila

Nejrozšířenější obavou je, že pravidelné křupání opotřebovává chrupavku a vede k artritidě. Dostupné výzkumy však takovou souvislost neprokázaly. Studie zahrnující 215 lidí nenašla vyšší výskyt artrózy rukou ani u dlouhodobých „křupačů“. Výsledek neovlivnila četnost návyku ani počet let, po které si účastníci prsty protahovali.

Výzkum tohoto zvyku přesto není natolik rozsáhlý, aby bylo možné tvrdit, že každý způsob manipulace je bez rizika. Prudké tahání, silné ohýbání nebo opakované kroucení kloubu může poškodit okolní vazy a šlachy. Samotné křupnutí by nemělo bolet a není potřeba ho vynucovat silou.

Kdy už zvuk není jen zvuk

Ne každý zvuk v kloubu vzniká stejným způsobem. Lupnutí může způsobovat také šlacha nebo vaz přesouvající se přes okolní tkáň. S věkem se mohou kloubní plochy stávat drsnějšími, takže při pohybu vydávají více zvuků. Pokud je pohyb bezbolestný a kloub funguje normálně, zpravidla nejde o důvod k obavám.

Varovným signálem je bolest, otok, zarudnutí nebo omezená pohyblivost. Lékařské vyšetření je vhodné také tehdy, pokud kloub při pohybu drhne, zadrhává se, podlamuje nebo vydává nezvyklý skřípavý zvuk. Potíže mohou souviset s poraněním vazů, chrupavky nebo s onemocněním kloubu.

Jestliže je křupání bezbolestné, není nutné se tohoto zvyku za každou cenu zbavovat. Častou potřebu protahovat prsty, krk nebo záda může zmírnit pravidelný pohyb, protažení a úprava polohy při práci. Náhle vzniklou bolest, deformaci či výrazný otok by však měl posoudit zdravotník.

Trumpův výbor v Texasu utratí deset milionů dolarů na volbách do Senátu

Politický akční výbor amerického prezidenta Donalda Trumpa MAGA Inc. vynaloží deset milionů dolarů (přes 208 milionů Kč) na podporu republikánského kandidáta Kena Paxtona, který se v Texasu v listopadových volbách uchází o křeslo v Senátu. Takzvaný super PAC napojený na Trumpa tak poprvé začíná uvolňovat peníze na volby do Kongresu v době, kdy řada republikánských kandidátů netrpělivě čeká na finanční podporu, píše deník The New York Times (NYT).

MAGA Inc. finance vynaloží na digitální a televizní reklamy na podporu texaského ministra spravedlnosti Paxtona, ale i na negativní reklamy o jeho demokratickém oponentovi, státním zákonodárci Jamesi Talaricovi, vyplývá ze sobotního podání u Federální volební komise (FEC).

Trumpův super PAC podle NYT shromáždil více než 400 milionů dolarů (8,3 miliardy Kč). Šéf Bílého domu v pátek novinářům řekl, že MAGA Inc. pravděpodobně před kongresovými volbami utratí mezi 400 miliony a 500 miliony dolarů (10,4 miliardy Kč). „Mnohým z kongresmanů a senátorů pomohu,“ prohlásil republikán.

Volební klání mezi Paxtonem a Talaricem je jedno z nejvyrovnanějších v zemi a zásadně ovlivní, zda Senát ovládnou republikáni či demokraté. Republikáni v něm nyní mají většinu 53 ku 47.

V Texasu je více než 18 televizních trhů, což ho činí obzvlášť nákladným pro vedení politické kampaně v celém státě. V republikánský primárkách před volbami do Kongresu se zde na reklamu utratilo bezmála 130 milionů dolarů (2,7 miliardy Kč).

Přestože Paxtonovu kampaň podporuje, Trump kandidáta rovněž veřejně mírně znevažoval. „Nemusí se vám líbit, jak vypadá, nemusíte zbožňovat jeho vizáž, jeho televizní rozhovory, ale možná byl nejlepším (státním) ministrem spravedlnosti v zemi,“ prohlásil tento týden prezident na události v Růžové zahradě Bílého domu.

Farmy mrtvol odhalují, jak se lidské tělo mění po smrti

Na farmách mrtvol se rozkládají lidská těla, vědcům pomáhají řešit zločiny
Na farmách mrtvol se rozkládají lidská těla, vědcům pomáhají řešit zločiny

Na několika místech světa existují výzkumná zařízení, kde jsou darovaná lidská těla ponechána pod širým nebem a vědci sledují jejich přirozený rozklad. Zkoumají vliv počasí, půdy, hmyzu i času. Poznatky pak mohou kriminalistům pomoci určit, jak dlouho je člověk mrtvý nebo zda bylo s tělem po smrti manipulováno.

Takzvané farmy mrtvol jsou ve skutečnosti specializované laboratoře forenzní tafonomie. Výzkumníci v nich studují fyzikální, chemické a biologické změny, které začínají bezprostředně po smrti a pokračují až do nalezení ostatků. Jedno z podobných zařízení funguje například v australském Novém Jižním Walesu, kde jsou podmínky záměrně přizpůsobené místnímu klimatu.

Mrtvé tělo se může samo posunout o desítky centimetrů

Jedním z překvapivých poznatků je, že poloha nalezeného těla nemusí odpovídat poloze, ve které původně zůstalo. Australský výzkum pomocí časosběrných kamer sledoval rozklad jednoho darovaného těla po dobu 16 měsíců a zaznamenal pohyb všech končetin. Jeden ze sledovaných bodů na pravé ruce se za tuto dobu posunul celkem o 51,65 centimetru.

K pohybu dochází v různých fázích rozkladu. Zpočátku může polohu částí těla měnit nadýmání, později zase vysychání a smršťování měkkých tkání. Pro vyšetřovatele je taková informace důležitá například při posuzování neobjasněných úmrtí. Samotná poloha ostatků totiž nemusí automaticky znamenat, že je na dané místo někdo přesunul.

Těla vědě darují sami lidé

Výzkum nestojí na neidentifikovaných mrtvých. Například průkopnické zařízení při University of Tennessee využívá program dobrovolného dárcovství těl. Po smrti dostane každý dárce identifikační číslo a jeho tělo je umístěno ve venkovní výzkumné laboratoři. Po dokončení rozkladu jsou kosterní pozůstatky vyčištěny a uchovány pro další vědecký výzkum.

Vědci přitom stále hledají nové způsoby, jak z rozkladu získat přesnější informace. Studie zveřejněná letos v časopise Forensic Science International například zkoumala, jak se během několika měsíců mění izotopové složení lidské kůže. Podobné chemické změny by jednou mohly pomoci zpřesnit odhad doby, která uplynula od smrti.

Farmy mrtvol tak mohou působit morbidně, jejich hlavním účelem je ale vytvořit podmínky, které nelze věrně nahradit figurínami ani laboratorními modely. Výsledky se využívají při výuce forenzních odborníků i při skutečném vyšetřování úmrtí.