Křupnutí prstů může znít nepříjemně, samo o sobě však podle dostupných důkazů nezvyšuje riziko artritidy. Pozornost si zaslouží především zvuky doprovázené bolestí, otokem, ztuhlostí nebo pocitem, že kloub nedrží tak, jak má.
Typické lupnutí vzniká při oddálení kloubních ploch. V kloubním pouzdře poklesne tlak a v synoviální tekutině, která kloub promazává, se vytvoří dutina naplněná plynem. Magnetická rezonance okamžik křupnutí zachytila v reálném čase a ukázala, že zvuk souvisí s rychlým vznikem dutiny, nikoli s jejím následným prasknutím. Stejný kloub proto obvykle nelze znovu okamžitě „prokřupnout“.
Obávaná artritida se nepotvrdila
Nejrozšířenější obavou je, že pravidelné křupání opotřebovává chrupavku a vede k artritidě. Dostupné výzkumy však takovou souvislost neprokázaly. Studie zahrnující 215 lidí nenašla vyšší výskyt artrózy rukou ani u dlouhodobých „křupačů“. Výsledek neovlivnila četnost návyku ani počet let, po které si účastníci prsty protahovali.
Výzkum tohoto zvyku přesto není natolik rozsáhlý, aby bylo možné tvrdit, že každý způsob manipulace je bez rizika. Prudké tahání, silné ohýbání nebo opakované kroucení kloubu může poškodit okolní vazy a šlachy. Samotné křupnutí by nemělo bolet a není potřeba ho vynucovat silou.
Kdy už zvuk není jen zvuk
Ne každý zvuk v kloubu vzniká stejným způsobem. Lupnutí může způsobovat také šlacha nebo vaz přesouvající se přes okolní tkáň. S věkem se mohou kloubní plochy stávat drsnějšími, takže při pohybu vydávají více zvuků. Pokud je pohyb bezbolestný a kloub funguje normálně, zpravidla nejde o důvod k obavám.
Varovným signálem je bolest, otok, zarudnutí nebo omezená pohyblivost. Lékařské vyšetření je vhodné také tehdy, pokud kloub při pohybu drhne, zadrhává se, podlamuje nebo vydává nezvyklý skřípavý zvuk. Potíže mohou souviset s poraněním vazů, chrupavky nebo s onemocněním kloubu.
Jestliže je křupání bezbolestné, není nutné se tohoto zvyku za každou cenu zbavovat. Častou potřebu protahovat prsty, krk nebo záda může zmírnit pravidelný pohyb, protažení a úprava polohy při práci. Náhle vzniklou bolest, deformaci či výrazný otok by však měl posoudit zdravotník.
