Home Blog Strana 207

V Británii vzniká nový „Yellowstone“

Na severu Anglie začíná dvacetiletý projekt obnovy rozsáhlých rašelinišť, luk a lesů. Jeho cílem je vrátit vodu do vysušené krajiny a vytvořit vhodné podmínky pro návrat bobrů, orlů a dalších živočichů. Po dokončení obnovy má celé území přejít do vlastnictví místní komunity nebo neziskové organizace.

Společnost Restore koupila panství Emblehope Moor v hrabství Northumberland za 8,5 milionu liber. Území o rozloze přibližně 3 000 hektarů dříve sloužilo k chovu ovcí, výcviku psů a lovu tetřívků. Nyní představuje největší souvislou oblast v Anglii, kterou jediný vlastník vyčlenil pro obnovu přírody.

Projekt potrvá dvacet let a Restore na něj ještě potřebuje získat čtyři miliony liber. Po splacení bankovního úvěru a vyplacení investorů chce společnost panství převést na místní komunitu nebo neziskovou organizaci.

Vyschlá rašeliniště mají znovu zadržovat vodu

Jedním z prvních kroků bude obnova vysušených rašelinišť. Síť starých odvodňovacích příkopů odvádí z krajiny tolik vody, že jsou během léta suché i porosty rašeliníku, které běžně fungují jako houba.

Po zablokování odtoků by rašeliniště mohla zadržet dalších 100 000 m³ vody. To odpovídá přibližně 40 olympijským bazénům. V budoucnu mají s udržením vody pomáhat také bobři, kteří si mohou stavět hráze z vrb, bříz nebo dokonce vřesu.

Na území se nejdříve objeví exmoorští poníci. Spásáním suché trávy mají omezit riziko požárů a zároveň vytvořit pestřejší porost. Kratší tráva pomůže také mláďatům kolih, která v současném hustém porostu obtížně hledají potravu.

Zmizí část smrkových plantáží

Restore plánuje vykácet rozsáhlé porosty nepůvodního smrku sitka. Husté plantáže poskytují jen málo prostoru jiným druhům a zároveň nabízejí úkryt jestřábům. Část starších stromů zůstane zachována, okraje území však mají chránit pásy listnatých dřevin, které omezí šíření smrkových semen.

V oblasti už žijí veverky obecné a kuny lesní, v potocích se vyskytují pstruzi a lososi. Nad krajinou létají dřemlíci a občas také orli skalní. Obnova prostředí má vytvořit lepší podmínky rovněž pro návrat tetřívků a kolih.

Jedním z druhů, o jehož návratu se v regionu mluví, je také rys. Jeho vypuštění však zatím není součástí financovaného plánu Restore. Průzkum ukázal, že návrat šelmy podporuje 72 % místních obyvatel, část chovatelů ovcí je ale zásadně proti. Rys by navíc na otevřených plochách Emblehope nenašel ideální prostředí, protože dává přednost lesům. Společnost se proto chce nejprve zaměřit na obnovu rašelinišť, pestřejší pastvu a vytváření podmínek pro živočichy, kteří se mohou do krajiny vrátit sami.

Ruské drony útočily poblíž polské hranice, zasáhly vlak do Varšavy

Ruský dron na západě Ukrajiny, dva kilometry od hranic s Polskem, zasáhl lokomotivu osobního vlaku, oznámily dnes na sociální síti ukrajinské dráhy. Díky včasné výstraze nebyl při náletu nikdo zabit či zraněn, dodaly. Vlak jel z Kyjeva do Varšavy a ruský dron jej napadl poblíž hraničního přechodu Jahodyn-Dorohusk, kde již dříve ruský bezpilotní letoun zasáhl kamion, píší média.

Ruský dron poblíž přechodu Jahodyn-Dorohusk zaútočil na vlak jedoucí z Kyjeva do Varšavy, řekl televizní stanici Suspilne náměstek ředitele ukrajinských drah Oleksandr Ševčenko. V okamžiku útoku se vlak nacházel dva kilometry od polských hranic, dodala stanice na svém webu.

Velitelství polských ozbrojených sil kvůli náletům ruských dronů na západě Ukrajiny vyslalo do vzduchu stíhačky. Ve zprávě o ukončení operace uvedlo, že nezaznamenalo narušení polského vzdušného prostoru.

Ohrožení bezpečnosti bylo reálné, drony útočily na cíle vzdálené „jen pár kilometrů od naší hranice“, řekl mluvčí polského velitelství Jacek Goryszewski podle televize TVN 24.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha po útocích dronů v blízkosti ukrajinsko-polské hranice vyzval západní partnery, aby uvalily na režim ruského prezidenta Vladimira Putina „razantní sankce“. „Putinův teror ‚klepe‘ přímo na dveře Evropské unie a NATO. Ruští barbaři stojí u vašich bran,“ uvedl Sybiha a vyzval partnery, aby úplně ukončili obchodování s Ruskem a zakázali Rusům vstup do západních zemí. „Putin musí pochopit, že jeho barbarství narazí na rozhodnou reakci, která mu prodraží válku na neúnosnou míru. Jedině tak ho lze zastavit,“ zdůraznil.

Přechody na polsko-ukrajinské hranici během noci přerušily provoz, který mezitím obnovily, uvedla TVN 24 s odvoláním na pohraniční stráž. Polské pohraničníky ukrajinská strana vyrozuměla, že ruský dron u přechodu Jahodyn – Dorohusk zasáhl kamion vzdálený asi 800 metrů od hranic, dodala stanice.

Polsko patří k hlavním podporovatelům Ukrajiny, která se s pomocí Západu pátým rokem brání ruské agresi ve válce rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Na východě Polska, poblíž hranice s Ukrajinou, se také nalézají překladiště západní pomoci, včetně zbraní a munice.

Geny ovlivňují naši povahu. Samotná DNA ji ale neprozradí

Geny ovlivňují naši povahu. Samotná DNA ji ale neprozradí
Geny ovlivňují naši povahu. Samotná DNA ji ale neprozradí

Proč někdo snadno navazuje kontakty, zatímco jiný dává přednost klidu? Rozsáhlý výzkum spojil více než 1 200 genetických variant s různými osobnostními rysy. Každá z nich má nepatrný vliv a výslednou povahu pomáhají utvářet také prostředí a životní zkušenosti.

Mezinárodní tým vědců analyzoval údaje ze 46 výzkumných souborů. Podle sledovaného rysu zahrnovala analýza přibližně 611 tisíc až 1,14 milionu lidí. Účastníci poskytli vzorky DNA a vyplnili osobnostní dotazníky. Studie vyšla 2. září v časopise Nature.

Výzkumníci se zaměřili na pět základních oblastí osobnosti: extraverzi, přívětivost, svědomitost, neuroticismus a otevřenost zkušenostem. Ty zachycují například společenskost, ohleduplnost, zodpovědnost, sklon k negativním emocím nebo zvídavost a představivost.

Jeden gen pro společenskost neexistuje

Celkem se podařilo identifikovat 1 260 genetických variant souvisejících s osobnostními rysy. Z toho 824 leželo v oblastech DNA, které dosud nebyly spojovány s příslušným osobnostním rysem. Účinek každé jednotlivé varianty byl velmi malý. Významnější souvislosti se objevovaly až při jejich společném hodnocení.

„Neexistuje jediný gen osobnosti,“ vysvětlil hlavní autor Ted Schwaba z Michiganské státní univerzity. Podle něj jsou s povahovými rysy spojeny četné genetické varianty, ale i ty s nejsilnějším jednotlivým účinkem přispívají pouze nepatrně.

Genetické souvislosti byly do značné míry podobné napříč věkovými skupinami i zeměmi. Vědci také porovnávali příbuzné. Výsledky naznačily, že nalezené vazby mezi DNA a osobností nelze jednoduše připsat společnému rodinnému prostředí.

Povahu z genetického testu nepřečteme

Možnosti předpovídat osobnost konkrétního člověka však zůstávají omezené. Genetické predikční modely vysvětlovaly méně než čtyři procenta rozdílů ve sledovaných rysech. Z DNA tak nelze spolehlivě určit, jak společenský, pečlivý nebo citlivý člověk bude.

Výzkum zároveň ukazuje, že se genetické dispozice a prostředí mohou vzájemně ovlivňovat. Varianty spojené s otevřeností zkušenostem například souvisely s vyšší pravděpodobností přestěhování do kosmopolitnější čtvrti. Takové prostředí pak může člověku nabídnout další podněty, které jeho otevřenost rozvíjejí.

Některé vazby se týkaly i běžných návyků. Genetické varianty spojované se svědomitostí souvisely s větší aktivitou během dne. U otevřenosti zkušenostem a extraverze vědci naopak zaznamenali souvislost s tendencí být aktivnější v pozdějších hodinách.

První dítě Lady Gaga? Zpěvačku vyfotili s miminkem v nosítku

Lady Gaga se podle informací od nejmenovaných zdrojů stala poprvé matkou. Čtyřicetiletá zpěvačka má mít dítě se snoubencem Michaelem Polanským, s nímž tvoří pár od roku 2019. O touze založit rodinu mluvila opakovaně, těhotenství však veřejně neoznámila.

Zpráva o přírůstku do rodiny se objevila v pátek 11. září večer amerického času. Narození dítěte potvrdily nejmenované zdroje. Zástupci zpěvačky se k informaci zatím nevyjádřili a známé není ani jméno dítěte nebo přesné datum jeho narození.

Dvojici mezitím fotografové zachytili při čtvrteční procházce v severní Kalifornii. Zpěvačka měla dítě v nosítku na hrudi. Snímky se na veřejnost dostaly den předtím, než se zpráva o jejím mateřství začala šířit.

O dětech mluvila už dříve

Zpěvačka se přáním stát se matkou netajila. V rozhovoru z března 2025 vysvětlila, že chce svým budoucím dětem dopřát prostor, aby samy zjistily, kým jsou. Za zásadní považovala nenutit je do života, který si nevyberou.

Zároveň tehdy přemýšlela, jak skloubit rodičovství s kariérou, při níž se velká část každodenního dění točí kolem ní. Chtěla se dál naplno věnovat tvorbě, ale zároveň ve svém životě udělat místo i dalším věcem.

Na partnera ji upozornila maminka

V jejich seznámení sehrála roli zpěvaččina matka Cynthia Germanotta. Polanského poznala díky charitativní práci a dceři o něm vyprávěla jako o možném budoucím manželovi. Gaga později vzpomínala, že když se v prosinci 2019 potkali na oslavě narozenin Seana Parkera, povídali si přibližně tři hodiny.

Vztah veřejně potvrdili v únoru 2020 společnou fotografií z Miami. Během pandemie se ještě více sblížili a v dubnu 2024 se zasnoubili po společném dni stráveném lezením po skalách.

Letos v březnu Gaga prozradila, že se budou brzy brát. Konkrétní termín ani místo obřadu ale nesdělila. Polansky se zapojil také do její hudební tvorby: spolupracoval na albu Mayhem, na němž vyšla i skladba Blade of Grass inspirovaná jejich zasnoubením.

Američané se více bojí zdražování. Důvěra spotřebitelů znovu klesla

Nakupování, ekonomika
Nakupování, ekonomika Foto: Reuters

Nálada amerických spotřebitelů se v září znovu zhoršila. Domácnosti mají větší obavy o své finance a očekávají rychlejší zdražování než před měsícem. K pesimismu přispívají rostoucí ceny pohonných hmot i napětí v mezinárodním obchodě.

Index spotřebitelské důvěry v předběžném zářijovém průzkumu Michiganské univerzity klesl na 47,8 bodu ze srpnových 51,7 bodu. Jde o druhý měsíční pokles v řadě. Oproti loňskému září je hodnota ukazatele přibližně o 13 procent nižší.

Domácnosti se obávají o příští rok

Výrazně se zhoršil především výhled osobních financí a hospodářských podmínek pro následujících dvanáct měsíců. Dílčí index očekávání sestoupil z 51,5 na 45,8 bodu. Hodnocení současné ekonomické situace oslabilo mírněji, z 51,9 na 50,9 bodu.

Pesimismus zesílil mezi příznivci demokratů i republikánů. U politicky nezávislých respondentů se nálada proti srpnu příliš nezměnila. Celková spotřebitelská důvěra je nyní zhruba o 16 procent slabší než v únoru, před začátkem konfliktu s Íránem.

Domácnosti zároveň zvýšily svůj odhad růstu cen pro příští rok ze čtyř na 4,6 procenta, nejvýše od června. Dlouhodobá inflační očekávání se posunula na 3,4 procenta poté, co tři měsíce zůstávala na 3,3 procenta.

Benzin dál zdražuje

Obavy ze zdražování doprovázejí také nové údaje o skutečném vývoji cen. Americké spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,4 procenta. Výrazný podíl na tom měl benzin, který zdražil o 3,9 procenta. Meziroční inflace zůstala na 3,4 procenta.

Inflační údaje posílily očekávání, že americká centrální banka na zářijovém zasedání zvýší úrokové sazby. Pravděpodobnost růstu o čtvrt procentního bodu podle nástroje CME FedWatch po zveřejnění dat stoupla z 69 na přibližně 86 procent.

Pětiletý výhled hospodářských podmínek se v průzkumu výrazně nezměnil, zůstává však hluboko pod historickým průměrem. Konečné výsledky zářijového šetření Michiganská univerzita zveřejní 25. září.

Desetitisíce lidí v Německu protestovaly proti AfD. Žádají prověření jejího zákazu

Desetitisíce lidí vyšly v sobotu do ulic německých měst protestovat proti pravicovému extremismu a straně Alternativa pro Německo. Demonstranti požadovali zachování politické izolace AfD i prověření možnosti jejího zákazu. Protesty následovaly po výrazném volebním úspěchu strany v Sasku-Anhaltsku.

Demonstrace se konaly 12. září mimo jiné v Berlíně, Hamburku, Mnichově a Düsseldorfu. Organizace Campact, která se na protestech podílela, oznámila téměř 150 tisíc účastníků ve více než dvaceti městech. Jde o její souhrnný odhad k sobotním 17:30, nikoli o celostátní policejní bilanci.

Pořadatelé chtějí zabránit spolupráci s AfD

Jedním z hlavních požadavků bylo zachování takzvané protipožární zdi, tedy odmítání politické spolupráce s AfD. Pořadatelé chtěli zároveň vyjádřit solidaritu s lidmi v Sasku-Anhaltsku a zabránit tomu, aby se strana po tamním volebním vítězství dostala k vládní moci.

V řadě zemských metropolí protesty pořádala iniciativa PRÜF. Ta požaduje přezkoumání krajně pravicových stran Spolkovým ústavním soudem a od listopadu 2025 organizuje demonstrace každou druhou sobotu v měsíci. Sobotní akce tak navázaly na její pravidelné protesty.

Například v Hamburku demonstranti žádali, aby se možností zákazu AfD zabývala Spolková rada a obrátila se na ústavní soud. K celoněmeckým protestům vyzvala nadstranická aliance více než stovky organizací, iniciativ a odborů.

Odhady účasti se místy lišily

V Düsseldorfu se podle shodných údajů policie a pořadatelů zapojilo kolem 20 tisíc lidí. Policie označila průvod za pokojný. Mezi účastníky byly také rodiny s dětmi a členky iniciativy Omas gegen Rechts, tedy Babičky proti pravici.

Pro Hamburg pořadatelé uváděli 25 tisíc demonstrantů a pro Mnichov přibližně 12 tisíc. V Berlíně Campact odhadoval celkovou účast na 32 tisíc lidí, zatímco policie u jednoho shromáždění hovořila zhruba o 18 tisících. Údaje se tak vztahují k různému rozsahu akcí a nelze je přímo porovnávat.

V německé metropoli se několik průvodů sešlo před Červenou radnicí na závěrečném shromáždění. Vlastní akci uspořádala také AfD za účasti berlínské volební lídryně Kristin Brinker. Doprovázeli ji odpůrci strany, kteří přišli protestovat proti jejímu vystoupení.

Ve Francii vykolejil vlak. 44 pasažérů je zraněných, jedna žena těžce

Ve Francii vykolejil vlak
Železniční neštěstí. Foto: Reuters

V severní Francii vykolejil osobní vlak. Při neštěstí se zranilo nejméně 44 lidí, z toho jedna osmnáctiletá žena, vážně. Záchranáři ji museli v kritickém stavu vrtulníkem přepravit do nemocnice. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Nehoda se stala v pátek večer, krátce před 20:00 místního času poblíž města Cléon jižně od Rouenu. Ve vlaku, který spojoval Rouen s Caen v Normandii, cestovalo podle místních úřadů 186 lidí. Na místě zasahovalo přibližně 140 hasičů a dalších záchranářů.

Úřady bezprostředně neuvedly, co havárii způsobilo. Francouzská média však informovala o možnosti sabotáže, ale policie ani další úřady tuto verzi zatím veřejně nepotvrdily. Podle některých, zatím nepotvrzených zpráv totiž vlak vykolejil poté, co narazil na kovový předmět ležící na kolejích. Po nehodě byl aktivován plán pro případ hromadného neštěstí.

Jeden z cestujících popsal chvíle před vykolejením jako velmi dramatické. „Najednou se vlak několikrát zatřásl a pak, asi po třech sekundách, se otřesy stávaly čím dál silnějšími,“ řekl rozhlasové stanici ICI Normandie cestující Louis.

„Už jsem nemohl zůstat sedět na svém sedadle. Okna se částečně rozbila, do vagónu se dostaly kameny z kolejí. Bylo to opravdu šokující. Pořád se ještě třesu,“ dodal.

Tři vagony se převrátily

Na sociálních sítích se později objevily fotografie cestujících, kteří opouštěli poškozený vlak. Podle francouzských médií se při nehodě převrátily tři vagony. Záchranáři následně prohledávali soupravu a ošetřovali zraněné.

Páteční nehoda patří k nejzávažnějším železničním incidentům ve Francii v posledních letech. V červenci 2013 vykolejil vlak v Brétigny-sur-Orge jižně od Paříže. Neštěstí si tehdy vyžádalo sedm mrtvých.

V listopadu 2015 vykolejil při testovací jízdě vysokorychlostní vlak TGV u Eckwersheimu nedaleko Štrasburku. Zemřelo 11 lidí.

K tragické železniční nehodě došlo letos také ve Španělsku. V lednu se u Adamuzu v Andalusii srazily dva vysokorychlostní vlaky. Neštěstí si podle regionálních úřadů vyžádalo 46 obětí a více než stovku zraněných.

Britští poslanci odmítli asistované umírání. Návrh neprošel o 16 hlasů

Britská Dolní sněmovna zamítla návrh, který měl umožnit asistované ukončení života některým nevyléčitelně nemocným dospělým v Anglii a Walesu. Proti hlasovalo 286 poslanců, podporu předloze vyjádřilo 270. Rozhodnutí přišlo po emotivní debatě o svobodě rozhodování, ochraně zranitelných pacientů i dostupnosti péče na konci života.

Poslanci návrh odmítli v pátek 11. září ve druhém čtení. Předkládala jej labouristka Lauren Edwards. Předloha se týkala dospělých v terminálním stadiu nemoci s očekávanou délkou života nejvýše šest měsíců. Žádost o asistovanou smrt by museli posoudit dva lékaři a odborná komise.

Zastánci hájili možnost volby

Podporovatelé návrhu argumentovali tím, že ani kvalitní paliativní péče nedokáže odstranit veškeré utrpení. Chtěli proto lidem schopným informovaného rozhodnutí nabídnout možnost ovlivnit závěr vlastního života. Poslankyně Sarah Champion zdůrazňovala, že součástí navrhovaného procesu mělo být ověření duševní způsobilosti i skutečné vůle žadatele.

Edwards také odmítala stavět zlepšování paliativní péče proti legalizaci asistovaného umírání. Podle ní lze postupovat souběžně. Upozornila, že návrh počítal se čtyřletým obdobím pro zavedení systému, takže první pacienti by jej mohli využít nejdříve v roce 2031.

Výsledek představuje obrat oproti předchozím hlasováním. Dolní sněmovna již téměř totožnou předlohu podpořila, zákonem se však nestala, protože její projednávání neuzavřela Sněmovna lordů. Páteční zamítnutí zastavilo další postup nově předloženého návrhu.

Odpůrci upozorňovali na nátlak a nedostatky péče

Kritici se obávali, že by zranitelní lidé mohli rozhodnutí učinit pod tlakem okolí nebo z pocitu, že jsou rodině na obtíž. Zpochybňovali také spolehlivost odhadů zbývající délky života a dostatečnost ochranných opatření. Část poslanců požadovala nejprve zajistit dostupnější paliativní a sociální péči.

Proti návrhu vystoupila také labouristická poslankyně Ashley Dalton, která sama žije s nevyléčitelnou rakovinou prsu. Popsala strach a úzkost po diagnóze i obavy z dopadu nemoci na své blízké. Její vystoupení patřilo k osobním svědectvím, která provázela přibližně čtyřhodinovou rozpravu.

Vláda k předloze zachovala neutrální postoj a poslanci hlasovali podle vlastního svědomí. Organizace Hospice UK po hlasování vyzvala oba tábory ke spolupráci na zlepšení péče o umírající.

Jodie Comer a Harry Melling prožívají neobvyklou romanci v muzikálu Stuffed

Osamělá preparátorka sní o tom, že jednou vycpe lidské tělo. Když se jí přihlásí dobrovolník, vznikne mezi nimi vztah, který původní plán zkomplikuje. Jodie Comer a Harry Melling hrají hlavní role ve filmu Stuffed, jenž spojuje muzikál, černou komedii a romanci s poněkud morbidním výchozím bodem.

Celovečerní debut režiséra Thea Rhyse měl světovou premiéru 10. září na festivalu v Torontu. Otevřel tam sekci Discovery, zaměřenou na nové filmařské talenty. Příběh sleduje preparátorku Aramintu a Bernieho, osamělého pracovníka továrny na sendviče. Právě on se nabídne jako člověk, na němž by mohla uskutečnit svůj sen.

Z krátkého filmu vyrostl celovečerní muzikál

Rhys vychází ze svého stejnojmenného krátkého snímku z roku 2021. Celovečerní verze má 117 minut a poskytla mu prostor původní nápad rozvinout. Nešlo přitom pouze o prodloužení známého příběhu. V rozhovoru na červeném koberci vysvětlil, že delší formát přinesl novou dynamiku a příběh se během práce vydal vlastní cestou.

Důležitou součástí filmu jsou písně, na kterých se podílel skladatel a spoluautor scénáře Joss Holden-Rea. Hudební čísla podle režiséra pomáhají od začátku odlehčovat temný námět. Stejnou hravost se oba autoři snažili zachovat také při psaní.

Spojit morbidní humor s romantikou ovšem vyžadovalo citlivé vyvážení. Rhys ocenil, že Comer a Melling potřebný tón pochopili a dokázali do výstředního příběhu vnést něhu i uvěřitelné emoce. Jejich postavy tak nemají fungovat pouze jako součást bizarního vtipu.

Za morbidním námětem stojí touha po blízkosti

Přestože film pracuje se smrtí a preparováním těl, režisér jeho hlavní téma vidí v mezilidském spojení. Na premiéře mluvil o vztazích jako o tom, co dává životu smysl. Tento pohled vztahoval i k oběma hrdinům, kteří žijí stranou ostatních.

Pro Rhyse představuje Stuffed první celovečerní režii. K původnímu krátkému filmu se tedy vrací s novým hereckým obsazením, rozšířeným příběhem a větším prostorem pro hudbu i vztah ústřední dvojice.

Čína pohrozila, že zruší summit, pokud Washington prodá zbraně Tchaj-wanu

Čína pohrozila, že zruší summit, pokud Washington prodá zbraně Tchaj-wanu
Zdroj: Reuters Credit: REUTERS/Cheng-Chia Huang

Čína informovala Spojené státy, že zruší setkání prezidentů obou zemí plánované na tento měsíc, pokud Spojené státy mezitím schválí prodej dalších zbraní Tchaj-wanu. S odvoláním na více zdrojů obeznámených se stavem čínsko-amerických vztahů to dnes napsala japonská tisková agentura Kjódó. Prezidenti Donald Trump a Si Ťin-pching se mají sejít ve Washingtonu 24. září. Summit zatím oficiálně oznámila jen americká strana.

Trump, který se zřejmě snaží před listopadovými volbami do Kongresu vykázat nějaké diplomatické úspěchy, přikládá uspořádání summitu s čínským prezidentem velký význam. Čína podle zmíněných zdrojů v rámci příprav na nadcházející návštěvu ve Washingtonu znovu zdůraznila svůj postoj, že otázka Tchaj-wanu představuje ve vzájemných vztazích nepřekročitelnou mez, píše Kjódó. Agentura připomněla, že Čína považuje demokraticky spravovaný ostrov za součást svého území a v případě nutnosti hodlá prosadit znovusjednocení silou.

Když se Si Ťin-pching v polovině května v Pekingu setkal s Trumpem, označil Tchaj-wan za nejdůležitější otázku ve vztazích obou zemí a varoval před možným konfliktem, pokud by tato záležitost nebyla řešena citlivě. Trump tehdy v televizním rozhovoru prohlásil, že prodej zbraní Tchaj-wanu by mohl být „velmi dobrým vyjednávacím trumfem“ při jednáních s Čínou, což vyvolalo pochybnosti o dlouhodobých bezpečnostních závazcích Washingtonu vůči americkým spojencům v Asii.

Zvýšená vojenská aktivita Číny v Tchajwanském průlivu a okolí vyvolala obavy z možné invaze a širšího regionálního konfliktu, do něhož by se zapojily i Spojené státy a jejich spojenci. Na základě zákona o vztazích s Tchaj-wanem, který americký Kongres přijal poté, co Washington v roce 1979 přerušil diplomatické styky s Tchaj-pejí ve prospěch Pekingu, Spojené státy dodávají Tchaj-wanu zbraně, aby mu pomohly udržet dostatečnou obranyschopnost. Loni v prosinci Trumpova administrativa oznámila chystaný prodej zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 11 miliard dolarů (230 miliard Kč), dosud největší svého druhu, což vyvolalo ostrou reakci Číny.

Na pořadu plánované schůzky ve Washingtonu by mohla být rovněž americko-izraelská válka proti Íránu. Čína pro Írán představuje klíčového hospodářského partnera. Očekává se, že oba prezidenti projednají řadu klíčových ekonomických problémů, včetně chystané dohody o snížení cel na zboží v hodnotě 30 miliard dolarů na každé straně. Podle uvedených zdrojů bude na předním místě programu pravděpodobně i vytvoření rámce pro dialog o bezpečnosti umělé inteligence (AI), dodala japonská agentura.