Home Blog Strana 135

Školy mají dostat větší volnost při využívání asistentů. Vláda změnu zatím odložila

Od
Denisa Šenkeříková
-
asistent pedagoga, škola, základní škola, školství, vzdělávání, výuka, žák, dítě, učitel, učitelka, školní třída, individuální výuka, individuální přístup, pomoc žákům, podpora žáků, inkluze, inkluzivní vzdělávání, podpůrná opatření, pedagog, vzdělávací potřeby, děti ve škole, školní lavice, Česká republika
asistent pedagoga, škola, základní škola, školství, vzdělávání, výuka, žák, dítě, učitel, učitelka, školní třída, individuální výuka, individuální přístup, pomoc žákům, podpora žáků, inkluze, inkluzivní vzdělávání, podpůrná opatření, pedagog, vzdělávací potřeby, děti ve škole, školní lavice, Česká republika Foto: OpenAI

Vláda v pondělí přerušila projednávání změny financování asistentů pedagoga v základních školách. Podle premiéra Andreje Babiše k tomu vedly výhrady SPD a Motoristů sobě. Návrh ministra školství Roberta Plagy má změnit způsob přidělování podpory a dát ředitelům větší prostor při zapojování asistentů do výuky.

O přerušení jednání Babiš informoval po zasedání kabinetu 5. října. Předložená úprava počítá s financováním podle počtu žáků ve třídách a jejich potřeb namísto dosavadního systému navázaného na doporučení poradenského zařízení pro konkrétního žáka.

O zapojení asistentů by více rozhodovaly školy

Ministerstvo školství v návrhu počítá s tím, že asistenti budou stabilnější součástí školních týmů. Ředitelé by mohli pružněji rozdělovat jejich práci mezi jednotlivé třídy, skupiny i žáky podle aktuálních vzdělávacích potřeb.

Pomoc by tak měla být dostupnější také dětem bez formální diagnózy, například při adaptaci na školu nebo při dočasných obtížích s učením. U žáků se čtvrtým a pátým stupněm podpůrných opatření návrh nadále počítá s výraznou a adresnou personální podporou.

Malé školy by mohly mít méně úvazků

Změna by na jednotlivé školy dopadala rozdílně. U těch s průměrnou naplněností tříd pod 15 žáků ministerstvo připouští omezení státem financovaných úvazků asistentů. Výjimka má zachovat podporu žáků s nejvyššími stupni podpůrných opatření. Resort změnu zdůvodňuje tím, že méně početné třídy už vytvářejí lepší podmínky pro individuální přístup.

Součástí úpravy je také odborné vedení asistentů. Školy s alespoň třemi asistenty by musely určit člověka odpovědného za jejich metodickou podporu. Ve větších školách návrh předpokládá posílení kapacit speciálních pedagogů, psychologů nebo sociálních pedagogů.

Poradenská zařízení by dál zjišťovala vzdělávací potřeby dětí a doporučovala odpovídající pomoc. Méně času by ale měla věnovat opakovaným doporučením vydávaným kvůli financování asistenta. Uvolněné kapacity chce ministerstvo využít pro diagnostiku, přímou pomoc dětem a podporu škol.

Konec civilizace měl dle studie přijít za pár dní. Předpověď byla desítky let mrazivě přesná, pak nastal zlom

Od
Radek Chlup
-

Dne 13. listopadu 2026 bychom se měli probudit do hroutící se civilizace po demografickém náporu. V roce 1960 to předpovídala studie publikovaná v časopisu Science a vzbudila tím značný rozruch. Přestože vyvolala kontroverze, byla až znepokojivě přesná. Alespoň tedy po určitou dobu, než začal růst světové populace zpomalovat. Napsaly o tom weby Unexplayned Mysteries a Gizmodo.

Autorem práce byl Heinz von Foerster, rakousko-americký profesor a odborník na kybernetiku. Spoluautory byli jeho dva studenti – Patricia M. Mora a Lawrence W. Amiot. Jejich studie tvrdila, že lidská společenství díky schopnosti překonávat omezení zdrojů budou růst rychleji než exponenciálně.

„Naše prapravnoučata nebudou hladovět,“ napsali v kontroverzní studii odborníci. „Budou umačkána k smrti.“

Nezastavitelný růst

V polovině 20. století rostly společenské obavy ohledně vývoje velikosti globální populace a potenciálního nedostatku zdrojů a konfliktům. V pozadí těchto obav stálo přijetí myšlenky, že populace sice má potenciál exponenciálního růstu, ten je však neustále omezován schopností zajistit si dostatek potravy a dalších zdrojů.

Heinz von Foerster se svými dvěma spoluautory však argumentoval, že lidstvo dokáže tato omezení díky schopnosti utvářet koalice a přinášet technologická řešení překonávat. Vědci uvedli, že rostoucí hustota obyvatelstva by mohla znamenat více příležitostí ke spolupráci, takže počet lidí by mohl růst rychleji než exponenciálně.

Svá tvrzení odborníci podpořili tak, že použili čtyřiadvacet odhadů světové populace za poslední dva tisíce let. Ukázali, že velikost populace neustále překonává očekávání. Tyto závěry byly prezentovány klidnou „vědeckou prózou“ a „hutnými matematickými modely“.

Umačkáni v nekonečnu

Heinz von Foerster a jeho spoluautoři promítli tyto historické údaje do budoucnosti a vypočítali, že vzhledem k neustále rostoucí populaci se počet lidí na Zemi přiblíží do 13. listopadu 2026 nekonečnu, což by znamenalo kolaps společnosti.

Vědci ve studii navrhli radikální řešení – snížit globální porodnost o polovinu. Tyto závěry vyvolaly rozruch. Výsledky citoval časopis Time a deník The New York Times a mnoho komentátorů, kteří článek vnímali jako ironické vyjádření ke stavu populace.

Rovnice soudného dne, kterou vypracoval Heinz von Foerster se svými kolegy, se objevovala v učebnicích genetiky, ekologie a demografie, přestože vyvolala pobouření a matematici a demografové práci označovali za „směšnou“.

Předpověď vědců však byla pozoruhodně přesná. Rovnice přinesla projekce přesnější než většina demografů v 70. a 80. letech 20. století. Teprve kolem roku 1993 se přesnost rovnice začala zhoršovat a světová populace začala zaostávat za prognózami.

Dnes v důsledku nízké porodnosti ve vyspělých ekonomikách panují opačné obavy: že v důsledku demografického poklesu ubyde pracovní síly.

Verity s Anne Hathaway ovládla severoamerická kina. Novinka Toma Cruise zaostala

Od
Denisa Šenkeříková
-

Thriller Verity s Anne Hathaway a Dakotou Johnson ovládl víkendový žebříček tržeb kin v USA a Kanadě. Adaptace románu Colleen Hoover při premiéře utržila přibližně 32,6 milionu dolarů. Výrazně tak předstihla novinku Digger, která navzdory Tomu Cruisovi v hlavní roli odstartovala s osmi miliony a skončila pátá.

Během víkendu od 2. do 4. října se Verity promítala v 3 510 severoamerických kinech. Na jedno kino připadaly průměrné tržby kolem 9 300 dolarů. Film za první tři dny vydělal více než druhý a třetí snímek žebříčku dohromady.

Spisovatelka vstupuje do cizího života

Režisér Michael Showalter obsadil Dakotu Johnson do role spisovatelky, která dostane nabídku dokončit knižní sérii úspěšné autorky v podání Anne Hathaway. Ta kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže v práci pokračovat. Ve filmu se objevuje také Josh Hartnett.

Silnému nástupu nezabránily ani slabší recenze a divácká hodnocení. Analytik filmového trhu David A. Gross označil úvodní tržby za výrazně nadprůměrné pro tento žánr. Podle něj dosavadní přijetí filmu zájem publika nebrzdí.

Cruisova černá komedie začala slabě

Podstatně méně diváků přilákal Digger režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritua. Cruise v černé komedii hraje mocného muže, který způsobí klimatickou katastrofu a následně se snaží přesvědčit svět, že právě on ho dokáže zachránit. Vedle osmi milionů dolarů ze severoamerických kin film při premiérovém víkendu utržil dalších 12 milionů na 74 zahraničních trzích.

V USA a Kanadě se Digger promítal v 3 321 kinech, tedy jen o necelé dvě stovky méně než Verity. Průměrné tržby na kino však činily přibližně 2 400 dolarů. V žebříčku jej těsně předstihl také snímek Primetime, který utržil rovněž zhruba osm milionů.

Druhou příčku udržel Resident Evil s víkendovými tržbami 12,5 milionu dolarů. Po třech víkendech má v USA a Kanadě na kontě téměř 125 milionů. Třetí skončil Heart of the Beast s Bradem Pittem, který přidal 11 milionů. Obnovená premiéra Avengers: Endgame po předchozím vítězství klesla na sedmé místo s tržbami 4,4 milionu dolarů.

Česko a Ukrajina propojí síly v kyberbezpečnosti a bezpečném průmyslu

Od
World News 24
-

Praha/Brno 5. října 2026 (PROTEXT) – Ukrajinští experti, firmy a univerzity přijíždějí u příležitosti MSV 2026 hledat do Brna nové příležitosti pro kyberbezpečnostní spolupráci s českým průmyslem.

Kyberbezpečnost, digitalizace a odolnost průmyslu budou hlavními tématy česko-ukrajinské mise, která se uskuteční ve dnech 5.–9. října 2026 v Brně v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu MSV 2026. Do České republiky přijíždí patnáctičlenná delegace ukrajinských odborníků a zástupců technologických a průmyslových firem, univerzit, výzkumných institucí a klastrových organizací. Cílem mise je především propojit české a ukrajinské partnery a připravit konkrétní společné projekty v oblasti kyberbezpečnosti a bezpečného a odolného průmyslu.

Misi organizuje sdružení CzechInno jako partner EDIH Cybersecurity Innovation Hub a realizátor projektu podporovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v rámci programu PROPEX 2026. Navazuje na dlouhodobou česko-ukrajinskou spolupráci v oblasti digitálních inovací a na řadu předchozích misí CzechInno zaměřených mimo jiné na chytrý průmysl, umělou inteligenci, kosmické technologie, smart cities a kyberbezpečnost.

„Bezpečný průmysl dnes znamená nejen kvalitní technologie, ale také schopnost chránit data, výrobní procesy a kritickou infrastrukturu před rostoucími kybernetickými hrozbami. Ukrajina má v této oblasti mimořádně cennou praktickou zkušenost a Česká republika zase silné průmyslové, technologické a výzkumné kapacity. Propojení obou ekosystémů může přinést konkrétní nové projekty a inovace,“ říká za organizátory Tereza Šamanová, členka řídicího výboru a výkonná ředitelka sdružení CzechInno.

Od průmyslových technologií ke kyberbezpečnosti

Ukrajinská delegace propojí zástupce firem, akademické a výzkumné sféry i inovačních a klastrových organizací. Mezi účastníky jsou například společnosti IT-Enterprise, Security Expert Group, Technochim, INTRAMOTION Ukraine a ITRetail, dále E. O. Paton Electric Welding Institute of the National Academy of Sciences of Ukraine, Kyiv Aviation Institute a Ivano-Frankivsk National Technical University of Oil and Gas.

Ukrajinský inovační ekosystém zastoupí mimo jiné Ukrainian Cluster Alliance, EDIX CLOTEX-HUB / Khmelnytskyi National University a Kharkiv IT Cluster, který je součástí konsorcia Eastern Ukraine EDIH.

Program mise propojí kybernetickou bezpečnost s průmyslovou digitalizací a technologickými inovacemi. Delegace se během návštěvy setká s českými odborníky a institucemi a zavítá například na Vysoké učení technické v Brně, do univerzitního institutu CyberSecurity Hub a do nového brněnského technologického parku Botanická Living Lab. 

Hlavním bodem bude konference na MSV 2026

Vrcholným bodem mise bude ve čtvrtek 8. října konference „Cybersecurity in Industry Czechia–Ukraine“, kterou CzechInno pořádá ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR na České národní expozici na MSV 2026 v prostoru Contact Ukraine 2026.

Konference nabídne prostor pro prezentaci českých a ukrajinských zkušeností a pro diskusi o tom, jak posilovat kybernetickou bezpečnost, technologickou odolnost a bezpečnou digitalizaci průmyslu. Akce je otevřena odborné veřejnosti bez nutnosti předchozí registrace.

Na konferenci naváže česko-ukrajinský kulatý stůl stakeholderů z průmyslu a kyberbezpečnosti, jehož cílem je identifikovat konkrétní příležitosti ke spolupráci a propojit firmy, výzkumné organizace, univerzity a další zájemce o společné projekty.

Registrace ke kulatému stolu je otevřena do 7. října 2026.

Registrovat se na kulatý stůl

Partnerství, která budou pokračovat i po skončení mise

Aktuální mise je další etapou dlouhodobého budování česko-ukrajinského inovačního partnerství. Navazuje mimo jiné na Česko-ukrajinské memorandum o spolupráci v oblasti digitálních inovací a Česko-ukrajinské EDIH memorandum a na několik předchozích společných aktivit.

Ambicí organizátorů není pouze výměna zkušeností během několika dnů. Mise má především vytvořit podmínky pro dlouhodobou spolupráci, nové technologické projekty, výzkumná partnerství a obchodní příležitosti mezi českými a ukrajinskými organizacemi.

 

O sdružení CzechInno: 

Sdružení CzechInno (CzechInno, z.s.p.o.) je česká nevládní nezisková organizace založená v r. 2011 k podpoře inovačního podnikání, která působí v roli inovačního matchmakera propojujícího ve svých projektech soukromou, veřejnou a akademickou sféru. Od r. 2015 se specificky zaměřuje na témata související s Průmyslem 4.0 a implementací digitálních inovací do podnikatelské praxe i běžného života.

V r. 2017 se CzechInno stalo zakladatelem Středoevropské platformy pro digitální inovace CEEInno, která v roce 2026 sdružuje více než 150 aktérů v oblasti digitálních inovací z 25 zemí, kteří v rámci platformy spolupracují na konkrétních projektech ke zvýšení digitální zralosti podnikání i společnosti. Součástí platformy jsou mj. i všechny české EDIHy (Evropská centra pro digitální inovace), spoluzakladatelem a partnerem jednoho z nichž (EDIH Cybersecurity Innovation Hub) je i sdružení CzechInno.

CzechInno je již tradičním vyhlašovatelem a organizátorem soutěže Vizionáři, jejímž cílem je každoročně oceňovat inovativní počiny v českém podnikání, organizátorem projektu Smart Business Festival s podtitulem Festival chytrého podnikání, série projektů na podporu česko-ukrajinské spolupráce v oblasti digitálních inovací s titulem Smart Ukraine a také každoročních sérií regionálních akcí zaměřených na usnadnění pokročilé digitalizace a zvyšování úrovně kyberbezpečnosti v podnikání i veřejné sféře. 

 

Zdroj: CzechInno, z.s.p.o.

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59482.

Microsoft chce odstranit otravné čekání před hraním. Novinka dorazí i na grafiky Nvidia a Intel

Od
Denisa Šenkeříková
-

Dlouhé čekání na přípravu shaderů při prvním spuštění počítačové hry má omezit širší podpora technologie Advanced Shader Delivery. Microsoft během října rozšíří funkci také na grafické čipy Nvidia a Intel. Předem připravené shadery se stáhnou společně s hrou, což může zkrátit čekání před hraním a omezit některé záseky způsobené jejich kompilací.

Microsoft rozšíření podpory oznámil 1. října. Technologii označovanou zkratkou ASD už mohou využívat majitelé podporovaných grafik AMD a počítačů se Snapdragonem X2. U Nvidie a Intelu má podpora přibýt později během měsíce, přesný termín firma zatím neuvedla.

Příprava shaderů se přesune mimo počítač hráče

Při prvním spuštění některých her musí počítač nejprve zkompilovat shadery, tedy malé programy potřebné například pro vykreslování světla, stínů a dalších grafických efektů. Tento proces může trvat i několik minut. Pokud kompilace probíhá až během hraní, může navíc způsobovat krátké záseky.

ASD část této práce přesouvá mimo počítač hráče. Potřebná data se připraví předem a už zkompilované shadery se následně distribuují společně s hrou. Počítač tak při jejím spuštění nemusí provádět stejnou práci sám. Vedle kratšího čekání může tento postup snížit také spotřebu energie spojenou s kompilací.

Technologie však nefunguje automaticky u každé hry. Podporovat ji musí samotný titul, distribuční platforma, grafický čip i jeho ovladač.

U Gears of War: E-Day Microsoft uvádí zkrácení času potřebného ke kompilaci shaderů při prvním spuštění přibližně o 95 procent. Proces, který by jinak trval několik minut, se tak může zkrátit na několik sekund.

Které počítače funkci podporují

Základem je Windows 11 ve verzi 24H2 nebo novější. U AMD jsou podporované grafické architektury RDNA 1 až RDNA 4 včetně RDNA 3.5 a potřeba je ovladač Adrenalin 26.6.1 nebo novější. Počítače se Snapdragonem X2 vyžadují grafický ovladač verze 2026.08.3 nebo novější.

Říjnové rozšíření má podporu přinést všem grafickým kartám Nvidia RTX. U Intelu Microsoft uvádí Arc B570 a B580 a procesory Core Ultra řad 2 a 3. Pro využití ASD v Gears of War: E-Day doporučuje nainstalovat aplikaci Xbox pro PC ještě před stažením hry. Dalším připravovaným titulem s podporou této technologie je Call of Duty: Modern Warfare 4.

Volby v Lotyšsku vyhrála Sjednocená kandidátka. Sama většinu nezískala

Od
Denisa Šenkeříková
-
volby, volební urna
volby, volební urna Foto: Reuters

Parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Získala přes 35 procent hlasů a 41 ze 100 poslaneckých křesel. Uskupení, které podporuje Ukrajinu, má před ostatními stranami výrazný náskok, k samostatné většině mu ale deset mandátů chybí.

Lotyši o složení parlamentu na další čtyři roky rozhodovali v sobotu 3. října. Sjednocená kandidátka získala 41 mandátů a stala se s výrazným náskokem nejsilnějším uskupením v novém parlamentu.

Druhé skončilo populistické Lotyšsko na prvním místě se zhruba 13 procenty hlasů a 17 mandáty. Třetí příčku obsadila Suverénní moc s přibližně 11,7 procenta a 15 křesly. Jde o uskupení, které odmítá vojenskou pomoc Ukrajině.

Do parlamentu se dostalo šest uskupení

Národní aliance získala deset mandátů, stejně jako Progresivní. Nová jednota bude mít sedm poslanců. Sjednocená kandidátka tak sice volby jednoznačně vyhrála, sama ale většinu ve stočlenném parlamentu nemá a pro sestavení vlády bude potřebovat koaliční partnery.

K urnám přišla více než polovina oprávněných voličů. Volební účast dosáhla přibližně 51,8 procenta.

Kulbergs vedl vládu od května

Pro Kulbergse představovaly volby první velkou zkoušku po několika měsících v čele kabinetu. Premiérský post převzal v květnu po politické krizi, která následovala po průniku ukrajinských dronů do lotyšského vzdušného prostoru a vedla k pádu vlády Eviky Siliňové. Následně vznikla čtyřstranná koalice vedená Kulbergsem.

Mezi hlavní předvolební témata patřily životní náklady a bezpečnost. Lotyšsko je členem Evropské unie i NATO a sousedí s Ruskem a Běloruskem. Kulbergs dlouhodobě podporuje Ukrajinu, zatímco země od začátku ruské invaze výrazně zvýšila výdaje na obranu.

K volebnímu vítězství Kulbergsovi v neděli 4. října pogratuloval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek označil za projev důvěry Lotyšů v Kulbergsovo vedení a ocenil pokračující podporu, kterou Lotyšsko poskytuje Ukrajině.

Jiří Lobkowicz se v sedmdesáti potřetí oženil. Představil manželku Kateřinu

Od
Denisa Šenkeříková
-
Jiří Jan Lobkowicz
Jiří Jan Lobkowicz Foto: Profimedia

Majitel mělnického zámku Jiří Jan Lobkowicz oznámil třetí svatbu. Jeho manželkou se stala partnerka Kateřina, kterou o víkendu představil veřejnosti na sociálních sítích. K fotografiím novomanželů připojil osobní vzkaz, v němž ji přivítal do rodiny. Podrobnosti o své ženě ani o samotném obřadu zatím nezveřejnil.

Oznámení se objevilo v sobotu 3. října na facebookovém profilu mělnického zámku. „S radostí a láskou představuji Kateřinu, ženu, se kterou sdílím svůj život a která se stala mou manželkou,“ napsal Lobkowicz k fotografiím se svou novou ženou.

Kateřinu přivítal do rodiny

Ve vzkazu zdůraznil, že Kateřinu vítá nejen jako nositelku rodového jména, ale především jako člověka, s nímž chce sdílet budoucnost, radosti i odpovědnost spojenou s rodinným příběhem. Více informací o své nové manželce ani okolnostech svatby nezveřejnil.

Jiří Jan Lobkowicz je majitelem zámku Mělník, o který dlouhodobě pečuje. S rodovým sídlem je spojeno také vinařství, jehož historie sahá několik staletí do minulosti.

Předchozí manželství skončilo v roce 2021

Lobkowicz letos v dubnu oslavil sedmdesáté narozeniny. Poprvé se oženil v roce 1988 se Švýcarkou Bettinou Egli. Jejich manželství trvalo do roku 2011.

Podruhé vstoupil do manželství v roce 2012 s operní pěvkyní Zdenkou Belas. Mají spolu dva syny, Roberta Christiana a Jakoba Alexandra. Jejich manželství skončilo rozvodem v roce 2021. Kateřina je tak Lobkowiczovou třetí manželkou.

Ve Francii zavřeli kvůli protestům téměř pět stovek škol

Od
JM
-

Až 500 středních škol po celé Francii může být v pondělí částečně nebo úplně uzavřeno. Důvodem jsou pokračující studentské protesty, při nichž v posledních dnech docházelo ke střetům s policií. Podle ministra školství Édouarda Geffraye řada škol nesplňuje podmínky pro bezpečné pokračování výuky. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Výuka bude podle něj „zcela nebo částečně pozastavena“ přibližně ve 400 až 500 školách. Geffray zároveň uvedl, že od začátku protestů bylo 24 škol „vypáleno nebo vypleněno“.

Protesty středoškoláků začaly minulý týden v Paříži a postupně se rozšířily také do dalších francouzských měst, mimo jiné Montpellieru, Nantes a Marseille. Tisíce studentů upozorňují na problémy francouzského školství, zejména nedostatek učitelů, přeplněné třídy a špatný stav některých školních budov.

Rozsah nepokojů byl patrný už v pátek. Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin tehdy uvedl, že násilné protesty nějakým způsobem zasáhly 735 z celkem 3700 francouzských škol. Podle Geffraye by pondělní počet zasažených škol mohl být podobný. Ministr zároveň slíbil „částečný a postupný návrat k výuce“.

Ve Francii zavřelo na 500 škol kvůli protestům
„Středoškoláci a vysokoškoláci bojují ten samý boj“, stojí na transparentu jednoho z protestujících. Foto: Reuters
Ve Francii zavřelo na 500 škol kvůli protestům
Minsitr školství obvinil krajní levici z rozdmýchávání protestů. Foto: Reuters

Situace si podle vlády vyžádala také zranění mezi zaměstnanci škol. Geffray uvedl, že bylo zraněno 78 pracovníků ve školství, což označil za rozsah, s jakým se Francie dosud nesetkala.

Ministr obvinil krajní levici

Ministr zároveň tvrdě kritizoval část protestního hnutí. „Existují aktivisté, zejména z krajní levice, kteří pronikli do hnutí středoškoláků, převzali nad ním kontrolu na úkor samotných studentů a dopouštějí se extrémního násilí,“ prohlásil. Podle něj současná situace představuje riziko pro zaměstnance i samotné studenty.

Policejní zásahy si vyžádaly stovky zatčení. Podle ministra vnitra Laurenta Nuñeze bylo jen v pátek zadrženo 1747 lidí. Agentura AFP uvádí, že od začátku protestního hnutí bylo zatčeno více než 5000 lidí, přibližně 85 procent z nich jsou nezletilí.

Organizátoři vyzvali k pokračování demonstrací také v úterý. Tvrdí, že vláda dosud nepřijala dostatek „konkrétních opatření“.

Premiér Sébastien Lecornu v neděli uvedl, že vláda podniká další kroky k řešení problémů, na které středoškoláci a učitelé upozorňují. Opatření mají zahrnovat zlepšení vybavení škol, lepší organizaci vyučování a větší transparentnost systému přijímání na vysoké školy.

Vláda zároveň urychluje projednávání návrhu zákona „vandal-pays“, jehož cílem je přenést náklady na opravu škod způsobených při násilných protestech na osoby, které za ně nesou odpovědnost.

Firmám v eurozóně přibývají zakázky. Zároveň sílí tlak na zdražování

Od
Denisa Šenkeříková
-
ECB, ekonomika, Evropská unie, vlajka
ECB, ekonomika, Evropská unie, vlajka Foto: Reuters

Podnikatelská aktivita v eurozóně rostla v září nejrychleji od dubna 2023. Firmám pomáhala silnější poptávka a přibývající zakázky, současně ale rychleji rostly jejich náklady i prodejní ceny. Konečné výsledky průzkumu PMI zveřejněné 5. října tak ukazují pokračující oživení, které doprovázejí sílící cenové tlaky.

Souhrnný index PMI, který sleduje aktivitu ve zpracovatelském průmyslu a službách, stoupl ze srpnových 52 na 53,1 bodu. Potvrdil tak hodnotu, kterou předběžný průzkum ukázal už 23. září. Hranice 50 bodů odděluje růst aktivity od poklesu. Zářijový výsledek znamená třetí měsíc růstu za sebou.

Služby rostou nejrychleji za deset měsíců

Ve službách se index zvýšil z 51,6 na 53 bodů, což je nejlepší výsledek za deset měsíců. Zlepšení se neomezilo pouze na služby, vyšší aktivitu zaznamenal také zpracovatelský průmysl. Firmám pomáhal především příliv nových objednávek.

Konečné výsledky potvrdily také zlepšení zahraniční poptávky. Poskytovatelům služeb vzrostly nové zakázky ze zahraničí poprvé po 39 měsících poklesu. V průmyslu pak nové objednávky přibývaly nejrychleji od začátku roku 2022.

Ze sledovaných zemí zaznamenalo nejsilnější růst Španělsko, následované Irskem. Tempo oživení zrychlilo také v Německu, zatímco Francie a Itálie rostly pomaleji. Hlavní ekonom S&P Global Market Intelligence Chris Williamson upozornil také na výrazný růst služeb spojených s informačními technologiemi, kterým podle něj pomáhají investice do umělé inteligence.

Náklady i prodejní ceny znovu zrychlují

Silnější aktivitu doprovází také rychlejší zdražování. Vstupní náklady firem i ceny účtované zákazníkům rostly nejrychleji za čtyři měsíce. Williamson už při zveřejnění předběžných výsledků spojoval obnovené cenové tlaky mimo jiné s dražšími energiemi v důsledku války na Blízkém východě. Odolnější ekonomika podle něj zároveň posiluje argumenty pro další zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky.

Výsledky průzkumu podle Williamsonova odhadu odpovídají mezičtvrtletnímu růstu ekonomiky eurozóny přibližně o 0,4 procenta. Jde však pouze o odhad založený na odpovědích firem. Vývoj zaměstnanosti byl slabší. Firmy ve službách nabíraly nové pracovníky pomaleji a mírné zrychlení náboru v průmyslu tento pokles nedokázalo vyrovnat. Celkový růst zaměstnanosti tak zpomalil.

Nobelovu cenu získalo trio vědců Deisseroth, Hegemann a Nagel za výzkum neuronů

Od
ČTK
-

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dnes získali Američan Karl Deisseroth a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel za výzkum fungování nervových buněk v mozku. Oceněni byli za objevy týkající se „světlem řízených iontových kanálů a optogenetiky“, uvedl švédský Karolínský institut, který cenu uděluje.

Čtyřiapadesátiletý Deisseroth, jednasedmdesátiletý Hegemann a o tři roky starší Nagel podle institutu významně posunuli poznání toho, jak a které mozkové buňky ovlivňují chování, emoce či paměť.

„Pomocí optogenetiky se vědcům podařilo odhalit nervové okruhy řídící konkrétní vzpomínky, pocity a formy chování, které hrají roli u neurologických a psychiatrických poruch,“ uvedli organizátoři na síti X. Metodu objevenou oceněným triem vědců využívají lékaři v praxi například při léčbě zraku lidí se zrakovým postižením.

Hegemann působí na Humboldtově univerzitě v Berlíně a Nagel na univerzitě ve Würzburgu. Společně na počátku tohoto století objevili protein Channelrhodopsin citlivý na světlo, který se vyskytuje v jednobuněčných zelených řasách. Když je vystaven modrému světlu, otevře se iontový kanál a ionty vytvoří v buňce elektrický impuls.

Deisseroth, jehož domovským ústavem je kalifornská Stanfordova univerzita, Channelrhodopsin v roce 2005 umístil do nervových buněk laboratorních myší, kde byl za pomoci modrého světla schopen vyvolat nervový signál.

„Tato metoda je nyní používána v laboratořích po celém světě k odhalování tajemství mozku,“ uvedl při oznamování jmen vítězů generální tajemník Nobelova výboru Karolínského institutu Thomas Perlmann. Podotkl, že již dnes všem vítězům telefonoval, aby jim zprávu oznámil. Deisseroth zněl v telefonu vzhledem k časovému posunu v Kalifornii rozespale, ale stejně jako ostatní dva měl velkou radost; všichni byli potěšeni, že cenu získali společně, řekl Perlmann.

Loni cenu v kategorii fyziologie a lékařství získali Američané Mary E. Brunkow a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie. Těmto vědcům se podařilo identifikovat a popsat regulační T-lymfocyty, tedy buňky, které brání imunitnímu systému v napadání vlastního těla. Díky jejich práci vznikl obor věnující se výzkumu takzvané periferní tolerance.

Laureáti Nobelových cen vedle prestiže, která je s oceněním spojena, získají diplom, medaili a v každé kategorii i finanční odměnu 12 milionů švédských korun (25,9 milionu Kč). Po úvodní ceně za fyziologii a lékařství budou v následujících dnech předána ocenění za fyziku, chemii, literaturu, mír a ekonomii.

1...134135136...5 710Strana 135 z 5 710