Home Blog Strana 130

Babiš chce nižší sazby, Pavel euro. Michl odmítl obě představy

Guvernér České národní banky Aleš Michl
Guvernér České národní banky Aleš Michl Foto: ČNB

Guvernér České národní banky Aleš Michl se vymezil proti ekonomickým představám premiéra Andreje Babiše i prezidenta Petra Pavla. Rychlé snížení úrokových sazeb by podle něj mohlo ohrozit cenovou stabilitu, česká ekonomika ale zatím není připravena ani na přijetí eura.

Michl upozornil, že Babišovy výzvy k levnějším penězům jsou v rozporu se snahou centrální banky udržet inflaci pod kontrolou. Pokud by ČNB politickému tlaku ustoupila a sazby snížila příliš brzy, riskovala by podle něj opětovné zrychlení růstu cen.

Základní úroková sazba v Česku v současnosti činí 3,75 procenta. Bankovní rada ji v červnu zvýšila o čtvrt procentního bodu kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům. Vyšší sazby zdražují nové úvěry a hypotéky, současně však omezují množství peněz v ekonomice, a tím pomáhají brzdit zdražování.

Koruna podle Michla stále pomáhá

Guvernér odmítl také rychlý vstup České republiky do eurozóny. Ekonomika se podle něj s členskými státy měnové unie dosud nesblížila natolik, aby bylo zavedení společné měny výhodné. Příliš rychlý přechod na euro by mohl vést k růstu mezd a nákladů, který by se následně promítl také do spotřebitelských cen.

Michl dává přednost pružnému kurzu koruny. Její posilování označil za jeden z nástrojů v boji proti inflaci, protože zlevňuje dovážené zboží a suroviny. Guvernér se proti rychlému přijetí společné měny vymezoval už dříve a korunu označoval za kotvu české ekonomiky.

Prezident chce Česko u rozhodovacího stolu

Petr Pavel naopak tvrdí, že silné propojení českých firem s eurozónou hovoří ve prospěch společné měny. Česko podle něj nyní musí přijímat rozhodnutí Evropské centrální banky, aniž by se na jejich přípravě podílelo. V červnu také prohlásil, že pokud koruna brání dalšímu rozvoji země, neměla by se jí Česká republika držet pouze ze zvyku.

O případném vstupu do eurozóny nerozhoduje prezident ani centrální banka, ale vláda. Kabinet Andreje Babiše přijetí společné měny odmítá. Česko se sice při vstupu do Evropské unie zavázalo euro v budoucnu přijmout, žádný závazný termín ale stanovený nemá.

Michl zároveň zdůraznil nezávislost centrální banky na politických požadavcích. ČNB má ze zákona pečovat především o cenovou stabilitu, rozhodování o sazbách proto nepodléhá vládě ani prezidentovi.

USA oznámily konec noční vlny úderů na Írán

Spojené státy dokončily pět hodin trvající noční vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.

CENTCOM uvedlo, že americké údery zasáhly velitelská stanoviště, systémy protivzdušné obrany, odpaliště balistických střel a dronů a námořní kapacity íránských sil. Cílem úderů je dále omezit vojenské kapacity, které Teherán používá k útokům na obchodní lodě v Hormuzském průlivu, dodalo americké oblastní velitelství. Během útoků íránská média informovala o explozích v oblastech měst Bandar Abbás, Čáhbahár a Konárak. Protivzdušná obrana byla aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru.

Íránské revoluční gardy v prohlášení uvedly, že v noci v Kuvajtu útočily na americká vojenská zařízení na letecké základně Ahmad Džábir, hangár s drony MQ-9 Reaper na letecké základně Alí Sálim, raketové systémy na základně Arífdžán a americká radarová a komunikační zařízení. V Bahrajnu útočily na systémy protivzdušné obrany Patriot na letecké základně Riffá a obdobné systémy na letišti Muharrak.

Gardy také oznámily, že na dvou ropných tankerech v Hormuzském průlivu vypukly v důsledku výbuchů požáry. V prohlášení uvedly, že tankery se snažily proplout takzvanou jižní trasou, kterou Írán považuje za nezákonnou. Teherán v minulosti vymezil trasy, kterými lze po koordinaci s gardami bezpečně proplout. Tyto cesty vedou podél pobřeží ostrova Lárak, který leží v severní části průlivu.

Podle britské námořní služby (UKMTO) zasáhl projektil neznámého původu tanker plující v Ománském zálivu u Hormuzského průlivu. Incident se stal v pondělí 14 kilometrů severovýchodně od obce Límá, ležící na poloostrově Rás Musandam. Ze sdělení není zřejmé, zda je zasažený tanker jedním z plavidel zmíněných gardami.

Konflikt mezi Washingtonem a Teheránem, který začal americko-izraelskými údery na Írán koncem února, v minulých měsících utlumilo příměří a následně i podepsané memorandum o porozumění. Sporným bodem nicméně zůstávala otázka správy Hormuzského průlivu, který je klíčovou námořní trasou pro přepravu ropy a plynu. Tento měsíc se občasné vojenské střety opět proměnily v každodenní útoky, kdy USA provádějí údery především na jihu Íránu a Teherán v odvetě útočí na arabské spojence Spojených států v regionu.

Francie chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Francie je o krok blíž k zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Poslanci a senátoři se shodli na kompromisní podobě zákona, který by mohl začít platit už od začátku nového školního roku. Opatření podporuje prezident Emmanuel Macron a podobnou cestou se už vydala například Austrálie. Informuje o tom agentura Reuters či AP News.

Smírčí výbor francouzského parlamentu schválil konečné znění návrhu v pondělí. O den později se jím mají zabývat obě komory parlamentu. Pokud zákon projde, nebude možné ho kvůli evropským pravidlům vyhlásit dříve než 10. srpna.

Macron dlouhodobě prosazuje omezení přístupu dětí k sociálním sítím. Chce, aby nová pravidla začala platit už se začátkem školního roku v září. Podporu pro podobná opatření hledá také mezi ostatními státy Evropské unie.

Zákaz doplní ověřování věku i omezení mobilů

Zákaz se bude vztahovat na všechny sociální sítě. Platformy budou muset zavést systémy pro ověřování věku schválené francouzským úřadem pro ochranu osobních údajů.

Zákon počítá také se zákazem používání mobilních telefonů na středních školách. Původně se vedl spor o to, zda vyjmenovat konkrétní platformy, nebo zákaz vztáhnout na všechny sociální sítě. Nakonec převážila druhá možnost.

Omezení se nebude týkat internetových encyklopedií, vzdělávacích a vědeckých databází ani platforem určených pro vývoj a sdílení open source softwaru. Francie zároveň upravila návrh tak, aby lépe odpovídal evropskému aktu o digitálních službách.

Evropská komise totiž upozornila, že původní verze zákona nebyla s unijní legislativou plně slučitelná. Po úpravách má na dodržování věkové hranice dohlížet právě Evropská unie a jednotlivé platformy budou muset pravidla respektovat.

Obavy z dopadů na děti sílí

Podle francouzského zdravotního úřadu tráví každý druhý dospívající na chytrém telefonu dvě až pět hodin denně. Devadesát procent dětí ve věku od 12 do 17 let používá telefon každý den k přístupu na internet a 58 procent z nich ho využívá hlavně pro sociální sítě.

Zdravotníci upozorňují, že nadměrné používání sociálních sítí může snižovat sebevědomí a zvyšovat vystavení obsahu spojenému se sebepoškozováním, drogami nebo sebevraždami. Ve Francii už několik rodin zažalovalo společnost TikTok kvůli úmrtím svých dětí, která podle nich souvisejí s doporučovaným obsahem.

O omezení přístupu dětí k sociálním sítím se stále častěji diskutuje i v dalších zemích. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen podpořila zavedení věkových limitů v celé Evropské unii. Odborná skupina, která pro Komisi připravuje doporučení, navrhla zakázat přístup dětem mladším 13 let do doby, než technologické firmy prokážou bezpečnost svých platforem.

Podobná pravidla už přijaly nebo připravují také Austrálie, Velká Británie, Turecko či Indonésie. Francie by se tak mohla stát jednou z prvních evropských zemí, která dětem mladším 15 let přístup na sociální sítě výrazně omezí.

Až do poloviny srpna bude úsek v Šárecké v Praze 6 zcela uzavřen

Praha 21. července 2026 (PROTEXT) – V Šárecké ulici v městské části Praha 6 pokračuje druhá etapa rekonstrukce silniční komunikace. První etapa začala na jaře a skončila v polovině června. Práce se navíc podařilo stihnout s patnáctidenním předstihem.

Barbora Lišková, tisková mluvčí TSK hl. m. Prahy: „Na ní navazuje teď další úsek a ten úsek je Na Pískách a Za Hanspaulkou. Tento úsek je kompletně uzavřen. Řešíme celý uliční prostor. Pokračujeme tam, dalo by se říci, od domu k domu.“

Iveta Štočková, tisková mluvčí společnosti Eurovia: „Provedeme identické práce, které jsme dělali na předešlém úseku, to znamená vyměníme konstrukční vrstvy vozovky, opravíme chodníky, mobiliář, dopravní značení a děláme přípravu pro budoucí trolejovou trať.“

Práce probíhají v koordinaci s dalšími investory – Pražskou vodohospodářskou společností a Pražskou plynárenskou distribucí. Úsek je v místě kompletně uzavřen a doprava je tam vedena na objízdnou trasu.

Barbora Lišková, tisková mluvčí TSK hl. m. Prahy: „My potřebujeme mít tento úsek celkově uzavřen, protože ta ulice je úzká a nevešli bychom se tam se stavební činností i s dalšími investory, proto se uzavírá. Objízdnou trasu máme vyznačenou. Pojedete z ulice Šárecká na ulici Evropskou a ulici Na Pískách a opět se vrátíte na Šáreckou.“

Uzavírka bude trvat do poloviny srpna. Technická správa pak naváže s dalšími pracemi na dalších úsecích. Jelikož se jedná o páteřní komunikaci, dají se očekávat určité dopravní komplikace. Počítá se ale se zelenou, tedy malou mírou dopravní komplikace a se zdržením okolo deseti minut. Vždy ale záleží na dopravní situaci na Evropské, která se neustále mění.

Zdroj: POLAR televize Ostrava

V Rynárci začala platit uzavírka, řidiči si zajedou

Rynárec (Pelhřimovsko) 21. července 2026 (PROTEXT) – Mezi Rynárcem a odbočením na Dobrou Vodu se plánuje uzavírka, důvodem je špatný technický stav komunikace. Práce byly zahájeny 20. července. Od začátku roku je navíc tato komunikace přeřazena z třetí třídy na druhou.

Tomáš Mátl, technicko-správní náměstek KSÚSV: „Je to poslední etapa oprav silnice mezi Janovicemi a Rynárcem, kterou děláme poslední čtyři roky. Všude kolem silnice jsou poměrně velké stromy, tedy hodně alejí, které musíme zachovat. Oprava spočívá v tom, že budeme některá místa sanovat kvůli špatným krajům, a hlavně budeme frézovat a pokládat nový obrus. V řadě míst pak budeme sanovat a dělat recyklaci za studena, tak abychom srovnali nerovnosti.“

Opravovaný úsek je dlouhý cca 4,2 km. Součástí stavby bude i oprava několika propustků.

Tomáš Mátl, technicko-správní náměstek KSÚSV: „Objížďka bude vedená po silnice II/112 do Horní Cerekve a z Horní Cerekve pak zpět na Veselou a Bělou. Autobusy budou jezdit přes Dobrou Vodu.“

Práce na opravě silnice by měly skončit do 20. října letošního roku.

Zdroj: POLAR televize Ostrava

Nelegální těžba zlata ničí domorodé území v brazilské Amazonii

Brazilské úřady pokračují v rozsáhlém tažení proti nelegální těžbě zlata na domorodém území Sararé. Těžba za sebou zanechala zničenou krajinu, znečištěné řeky i rostoucí násilí. Vedle ekologických škod přináší také vážné zdravotní následky včetně prudkého šíření malárie.

Ještě před několika týdny patřila nelegální osada Vila Cururu mezi nejrušnější místa v oblasti Sararé na jihozápadě brazilské Amazonie. Do provizorních barů a nevěstinců mířily davy zlatokopů, kteří přes den hloubili nové šachty a v noci utráceli vydělané peníze. Dnes zůstaly jen ohořelé trosky. Brazilské bezpečnostní složky osadu zničily během rozsáhlé operace proti nelegální těžbě zlata.

Zásah navazuje na slib prezidenta Luiz Inácio Lula da Silva, že vytlačí nelegální těžaře z domorodých území. Podle šéfa operací Niltona Tubina patří Sararé mezi nejvíce zdevastované oblasti v celé zemi. Za posledních několik let tam zmizely desítky kilometrů čtverečních lesa. Krajinu nahradily hluboké jámy, tunely a hromady vytěžené zeminy. Jak Tubino během kontroly oblasti poznamenal: „Je to naprostá zkáza.“

Krajina se změnila v pustinu

Z vrtulníku je rozsah škod ještě zřetelnější. Zelený porost střídají dlouhé hnědé pásy rozkopané půdy a kaluže vody znečištěné rtutí, kterou těžaři používají při získávání zlata. Na některých místech vznikly rozsáhlé doly, kde pracovaly těžké bagry. Bezpečnostní složky většinu strojů zničily přímo na místě.

Domorodí obyvatelé z kmene Nambiquara popisují, že jejich území se během několika let změnilo k nepoznání. Řeky ztratily čistotu, zvěř zmizela a každodenní život narušoval hluk výbuchů i těžké techniky. Jeden z místních vůdců Jackson Katitãurlu situaci shrnul slovy: „Je to úplná poušť. Narodil jsem se tady a když jsem to viděl, nemohl jsem tomu uvěřit.“

Současná krize navazuje na dlouhou historii zásahů do života Nambiquara. První vlna zájmu o zdejší zlato přišla už v 18. století. Ve 20. století pak domorodé obyvatele zasáhly epidemie nemocí i výstavba silnice přes jejich území. Počet příslušníků kmene během minulého století dramaticky klesl a dnešní nelegální těžba představuje další vážnou hrozbu.

Těžba přináší násilí i nemoci

Situaci navíc komplikuje rostoucí vliv organizovaného zločinu. Podle místních svědectví se v oblasti pohybují ozbrojené skupiny vybavené automatickými puškami i brokovnicemi. Domorodí vůdci mluví o výhrůžkách smrtí a připomínají případy vražd spojených se spory o kontrolu nad nalezišti zlata. Samotné úřady připouštějí, že násilí v regionu výrazně vzrostlo, i když přímé řízení těžby zločineckými gangy zatím považují za neprokázané.

Bezpečnostní složky při kontrolách dál nacházejí důkazy, že část těžařů zůstává v oblasti. Objevily například dlouhé podzemní tunely, skryté bunkry s generátory nebo stovky kilogramů dusičnanu amonného určeného k odstřelům. Vyšetřovatelé narazili také na čerstvé stopy, které naznačují, že někteří lidé pokračují v těžbě hlavně po setmění.

Nelegální těžba ale nepustoší jen přírodu. Výzkum vědců z Brazílie a Stanfordovy univerzity ukázal, že významně přispěla také k prudkému šíření malárie na území Yanomami. Těžaři odlesňují okolí řek a vytvářejí mělké vodní plochy, které představují ideální prostředí pro množení komárů přenášejících nemoc. Do odlehlých oblastí navíc přicházejí lidé z regionů, kde se malárie běžně vyskytuje, a zvyšují riziko dalšího přenosu.

Vědci spočítali, že už velmi malé rozšíření těžby vedlo s odstupem jednoho až dvou let k výraznému růstu počtu případů malárie. V letech 2016 až 2023 podle jejich dat vzrostl počet nemocných na území Yanomami přibližně trojnásobně. Situaci dále zhoršuje znečištění rtutí, která oslabuje zdraví místních obyvatel. Přestože současná vláda buduje zdravotnická střediska a snaží se těžaře vytlačit, odborníci upozorňují, že následky budou přetrvávat ještě řadu let.

Domorodí představitelé ocenili, že aktuální zásah výrazně omezil nelegální těžbu v Sararé. Zároveň ale upozorňují, že úspěch nemusí být trvalý. Obávají se, že pokud bezpečnostní složky oblast opustí, těžaři se rychle vrátí. Jackson Katitãurlu na otázku, co se stane po skončení operace, odpověděl bez váhání: „Když operaci zastaví, vrátí se. Stoprocentně se vrátí.“

Nejistota zvyšuje význam biomasy. Spotřeba v ČR stoupla za 5 let o více než 20 %

Praha 21. července 2026 (PROTEXT) – Biomasa se ve střední Evropě stále výrazněji prosazuje jako alternativa k uhlí a zemnímu plynu. V České republice vzrostla spotřeba biomasy během posledních pěti let o více než 20 %. Do roku 2030 by se proti roku 2020 mohla přibližně zdvojnásobit.

Výkyvy cen zemního plynu, nejistota ohledně jeho budoucí dostupnosti a postupný odklon od uhlí zvyšují zájem energetického i průmyslového sektoru o biomasu. Poptávku podporují zejména nové projekty zaměřené na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a transformace tepláren, které hledají náhradu za fosilní paliva.

Zájem o biomasu navíc neroste pouze v energetice. Dřevní suroviny se stále více využívají také ve stavebnictví a dalších průmyslových odvětvích, což vytváří tlak na efektivnější využívání dostupných zdrojů. „Biomasa se stává důležitou součástí energetické bezpečnosti. Na rozdíl od zemního plynu jde převážně o lokálně dostupné palivo, které lze poměrně jednoduše skladovat. Provozovatelé energetických zdrojů si tak mohou vytvářet zásoby přímo v místě spotřeby a snižovat svou závislost na krátkodobých cenových výkyvech na mezinárodních trzích,“ říká Rostislav Krempaský, ředitel obchodu s biomasou z ResInvest Commodities.

Biomasa nabízí flexibilitu

Oproti solárním a větrným elektrárnám má biomasa výhodu v tom, že výrobu energie lze řídit podle aktuální potřeby odběratelů. Elektrárna nebo teplárna může výkon zvyšovat a snižovat podle spotřeby, nikoliv pouze podle počasí. Palivo lze zároveň skladovat bez nutnosti investovat do rozsáhlých bateriových úložišť. Výhodou je také využití existující infrastruktury, například teplárenských provozů, skladovacích ploch a dopravních kapacit.

Při započtení nákladů spojených s emisemi oxidu uhličitého a nákupem emisních povolenek může být biomasa ekonomicky výhodnější než uhlí nebo zemní plyn. Konkrétní ekonomika však závisí na typu zařízení, vzdálenosti dodavatele, kvalitě paliva, dopravních nákladech a dlouhodobém zajištění dodávek. „Přechod na biomasu dává největší smysl tam, kde existuje stabilní lokální zdroj paliva, vhodná energetická infrastruktura a dlouhodobá spotřeba tepla. Typickým příkladem jsou městské teplárny, průmyslové areály nebo provozy, které potřebují teplo a elektřinu vyrábět nepřetržitě,“ doplňuje Krempaský.

Spotřeba biomasy může do roku 2030 vzrůst na dvojnásobek

Spotřeba biomasy ve střední Evropě dlouhodobě roste. (tj. o 700 tisíc tun ročně). Další růst se očekává především v teplárenství, které bude v následujících letech postupně nahrazovat uhlí jinými zdroji energie. Do roku 2030 by se tak spotřeba biomasy mohla proti roku 2020 přibližně zdvojnásobit.

Vývoj během následujících 12 až 24 měsíců bude záviset zejména na cenách zemního plynu, cenách emisních povolenek, rychlosti transformace tepláren a dostupnosti dřevní hmoty. Pokračující volatilita cen plynu by mohla další projekty využívající biomasu urychlit. Současně však poroste význam dlouhodobých dodavatelských smluv a přesného plánování spotřeby. Nové energetické projekty budou mezi sebou soutěžit o dostupnou štěpku a další druhy paliva. Ekonomická výhodnost biomasy proto nebude záviset pouze na ceně samotné technologie, ale stále více také na schopnosti provozovatele zajistit si stabilní dodavatelský řetězec.

Teplárna Strakonice nahradila 90 tisíc tun uhlí biomasou

Příkladem kompletního přechodu od uhlí k biomase je Teplárna Strakonice, městská společnost zásobující teplem obyvatele a další odběratele ve Strakonicích. Ještě v roce 2018 teplárna spalovala přibližně 90 tisíc tun uhlí ročně. V současnosti je její výroba založena na biomase, především na dřevní štěpce. Transformace ukazuje, že biomasa může v lokálním teplárenství plně nahradit uhlí, pokud má provozovatel k dispozici vhodnou technologii a stabilní dodávky paliva. Teplárna Strakonice se zaměřujeme na spotřebu biomasy pocházející od lokálních producentů a že záleží jí na udržitelnosti celého do dodavatelského řetězce

„Příklad Strakonic ukazuje, že odklon od uhlí nemusí znamenat přechod k méně stabilní výrobě závislé na počasí. Biomasa umožňuje zachovat řiditelnou výrobu tepla a současně využívat palivo pocházející převážně z regionálních zdrojů,“ uzavírá Krempaský.

O společnosti ResInvest Commodities

ResInvest Commodities je jedním z předních dodavatelů energetických komodit ve střední Evropě. Poskytuje komplexní řešení v oblasti zajištění dodávek, obchodování a logistiky biomasy, zemědělských komodit, pevných paliv a dalších průmyslových surovin. Jako člen skupiny ResInvest Group, mezinárodní obchodní a investiční skupiny působící ve více než 16 zemích, společnost spojuje globální odborné know-how se znalostí místních trhů a naplňuje svou původní vizi – zajišťovat bezpečnost a spolehlivost dodávek prostřednictvím stabilních a udržitelných energetických řešení.

 

Zdroj: ResInvest Commodities

 

PROTEXT

 

Spoluzakladatel kartelu Sinaloa dostal doživotí. Za násilí se omluvil

Americký soud poslal na doživotí Ismaela „El Maya“ Zambadu, spoluzakladatele mexického kartelu Sinaloa. Jeden z nejmocnějších obchodníků s drogami před vynesením rozsudku přijal odpovědnost za své činy a vyzval mladé lidi, aby se nevydávali stejnou cestou.

Šestasedmdesátiletého Zambadu odsoudil v pondělí 20. července federální soud v Brooklynu. Doživotní trest byl součástí dohody o přiznání viny, kterou někdejší vůdce kartelu uzavřel v srpnu minulého roku. Možnost podmínečného propuštění rozsudek nepřipouští.

Zambada se v soudní síni omluvil za škody, které způsobil, a za příklad, jaký svým jednáním představoval. „V takové válce nikdo nevyhraje,“ prohlásil prostřednictvím tlumočníka. Současně vyzval k ukončení násilí v Mexiku i v dalších zemích zasažených působením drogových organizací.

Kartel vedl několik desetiletí

Zambada přiznal, že patřil mezi hlavní vůdce zločinecké organizace a podílel se na vydírání. Podle americké prokuratury stál v čele kartelu Sinaloa od konce 80. let a do Spojených států nechal dopravit obrovské množství kokainu, heroinu, metamfetaminu a fentanylu.

Ve své výpovědi převzal odpovědnost za přepravu více než 1,5 milionu kilogramů kokainu. Přiznal také uplácení mexických policistů, vojenských velitelů a politiků. Prokuratura jej spojila rovněž s objednáváním únosů, mučení a vražd, které měly chránit obchodní zájmy kartelu a upevňovat jeho moc.

Zambada po desetiletí unikal zatčení a na rozdíl od svého někdejšího spolupracovníka Joaquína „El Chapa“ Guzmána se vyhýbal veřejnosti. Americké úřady jej zadržely v červenci 2024 poté, co přiletěl soukromým letadlem do Nového Mexika. Okolnosti jeho příjezdu zůstávají sporné. Zambada tvrdil, že byl v Mexiku unesen a proti své vůli dopraven do Spojených států.

Propadnout má 15 miliard dolarů

Součástí dohody je také propadnutí majetku v hodnotě 15 miliard dolarů. Jde o částku, která má podle žalobců odpovídat výnosům z dlouholetého působení kartelu. Získat skutečně tak vysokou sumu se však americkým úřadům pravděpodobně nepodaří, protože se jim dosud nepovedlo dohledat odpovídající Zambadův majetek.

Rozsudek uzavřel několikaleté úsilí amerických úřadů dostat jednoho z nejdéle působících vůdců mexického podsvětí před soud. Doživotní trest si ve Spojených státech odpykává také El Chapo, kterého soud odsoudil v roce 2019.

Japonská starostka jako první nastoupila na mateřskou. Musela si sama vytvořit pravidla

Jawata Šóko Kawata
Jawata Šóko Kawata

Starostka japonského města Jawata Šóko Kawata nastoupila jako první úřadující starostka v zemi na mateřskou dovolenou. Protože japonské zákony podobnou situaci u volených představitelů neřeší, město pro její nepřítomnost muselo vytvořit vlastní postup.

Pětatřicetiletá Kawata se v pondělí 20. července dočasně stáhla z vedení města s přibližně 69 tisíci obyvateli. Do funkce se má vrátit 9. listopadu, tedy osm týdnů po plánovaném zářijovém porodu. Během její nepřítomnosti převezme pravomoci místostarosta Šigehito Nose.

Na starosty se běžná pravidla nevztahují

Zaměstnankyně města mají nárok na šestnáct týdnů mateřské dovolené, pro volenou starostku však žádný podobný postup neexistoval. Kawata proto musela společně s úředníky připravit vlastní řešení. Vedení města oznámilo, že zástupce starostky bude úřad řídit od 20. července do 8. listopadu.

Japonští starostové patří mezi zvláštní veřejné funkcionáře, na které se nevztahuje běžná pracovněprávní úprava. Zákony proto u nich nepracují ani s klasickou pracovní dobou, ani s dovolenou. Město využilo ustanovení, které umožňuje určit zástupce v případě, že starosta nemůže vykonávat své povinnosti.

Nose bude mít po dobu zastupování prakticky všechny pravomoci starostky. S Kawata se má zhruba jednou týdně spojit prostřednictvím internetu a informovat ji o důležitých záležitostech. Při mimořádných událostech zůstane zachována také možnost telefonického kontaktu.

Jawata Šóko Kawata
Jawata Šóko Kawata, Foto: Reuters

Rozhodnutí vyvolalo kritiku

Kawata se v roce 2023 stala ve 33 letech nejmladší starostkou v Japonsku. Nyní potvrdila, že je zároveň první úřadující starostkou země, která nastoupila na mateřskou dovolenou. Tento fakt podle ní ukazuje, jak málo mladých žen se dosud do vedení japonských měst dostalo.

Její rozhodnutí vyvolalo také nesouhlasné reakce. Někteří kritici na internetu tvrdili, že Kawata zanedbává své povinnosti. Část obyvatel sice podpořila její právo zůstat doma, zpochybnila však vyplácení plného platu během nepřítomnosti. Většina místních oslovených obyvatel se naopak postavila za její rozhodnutí.

Starostka uvedla, že předem stanovené zastupování má zabránit narušení chodu města. Svým krokem chce zároveň ukázat, že ani lidé ve vedoucích funkcích by si neměli vybírat mezi kariérou a rodičovstvím.

Bitmine hromadí ethery, k pětiprocentnímu cíli jí zbývá poslední krok

Bitmine už drží téměř pět procent všech etherů. Nákupy ale výrazně zpomalila
Bitmine už drží téměř pět procent všech etherů. Nákupy ale výrazně zpomalila

Společnost Bitmine se přiblížila ke svému cíli vlastnit pět procent všech etherů v oběhu. Během posledního týdne však nakoupila podstatně méně kryptoměny než dříve a část peněz využila k odkupu vlastních akcií.

Bitmine oznámila, že k 19. červenci držela 5 777 468 etherů. Podle údajů společnosti jde přibližně o 4,8 procenta celkové nabídky této kryptoměny. Firma tak údajně splnila 96 procent svého plánu, který označuje jako „Alchemy of 5 %“.

Nákupy vystřídal odkup akcií

Za uplynulý týden Bitmine rozšířila své zásoby pouze o 7 430 etherů v hodnotě zhruba 14 milionů dolarů, tedy přibližně 290 milionů korun. Šlo o jeden z jejích nejmenších týdenních nákupů od zahájení strategie na konci června 2025.

Rozdíl oproti předchozím měsícům je výrazný. Ještě během jednoho květnového týdne firma nakoupila více než 111 tisíc etherů. Předseda představenstva Tom Lee nynější zpomalení vysvětlil tím, že společnost přesunula část kapitálu k odkupu vlastních akcií.

Bitmine odkoupila 5,5 milionu akcií za průměrnou cenu 15,62 dolaru za kus. Celkově tedy na tento krok vynaložila přibližně 86 milionů dolarů. Odkup proběhl v rámci programu, na který má firma schválenou částku až čtyři miliardy dolarů.

Většina etherů je zapojena do stakingu

Z celkových zásob Bitmine je 4,92 milionu etherů zapojeno do stakingu, tedy přibližně 85 procent. Společnost odhaduje, že jí tato činnost při současném rozsahu může ročně přinášet asi 247 milionů dolarů. Pokud by do stakingu vložila všechny své ethery, očekávaný roční výnos by podle jejího vlastního výhledu mohl dosáhnout 290 milionů dolarů. Jde však o firemní odhad, nikoliv o zaručený příjem.

Hodnota kryptoměn, hotovosti, obchodovatelných cenných papírů a dalších investic firmy dosahuje podle zveřejněných údajů 11,5 miliardy dolarů. Bitmine se tím stala největším známým firemním držitelem etheru. Mezi společnostmi vytvářejícími kryptoměnové rezervy je podle hodnoty aktiv druhá za firmou Strategy, která se zaměřuje především na bitcoin.