Home Blog Strana 131

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích

Ruské drony při nočním útoku na sanitky a obytný dům v Kramatorsku na východě Ukrajiny zabily 49letou ženu a zranily další čtyři lidi, oznámila dnes ukrajinská prokuratura, která útoky vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském ostřelování vsi Rajivka v Charkovské oblasti na východě země zahynula podle prokuratury 85letá žena. Jednoho mrtvého a sedm raněných si vyžádal ruský útok na civilní loď s řepkovým olejem plující v Černém moři pod vlajkou Marshallových ostrovů, informoval šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Raněné po ruských útocích hlásí i další ukrajinské regiony.

Dva lidé utrpěli zranění při ruských útocích na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf regionální správy Oleksandr Hanža. Dalších pět zraněných si vyžádal ruský útok na průmyslové město Kryvyj Rih, kde Rusové zasáhli nemocnici, později uvedl Hanža, podle kterého jsou dvě zraněné ženy v kritickém stavu. Centrum města podle náčelníka městské vojenské správy Oleksandra Vilkula zasáhly dvě ruské střely s plochou dráhou letu Banderol. Jedna ze zraněných žen venčila psa na ulici.

Pět zraněných si vyžádaly ruské útoky na silnice v Oděské oblasti, poškozeny jsou osobní i nákladní automobily, informoval náčelník regionální správy Kiper, podle kterého je jeden ze zraněných v kritickém stavu.

Dva lidi, včetně 16letého chlapce, zranil ruský dron, který zasáhl panelový dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Kryvošejenko.

V Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny se v důsledku ruských útoků ocitlo bez proudu 42.000 domácností, oznámili energetici na facebooku.

Ukrajinská protivzdušná obrana během noci zneškodnila 114 ze 137 útočících ruských dronů, tvrdí ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností dodalo, že zaznamenalo zásahy na 17 místech. Moskva naopak hlásí zničení 868 ukrajinských dronů.

Ruské drony během noci útočily na logistická centra, dopravní a přístavní infrastrukturu a také na lodě sloužící zájmům ukrajinské armády, uvedlo ruské ministerstvo obrany na telegramu. Tvrdí, že drony zasáhly muniční sklad v Oděské oblasti, nákladní loď v přístavu Čornomorsk a infrastrukturu v přístavu Izmajil, jakož i datová centra.

„Tím, že Rusko záměrně útočí na civilní plavidla a přístavní infrastrukturu, hrubě porušuje mezinárodní právo a ohrožuje globální potravinovou bezpečnost,“ okomentoval ruské útoky Kiper.

V důsledku ruského útoku přerušilo práci datové středisko společnosti Omega Telecom v Kyjevě, oznámila firma na facebooku.

Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi, jejíž součástí jsou i každodenní útoky drony, střelami či raketami po celé zemi. Ukrajina v sebeobraně podniká rovněž vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev i Moskva tvrdí, že se zaměřují výhradně na vojenské cíle či na cíle související s armádou a vedením války. Při útocích ale umírají i civilisté. Drtivou většinu civilních obětí OSN zaznamenala na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská armáda.

Škola jako místo setkávání 2026 propojila přes 400 lidí ze světa vzdělávání

Praha 6. října 2026 (PROTEXT) – Čtvrtý ročník konference Škola jako místo setkávání, pořádané redakcí Řízení školy (Wolters Kluwer ČR), přilákal více než 400 účastníků z řad ředitelů škol, pedagogů, odborníků a dalších osobností českého vzdělávání. Letošní ročník, s podtitulem Vzdělávání smysluplně | smyslů plné, se zaměřil na profesní rozvoj učitelů a ředitelů, morální integritu pedagoga, sociální roli školy, školní a kariérové poradenství či standardy školních zahrad.

Jedním z vrcholů konference bylo vyhlášení druhého ročníku soutěže Ředitel * Ředitelka Budoucnosti, do níž letos přišlo 184 nominací. V kategorii základních škol zvítězila Blanka Gaizurová ze Základní a praktické školy Velká Bíteš, mezi středními školami získal první místo Petr Žák z Karlínské obchodní akademie v Praze 8. Speciální cenu za práci s nadanými žáky obdržel Pavel Kerekeš, ředitel Gymnázia Příbor.

„Chceme, aby si účastníci odváželi především nové podněty, kontakty a chuť něco zkusit ve vlastní škole,“ říká Naděžda Eretová, šéfredaktorka redakce Řízení školy a organizátorka konference.

Pátý ročník konference Škola jako místo setkávání se bude konat 6. října 2027.

Zdroj: Wolters Kluwer ČR

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59496.

Watch Dogs má být pro Ubisoft stále důležitý. Na novou hru si ale fanoušci počkají

Série Watch Dogs podle Ubisoftu rozhodně není mrtvá. Šéf společnosti Yves Guillemot ji označil za důležitou značku pro budoucnost firmy, zároveň ale naznačil, že v tuto chvíli není ve vývoji žádný nový díl. Fanoušci tak mohou na návrat hackerské série čekat ještě několik let.

Budoucnost Watch Dogs se znovu dostala na přetřes během setkání Ubisoftu s investory. Jeden z nich se Guillemota přímo zeptal, jaké plány má firma se značkou do dalších let. Generální ředitel odpověděl, že Watch Dogs považuje za důležitou součást budoucnosti Ubisoftu, konkrétní projekty ale nezmínil.

Z jeho vyjádření zároveň vyplynulo, že žádná nová hra pravděpodobně momentálně nevzniká. Ubisoft tak zřejmě stále hledá způsob, jak sérii znovu uchopit a odlišit ji od stále silnější konkurence v žánru akčních her s otevřeným světem.

Sérii čeká na nový směr

První Watch Dogs vyšlo v roce 2014, přestože původně mělo dorazit už společně s konzolí PlayStation 4 na konci roku 2013. Ubisoft titul výrazně propagoval a stavěl jej do pozice konkurenta Grand Theft Auto V. Přestože hra nenaplnila všechna očekávání, dokázala si vybudovat vlastní fanouškovskou základnu.

Ještě výraznější úspěch zaznamenalo Watch Dogs 2 z roku 2016. Pokračování zasazené do San Francisca nabídlo živější svět, pestřejší možnosti hackování a celkově uvolněnější atmosféru.

Třetí díl Watch Dogs: Legion z roku 2020 už ale takovou odezvu nezískal. Hra sice nabídla ambiciózní systém, který umožňoval ovládnout prakticky libovolnou postavu ve světě, reakce hráčů však byly podstatně rozporuplnější. Od té doby série prakticky zmizela ze scény.

Nadějí zůstává filmová adaptace

Ubisoft mezitím připravuje také film podle Watch Dogs. Natáčení bylo dokončeno už před dvěma lety a později proběhly dodatečné dotáčky. Projekt však stále nemá datum premiéry a studio jej zatím téměř nepropaguje. Není proto jasné, zda právě film poslouží jako první krok k většímu návratu značky.

Ubisoft navíc musí řešit také sílící konkurenci. Především Grand Theft Auto 6 má v budoucnu výrazně změnit očekávání hráčů od městských open-world her. Watch Dogs tak zůstává značkou, které se Ubisoft nechce vzdát. Konkrétní návrat ale podle současných informací není na pořadu dne a případný nový díl lze očekávat spíše až v dalších letech. 

18GYM a Stay Fit Gym spojí síly s podporou Enterprise Investors

Bukurešť 6. října 2026 (PROTEXT) – 18GYM, rychle rostoucí rumunská síť fitness center, do níž investovala společnost Enterprise Investors, a Stay Fit Gym, jedna z největších fitness sítí v Rumunsku, se dohodly na spojení svých podniků. Vznikne platforma se dvěma značkami, která bude mít po celém Rumunsku více než 120 klubů a 130.000 členů. Transakce propojí dva podniky, které se díky svému působení v různých částech země výrazně doplňují, a rozšíří nabídku pro zákazníky napříč Rumunskem.

  • Transakce podléhá obvyklým schválením regulačních orgánů a její dokončení se očekává do čtyř měsíců. Do té doby budou 18GYM a Stay Fit Gym nadále fungovat samostatně.
  • Po dokončení transakce bude fond Enterprise Investors Fund IX držet v propojeném podniku významný menšinový podíl spolu se zakladateli 18GYM. Zakladatelé Stay Fit Gym se stanou menšinovými akcionáři, zatímco Morphosis Capital, dosavadní investor ve Stay Fit Gym, svůj podíl zcela prodá.
  • Hodnota transakce nebyla zveřejněna.

Stay Fit Gym založili v roce 2012 Alexandru Lascăr, Marius Preodișteanu a Laurențiu Lascăr. Pod jejich vedením se síť do září 2026 rozrostla na 77 klubů a 80.000 členů a vybudovala si silnou pozici v Bukurešti a jižním Rumunsku. 18GYM v současnosti provozuje 45 klubů, především na severu země. Obě značky si zachovají své odlišné nabídky, které se vzájemně doplňují, a budou se nadále soustředit na zpřístupňování kvalitních fitness služeb širokému okruhu zákazníků. Díky společné síti a velikosti budou moci oslovit zákazníky v dalších částech Rumunska.

„Více než deset let jsme Stay Fit Gym budovali podle potřeb lidí, kteří v Rumunsku chodí cvičit,“ uvedl Alexandru Lascăr, spoluzakladatel a generální ředitel Stay Fit Gym. „Spojením s 18GYM propojíme dvě sítě, které se geograficky doplňují, a budeme moci širšímu okruhu zákazníků nabídnout více možností, jak cvičit.“ Marius Preodisteanu, spoluzakladatel Stay Fit Gym odpovědný za expanzi, dodal: „Alexandru, Laurentiu a já jsme hrdí na firmu a tým, které jsme dosud vybudovali. Těší nás, že budeme znovu investovat společně se zakladatelem a generálním ředitelem 18GYM Vladem Roneou a Enterprise Investors. Odpovídá to našemu záměru zůstat úzce zapojeni i do další fáze růstu.”

„18GYM a Stay Fit Gym vybudovaly silné podniky, které se vzájemně doplňují,“ uvedl Vlad Ronea a dodal: „Jejich spojení nám dává příležitost navázat na silné stránky obou značek, dále investovat do zkušenosti členů a zpřístupnit kvalitní fitness služby více lidem po celém Rumunsku.“

Ve srovnání s vyspělejšími evropskými trhy využívá fitness služby v Rumunsku stále menší část populace, což vytváří značný prostor pro další růst. Zároveň roste poptávka po dostupných a kvalitních fitness službách. Trh zůstává roztříštěný a působí na něm mnoho nezávislých provozovatelů a malých místních sítí. S tím, jak se mezi rumunskými zákazníky stále více prosazuje zdravější životní styl a pravidelné cvičení, vzniká značný prostor pro otevírání dalších klubů.

„Rozvíjet silné podniky prostřednictvím promyšlených akvizic je dlouhodobou součástí přístupu Enterprise Investors, a to i v Rumunsku. Princip je stále stejný: podporujeme zakladatele s osvědčeným provozním modelem a poskytujeme jim kapitál i další podporu potřebnou k rychlejšímu růstu na roztříštěných trzích. Tento přístup jsme v Rumunsku uplatnili u několika společností z našeho portfolia, například při nedávných akvizicích společností PragmaGO a eTravel. Příležitost využít jej vidíme i zde. Těší nás, že můžeme Vlada, Alexandra, Mariuse a Laurenția podpořit v další fázi růstu,“ uvedl Bartosz Kwiatkowski, partner Enterprise Investors, který projekt vede.

Po dokončení transakce by měli propojený podnik společně vést Vlad Ronea a Alexandru Lascăr ve spolupráci s Mariusem Preodișteanem, Laurențiem Lascărem a širšími týmy 18GYM a Stay Fit Gym.

Enterprise Investors oznámila investici do 18GYM v březnu a transakci dokončila v červnu. Šlo o její osmou přímou investici v Rumunsku, kde EI působí nepřetržitě od roku 2000 a dosud investovala celkem 217 milionů eur. Vedle přímých investic společnost podpořila také další akvizice svých portfoliových firem v Rumunsku.

Zdroj: Enterprise Investors

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59495.

Před Světovým dnem duševního zdraví: 76 % Čechů pracuje navzdory vyčerpání

Praha 6. října 2026 (PROTEXT) –

  • 76 % českých zaměstnanců pracuje navzdory vyčerpání, 62 % už kvůli stresu pozoruje pokles pracovního výkonu
  • 61 % lidí je často nebo velmi často ve stresu, u 40 % se jeho míra za poslední rok ještě zvýšila
  • Odbornou pomoc vyhledá jen 9 % zaměstnanců, většina o svých psychických potížích nemluví ani s nadřízeným

Jen několik dní před Světovým dnem duševního zdraví, který připadá na 10. října, přináší nová studie Mavie Stress Study 2026 pohled na to, jak jsou na tom s psychickým zdravím čeští zaměstnanci. Přestože téměř polovina zaměstnanců (48 %) v České republice hodnotí své duševní zdraví jako (velmi) dobré, realita pracovního života je výrazně méně optimistická. Podle nové studie poskytovatele komplexní zdravotní péče Mavie[1], je 61 % zaměstnanců často nebo velmi často ve stresu a u 40 % se jeho míra během posledního roku ještě zvýšila. Studie Mavie Stress Study 2026 zároveň ukázala, že každý čtvrtý pracující Čech v uplynulém roce opakovaně zažil situace, kdy měl pocit, že už psychicky nemůže dál.

Dlouhodobý stres a vyčerpání se přitom promítají také do pracovního výkonu. Celkem 76 % českých zaměstnanců chodí do práce navzdory vyčerpání a 62 % kvůli stresu pociťuje pokles pracovního výkonu. Jde o tzv. prezentismus – situaci, kdy člověk sice zůstává v práci, ale stres, vyčerpání nebo psychická zátěž mu brání podávat svůj obvyklý výkon. Mezinárodní výzkumy přitom ukazují, že snížená produktivita během pracovní doby může průměrně odpovídat ztrátě 37,2 pracovního dne[2] ročně.

„Stres na pracovišti už není jen individuálním problémem, ale také ekonomickou výzvou. Když lidé pokračují v práci navzdory vyčerpání, problém často zůstává skrytý, jeho dopady na výkon, motivaci i výsledky organizace jsou však velmi reálné. Firmy proto nemohou čekat s řešením až na chvíli, kdy stres vyústí v pracovní neschopnost,“ říká Ondrej Gandel, výkonný ředitel ve společnosti Mavie.

Podobný trend potvrzují výsledky Mavie Stress Study také v Rakousku. Zatímco v Česku pracuje navzdory vyčerpání 76 % zaměstnanců, v Rakousku je to 83 %. Výrazně se však liší důvody, proč lidé pokračují v práci i přes vlastní limity. Finanční důvody uvádí v Česku 69 % respondentů, v Rakousku 39 %. Dopady na pracovní výkon jsou přitom patrné v obou zemích. V Rakousku každý čtvrtý respondent pociťuje (velmi) výrazný pokles pracovní výkonnosti způsobený vlastním stresem, v České republice jde o každého pátého.

O psychických potížích se stále mlčí

Přestože stres a vyčerpání ovlivňují pracovní fungování, odbornou pomoc vyhledává jen 9 % českých zaměstnanců, v Rakousku 14 %. Tři čtvrtiny zaměstnanců navíc za poslední rok s nikým na pracovišti nemluvily o svém duševním zdraví a více než dvě třetiny by se se svými potížemi nesvěřily ani nadřízenému. Důležitým krokem je proto vytvářet podmínky, ve kterých mohou zaměstnanci otevřeně hovořit o svém duševním zdraví a včas získat potřebnou podporu. Firmy k tomu mohou přispět například podporou ze strany managementu, citlivým přístupem vedoucích pracovníků a snadno dostupnými programy a službami na podporu duševního zdraví.

Pro firmy tak nepředstavuje problém pouze pracovní neschopnost, ale také méně viditelná ztráta produktivity přímo na pracovišti. Jen pracovní neschopnost způsobená duševními onemocněními stála českou ekonomiku v roce 2024 16 miliard korun[3]. Skutečné náklady jsou však výrazně vyšší, protože statistiky pracovní neschopnosti nezahrnují právě dopady prezentismu.

Stres manažerů ovlivňuje celý tým

Mavie Stress Study upozorňuje také na významnou roli vedoucích pracovníků. Pokud jsou dlouhodobě pod tlakem, psychická zátěž se nemusí týkat pouze jich samotných, ale může ovlivňovat atmosféru, motivaci i stabilitu celého týmu. Podle studie 23 % zaměstnanců častěji uvažuje o změně zaměstnání, pokud vnímají svého manažera jako dlouhodobě stresovaného.

„Manažeři mají zásadní vliv na to, jak zaměstnanci stres prožívají. Je proto důležité, aby uměli včas rozpoznat varovné signály a správně na ně reagovat. Péče o wellbeing manažerů tak není jen benefitem pro jednotlivce, ale investicí do stability a fungování celého týmu,“ doplňuje Gandel.

Práce je hlavním zdrojem stresu

Pro ekonomicky aktivní obyvatele Česka je práce s podílem 59 % nejvýznamnějším zdrojem stresu, následovaná finanční situací. V pracovním prostředí lidem nejvíce vadí tlak na výkon, dodržování termínů a konflikty s nadřízenými či kolegy. Významnými faktory jsou také stres v pracovních týmech a celková pracovní zátěž. V osobním životě patří mezi největší zdroje stresu finanční problémy, obavy z budoucnosti a každodenní starosti. Významnou roli hrají také poruchy spánku a konflikty s přáteli či rodinnými příslušníky.

Prevence může zachytit problém včas

Výsledky Mavie Stress Study ukazují, že řešení stresu na pracovišti nespočívá pouze v individuální podpoře zaměstnanců. Stejně důležitá je také prevence a způsob, jakým k tématu přistupují manažeři.

„V Mavie stavíme na prevenci a chceme firmám i jejich zaměstnancům pomáhat rozpoznat rizika včas a pečovat o duševní i fyzické zdraví dříve, než se problémy prohloubí. Naší vizí je vytvářet podmínky pro zdraví a dlouhodobě udržitelný život i práci,“ vysvětluje Gandel.

Mavie proto podporuje firmy a jejich zaměstnance komplexními a snadno dostupnými řešeními pro duševní i fyzické zdraví. Společně se společnostmi uLékaře.cz a Assessment Systems by Mavie Work, které jsou od roku 2025 součástí Mavie, propojuje Mavie prevenci, zdravotní péči, psychosociální podporu a rozvoj leadershipu a organizací.

Důležitou součástí nabídky je Employee Assistance Program (EAP): důvěrná a snadno dostupná psychosociální podpora, která zaměstnancům poskytuje pomoc a orientaci při osobních či pracovních zátěžových situacích. Zaměstnanci ji mohou využít online, v lokálních poradenských centrech nebo 24/7 prostřednictvím chatu. Firmám jsou dále k dispozici komplexní preventivní programy, digitální nástroje na podporu well-beingu a vědecky podložená diagnostika osobnosti pro rozvoj leadershipu a organizací.

[1] Mavie Stress Study 2026, realizována v červnu a červenci 2026 na vzorku 394 respondentů ve věku 18 až 64 let v ČR. Respondenti pracovali alespoň na 50 % pracovního úvazku, minimálně 30 % tvořili manažeři. Vzorek odpovídal populaci podle pohlaví a věku.

[2] MedMedia 2024.

[3] Tachezyová , Špalková , Hlávka, Institute of Health Economics, Policy and Innovation, Masaryk University (2025). 

Prezentace s výsledky Mavie Stress Study.

 

Zdroj: Mavie Next GmbH

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59494.

Politik z AfD poprvé obsadil post předsedy jednoho z regionálních parlamentů

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku dnes jeho předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo. Jeden poslanec chyběl.

Server focus.de popsal, že v okamžiku ohlášení výsledku hlasování panovalo v plenárním sále zemského sněmu ticho. Prolomil jej šéf AfD v této spolkové zemi Ulrich Siegmund, který povstal a začal tleskat. Pak ho následovali další zástupci strany.

„Časy politické protipožární zdi by měly patřit minulosti,“ řekl Rausch po svém zvolení. Termínem „protipožární zeď“ (Brandmauer) je v Německu označován princip některých stran, které odmítají spolupracovat s extremisty. Rausch uvedl, že jeho strana se umí poučit z minulosti a těší se na spolupráci se všemi poslanci.

AfD před měsícem s jasnou převahou vyhrála volby do zemského sněmu v této spolkové zemi, absolutní většinu v regionálním parlamentu však nezískala.

Dnešní hlasování bylo tajné, ale podporu už dříve 35letému Rauschovi vyjádřila strana Spojenectví sociální spravedlnosti a hospodářského rozumu (BSW; dříve Spojenectví Sahry Wagenknechtové). Podle ní je normální, aby nejsilnější strana ve sněmu obsadila funkci předsedy.

Alternativu pro Německo celoněmecká vnitřní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se proti tomu brání u soudu. V Sasku-Anhaltsku tajná služba místní buňku AfD jako prokazatelně pravicově extremistickou vede už od roku 2023. Proti zvolení jejího člena do čela zemského sněmu protestovali zástupci sociálních demokratů, Zelených a Levice. Konzervativní CDU doporučila svým poslancům, aby se hlasování zdrželi.

Mezitím se AfD dál snaží o sestavení vlády. Její lídr Siegmund se chce nechat na zasedání sněmu v prosinci zvolit sasko-anhaltským premiérem. BSW ovšem odmítá přímou spolupráci s AfD a nechce s ní vstoupit do vlády. Nevyloučila ale, že ve třetím kole hlasování o premiérovi by se mohla zdržet, což by situaci odblokovalo.

Před prvním jednáním nového sasko-anhaltského zemského sněmu se v Magdeburku na náměstí před parlamentem podle portálu mdr.de sešlo asi 500 lidí, kteří nesouhlasili se zvolením politika z AfD do tak důležité funkce. Měli s sebou například obří transparent s nápisem „Ne spolupráci s krajní pravicí“.

Alternativa pro Německo nedávno vyhrála také zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku, a získala tak nejsilnější pozici ve třetím zemském sněmu. Od roku 2024 má nejvíce mandátů v Durynsku.

Voliči na Ostravsku dostali chybné hlasovací lístky. Jejich odevzdání znamená neplatný hlas

Voliči na Ostravsku dostali chybné hlasovací lístky. Jejich odevzdání znamená neplatný hlas
Voliči na Ostravsku dostali chybné hlasovací lístky. Jejich odevzdání znamená neplatný hlas

Desítky voličů ve Staré Vsi nad Ondřejnicí obdržely před komunálními volbami chybně vytištěné hlasovací lístky. Na jedné straně jsou kandidáti jejich obce, na druhé kandidáti z Kobeřic. Obec vyzvala lidi ke kontrole a zajistila náhradní sady.

Obecní úřad ve Staré Vsi nad Ondřejnicí na problém upozornil v pondělí 5. října. Tisková chyba se podle něj vyskytla u části sad doručených voličům do schránek. Na jedné straně některých lístků jsou správně kandidáti Staré Vsi nad Ondřejnicí, na druhé ale kandidáti z Kobeřic na Opavsku. Chybu podle staroveské úřednice Zuzany Pallo způsobila Tiskárna Ministerstva vnitra.

Chybný lístek je potřeba vyhodit

Radnice požádala obyvatele, aby si doručené lístky doma zkontrolovali z obou stran. Pokud jsou na nich výhradně kandidáti do zastupitelstva Staré Vsi nad Ondřejnicí, mohou je použít běžným způsobem. Chybně vytištěný lístek mají naopak vyhodit. Jeho odevzdání by znamenalo neplatný hlas.

Správné hlasovací lístky jsou už nyní k vyzvednutí na obecním úřadě a k dispozici budou také přímo ve volebních místnostech. Volič, který zjistí chybu nebo si správností své sady nebude jistý, může před hlasováním požádat okrskovou volební komisi o nový lístek. Předsedové a místopředsedové komisí byli o problému informováni.

Volby začnou v pátek

Komunální volby se letos konají v pátek 9. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 10. října od 8 do 14 hodin. Volič může hlasovací lístek dostat i přímo od komise, takže lístek doručený domů k hlasování nutně nepotřebuje. Ve volební místnosti má být zároveň zveřejněn vzorový lístek a informace o případných tiskových chybách.

Podrobný návod, jak hlasovací lístek v komunálních volbách správně vyplnit, už WN24 přineslo. Volič může označit jednu celou volební stranu, jednotlivé kandidáty napříč kandidátkami nebo oba způsoby kombinovat. Nejvýše však může rozdělit tolik hlasů, kolik členů se v dané obci volí.

Stará Ves nad Ondřejnicí v oficiální výzvě uvedla, že komplikaci řeší s dodavatelem a nové bezchybné sady budou připravené pro každého voliče. Výzva zůstane na úřední desce zveřejněná do 12. října.

Bývalý šéf německé tajné služby Hanning zatčen pro podezření ze špionáže pro cizí mocnost

Bývalý šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning byl zatčen kvůli podezření ze špionáže, vlastizrady a získávání utajovaných informací pro cizí mocnost. Oznámila to německá spolková prokuratura. O kauze informuje BBC, Deutsche Welle a další servery.

Hanning vedl BND v letech 1998 až 2005, poté působil jako soukromý konzultant. Podle vyšetřovatelů využil utajované zpravodajské informace k vypracování analýzy pro jednu zahraniční zpravodajskou službu a zároveň udržoval úzké kontakty s představitelem jiné zahraniční rozvědky. Prokuratura zatím neuvedla, o které státy jde.

Spolu s Hanningem policie zadržela také bývalého zaměstnance BND Manfreda D. Ten měl podle vyšetřovatelů během svého působení v německé rozvědce získat přístup k vysoce důvěrným materiálům a následně je za peníze předávat Hanningovi.

„Dosavadní zjištění naznačují, že Manfred D. v průběhu let poskytl Hanningovi přibližně 2000 dokumentů, z nichž mnohé obsahovaly utajované informace určené výhradně pro vnitřní účely Spolkové zpravodajské služby,“ uvedla prokuratura.

Manfred D. v BND působil až do letošního roku a v letech 2012 až 2026 byl také šéfem štábu Hanningových nástupců. Podle prokuratury této pozice využil k získávání citlivých informací, které následně předával svému bývalému nadřízenému.

Podílel se i na organizování únosu?

V jednom případě měl Hanning podle vyšetřovatelů použít utajované informace k vypracování analýzy pro důstojníka zahraniční rozvědky. Není přitom jasné, zda se dokument skutečně dostal k zamýšlenému příjemci. Hanning měl také několik let předávat politické informace představiteli jiné zahraniční zpravodajské služby.

Hanning byl podle německých médií zatčen ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru, zatímco Manfreda D. policie zadržela v Bavorsku. Oba muži mají v nejbližších dnech stanout před soudem.

Případ souvisí také s vyšetřováním kolem německé dědičky řetězce steakových restaurací Christiny Block. Hamburská prokuratura ji obvinila, že v roce 2023 zosnovala únos svých dvou nejmladších dětí v rámci sporu o jejich péči. Vyšetřovatelé tvrdí, že Hanning byl zapojen už do dřívějšího pokusu o únos. Bývalý šéf BND to odmítá.

Vyšetřovatelé při prohlídce údajně nalezli elektronické úložiště s citlivými informacemi včetně aktuálních dokumentů BND.

Německá rozvědka přitom čelí podobnému případu už podruhé v krátké době. V roce 2023 byl vysoký zpravodajský důstojník Carsten L. obviněn z vlastizrady kvůli údajnému předávání tajných informací Rusku. Podle prokuratury se týkaly mimo jiné války na Ukrajině a žoldnéřské skupiny Wagner. Za informace měl dostat přibližně 400 000 eur, tedy zhruba 9,8 milionu korun. Jeho proces stále pokračuje.

Udržitelné IT nekončí u datacenter. Cestu k ESG otevírá i druhotný software

Brno 6. října 2026 (PROTEXT) – Evropské firmy dnes věnují značné úsilí ESG strategiím, v IT oblasti se však jejich pozornost obvykle omezuje na spotřebu elektřiny v datových centrech, zatímco přehlížejí vliv samotného softwaru. Stále náročnější aplikace totiž často zkracují životnost jinak funkčního hardwaru a zvyšují materiálovou zátěž IT.

Uhlíková stopa firemního IT nezačíná v zásuvce ani v cloudu, ale u nákupu licencí. Rostoucí hardwarové nároky nového softwaru vedou k předčasnému vyřazování techniky, což zvyšuje materiálovou stopu firem. Rozhodování o pořízení starších druhotných softwarových licencí tak může mít nejen ekonomický, ale i ekologický rozměr.

Digitální technologie totiž nejsou nehmotné. Každý program, cloudová služba nebo databáze běží na fyzických zařízeních – od notebooků přes servery až po disková pole. Podstatná část jejich ekologické zátěže přitom nevzniká až při provozu, ale už ve fázi těžby surovin, výroby komponent a dopravy. Jde o takzvané vtělené emise. „Uhlíková stopa IT nevzniká jen v okamžiku, kdy zařízení odebírá elektřinu. Významná část dopadu souvisí také s výrobou hardwaru a rychlostí jeho obměny. Software proto není jen nehmotná vrstva – rozhoduje o tom, jaký hardware firma potřebuje a jak dlouho jej dokáže efektivně používat,“ říká Luděk Barták, ředitel komunikace Forscope.

S principem vtělených emisí pracuje i mezinárodní metodika Software Carbon Intensity (standard ISO/IEC 21031:2024), která hodnotí uhlíkovou stopu digitálních služeb nejen podle spotřebované energie, ale právě i podle emisí vázaných v použitém hardwaru. Pokud software klade neúměrně vysoké nároky na výkon nebo výrobce ukončí jeho podporu, nastává takzvaná softwarově vyvolaná obsolescence – situace, kdy je zcela funkční technika vyřazena jen proto, že již nepodporuje nové systémové požadavky.

„Mnoho organizací dnes podléhá zažitému stereotypu, že jakmile dodavatel softwaru změní licenční politiku nebo uvede novou verzi, musí upgradovat. Spolu s tím ale často vyřadí i jinak funkční počítače a servery, které novou zátěž výkonově nezvládají. Tím však skokově zvyšují svou uhlíkovou stopu i kapitálové výdaje. Udržitelné IT nespočívá v mechanickém odmítání inovací, ale v řízeném rozhodování podle reálných potřeb, bezpečnosti a skutečné životnosti infrastruktury,“ vysvětluje Dušan Hubáček, ředitel pro distribuční kanály společnosti Forscope.

Tlak regulace i dodavatelských řetězců

Zájem o přesná environmentální data roste i v důsledku evropské směrnice CSRD a standardu ESRS E1, který se zaměřuje na změnu klimatu a rozděluje emise do kategorií Scope 1 až Scope 3. Právě do Scope 3 spadají nepřímé emise hodnotového řetězce, včetně výroby nově pořizovaného IT hardwaru a nakupovaných cloudových či datacentrových služeb. Druhotné trvalé licence přitom představují plně legální a auditovatelný způsob, jak prodloužit životní cyklus stávajících systémů i kompatibilního hardwaru.

„Druhotný software není automatickou odpovědí na uhlíkovou stopu IT. Je to však klíčový nástroj cirkulární ekonomiky v digitálním světě. Umožňuje organizacím modernizovat vlastním tempem a vyhnout se zbytečným hardwarovým investicím tam, kde starší verze pro dané procesy plně postačují,“ dodává Luděk Barták.

 

Zdroj: Forscope, a.s.

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59493.

Zvláštnosti navrhování tryskacích komor pro individuální výrobní úkoly

Standardní katalogové řešení málokdy odpovídá skutečnému provozu. Právě proto se u zakázkové výroby vyplatí přemýšlet o tom, jak mají tryskací komory vypadat, ještě než vznikne první výkres. Rozhodnutí učiněná v této fázi totiž později určují, kolik času zabere seřízení, jak čistý bude výsledný povrch a jak vysoké budou provozní náklady. Předem promyšlený projekt dokáže ušetřit měsíce dodatečných úprav a zbytečné investice.

Od čeho se odvíjí zadání

Každý projekt začíná otázkou, co se bude čistit a v jakém množství. Malé série přesných dílů vyžadují zcela jiný přístup než jednotlivé velkorozměrové konstrukce. Konstruktér proto nejprve shromažďuje vstupní údaje:

  • největší rozměry a hmotnost obrobku včetně výstupků a upínacích přípravků;
  • materiál a jeho citlivost na deformaci nebo nežádoucí zdrsnění povrchu;
  • požadovaná drsnost a stupeň očištění podle zákaznické specifikace;
  • počet kusů za směnu a způsob jejich přepravy;
  • typ použitého abraziva a možnost jeho opětovného využití.

Už rozdíl mezi ocelovým odlitkem a tenkostěnným hliníkovým dílem mění volbu tlaku, trysky i granulátu. Přehlédnutý detail se pak projeví buď poškozeným výrobkem nebo neúměrně dlouhým pracovním cyklem. Dobrou praxí je probrat zadání s výrobcem už při prvním kontaktu a nechat si zhotovit zkušební vzorek, protože ověření na skutečném dílu odhalí problémy dřív než výkresová dokumentace.

Dispozice, manipulace a pohodlí obsluhy

Vnitřní prostor komory nemá být jen dostatečně velký. Podstatné je, jak se v něm bude s dílem pracovat. U těžkých kusů se vyplatí počítat s pojezdovým vozíkem, otočným stolem nebo mostovým jeřábem, u drobných součástí naopak s rotačním bubnem či závěsným dopravníkem. Vjezd musí mít rezervu, protože obrobky se v praxi často přivážejí i s upínacím příslušenstvím. Zásadní roli hraje také podlaha: mřížová nebo sběrná konstrukce urychluje odvod abraziva a usnadňuje úklid.

Pokud se v komoře střídají různé zakázky, oplatí se předem počítat s rychlou výměnou trysek a snadno přístupnými vstupy, aby se seřízení nezměnilo v několikahodinovou odstávku.

Nezanedbatelná je i ergonomie. Kvalitní osvětlení, odolná okna, pohodlné ochranné oblečení a přehledně umístěné ovládání snižují únavu a zlepšují výsledek. Operátor, který vidí na povrch bez stínů, opracuje díl rovnoměrněji a nemusí se k němu vracet.

Odsávání, filtrace a recyklace abraziva

Zvláštní pozornost si zaslouží vzduchotechnika. Nedostatečný průtok vzduchu vede k zaprášení kabiny, špatné viditelnosti a rychlejšímu opotřebení součástí. Předimenzovaný systém naopak zbytečně zvyšuje spotřebu energie. Proto se ladí několik prvků současně:

  • výkon ventilátoru a typ filtračních patron;
  • systém pulzního čištění filtrů;
  • separace prachu od použitelného abraziva;
  • dopravník a zásobník pro recyklaci média;
  • odvod zbytků a snadný přístup k údržbě.

Uzavřený okruh abraziva dokáže výrazně snížit provozní náklady, ale jen tehdy, je-li navržen podle zrnitosti, tvrdosti a měrné hmotnosti použitého média. Špatně zvolený separátor totiž propouští prach zpět do procesu a zkracuje životnost trysek.

Bezpečnost a kdy se zakázka vyplatí

Tryskání je proces s vysokou energií, takže bezpečnostní prvky nejsou volitelným doplňkem. Patří sem blokování dveří, ovládání typu „mrtvý muž“, odolné vnitřní obklady a chráněné zdroje světla. U zakázkového provedení je navíc nutné zohlednit hlukové limity, požadavky na ochranu zdraví při práci a místní předpisy o emisích prachu. Včasná konzultace těchto bodů ušetří zdlouhavé úpravy po instalaci.

Individuální konstrukce dává smysl tam, kde se opakují nestandardní rozměry, kde díly navazují na lakování či žárový nástřik nebo kde je klíčovým parametrem čas cyklu. Vyšší vstupní investice se obvykle vrátí nižší zmetkovitostí, menší spotřebou abraziva a delší životností zařízení.

Dobrý návrh tedy vychází z reálného provozu, nikoli z katalogu. Čím konkrétnější zadání konstruktér dostane, tím přesněji zařízení zapadne do výrobního procesu a tím méně kompromisů bude třeba řešit později.