Home Blog Strana 13

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima
Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Vědci z Helsinské univerzity zkoumali, zda rozšíření a početnost živočichů více ovlivňuje klima, nebo prostředí, ve kterém žijí. Zaměřili se na 503 druhů suchozemských živočichů a sledovali jejich výskyt během 20 let. Výzkum zahrnoval celé Finsko a více než tři miliony pozorování.

Výsledky vědce překvapily. Podoba a složení přirozených stanovišť měly u většiny skupin větší vliv než samotné klima. Nejvýrazněji se to projevilo u motýlů, ptáků a drobných savců. U velkých savců a nočních motýlů byly naopak oba faktory přibližně stejně důležité.

Klima a prostředí ovlivňují živočichy odlišně

Výzkum zároveň ukázal, že význam klimatu a přirozených stanovišť se mění podle velikosti sledovaného území. Klimatické podmínky nejlépe vysvětlovaly rozdíly mezi severním a jižním Finskem i změny ve složení živočišných společenstev v jednotlivých letech.

Na místní a regionální úrovni však hrála větší roli podoba krajiny. Lesy, zemědělská půda a mokřady poskytují domov odlišným druhům živočichů. Pokud se jejich prostředí výrazně změní, mohou některé druhy z dané oblasti postupně vymizet.

Vědci také zjistili, že vliv klimatu a přirozeného prostředí se liší podle jednotlivých skupin živočichů. Význam klimatu a prostředí ovlivňovala například velikost těla, rychlost rozmnožování nebo závislost druhu na určité potravě či stanovišti.

Druhy, které se rozmnožují pomaleji, byly obecně citlivější na klimatické podmínky než ty s rychlejším rozmnožováním. U ptáků, denních a nočních motýlů se však neprokázalo, že by velikost těla nebo míra specializace rozhodovaly o tom, který z obou faktorů převládá.

Ochrana přirozených stanovišť je zásadní

Nová zjištění ukazují, že úbytek biologické rozmanitosti nelze vysvětlovat pouze změnou klimatu. Významnou roli hraje také lidská činnost, zejména způsob využívání půdy a proměny přirozených stanovišť.

Oba vlivy spolu navíc úzce souvisejí. Živočichové se musí přizpůsobovat nejen měnícím se teplotám a dalším klimatickým podmínkám, ale také změnám prostředí, ve kterém hledají potravu, úkryt a místa k rozmnožování.

Vědci proto doporučují věnovat větší pozornost ochraně a obnově přirozených stanovišť. Zachování rozmanité krajiny může živočichům pomoci lépe zvládat změny klimatu a současně omezit úbytek druhů způsobený lidskou činností.

Výsledky také ukazují, že ochranná opatření je potřeba přizpůsobovat jednotlivým druhům a místním podmínkám. Promyšlené využívání krajiny a obnova poškozených stanovišť tak mohou přímo přispět k zachování biologické rozmanitosti.

Dakota Johnson znovu září štěstím. Její nový románek nabírá na obrátkách

Dakota Johnson má po rozchodu s Chrisem Martinem zřejmě novou lásku. Sedmatřicetiletá herečka se už několik měsíců vídá s hudebníkem Machine Gun Kellym a jejich známost se podle lidí z blízkého okolí postupně prohlubuje. Přestože dvojice svůj vztah veřejně nepotvrdila, herečka má být z nového románku nadšená.

Dakota Johnson a šestatřicetiletý Machine Gun Kelly, vlastním jménem Colson Baker, se v posledních týdnech opakovaně objevili společně na veřejnosti. Nejnovější informace z hereččina okolí naznačují, že mezi nimi panuje silná vzájemná přitažlivost. Johnson si má hudebníkovu společnost užívat a údajně ji těší, že spolu mohou trávit čas i mimo pozornost fotografů.

O jejich možném vztahu se začalo mluvit v září, kdy byli společně spatřeni v New Yorku. Podle informací z jejich okolí se však měli výrazněji sblížit už během červencové svatby Taylor Swift a Travise Kelceho. Ačkoli se znali delší dobu, právě tehdy mezi nimi údajně přeskočila jiskra.

Společné večery i návštěvy hudebního studia

Dvojici fotografové nedávno zachytili v Los Angeles, kde společně opouštěla hudební studio. Ještě téhož dne se oba objevili také u známého hotelu Chateau Marmont. Fotografie zveřejněné 24. října znovu rozproudily spekulace o jejich vztahu. Johnson má Kellyho pravidelně navštěvovat také během práce na nové hudbě.

Zasvěcené zdroje popisují jejich známost jako postupně se rozvíjející romanci. Herečku má na hudebníkovi přitahovat nejen jeho osobnost, ale také podobný smysl pro humor. Oba údajně milují suché a poněkud černé vtipy, díky kterým si dobře rozumějí. Přesto zatím nechtějí svůj vztah veřejně pojmenovávat a dávají přednost tomu, aby se vše vyvíjelo přirozeně.

Oba mají za sebou známé vztahy

Dakota Johnson byla dlouhá léta partnerkou zpěváka Chrise Martina ze skupiny Coldplay. Jejich vztah skončil v roce 2025 a herečka byla následně krátce spojována s hudebníkem vystupujícím pod jménem Role Model. V rozhovorech se přitom několikrát dotkla také otázky mateřství a naznačila, že by si v budoucnu přála založit rodinu.

Také Machine Gun Kelly má za sebou mediálně sledovaný vztah. S herečkou Megan Fox tvořil několik let pár, jejich partnerství však skončilo na konci roku 2024. Společně mají dceru Sagu, která se narodila v březnu 2025. Hudebník má navíc starší dceru Casie z předchozího vztahu.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby „ostudou“. Informovala o tom agentura Reuters.

„Může tu zůstat, jak dlouho chce,“ řekl Trump novinářům na halloweenské oslavě ve svém floridském sídle. Na otázku ohledně voleb uvedl, že podle jeho názoru šlo o ostudu. Zahraniční pozorovatelé přitom hlasování označili za svobodné a spravedlivé, napsal Reuters.

Bolsonaro odjel do Spojených států poté, co brazilský soudce krátce po jeho volební porážce rozhodl o odebrání jeho pasu. V Brazílii čelí dvěma federálním vyšetřováním kvůli podezření z praní špinavých peněz a policie ho považovala za osobu, která by mohla uprchnout ze země. Do USA byl přijat v rámci humanitárního programu dočasného pobytu, který obvykle trvá jeden rok.

Trump v sobotu také uvedl, že se s Bolsonarem neplánuje setkat. Americký představitel a další osoba obeznámená se situací agentuře Reuters řekli, že prezident v současnosti nemá v úmyslu podporovat jeho politické ambice, přestože mu umožnil pobyt ve Spojených státech. Bolsonaro se přitom označuje za právoplatného brazilského vůdce.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sobotu hovořil s brazilským ministrem zahraničí Maurem Vieirou na okraj setkání skupiny G20 v Atlantě. Podle Rubia se oba politici znovu setkají příští měsíc ve Francii na schůzce ministrů zahraničí skupiny G7, kam má Brazílie dorazit jako pozorovatel. Jejich rozhovor by mohl naznačovat snahu o zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi.

Rubio zároveň uvedl, že americká vláda nebyla přímo zapojena do kroků, které vedly k Bolsonarovu odjezdu z Brazílie. Reuters a další média však informovala, že cestu pomáhal zařídit Jason Miller, představitel Bílého domu.

Vědci objevili materiál, který by mohl výrazně zvýšit účinnost solárních panelů

Vědci z Oxfordské univerzity identifikovali polovodičový materiál, který by mohl pomoci překonat jednu z hlavních překážek při vývoji účinnějších solárních článků. Sulfid bismutitý dokáže silně pohlcovat světlo a zároveň omezovat ztráty elektrického náboje. Objev publikovaný v prestižním časopise Nature by mohl otevřít cestu k nové generaci fotovoltaických technologií.

Výzkumný tým Oxfordské univerzity představil 28. října výsledky studie zaměřené na vlastnosti sulfidu bismutitého. Materiál podle vědců vykazuje neobvyklou kombinaci vlastností, které se u běžných polovodičů obtížně spojují. Dokáže účinně zachycovat sluneční záření a současně udržovat elektrické náboje dostatečně dlouho, aby mohly být využity k výrobě elektřiny.

Na výzkumu spolupracovali odborníci z Oxfordské univerzity a čínské Wuhan University. Pomocí krátkých laserových pulzů zkoumali tenké vrstvy materiálu a sledovali, jak rychle v nich vzniklé elektrické náboje zanikají. Výsledky ukázaly mechanismus, který by v budoucnu mohl pomoci navrhovat účinnější solární články.

Nový materiál překonává dlouhodobý problém

Jednou z hlavních překážek při vývoji solárních článků je takzvaná rekombinace nábojů. Když polovodič pohltí světlo, vznikají v něm elektrony a kladně nabité díry. Pokud se však příliš rychle spojí, energie se ztratí dříve, než ji zařízení dokáže přeměnit na elektrický proud. Materiály, které velmi dobře absorbují světlo, často trpí právě rychlou rekombinací. Výzkumníci ale zjistili, že sulfid bismutitý dokáže tento problém částečně obejít díky neobvyklému uspořádání elektronových energetických hladin.

Materiál totiž umožňuje silné pohlcování světla, zatímco vzniklé náboje mohou přecházet do energetických stavů, v nichž se ztrácejí pomaleji. Podle výsledků výzkumu se tak rychlost rekombinace při pokojové teplotě snižuje přibližně o 75 procent ve srovnání s běžnými polovodiči s podobně silnou absorpcí světla. Jde o významný výsledek, protože právě omezení těchto ztrát patří mezi klíčové podmínky pro zvyšování účinnosti fotovoltaických článků. Uvedených 75 procent ovšem neznamená, že by samotné solární panely byly o tolik účinnější.

Objev může změnit vývoj solárních technologií

Výzkumníci upozorňují, že výsledky přinášejí nový pohled na návrh polovodičových materiálů. Dosavadní vývoj se často soustředil na hledání kompromisu mezi schopností pohlcovat světlo a životností vznikajících nábojů. Nový mechanismus naznačuje, že tyto dvě vlastnosti nemusí být vždy ve vzájemném rozporu. Sulfid bismutitý navíc neobsahuje vzácné prvky, které by samy o sobě představovaly zásadní překážku pro jeho případné využití. O skutečných výrobních nákladech a vhodnosti pro průmyslovou výrobu však bude možné rozhodnout až na základě dalšího výzkumu.

Vědci nyní budou muset ověřit, zda lze zjištěné vlastnosti využít také v kompletních solárních článcích. Laboratorní výsledky totiž zatím popisují chování samotného materiálu, nikoliv účinnost hotového fotovoltaického zařízení. Objev tak představuje především nový směr pro vývoj solárních technologií. Pokud se podaří vlastnosti sulfidu bismutitého přenést do funkčních zařízení, mohl by přispět k výrobě účinnějších solárních článků a lepšímu využití sluneční energie.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Organizace Fundaredes s AFP sdílela videozáznamy, na nichž jsou vidět těla na zemi, popadané stromy a trosky objektů, které zřejmě tvořily povstalecký tábor. Ředitel organizace Javier Tarazona uvedl, že jeden ze zaměstnanců na místě napočítal devět mrtvých. Dalších zhruba deset těl mohlo podle místních obyvatel zůstat na místě.

Podobné informace AFP poskytla také lidskoprávní aktivistka a odbornice na vojenské záležitosti Rocío San Miguel. „Místní obyvatelé o útoku a úmrtích informovali a uvedli, že oběťmi byli členové ELN,“ řekla San Miguel agentuře AFP. „V oblasti panuje velký strach, neboť lidé jsou pod obrovským tlakem partyzánské skupiny,“ dodala.

V pohraniční oblasti se kromě ELN pohybují také další ozbrojené skupiny, včetně frakcí někdejších Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), které odmítly složit zbraně po mírové dohodě z roku 2016. Skupiny soupeří o příjmy z obchodování s drogami a nelegální těžby nerostných surovin. Venezuelsko-kolumbijská hranice měří 2219 kilometrů.

ELN je po odzbrojení většiny jednotek FARC považována za nejsilnější aktivní gerilovou organizaci v Jižní Americe.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

„Zničili jsme jejich jaderný program. Stále se musíme postarat o jedno či dvě místa, ale to můžeme udělat za deset minut,“ řekl Trump novinářům ve svém floridském sídle. Zmínil přitom také Pickaxe Mountain, kde se podle něj nachází podzemní jaderný komplex. Íránská vláda jakoukoli jadernou činnost v tomto zařízení popírá.

Trump prohlásil, že Spojené státy s případnými dalšími údery nespěchají, protože podle něj už výrazně oslabily íránskou armádu i jaderný program. Jednání s Teheránem podle něj „probíhají dobře“, Írán však označil za nespolehlivého partnera.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sobotu uvedl, že Trump zatím nerozhodl o případných dalších úderech na Írán. Washington je podle něj otevřený diplomatickému řešení konfliktu.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce v sobotu varoval Spojené státy a Izrael před novými útoky. Reagoval tak na hrozby obnovení úderů po listopadových volbách do amerického Kongresu. Trump už dříve uvedl, že zvažuje, zda vojenskou operaci dokončit a Írán definitivně porazit.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Potraviny, nakupování, ČR, jídlo, peníze, ekonomika, obchod
Potraviny, nakupování, ČR, jídlo, peníze, ekonomika, obchod Foto: Profimedia

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Hrubý domácí produkt České republiky se od července do září zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 1,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který Český statistický úřad zveřejnil v pátek 30. října. Ve druhém čtvrtletí přitom ekonomika meziročně rostla o 1,8 procenta. Aktuální výsledek tak představuje nejslabší meziroční růst od třetího čtvrtletí roku 2024.

Zveřejněná čísla ukazují, že české hospodářství nadále roste, jeho meziroční dynamika však slábne. Mezičtvrtletní výsledek zároveň potvrzuje pokračující růst ekonomiky. Podle statistiků k němu nejvíce přispěly výdaje domácností a příznivý vývoj zahraničního obchodu, zatímco tvorba hrubého kapitálu působila opačným směrem.

Spotřeba domácností zůstává hlavním motorem růstu

K mezičtvrtletnímu růstu ekonomiky přispěly především vyšší výdaje domácností a příznivý vývoj zahraničního obchodu. Naopak tvorba hrubého kapitálu hospodářský výkon brzdila. V meziročním srovnání pomáhaly také investice do dlouhodobého majetku a rostoucí zahraniční poptávka, zatímco negativní vliv měla změna stavu zásob. Vývoj jednotlivých odvětví byl rozdílný. Pozitivně se na mezičtvrtletním výsledku podílely obchod, doprava, ubytování a pohostinství společně s informačními a komunikačními činnostmi.

Zpracovatelský průmysl a stavebnictví naopak zaznamenaly mírný mezičtvrtletní pokles přidané hodnoty. V meziročním srovnání však průmysl nadále patřil mezi odvětví podporující růst českého hospodářství. Ekonomika zároveň vykázala další růst zaměstnanosti. Počet zaměstnaných osob se proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 0,3 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Výsledky tak ukazují pokračující hospodářské oživení, jehož tempo ale zůstává poměrně mírné.

Ekonomové očekávají slabší růst

Předběžné údaje odpovídají očekávání analytiků, kteří před zveřejněním výsledků počítali s meziročním růstem o 1,6 procenta. Mezičtvrtletní zvýšení HDP o 0,5 procenta se rovněž shodovalo s mediánovým odhadem trhu. Hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák však ve svém hodnocení výsledků upozornil, že dosavadní vývoj naznačuje slabší letošní hospodářský růst, než se původně očekávalo. Pokud poslední čtvrtletí nepřinese výrazné překvapení, mohl by podle jeho odhadu český HDP za celý rok vzrůst přibližně o 1,7 procenta.

Rizikem pro další vývoj zůstávají zejména vysoké ceny energií. Ty mohou omezovat kupní sílu domácností a současně zvyšovat výrobní náklady podniků. Firmy pak mohou být nuceny zdražovat své výrobky nebo omezovat investice, což by mohlo hospodářský růst dále brzdit. Ministerstvo financí již v srpnu snížilo svůj odhad letošního růstu české ekonomiky z 2,1 na 1,9 procenta. Mezinárodní měnový fond v říjnové prognóze počítal s růstem o 1,8 procenta. Páteční čísla jsou však zatím předběžná a jejich zpřesnění může výsledný obraz hospodářství ještě změnit. Podrobnější údaje o vývoji jednotlivých složek české ekonomiky statistici zveřejní 1. prosince.

Dukovany odstavily třetí blok kvůli netěsnosti. Zbývající tři vyrábějí naplno

Dukovany
Dukovany Foto: Reuters

Jaderná elektrárna Dukovany v noci na sobotu 31. října odpojila od elektrické sítě třetí výrobní blok. Důvodem je drobná netěsnost jedné z armatur, kterou musí technici opravit. Zbývající tři bloky pokračují ve výrobě elektřiny na plný výkon a závada podle provozovatele nemá vliv na jadernou bezpečnost.

Pracovníci elektrárny objevili netěsnost při pravidelných kontrolách technologického zařízení. Odstávka nebyla dlouhodobě plánována, přesto se provozovatel rozhodl blok odstavit, aby mohl závadu bezpečně odstranit. Mluvčí elektrárny Radek Doležal potvrdil, že jde o drobnou netěsnost, která nijak neohrožuje jadernou bezpečnost.

Snižování výkonu třetího bloku začalo již v pátek 30. října ve 20:00. První turbínu energetici odpojili od sítě v sobotu v 00:42, druhou následně ve 02:06. Tím blok přestal dodávat elektřinu do rozvodné sítě. Nyní je potřeba zařízení připravit na opravu, odstranit zjištěnou závadu a provést nezbytné kontroly před jeho opětovným spuštěním.

Návrat třetího bloku se očekává 6. listopadu

Státní úřad pro jadernou bezpečnost již v pátek oznámil, že třetí blok bude po odpojení od sítě dochlazen, aby mohli technici provést potřebné práce. Podle předběžného harmonogramu by se měl vrátit do provozu a dosáhnout nominálního výkonu v pátek 6. listopadu. Přesná délka odstávky však bude záviset na průběhu opravy a výsledcích následných kontrol.

Na všechny činnosti související s odstavením bloku dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Podle provozovatele jde o standardní postup při odstraňování technických závad, které nelze opravit za běžného provozu. Dukovany přitom mají za sebou také pravidelné plánované odstávky, během nichž se kontroluje technický stav zařízení, provádí údržba a mění část jaderného paliva.

Ostatní tři bloky pokračují ve výrobě elektřiny

Odstavení třetího bloku dočasně snížilo celkový výrobní výkon elektrárny. Zbývající tři reaktory však podle sobotních informací pokračují v provozu bez omezení a vyrábějí elektřinu na 100 procent. Výpadek jednoho výrobního bloku zároveň neznamená přerušení dodávek elektřiny domácnostem. Česká přenosová soustava využívá více výrobních zdrojů a je propojena také s okolními státy.

Dukovanská elektrárna má celkem čtyři výrobní bloky, které byly uváděny do provozu v letech 1985 až 1987. Třetí blok přitom letos prošel rozsáhlou plánovanou odstávkou, během níž nevyráběl elektřinu od 17. července do 20. září. Elektrárna patří spolu s Temelínem mezi dva české jaderné zdroje a v loňském roce vyrobila přibližně 14,68 terawatthodiny elektřiny.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trump za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Podle dřívějších informací evakuovaní obyvatelé cestovali autobusy přes Krymský poloostrov do ruského města Anapa. Odtud pokračovali letadly do Běloruska, kde přestoupili do autobusů a zamířili na Ukrajinu.

Evakuaci umožnilo několikadenní lokální příměří zprostředkované manželkou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Příměří má kromě evakuace za cíl dopravit do odříznutého města humanitární pomoc. Jde o první takový počin za celou dobu této války, napsala agentura Reuters.

„Děkuji americké straně a první dámě Spojených států Melanii Trump za zprostředkování,“ napsal Zelenskyj na síti Telegram. „Když svět projevuje zájem, jsou zachraňováni lidé. Jsou zapotřebí i další kroky k deeskalaci a skutečná cesta k míru,“ dodal.

Lidé, kteří se rozhodli pro evakuaci, dostali na výběr, zda po odjezdu z města zůstanou v Rusku, nebo zda budou pokračovat na Ukrajinu. Od skupiny se již oddělila část evakuovaných, kteří chtějí zůstat na ruském území.

Ukrajina se brání ruské invazi od roku 2022. Olešky leží v Moskvou okupované části země, nedaleko města Chersonu a řeky Dněpr, která v těchto místech tvoří frontovou linii. V poslední době se tam podle ukrajinských činitelů a svědectví obyvatel výrazně zhoršila humanitární situace. Město sužuje nedostatek jídla, léků a pitné vody. V Oleškách dříve žilo na 24.000 obyvatel. Do nynější evakuace tam podle některých zdrojů zůstalo méně než 2000 lidí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

„Pokud nepřátelé znovu zahájí vojenské nebo teroristické útoky, budou to ozbrojené síly Islámské republiky a íránský lid, kdo určí okamžik a podmínky jejich ukončení,“ uvádí se v prohlášení připisovaném Chameneímu.

Prohlášení zároveň nařizuje armádě, aby aktualizovala seznam vojenských cílů, aby americká a izraelská „hmotná a nehmotná“ aktiva byla v dosahu íránských sil.

Chameneí se na veřejnosti neobjevil od doby, kdy byl 28. února vážně zraněn při americko-izraelských leteckých úderech, které odstartovaly válku a při nichž zahynul jeho otec a tehdejší nejvyšší duchovní Alí Chameneí.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v rozhovoru s televizí Al-Džazíra uvedl, že se Teherán na jednáních na vysoké úrovni zabýval dopisem od amerického viceprezidenta J.D. Vance. Dodal ale, že v tuto chvíli Írán žádná přímá jednání s USA neplánuje. Vance, který vedl americkou delegaci na minulých mírových jednáních, dříve tento týden zaslal dopis vysoce postavenému íránskému představiteli. Podle deníků The New York Times (NYT) a The Wall Street Journal (WSJ) viceprezident nabídl obnovení mírových jednání, což americký prezident Donald Trump popřel a uvedl, že šlo pouze o návrh týkající se zdravotnického vybavení.

NYT nedávno napsal, že Spojené státy a Izrael plánují krátkou a intenzivní sérii úderů proti Íránu, kterou chtějí zahájit po volbách do amerického Kongresu, jež se uskuteční 3. listopadu. Útoky mají cílit na jaderná a vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu s cílem přimět Teherán přistoupit na americké podmínky při vyjednáváních, což se Washingtonu od začátku konfliktu zatím nepovedlo.

Spojené státy na konci února rozpoutaly válku s Íránem společnými údery s Izraelem. Trump původně tvrdil, že jejím cílem je odstranit íránský režim a že potrvá několik týdnů. Írán však v reakci na údery začal útočit mimo jiné na lodě v Hormuzském průlivu, což přispělo k výraznému růstu cen ropy, který se projevil i velkým zdražováním u amerických čerpacích stanic.