Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu, které dnes zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští týden ve čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy. Ukrajina od února 2022 čelí ruské vojenské agresi.

Babiš řekl, že souhlasí s belgickým premiérem Bartem De Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu. „Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny,“ uvedl. „Nemáme peníze pro jiné státy a to musí vyřešit Evropská unie jiným způsobem, ale my jí nebudeme ručit za nic, ani tam nebudeme dávat peníze,“ dodal.

Krásný adventní víkend všem 🙋‍♂️
V pondělí 15. 12. bude jmenována nová vláda a já se stanu plnohodnotným premiérem. Do té doby se intenzivně připravujeme na vládnutí.

Během pracovní cesty do Bruselu jsem loboval za to, aby Česká republika znovu získala možnost čerpat výhodné… pic.twitter.com/gA4LXodMNG

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) December 13, 2025

Na summitu příští týden se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny. První možností je podle komise to, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.

Pro druhé řešení, reparační půjčku pro Kyjev, by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU. Unie by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Půjčka by směřovala jak na vojenské, tak na rozpočtové potřeby Ukrajiny a podléhala by přísné kontrole.

S navrhovanou reparační půjčkou zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nesouhlasí Maďarsko a Slovensko. Tyto dva státy také hlasovaly v pátek proti návrhu, aby ruská aktiva v Evropské unii zůstala zmrazená na neurčito. Nebude o tom tedy třeba hlasovat každých šest měsíců jako dosud. Změnu schválenou kvalifikovanou většinou členských států EU podle informací ČTK podpořila také Česká republika, za kterou se jednání účastnil ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Čtyři země včetně Belgie hlasovaly sice pro, nicméně přidaly prohlášení, že toto rozhodnutí nepředjímá další kroky ohledně zmrazených ruských aktiv.

Hlavní část ruských finančních prostředků je zadržována v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, další jsou v belgických a francouzských bankách. Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Belgický premiér proto požaduje po ostatních zemích záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard Kč.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet ANO, SPD a Motoristů nechá přesvědčit o významu české muniční iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat. Kritiku iniciativy, která zajišťuje velkorážovou munici pro Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi, pokládá za mimořádně nezodpovědnou. Iniciativa je unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, byla by velká chyba toto zničit, řekl Fiala v rozhovoru s ČTK.

„Doufám v jednu věc. Když to nechtějí slyšet od nás a nevěří nám, tak že naši spojenci jim objasní význam muniční iniciativy,“ uvedl Fiala. Česko podle končícího předsedy vlády udělalo pro napadenou Ukrajinu maximum, co mohlo. Je to zásluha nejen dosluhující vlády, ale celé české společnosti, řekl Fiala.

Nastupující premiér Andrej Babiš (ANO) před volbami muniční iniciativu silně kritizoval, sliboval ji zrušit. Stejný postoj zastává koaliční SPD. Babiš ve čtvrtek v Bruselu řekl, že se s iniciativou rád seznámí, dosavadní pokusy o získání informací podle něj úplně nevyšly. „Určitě se k tomu vrátíme, protože je důležité, abychom znali podstatu, jak to všechno funguje,“ řekl Babiš.

Díky iniciativě získává Ukrajina na obranu před ruskou invazí dělostřelecké granáty. Kyjev, zástupci EU či generální tajemník NATO Mark Rutte ji oceňují. Fiala doufá, že se budoucí vláda nechá přesvědčit spojenci, pokud to nechce slyšet od končícího kabinetu. Kritiku iniciativy a obecně zpochybňování české podpory Ukrajině a zvyšování výdajů na obranu označil za mimořádně nebezpečnou věc.

Fiala si není jistý, zda by někdo dokázal na Česko navázat, kdyby stát od zprostředkování munice ustoupil. „Je tam určité know-how, určitý mechanismus, kterým to funguje. A spojenci se zase soustředí na jiné věci, které se třeba týkají ochrany vzdušného prostoru,“ uvedl. Iniciativa je podle Fialy naprosto unikátní věc, která je všude oceňovaná a státům záleží na tom, aby pokračovala. „Byla by opravdu velká chyba tohle zabít,“ řekl.

Díky iniciativě letos Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, loni to bylo 1,5 milionu. Končící premiér také pevně doufá, že Česko bude dál aktivním členem koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její konfrontaci s Ruskem. „Jinak se povedou jednání o nás bez nás,“ míní.

Pro Ukrajinu Česko udělalo maximum, co mohlo, řekl Fiala. „Jsem na to hrdý, protože nám to získalo prestiž ve světě, protože jsme od první chvíle poskytovali Ukrajině veškerou pomoc včetně vojenské,“ uvedl. Fiala nedávno řekl, že výdaje ČR na pomoc Ukrajině dosud činily 91,3 miliardy korun, příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun. „Není teď důležité, že ve finále se nám to vyplácí. My jsme od první chvíle měli hodnotovou politiku,“ dodal.

Podíl na tom, že českou pomoc Ukrajině a uprchlíkům v zahraničí oceňují, nemá podle Fialy jen vláda. „Česká společnost dokázala ukrajinské uprchlíky přijmout, integrovat, nemáme tu žádné sociální nebo jiné problémy,“ uvedl. Ocenil solidaritu lidí.

Evropa nebyla podle Fialy dlouho úspěšná ve vysvětlování toho, jaký precedens by celosvětově znamenal úspěch Ruska, který by ukázal, že velký a agresivní stát si může vzít kus území jiné země. „Postupně roste to uvědomění u řady států i mimo evropský kontinent, že pro mezinárodní řád by něco takového dobré určitě nebylo,“ dodal. Je nutné podpořit Ukrajinu natolik, že Rusko uvidí, že se mu vojenská agresivní politika tohoto typu nevyplatí, uvedl.