Minulý rok explodovala nad Kanadou ohnivá koule. Roztříštila se v atmosféře a její úlomky dopadly na zemský povrch. Studií dat o tomto tělese vědci zjistili, že pochází z Oortova oblaku. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby to nebyl kámen, píše ScienceAlert.
Bolidy či ohnivé koule jsou menší úlomky asteroidů či komet, které dopadly do zemské atmosféry. Jedna taková koule zaujala v únoru minulého roku vědce, když shořela na obloze severně od města Edmonton v Kanadě.
Objekt zaznamenalo hned několik přístrojů, včetně družic a dvojice pozemských kamer Global Fireball Observatory, napsal server ScienceAert. Fyzik Denis Vida z kanadské University of Western Ontario použil tato data k jeho studii.
A Fireball That Exploded Over Canada Has Been Traced to a Very Unexpected Origin https://t.co/MSVoJTGckM
— ScienceAlert (@ScienceAlert) December 14, 2022
Výzkumník se svým týmem zjistil, že bolid měl s průměrem deseti centimetrů a hmotností okolo dvou kilogramů rozměry grapefruitu, stojí v odborné práci publikované v časopise Nature Astronomy.
Tým vypočítal jeho příletovou trajektorii, přičemž zjistili, že odpovídala dlouhoperiodické kometě, nikoli meteoru. Podle dat přiletěla z takzvaného Oortova oblaku, kulovité sféry při okraji sluneční soustavy, v níž se nacházejí komety.
Převratné zjištění
Tohle zjištění je nesmírně důležité. Oortův oblak je totiž pozůstatkem planetární mlhoviny, z níž se sluneční soustava zformovala. Jenomže způsob výbuchu objektu v atmosféře kometě neodpovídal.
Ledový objekt by se nikdy nedostal tak blízko k zemskému povrchu, nad nímž by se neroztříštil takovým způsobem. Kamenné objekty naproti tomu postupují mnohem hlouběji do atmosféry.
Bolid byl tedy kámen z Oortova pásu, v němž se podle našich vědomostí nacházejí pouze zamrzlé komety. Proto vědci považují tohle zjištění za „převrat“. „Tento objekt podporuje úplně odlišný model vzniku Sluneční soustavy,“ řekl Vida.
Vida prohledal databázi meteoritů a odbornou literaturu, přičemž identifikoval další dva kamenné bolidy z Oortova oblaku.
První se jmenoval Karlštejnská ohnivá koule a shořel nad Českem v roce 1997. Pohyboval se přitom na dráze podobné Halleyově kometě. Druhý objekt MORP 441 z roku 1979 rovněž pohybem evokoval kometu.
Výsledky studie znamenají koexistenci kamenných a ledových těles v Oortově pásu. Vědci musejí provést další studii kamenného návštěvníka, neboť jim může poskytnout nové informace o vzniku Sluneční soustavy.