Praha 4. května 2022 (PROTEXT/ots) – Mají žraloci budoucnost? 100,000.000 žraloků je každoročně zabito kvůli masu a ploutvím
Žraloci patří k nejohroženějším skupinám zvířat: Každý druhý druh žraloka je dnes ohrožen. Důvodem je jak ničení jeho přirozeného životního prostoru, tak i obchod se žraločím masem a ploutvemi, kterému každý rok padne za oběť více než sto milionů žraloků. Jak ukazuje nová studie, hraje Evropa, co se neregulovaného obchodu se žraločím masem a žraločími ploutvemi týče, zásadní roli. Z tohoto důvodu se také Evropa významně spolupodílí na vyhubení žraloků. IFAW (International Fund for Animal Welfare) a organizace pro ochranu moří a oceánů OceanCare proto vyzývají státy EU k tomu, aby na podzim, kdy se bude během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie konat konference pro ochranu ohrožených druhů, byly učiněny zásadní kroky pro ochranu žraloků v budoucnosti. Čas tlačí!
Za posledních 50 let se populace žraloků na otevřeném moři zmenšila o přibližně 70 %. U každého pátého ze zkoumaných útesů vymřeli žraloci funkcionálně (tzn. úbytek určitého živočišného druhu je natolik markantní, že tento druh není z dlouhodobého hlediska schopen samostatně přežít), což má enormní následky pro schopnost fungování celých ekosystémů. Nejdůležitějšími aktéry celosvětového obchodu se žraločím masem a žraločími ploutvemi jsou Hongkong, Singapur a Taiwan. Přesto je ale role států Evropské unie jako dodavatelů velmi podceňována. V letech 2003 až 2020 bylo na zmíněné asijské trhy dodáno průměrně 28 % dodávek žraločích ploutví ze členských států EU, a to především ze Španělska. V absolutních číslech se jednalo o 10.465 tun ročně. V roce 2020 činil podíl Evropské unie na těchto dodávkách dokonce 45 %!
Tato informace pochází ze zprávy IFAW: Supply and Demand: The EU´s role in the global shark trade, která se zaměřuje na roli členských států EU v globálním obchodu se žraločími ploutvemi a žraločím masem a požaduje okamžité konkrétní kroky pro ochranu tohoto živočišného druhu.
Tento obchod je zcela neregulovaně provozován po celém světě. „Z těch druhů žraloků, které jsou součástí tohoto obchodu, je jich 70 % ohroženo. Přitom je ale pouze 25 % těchto žraloků chráněno Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která má mezinárodní obchod regulovat tak, aby žádné druhy kvůli mezinárodnímu obchodu nevymíraly. Mimo to je u odříznutých ploutví a u masa skoro nemožné určit, o který druh žraloka se jedná. A tak jsou ploutve ohrožených druhů žraloků prodávány spolu s těmi, které pochází od běžných, neohrožených druhů,“ vysvětluje Andreas Dinkelmeyer, Campaigns and Communication Manager, IFAW Německo.
Centrálním požadavkem je, aby byl obchod s těmito druhy žraloků přísně regulován. Evropská unie už v tomto ohledu podnikla jeden důležitý krok a navrhla pro blížící se konferenci států, které podepsaly Úmluvu CITES, začlenění čeledi kladivounovitých do přílohy II. Tato konference se bude konat v listopadu 2022 během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.
Panama, hostileská země této konference, začlenila žraloka do oficiálního loga konference a přednese požadavek na zařazení čeledi modrounovitých (Carcharhinidae) do Úmluvy CITES.
Evropská unie, která při hlasování ohledně Úmluvy CITES vždy hlasuje jako jednotný blok, je tímto vyzývána převzít svou zodpovědnost za ochranu žraloků a svým podpisem podpořit požadavek Panamy.
„Evropa má volbu, jestli chce hrát hlavní roli při ohrožování a hubení žraloků nebo při jejich ochraně,“ říká Nicolas Entrup, vedoucí Mezinárodní spolupráce OceanCare. „Apelujeme na vládu České republiky jako budoucího předsedu Rady Evropské unie, aby se zasadila o jasnou pozici Evropské unie ve věci ochrany žraloků a pomohla tak k zásadnímu úspěchu na konferenci CITES.“
Kontakt pro dotazy:
Barbara Slee, EU Manager Marine conservation, International Fund for Animal Welfare, +31 631002489, bslee@ifaw.org
