Více než 37 milionů tun plovoucích řas se valí přes Atlantik směrem k pobřeží Karibiku a Spojených států. Vědci varují před zápachem, zdravotními riziky i dopady na cestovní ruch.
Obrovská masa sargasového mořského porostu, známá jako Great Atlantic Sargassum Belt, letos překonala všechny dosavadní rekordy. V květnu vědci zaznamenali téměř 38 milionů tun řas v oblasti mezi Afrikou, Karibikem a Mexickým zálivem. A to ještě není konec.
Řasy se hromadí na plážích Portorika, Mexika i dalších ostrovů. V dalších týdnech zasáhnou i části Floridy. Turistická letoviska se připravují na zápach, úbytek hostů a milionové výdaje na úklid.
Zlatý prales, nebo zelená pohroma
Na otevřeném moři je sargassum užitečné. Poskytuje úkryt rybám, krabům i mořským želvám. Vědci ho někdy nazývají „plovoucím deštným pralesem“. Ale jakmile se řasy začnou hromadit na břehu, přichází problémy.
Po rozkladu uvolňují plyny, hlavně sirovodík. Ten páchne jako zkažená vejce a může dráždit oči, nos i dýchací cesty. V řasách žijí drobní živočichové, kteří mohou způsobit kožní podráždění.
The 10-million-pound mass of floating seaweed—called the Great Atlantic Sargassum Belt—is washing up in Florida right as tourism peaks https://t.co/CWIv2qeXe2
— National Geographic (@NatGeo) April 19, 2023
Odkud se berou a proč jich je víc
Sargassum není novinka. V oceánu existuje miliony let. Masivní květy ale začaly být častější až po roce 2011. Hlavní příčinou je přísun živin z pevniny. Hnojiva z polí se dostávají do řek a pak do moře, kde podpoří růst řas.
Letos sehrál roli i Amazon. Po suchu přišly silné deště, které spláchly velké množství fosforu a dusíku do oceánu. Podle vědců právě tyto látky výrazně posílily růst řas v oblasti západního Atlantiku.
Ekologický i ekonomický dopad
Masa řas může dusit korály a mangrovy. Vznikají tzv. mrtvé zóny bez kyslíku. Malí mořští živočichové, kteří žijí v mělčinách, se ocitají v ohrožení.
Na pevnině je situace podobně vážná. Pláže pokryté hnědými řasami odrazují turisty. V některých oblastech musely hotely dočasně zavřít. Například na Martiniku už kvůli sargassu došlo k uzavření pobřežních lokalit.
Drahé řešení bez jistoty
Odstraňování řas stojí desítky milionů dolarů ročně. Bariéry, sítě i sběrače ale řeší problém jen částečně. Výsledky navíc závisí na větru a mořských proudech, které nelze přesně předpovědět.
Vědci upozorňují, že situace se může dále zhoršit. Podle odhadů bude hromadění řas v Karibiku a Mexickém zálivu pokračovat i během léta. V některých regionech může letos dojít k největšímu zamoření v historii.
