Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí. Informují o tom CNN a BBC.
Čínský hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech letošních měsících vzrostl v meziročním srovnání o 5 procent. V posledním čtvrtletí loňského roku přitom vzrostl jen o 4,5 procenta. Národní statistický úřad (NBS), který výsledky zveřejnil, označil silný start roku za pozitivní, přestože varoval před nepříznivými vnějšími podmínkami.
China's GDP grows 5% year on year in the first quarter of 2026 despite Iran war turmoilhttps://t.co/3gJTpIvMbb
— CNN Breaking News (@cnnbrk) April 16, 2026
„Vnější podmínky se staly složitějšími a volatilnějšími, zatímco strukturální nerovnováhy doma, charakterizované silnou nabídkou a slabou poptávkou, zůstávají výrazné,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci zástupce komisaře NBS Mao Shengyong.
Výsledky jsou sice optimistické, ekonomická data však již nabízejí pohled na to, jak se dopad války promítá do globální ekonomiky.
Nezdravá závilost na exportu
Prudce rostoucí ceny energií zvyšují náklady na suroviny a zrychlují růst inflace. To může dále zatěžovat čínské spotřebitele, kteří již nyní utrácejí méně kvůli přetrvávající krizi na realitním trhu.
Čína se spoléhá na mohutnou výrobní sílu a export, na němž je závislá. Ačkoli je země před energetickým šokem relativně v bezpečí díky vytrvale budovaným zásobám ropy a zemního plynu, její závislost na exportu se jeví jako kritická zranitelnost.
V prvních dvou měsících čínský export vzrostl o 21,8 procenta. V březnu se toto číslo propadlo na 2,5 procenta. Válka, která vypukla na Blízkém východě, totiž zpomalila dodávky a zvýšila náklady na logistiku.
„Výsledkem je, že ačkoli se čínská ekonomika drží dobře, stává se stále závislejší na externí poptávce,“ vysvětluje Zichun Huang, čínský ekonom z finanční poradenské společnosti Capital Economics. „Válka s Íránem pravděpodobně ještě tento trend umocní, i když bude mít jen omezený dopad na celkový růst.“
Někteří ekonomové se nicméně domnívají, že konflikt nemusí mít v nadcházejících měsících významnější dopad na vývoz v rámci širší ekonomiky, a místo toho přičítají pokles čínského exportu zkreslení způsobenému svátky čínského Nového roku. Za celé čtvrtletí vývoz vzrostl o 14,7 procenta, což je více než 5,5 procenta ve stejném období loňského roku.
„Navzdory šoku v cenách energií by měl export v nadcházejících čtvrtletích zůstat solidní díky silné poptávce po polovodičích a zelených technologiích,“ uvedl Huang v jiné zprávě začátkem tohoto týdne.
V prvním čtvrtletí si čínský export zelených technologií skutečně přilepšil. Vývoz elektromobilů, lithiových baterií a větrných turbín meziročně vzrostl o 78 procent, 50 procent, respektive 45 procent.
Problémy se spotřebou
Průmyslová produkce v Číně sice oproti předchozím dvěma měsícům zpomalila, meziročně však vzrostla na 5,7 procenta, čímž překonala očekávání analytiků.
Maloobchodní tržby vzrostly jen o 1,7 procenta z 2,8 procenta v předchozích dvou měsících tohoto roku. To poukazuje na přetrvávající problém slabé domácí spotřeby.
Ceny čínských výrobců se minulý měsíc začaly dostávat do kladných hodnot poprvé za více než tři roky, protože růst cen ropy a dalších komodit začal zatěžovat čínský průmysl.
Čínskou ekonomiku kromě války s Íránem zatěžuje i obchodní napětí s USA, zejména cla amerického prezidenta Donalda Trumpa. V současnosti ji zatěžuje clo ve výši 10 procent. Americký ministr financí Scott Bessent ale varoval, že do června by se tarify mohly dostat na úroveň před zásahem Nejvyššího soudu, který zrušil cla z Trumpova „Dne osvobození“, jež označil za ilegální.
