Lepivá hrozba je zpět. Moře u Istanbulu znovu pokrývá sliz, který dusí vše živé. Přestože plány na záchranu existují, výsledky jsou mizivé. Marmarské moře se mění v tichou ekologickou katastrofu.
V srdci Vídně se skrývá přírodní rezervace, kterou by nikdo nečekal. Obří městský hřbitov se změnil v útočiště pro vzácná zvířata i rostliny. Pomáhají vědci, zahradníci i obyčejní návštěvníci.
Jedna z nejmalebnějších britských silnic se dostává na hranici přežití. Pobřežní útesy ji kvůli erozi každým rokem přibližují k moři. Místní varují před rizikem ohrožujícím život, radnice počítá náklady – a čas běží.
Projekt nové dálnice měl být důkazem, že infrastruktura a příroda se dají spojit. Místo toho se proměnil v učebnicový příklad ekologického selhání. Co všechno zůstalo jen v prezentacích a proč příroda podél silnice stále chybí?
V přísně střeženém prostředí vzniká nečekaně křehký příběh naděje. Skupina žen ve věznici v americkém státě Washington tráví dny péčí o motýlí larvy. Ty jednou možná přežijí v přírodě – a stejně tak i jejich ošetřovatelky ve svém novém životě.
Austrálie znovu čelí extrémnímu počasí. Východní pobřeží zasáhla rychle sílící bouře, která přináší přívalové deště, silný vítr a hrozbu bleskových záplav. Vědci varují: hlavním motorem těchto událostí je klimatická změna a teplejší oceány.
Karibské útesy už dávno nejsou tím, čím bývaly. Vědci se vrátili 7 000 let do minulosti, aby porovnali pradávné fosilie s dnešním stavem. A výsledek je jasný: člověk obrátil celý podmořský potravní řetězec naruby.
Evropa zažívá rekordní vlnu veder, která se neomezuje jen na lidské nepohodlí. Přehřátá města, vysychající krajina a tání ledovců ukazují, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o další důkaz zrychlující se klimatické změny.
Listopadový summit COP30 v Brazílii měl být dalším milníkem v boji proti klimatické krizi. Místo toho se však mění v přetahovanou, kde klimatické závazky narážejí na geopolitiku, rozpočtové napětí a nezájem nejvlivnějších zemí. Čas běží, plánů je málo — a atmosféra houstne.
Ocet se stal hitem mezi příznivci ekologického úklidu. Je levný, běžně dostupný a zdánlivě zvládne všechno – od vodního kamene po bakterie. Jenže opravdu je tak účinný? A co jeho vliv na zdraví a životní prostředí?
Vědci přišli s novinkou, která by mohla změnit způsob, jakým se ochlazují domy a kanceláře. Vyvinuli speciální fólii, která odráží téměř veškeré sluneční záření a zároveň propouští teplo ven. A to bez jediné kilowatthodiny. Jak funguje a co všechno slibuje?
Nahradit maso cvrčky nebo larvami zní jako ekologické řešení budoucnosti. Jenže zatímco vědci ukazují na výhody, lidé v západním světě odvracejí pohled. A studie napovídají, že odpor je hlubší, než se zdá.
Planeta se dál otepluje a čas na řešení dochází. Vědci z Cambridge proto zkoušejí nové způsoby, jak Zemi cíleně ochladit – od posilování arktického ledu po odrážení slunečního záření zpět do vesmíru.
Zatímco Evropa čelila letnímu vedru, vědci v Antarktidě si připomněli zimní slunovrat a pustili si tradiční vysílání BBC. Letos poprvé včetně osobního vzkazu od krále Karla III.
Lepivá hrozba je zpět. Moře u Istanbulu znovu pokrývá sliz, který dusí vše živé. Přestože plány na záchranu existují, výsledky jsou mizivé. Marmarské moře se mění v tichou ekologickou katastrofu.
V srdci Vídně se skrývá přírodní rezervace, kterou by nikdo nečekal. Obří městský hřbitov se změnil v útočiště pro vzácná zvířata i rostliny. Pomáhají vědci, zahradníci i obyčejní návštěvníci.
Jedna z nejmalebnějších britských silnic se dostává na hranici přežití. Pobřežní útesy ji kvůli erozi každým rokem přibližují k moři. Místní varují před rizikem ohrožujícím život, radnice počítá náklady – a čas běží.
Projekt nové dálnice měl být důkazem, že infrastruktura a příroda se dají spojit. Místo toho se proměnil v učebnicový příklad ekologického selhání. Co všechno zůstalo jen v prezentacích a proč příroda podél silnice stále chybí?
V přísně střeženém prostředí vzniká nečekaně křehký příběh naděje. Skupina žen ve věznici v americkém státě Washington tráví dny péčí o motýlí larvy. Ty jednou možná přežijí v přírodě – a stejně tak i jejich ošetřovatelky ve svém novém životě.
Austrálie znovu čelí extrémnímu počasí. Východní pobřeží zasáhla rychle sílící bouře, která přináší přívalové deště, silný vítr a hrozbu bleskových záplav. Vědci varují: hlavním motorem těchto událostí je klimatická změna a teplejší oceány.
Karibské útesy už dávno nejsou tím, čím bývaly. Vědci se vrátili 7 000 let do minulosti, aby porovnali pradávné fosilie s dnešním stavem. A výsledek je jasný: člověk obrátil celý podmořský potravní řetězec naruby.
Evropa zažívá rekordní vlnu veder, která se neomezuje jen na lidské nepohodlí. Přehřátá města, vysychající krajina a tání ledovců ukazují, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o další důkaz zrychlující se klimatické změny.
Listopadový summit COP30 v Brazílii měl být dalším milníkem v boji proti klimatické krizi. Místo toho se však mění v přetahovanou, kde klimatické závazky narážejí na geopolitiku, rozpočtové napětí a nezájem nejvlivnějších zemí. Čas běží, plánů je málo — a atmosféra houstne.
Ocet se stal hitem mezi příznivci ekologického úklidu. Je levný, běžně dostupný a zdánlivě zvládne všechno – od vodního kamene po bakterie. Jenže opravdu je tak účinný? A co jeho vliv na zdraví a životní prostředí?
Vědci přišli s novinkou, která by mohla změnit způsob, jakým se ochlazují domy a kanceláře. Vyvinuli speciální fólii, která odráží téměř veškeré sluneční záření a zároveň propouští teplo ven. A to bez jediné kilowatthodiny. Jak funguje a co všechno slibuje?
Nahradit maso cvrčky nebo larvami zní jako ekologické řešení budoucnosti. Jenže zatímco vědci ukazují na výhody, lidé v západním světě odvracejí pohled. A studie napovídají, že odpor je hlubší, než se zdá.
Planeta se dál otepluje a čas na řešení dochází. Vědci z Cambridge proto zkoušejí nové způsoby, jak Zemi cíleně ochladit – od posilování arktického ledu po odrážení slunečního záření zpět do vesmíru.
Zatímco Evropa čelila letnímu vedru, vědci v Antarktidě si připomněli zimní slunovrat a pustili si tradiční vysílání BBC. Letos poprvé včetně osobního vzkazu od krále Karla III.