Klikání vorvaňů není jen jednoduchý sled zvuků. Nový výzkum ukazuje, že jejich dorozumívání má vnitřní pravidla, která se v některých ohledech podobají lidské řeči. Vědci zatím nemluví o jazyce, ale o mimořádně složitém komunikačním systému.
Vorvani patří mezi nejspolečenštější mořské savce. Žijí v pevných rodinných skupinách a při kontaktu používají krátké série kliknutí, kterým se říká kody. Právě tyto zvuky vědci dlouhodobě zkoumají, protože mohou nést mnohem víc informací, než se dříve předpokládalo.
Už výzkum z roku 2024 ukázal, že vorvaní komunikace se skládá z několika základních stavebních prvků, které lze různě kombinovat. Nová studie na to navazuje a zaměřila se podrobněji na vnitřní stavbu těchto zvuků. Analýza téměř čtyř tisíc kod od 15 vorvaňů z oblasti u karibského ostrova Dominika odhalila pět vlastností, které připomínají jevy známé z lidské řeči.
Vědci rozlišili dva základní typy kod, které označili jako a-kody a i-kody. Liší se mimo jiné stavbou rezonancí a také délkou. A-kody bývají delší, zatímco i-kody se objevují v kratší i delší podobě. To připomíná rozdíl mezi krátkými a dlouhými samohláskami v některých lidských jazycích.
Významné je také to, že tyto zvuky nevznikají nahodile. Jednotlivé typy se objevují v určitých vzorcích a sousední zvuky se navzájem ovlivňují. První klik v jedné sekvenci někdy nese rysy zvuku, který zazněl těsně předtím. V lidské řeči jde o běžný jev, kdy se výslovnost jednoho zvuku částečně přizpůsobí tomu následujícímu nebo předchozímu.
Rozdíly se objevily i mezi jednotlivými zvířaty. Každý vorvaň má vlastní tempo, takže stejný typ zvuku může u jednoho jedince znít o něco rychleji a u jiného pomaleji. I to připomíná lidskou řeč, protože i lidé mluví různým tempem a s odlišným rytmem.
Vědci ale zatím netvrdí, že vorvani mají jazyk ve stejném smyslu jako člověk. Není jasné, co přesně jednotlivé kody znamenají a jaké konkrétní informace nesou. Jisté ale je, že jde o jeden z nejpropracovanějších známých komunikačních systémů ve zvířecí říši. Dalším cílem je zjistit, zda se tyto zvuky jednou podaří skutečně rozluštit.
Studie vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.
