Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Tomáš Halada z Fakulty strojní ČVUT. Na druhém místě se umístil Michal Procházka z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – TUO, na třetím Robin Kryštůfek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vítězná diplomová práce má název Vliv okrajových podmínek v metodě SPH. O co vlastně v SPH metodě jde? Tato metoda popisuje tekutinu pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních. Pohyb částic je určen rovnicemi, které popisují chování tekutiny. Okrajové podmínky nám poté říkají, jak se částice chovají na okrajích námi řešeného problému, tj. na stěnách, vtocích a výtocích. To jsou místa, kde většinou vznikají problémy. Právě na tato problémová místa se ve své diplomové práci zaměřil Tomáš Halada.
Výsledky své diplomové práce Tomáš Halada dále rozvíjí, a to i díky spolupráci s Centrem hydraulického výzkumu, v jejímž rámci se snaží optimalizovat geometrii kanálů čerpacích stanic s ohledem na výšku hladin, a ušetřit tak výkon čerpadel. Tyto čerpací stanice jsou v současnosti budovány jako součásti závlahových systémů například v Egyptě.
Tím, co studuje, tedy matematiku, fyziku, techniku a programování, vyplňuje z velké části i svůj volný čas. Zbývá mu jej ale dostatek i na sport, zejména na silniční cyklistiku, kterou provozuje na rekreační až amatérské úrovni, i na další vytrvalostní sporty. Blízko má však i k uměleckým disciplínám. „Hraji na klavír a baskytaru a příležitostně také koncertuji,“ uzavírá Tomáš Halada.
Výzkum biomarkerů umožní poskytovat pacientům léčbu „na míru“
V kategorii disertačních prací se na prvním místě umístila Anna Petráčková z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, na druhém Matěj Hývl z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, na třetím Markéta Tesařová z VUT v Brně (CEITEC).
Nedávné technologické pokroky v molekulární a buněčné biologii umožnily provádět bezprecedentní popisy molekulárních změn souvisejících s lidskými nemocemi. Začala tak doba tzv. precizní medicíny, do které spadá i vítězná práce s názvem „Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny“, která při volbě léčebného postupu zohledňuje genovou výbavu, buněčné a molekulární profily i prostředí a životní styl konkrétního člověka.
Klíčovým výstupem disertační práce je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění, které mají dopad na vývoj onemocnění a jeho prognózu. Kalkulátor se už používá v klinické praxi, a článek, který jej popisuje a jehož je Anna Petráčková první autorkou, byl během dvou let citován více než šedesátkrát.
„Naše studie přinesla přímo konkrétní doporučení pro diagnostické laboratoře ohledně nastavení parametrů sekvenování pro požadovanou citlivost diagnostického testu. Díky online kalkulátoru si pak může každý sám zadat požadovanou citlivost a kalkulátor mu vypočítá nutnou hladinu pokrytí sekvenování,“ popisuje Anna Petráčková.
Vítězství v Ceně Wernera von Siemense si Anna Petráčková velmi váží. Ocenění je pro ni zároveň motivací do budoucna i reflexí toho, že výzkum, na němž se podílí, je kvalitní a má smysl v něm pokračovat. „Velmi doufám, že toto ocenění mi pomůže k uskutečňování navazujících výzkumných cílů,“ dodává.
Ve svém volném čase se věnuje především jízdě na koni. „Je skvělé odreagovat se vyjížďkou do přírody – do lesa a na louky,“ říká. A když se jí naskytne příležitost, ráda si zahraje deskové hry. Ve velké oblibě má také horskou turistiku.
Další ocenění
Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 získal Tomáš Michálek z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Mikromanipulace pomocí dielektroforézy – modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase. Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Jan Vysocký z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.
