Na východě Konga se šíří nová epidemie eboly. Úřady evidují stovky podezřelých případů a desítky úmrtí, největší obavy se teď týkají zdravotníků, kteří přicházejí do blízkého kontaktu s nakaženými v nejrizikovější fázi nemoci.
Ve východokonžské provincii Ituri se zdravotnické úřady potýkají s novým ohniskem eboly. Africká centra pro kontrolu a prevenci nemocí oznámila nejméně 246 podezřelých případů a 65 úmrtí. Zatím bylo otestováno pouze 20 vzorků, z nichž 13 vyšlo pozitivně.
Jde už o sedmnáctou epidemii eboly v Kongu od roku 1976. Jedna z nejhorších vln zasáhla západní Afriku v letech 2014 až 2016 a připravila o život více než 11 tisíc lidí. Současnou situaci komplikuje nestabilita regionu i pohyb obyvatel mezi Jižním Súdánem, Ugandou a dalšími oblastmi.
Americký lékař Craig Spencer, který ebolu prodělal v roce 2014 po práci s Lékaři bez hranic v Guineji, varuje hlavně před rizikem pro zdravotnický personál. „Zdravotníci jsou skupina, o kterou mám opravdu obavy, protože jsou v těsném kontaktu s lidmi ve chvíli, kdy jsou nejvíce nakažliví, zvlášť kolem jejich úmrtí,“ popsal.
Spencer se nakazil kmenem Zaire, který podle něj patří k nejnebezpečnějším. Po návratu do New Yorku se sám sledoval a dvakrát denně si měřil teplotu. Když se u něj 23. října 2014 objevila horečka, převezla ho sanitka do nemocnice Bellevue, která tehdy patřila mezi určená centra pro léčbu eboly.
V nemocnici strávil 19 dní a nakonec se plně zotavil. Lékaři mu podávali kombinaci antivirotik, experimentální léčby a krevních transfuzí od člověka, který ebolu přežil. „Devatenáct dní v pokoji o samotě, jen s malým okýnkem, titěrnou obrazovkou a zdravotníky, kteří několikrát denně přicházeli v ochranných oblecích. To byl váš jediný lidský kontakt,“ vzpomíná Spencer.
Současné ohnisko má podle lékařské zpravodajky CBS News Céline Gounder pravděpodobně souviset s kmenem Bundibugyo. Ten dosud způsobil jen dvě známé epidemie, v Ugandě v roce 2007 a v Kongu v roce 2012. Pro tento kmen podle ní nejsou schválené vakcíny ani specifická léčba.
„Zdravotníci vypadají velmi znepokojeně z toho, zda se to podaří udržet pod kontrolou,“ přiznává Gounder. Připomněla, že epidemie už v době oznámení zahrnuje vysoký počet případů i úmrtí. „A jde o kmen eboly, pro který nemáme léčbu ani vakcíny,“ doplnila.
Obavy vyvolává i oslabení americké schopnosti rychle reagovat na podobné krize v zahraničí. Spojené státy hrály při předchozích epidemiích eboly významnou roli, část expertů ale upozorňuje na dopady rozpuštění agentury USAID a odchodu USA ze Světové zdravotnické organizace. Spencer míní, že dříve by byli pracovníci USAID a CDC v Kongu velmi rychle, možná ještě před oficiálním oznámením epidemie.
Přesto podle něj zůstávají Spojené státy schopné zvládat vysoce nebezpečné nákazy, pokud se objeví na jejich území. Ebola má sice vysokou úmrtnost, ale nešíří se tak snadno jako některé respirační viry. Spencer připomněl americká karanténní centra a zkušenosti, které země vybudovala právě po případech, jako byl ten jeho.
