ZprávyNová vláda Německa legalizuje konopí a skončí s uhlím. Zvažuje i povinné...

Nová vláda Německa legalizuje konopí a skončí s uhlím. Zvažuje i povinné očkování

Tři německé politické strany uzavřely dohodu o nové vládě. Nástupcem Angely Merkel se stane levicově orientovaný Olaf Scholz. Informuje o tom CNN.

Vize budoucí vlády pro Německo zahrnuje plány na legalizaci konopí. Jejím cílem je také do roku 2030 postupně přestat používat uhlí a do téhož roku mít na silnicích nejméně 15 milionů elektromobilů. Zváží rovněž povinném očkování proti covidu-19 v souvislosti s prudce rostoucím počtem případů v zemi.

Podle dohody oznámené ve středu v Berlíně povede Scholz ze středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD) koalici tří stran s partnery Zelenými a probyznysovými Svobodnými demokraty. Koaliční smlouva následuje po těsném výsledku zářijových voleb a dvou měsících vyjednávání o sestavení nové vlády.

Scholz spolu s lídry koaličních partnerů na tiskové konferenci prohlásil, že je tu „vláda semaforu“, čímž odkazoval na červenou, žlutou a zelenou barvu jednotlivých stran. „Chceme být odvážní, pokud jde o klima a průmysl,“ řekl.

Budoucí vláda znamená konec éry kancléřky Merkel a po 16 letech u moci posílá její středopravicovou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) a sesterskou Křesťanskosociální unii (CSU) do opozice.

Dohoda, která stanoví vizi vlády na její čtyřleté funkční období, nyní půjde k posouzení širšímu okruhu členů strany. Pokud nedojde k žádným zvratům na poslední chvíli, Scholz složí přísahu jako kancléř na začátku příštího měsíce.

Nová vláda plánuje postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 – o osm let dříve než předchozí cíl strany Angely Merkel do roku 2038.Krok za krokem ukončíme éru fosilních paliv,“ uvádí se v koaliční smlouvě a dodává se, že zajišťuje opatření, která sníží hrozbu globálního oteplování.

Plánuje také zavést kontrolovaný prodej konopí „dospělým pro rekreační účely“. Konopí by prodávaly pouze licencované obchody, čímž by byla „zajištěna ochrana nezletilých“. Koalice toto opatření přezkoumá za čtyři roky.

Povinné očkování je na cestě

Hlavním bodem na seznamu úkolů, které čeká nastupující vládu, je však akutní vlna covidu, která zachvátila zemi. Německo bojuje s prudkým nárůstem případů, které posunuly Evropu zpět do epicentra pandemie. To vyvolalo přísná omezení ze strany sousedních zemí a protesty občanů celého bloku, kteří jsou z nákazy unaveni.

Scholz novinářům řekl, že povinná očkování bude nová koalice zvažovat. „Očkování je cestou z této pandemie,“ řekl. Povinnou vakcinaci už oznámilo sousední Rakousko, pro některé skupiny a seniory je zvažuje též ČR.

Počty případů jsou obzvláště hrozivé ve východních spolkových zemích Německa, kde zdravotníci varovali, že v přetížených nemocnicích by brzy mohla dojít lůžka pro pacienty na jednotkách intenzivní péče.

Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice Německo proočkovalo přibližně 80 % dospělé populace, ale stále zaostává za jihoevropskými zeměmi, jako je Španělsko a Portugalsko.

Ministr zdravotnictví Jens Spahn v pondělí nešetřil slovy, když vyzýval více lidí, aby se nechali očkovat. Spahn na tiskové konferenci v Berlíně řekl, že si je jistý, že do konce letošní zimy budou v Německu všichni „očkováni, uzdraveni nebo mrtví„, a to v souvislosti s variantou delta.

Nesourodá koalice

Koaliční strany nové vlády nejsou tradičními partnery. Podnikatelsky orientovaní Svobodní demokraté se obvykle řadí spíše k pravému středu než k levicové SPD a Zeleným. Ve středu však německá koaliční vláda tří stran předstoupila před shromážděné novináře s úsměvem a jednotně.

Nastupující kancléř Scholz převezme vedení největší evropské ekonomiky v době rostoucí diplomatické nejistoty v Evropské unii – konkrétně agrese ze strany Ruska a Běloruska a ohrožení právního státu ze strany Polska a Maďarska.

V době, kdy se Německo vzpamatovává z nejhorší klimatické katastrofy posledních let – ničivých letních povodní, při nichž zahynulo 180 lidí – budou Zelení hrát důležitou roli při směřování země k budoucnosti bez uhlí.

Doporučujeme

Sucho v Turecku otevírá obří propady a ohrožuje zemědělství

Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama