Reklama
12.6 C
Czech
Čtvrtek 2. dubna 2026
ZprávyNová vláda Německa legalizuje konopí a skončí s uhlím. Zvažuje i povinné...

Nová vláda Německa legalizuje konopí a skončí s uhlím. Zvažuje i povinné očkování

Tři německé politické strany uzavřely dohodu o nové vládě. Nástupcem Angely Merkel se stane levicově orientovaný Olaf Scholz. Informuje o tom CNN.

Vize budoucí vlády pro Německo zahrnuje plány na legalizaci konopí. Jejím cílem je také do roku 2030 postupně přestat používat uhlí a do téhož roku mít na silnicích nejméně 15 milionů elektromobilů. Zváží rovněž povinném očkování proti covidu-19 v souvislosti s prudce rostoucím počtem případů v zemi.

Podle dohody oznámené ve středu v Berlíně povede Scholz ze středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD) koalici tří stran s partnery Zelenými a probyznysovými Svobodnými demokraty. Koaliční smlouva následuje po těsném výsledku zářijových voleb a dvou měsících vyjednávání o sestavení nové vlády.

Scholz spolu s lídry koaličních partnerů na tiskové konferenci prohlásil, že je tu „vláda semaforu“, čímž odkazoval na červenou, žlutou a zelenou barvu jednotlivých stran. „Chceme být odvážní, pokud jde o klima a průmysl,“ řekl.

Budoucí vláda znamená konec éry kancléřky Merkel a po 16 letech u moci posílá její středopravicovou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) a sesterskou Křesťanskosociální unii (CSU) do opozice.

Dohoda, která stanoví vizi vlády na její čtyřleté funkční období, nyní půjde k posouzení širšímu okruhu členů strany. Pokud nedojde k žádným zvratům na poslední chvíli, Scholz složí přísahu jako kancléř na začátku příštího měsíce.

Nová vláda plánuje postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 – o osm let dříve než předchozí cíl strany Angely Merkel do roku 2038.Krok za krokem ukončíme éru fosilních paliv,“ uvádí se v koaliční smlouvě a dodává se, že zajišťuje opatření, která sníží hrozbu globálního oteplování.

Plánuje také zavést kontrolovaný prodej konopí „dospělým pro rekreační účely“. Konopí by prodávaly pouze licencované obchody, čímž by byla „zajištěna ochrana nezletilých“. Koalice toto opatření přezkoumá za čtyři roky.

Povinné očkování je na cestě

Hlavním bodem na seznamu úkolů, které čeká nastupující vládu, je však akutní vlna covidu, která zachvátila zemi. Německo bojuje s prudkým nárůstem případů, které posunuly Evropu zpět do epicentra pandemie. To vyvolalo přísná omezení ze strany sousedních zemí a protesty občanů celého bloku, kteří jsou z nákazy unaveni.

Scholz novinářům řekl, že povinná očkování bude nová koalice zvažovat. „Očkování je cestou z této pandemie,“ řekl. Povinnou vakcinaci už oznámilo sousední Rakousko, pro některé skupiny a seniory je zvažuje též ČR.

Počty případů jsou obzvláště hrozivé ve východních spolkových zemích Německa, kde zdravotníci varovali, že v přetížených nemocnicích by brzy mohla dojít lůžka pro pacienty na jednotkách intenzivní péče.

Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice Německo proočkovalo přibližně 80 % dospělé populace, ale stále zaostává za jihoevropskými zeměmi, jako je Španělsko a Portugalsko.

Ministr zdravotnictví Jens Spahn v pondělí nešetřil slovy, když vyzýval více lidí, aby se nechali očkovat. Spahn na tiskové konferenci v Berlíně řekl, že si je jistý, že do konce letošní zimy budou v Německu všichni „očkováni, uzdraveni nebo mrtví„, a to v souvislosti s variantou delta.

Nesourodá koalice

Koaliční strany nové vlády nejsou tradičními partnery. Podnikatelsky orientovaní Svobodní demokraté se obvykle řadí spíše k pravému středu než k levicové SPD a Zeleným. Ve středu však německá koaliční vláda tří stran předstoupila před shromážděné novináře s úsměvem a jednotně.

Nastupující kancléř Scholz převezme vedení největší evropské ekonomiky v době rostoucí diplomatické nejistoty v Evropské unii – konkrétně agrese ze strany Ruska a Běloruska a ohrožení právního státu ze strany Polska a Maďarska.

V době, kdy se Německo vzpamatovává z nejhorší klimatické katastrofy posledních let – ničivých letních povodní, při nichž zahynulo 180 lidí – budou Zelení hrát důležitou roli při směřování země k budoucnosti bez uhlí.

Reklama

Doporučujeme

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.

Ruský činitel informoval o ukrajinském útoku na rafinérie v Ufě

Několik ukrajinských dronů mířících k ropným rafinériím sestřelila protivzdušná obrana u ruského města Ufa, přičemž trosky jednoho ze strojů spadly v průmyslové zóně, kde vypukl požár. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov. Podle telegramového kanálu Astra vypukl požár v tamní rafinerii koncernu Bašněfť. Ukrajina informuje o obětech ruských útoků.

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.

Trump se v projevu snažil přesvědčit Američany o smyslu války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.

Ještě týdny války. Trump trhy neuklidnil, ropa zdražuje

Ceny ropy po krátkodobém poklesu opět rostou. Trhy totiž očekávaly oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzkém ukončení války, místo toho dostaly ujištění o tvrdých úderech v následujících dvou až třech týdnech. Podle některých odborníků konflikt směřuje k další eskalaci, jiní v tom naopak vidí optimističtější časové ohraničení úderů.

Pošleme Írán do doby kamenné. Ale už jsme vyhráli, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu v noci na čtvrtek zopakoval svá předchozí tvrzení, že válka bude pokračovat ještě dva až tři týdny, přičemž Írán již nepředstavuje hrozbu. Podle něj se podařilo zničit i jeho jaderný program tak, aby nemohl vyvinout jaderné zbraně. Hormuzský průliv prý USA nepotřebují.

Na Krymu havarovalo ruské vojenské letadlo, zahynuly desítky lidí

Na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, havarovalo ruské vojenské letadlo. Podle ruského ministerstva obrany při nehodě zahynulo všech 29 lidí na palubě.

Trumpova výjimka může ohrozit jednu z nejvzácnějších velryb světa

V Mexickém zálivu žije jen nepatrná populace velryby Riceovy, kterou vědci řadí k nejohroženějším kytovcům planety. Teď se její situace dál komplikuje. Výbor americké vlády totiž udělil výjimku, která může usnadnit pokračování ropných a plynových aktivit v oblasti, kde tento druh žije celý svůj život.

Japonská vláda zvýšila některé daně, aby financovala navýšení výdajů na obranu

Japonsko ode dneška zvýšilo daň z tabáku a z příjmů právnických osob, aby financovalo navýšení výdajů na obranu. Vláda chce příští rok také zvýšit daně z příjmů fyzických osob, od čehož si slibuje dodatečný roční příjem 1,3 bilionu jenů (přes 173 miliard Kč), napsala agentura Kjódó.

Trump zvažuje stažení USA z NATO kvůli nezapojení spojenců do války s Íránem

Americký prezident Donald Trump řekl britskému deníku The Daily Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.

Ruský dronový útok poničil průmyslový areál v západoukrajinském Lucku

Ruský útok v noci na dnešek poškodil průmyslovou oblast v západoukrajinském městě Luck, kde vyhořel terminál soukromé poštovní společnosti Nova pošta a sklad potravin. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu města Ihora Poliščuka. Ten na síti Telegram napsal, že zranění nejsou hlášeni. Ukrajinské letectvo dnes ráno mezitím oznámilo, že Ukrajina v noci čelila útoku 339 ruských dronů, z nichž 298 se podařilo sestřelit, případně jinak neutralizovat.

Ceny ropy jdou dolů. Očekává se Trumpův projev k národu

Ceny ropy klesly pod 100 dolarů za barel po signálech, že se válka možná chýlí ke konci. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že konflikt skončí do dvou až tří týdnů bez nutnosti vyjednat dohodu. Jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján vyjádřil ochotu ukončit konflikt, ale pouze za předpokladu bezpečnostních záruk.

Trump odebral dotace veřejnoprávním médiím v rozporu s ústavou, rozhodl soudce

Výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa o odebrání federálních dotací veřejnoprávní rozhlasové stanici NPR a veřejnoprávní televizi PBS je protiústavní, rozhodl v úterý federální soudce. Trump loni v květnu nařídil federálním agenturám zastavit financování veřejnoprávních médií s odůvodněním, že jsou zaujatá, a neměla by proto dostávat finance z daní Američanů. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama