ZprávyNová vláda Německa legalizuje konopí a skončí s uhlím. Zvažuje i povinné...

Nová vláda Německa legalizuje konopí a skončí s uhlím. Zvažuje i povinné očkování

Tři německé politické strany uzavřely dohodu o nové vládě. Nástupcem Angely Merkel se stane levicově orientovaný Olaf Scholz. Informuje o tom CNN.

Vize budoucí vlády pro Německo zahrnuje plány na legalizaci konopí. Jejím cílem je také do roku 2030 postupně přestat používat uhlí a do téhož roku mít na silnicích nejméně 15 milionů elektromobilů. Zváží rovněž povinném očkování proti covidu-19 v souvislosti s prudce rostoucím počtem případů v zemi.

Podle dohody oznámené ve středu v Berlíně povede Scholz ze středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD) koalici tří stran s partnery Zelenými a probyznysovými Svobodnými demokraty. Koaliční smlouva následuje po těsném výsledku zářijových voleb a dvou měsících vyjednávání o sestavení nové vlády.

Scholz spolu s lídry koaličních partnerů na tiskové konferenci prohlásil, že je tu „vláda semaforu“, čímž odkazoval na červenou, žlutou a zelenou barvu jednotlivých stran. „Chceme být odvážní, pokud jde o klima a průmysl,“ řekl.

Budoucí vláda znamená konec éry kancléřky Merkel a po 16 letech u moci posílá její středopravicovou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) a sesterskou Křesťanskosociální unii (CSU) do opozice.

Dohoda, která stanoví vizi vlády na její čtyřleté funkční období, nyní půjde k posouzení širšímu okruhu členů strany. Pokud nedojde k žádným zvratům na poslední chvíli, Scholz složí přísahu jako kancléř na začátku příštího měsíce.

Nová vláda plánuje postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 – o osm let dříve než předchozí cíl strany Angely Merkel do roku 2038.Krok za krokem ukončíme éru fosilních paliv,“ uvádí se v koaliční smlouvě a dodává se, že zajišťuje opatření, která sníží hrozbu globálního oteplování.

Plánuje také zavést kontrolovaný prodej konopí „dospělým pro rekreační účely“. Konopí by prodávaly pouze licencované obchody, čímž by byla „zajištěna ochrana nezletilých“. Koalice toto opatření přezkoumá za čtyři roky.

Povinné očkování je na cestě

Hlavním bodem na seznamu úkolů, které čeká nastupující vládu, je však akutní vlna covidu, která zachvátila zemi. Německo bojuje s prudkým nárůstem případů, které posunuly Evropu zpět do epicentra pandemie. To vyvolalo přísná omezení ze strany sousedních zemí a protesty občanů celého bloku, kteří jsou z nákazy unaveni.

Scholz novinářům řekl, že povinná očkování bude nová koalice zvažovat. „Očkování je cestou z této pandemie,“ řekl. Povinnou vakcinaci už oznámilo sousední Rakousko, pro některé skupiny a seniory je zvažuje též ČR.

Počty případů jsou obzvláště hrozivé ve východních spolkových zemích Německa, kde zdravotníci varovali, že v přetížených nemocnicích by brzy mohla dojít lůžka pro pacienty na jednotkách intenzivní péče.

Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice Německo proočkovalo přibližně 80 % dospělé populace, ale stále zaostává za jihoevropskými zeměmi, jako je Španělsko a Portugalsko.

Ministr zdravotnictví Jens Spahn v pondělí nešetřil slovy, když vyzýval více lidí, aby se nechali očkovat. Spahn na tiskové konferenci v Berlíně řekl, že si je jistý, že do konce letošní zimy budou v Německu všichni „očkováni, uzdraveni nebo mrtví„, a to v souvislosti s variantou delta.

Nesourodá koalice

Koaliční strany nové vlády nejsou tradičními partnery. Podnikatelsky orientovaní Svobodní demokraté se obvykle řadí spíše k pravému středu než k levicové SPD a Zeleným. Ve středu však německá koaliční vláda tří stran předstoupila před shromážděné novináře s úsměvem a jednotně.

Nastupující kancléř Scholz převezme vedení největší evropské ekonomiky v době rostoucí diplomatické nejistoty v Evropské unii – konkrétně agrese ze strany Ruska a Běloruska a ohrožení právního státu ze strany Polska a Maďarska.

V době, kdy se Německo vzpamatovává z nejhorší klimatické katastrofy posledních let – ničivých letních povodní, při nichž zahynulo 180 lidí – budou Zelení hrát důležitou roli při směřování země k budoucnosti bez uhlí.

Reklama

Doporučujeme

Tornado Alley se posouvá na východ a zvyšuje riziko pro miliony lidí

Tornáda patří mezi nejničivější přírodní jevy v USA. Dlouho se spojovala hlavně s oblastí zvanou Tornado Alley ve střední části země. Teď se ale situace mění. Vědci upozorňují, že hlavní zóna se pomalu posouvá na východ, kde žije více lidí a kde jsou podmínky pro katastrofy složitější.

Chaos kolem vstupenek na MS ve fotbale 2026 rozčílil fanoušky

Fanoušci fotbalu zažili další zklamání při snaze získat vstupenky na mistrovství světa 2026 v USA, Kanadě a Mexiku. Poslední prodejní fáze se změnila v chaos. Lidé čekali dlouhé minuty ve frontě, která je nakonec dovedla na špatné místo. Mnozí přišli o šanci koupit lístky.

Cannes 2026 odhalilo program a sází na autorské filmy

Filmový festival v Cannes letos ukazuje jasný směr. Méně hollywoodských hvězd, více osobitých příběhů a výrazných tvůrců z celého světa.

Rutte: Spojenci NATO plní většinu požadavků USA, ze začátku ale někteří váhali

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Rutte se tak ohradil proti kritice od prezidenta Donalda Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku "trochu váhaly" s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil dnes Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.

Izrael chce zahájit přímá jednání s Libanonem, tvrdí Netanjahu

Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zaměří se na odzbrojení proíránského hnutí Hizballáh a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Podle serveru Axios by přímé rozhovory měly začít už příští týden ve Washingtonu. Prohlášení přichází poté, co Izrael navzdory příměří dohodnutému mezi USA a Íránem ve středu provedl nejsilnější ostřelování Libanonu od začátku války.

Izraelské útoky na Libanon porušují příměří, řekl íránský prezident

Izraelské útoky na Libanon porušují dohodu o příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, řekl dnes íránský prezident Masúd Pezeškján. Kvůli izraelským útokům budou podle něj jednání o míru bezvýznamná, informovala agentura Reuters. Mírové rozhovory by měly začít v pátek nebo o víkendu v Islámábádu.

KOMENTÁŘ: Ropě se pořád nechce dolů. Investoři reagují na vetché příměří s Íránem

Ohlášené 14denní příměří USA a Íránu způsobilo na trzích opatrný optimismus. Akcie na rozhodnutí okamžitě reagovaly růstem, o pár hodin později už ale zase začaly klesat kvůli obavám z trvanlivosti klidu zbraní. Napětí pak trvá i na sledovaném trhu s ropou.

Nejsušší poušť světa skrývá víc života, než se čekalo

I v extrémně suché poušti Atacama přežívají rozmanité formy života ukryté v půdě. Vědci nově zjistili, že zde prosperují mikroskopičtí červi, takzvaní hlísti, a jejich rozmanitost je větší, než se dosud předpokládalo. Výzkum ukazuje, že i v podmínkách téměř bez vody může vzniknout stabilní ekosystém.

OpenAI stopla britský projekt Stargate

OpenAI pozastavila svůj britský projekt Stargate, který měl posílit místní výpočetní infrastrukturu pro umělou inteligenci. Firma jako hlavní důvody uvádí drahou energii a nejistotu kolem regulace. Projekt přitom měl být jedním z viditelných pilířů britských ambicí v oblasti AI.

V Íránu počet obětí války přesáhl 3000, uvedl dnes Teherán

Počet obětí války přesáhl v Íránu od zahájení americko-izraelských úderů 3000. Podle agentury Reuters to dnes médiím řekl šéf íránského orgánu forenzní medicíny.

Čtyři migranti zahynuli při pokusu o přeplutí v Lamanšského průlivu

Čtyři lidé dnes ráno zahynuli v Lamanšském průlivu při pokusu o nalodění do člunu s migranty, kteří měli namířeno do Británie. Oznámily to dnes podle agentury AFP francouzské úřady.

Británie a Francie naléhají na úplné otevření Hormuzského průlivu

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper naléhá na úplné otevření Hormuzského průlivu i na to, aby lodě v něm mohly proplouvat bez nutnosti platit poplatky. Tato výzva od šéfky britské diplomacie podle BBC zazní v jejím projevu, v němž později během dneška představí priority britské zahraniční politiky. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes odsoudil izraelské útoky na Libanon.

Příměří nepříměří, doprava v Hormuzském průlivu drhne

Doprava v Hormuzském průlivu se po vyhlášení dvoutýdenního příměří nezměnila. Denně touto důležitou vodní trasou pro přepravu ropy propluje kolem deseti až jedenácti plavidel, což je hluboko pod hodnotami z předválečného období. Kontrolují ji totiž Íránské revoluční gardy. USA jsou na tom nyní hůře než před začátkem války, upozornil bývalý představitel americké bezpečnosti.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Jednu oběť na životě a šest raněných si vyžádaly ruské útoky na jihovýchodě Ukrajiny za uplynulou noc, uvedly místní úřady. Ruské drony opět zaútočily na kritickou infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu země. O jednom mrtvém a jedné zraněné při útocích ukrajinských dronů informují také ruské úřady.

USA na odchodu z NATO? Rutte po schůzce s Trumpem naznačil napětí

Americký prezident Donald Trump je zjevně zklamán odmítnutím spojenců ze Severoatlantické aliance (NATO) podpořit ho ve válce s Íránem. V rozhovoru se CNN to po soukromé schůzce s Trumpem ve Washingtonu uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. O tom, zda hovořili o možném americkém vystoupení z aliance, se však nezmínil.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama