EkonomikaNěkteré centrální banky nevědomě financovaly odlesňování Amazonie

Některé centrální banky nevědomě financovaly odlesňování Amazonie

Některé z největších světových bank podle deníku The Guardian nevědomě financovaly organizace, které se podílejí na odlesňovaní Amazonie a dalších deštných pralesů, uvádí zpráva zveřejněná ve středu skupinou Global Witness. Tyto samé banky již dříve čelily kritice, že financují výrobu fosilních paliv, napsala agentura Bloomberg.

Skupina Global Witness ve středu zveřejnila zprávu pojmenovanou Bankrolling Destruction, v níž upozorňuje, že některé z největších světových centrálních bank se nevědomě podílely na financování organizací, které se účastní ničení brazilské Amazonie a dalších deštných pralesů, píše The Guardian.

Agentura Bloomberg připomněl, že centrální banky již dříve čelily kritice za financování výroby fosilních paliv. Ale tím to nekončí.

Instituce Bank of England, Federální rezervní systém (Fed) a Evropská centrální banka nakoupily miliony dolarů v dluhopisech od společností spojených s odlesňováním, zabíráním půdy a ohrožováním domorodých komunit.

„Protože jsou tyto programy garantovány příslušnými vládami ve Spojeném království, USA a členských státech EU, znamená to, že daňoví poplatníci se zaručují za společnosti zapojené do ničení Amazonie a dalších deštných pralesů,“ stojí ve zprávě.

Banky nakupují dluhopisy od velkých společností ve snaze přinést na finanční trhy v době nízké poptávky po půjčkách v soukromém sektoru likviditu. Tomu se říká program nákupu aktiv.

Centrální banky po zprávě obracejí

Zpráva poukazuje na některé konkrétní společnosti zapojené do ničení životního prostředí, jmenovitě uvádí Cargill, Inc., Archer Daniels Midland (ADM) a Bunge Ltd Financial Corp. Jedná se o tři z největších zemědělsko-podnikatelských konglomerátů působících v Brazílii.

Všechny tři společnosti již dříve čelily obvinění z protivládního jednání. The Guardian informoval o spojení mezi společnostmi Cargill, Bunge a brazilskou farmou související s porušováním práv domorodců.

V roce 2016 přitom nakoupila Bank of England od společnosti Cargill neveřejný podíl na podnikovém dluhopisu v hodnotě 150 milionů liber. Evropská centrální banka od společnosti koupila nezveřejněnou výši podílu.

Fed koupil za poslední dva roky od všech tří společností dluhopisy v hodnotě 16 milionů dolarů.

„Tohle všechno přichází navzdory opakovaným veřejným prohlášením všech tří centrálních bank zdůrazňujících rizika změny klimatu pro finanční stabilitu a hospodářský růst,“ stojí dále ve zprávě.

Společnost Global Witness uvedla, že Bank of England i Fed zastavily své plány na budoucí nákup dluhopisů od těchto společností.

Doporučujeme

Ukrajinec dostal v Německu trest za špionáž pro Rusko

Německý soud uložil ukrajinskému občanovi rok a tři měsíce vězení za špionáž. Muž pomáhal odeslat zásilky s GPS vysílači, které mohly sloužit ke zmapování přepravních tras před plánovanými sabotážemi. Dva další obžalované soud osvobodil.

Zelenskyj po protikorupčním zátahu odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou. Učinil tak po zprávách o tom, že je předmětem vyšetřování protikorupčních úřadů.

USA zpřesňují pravidla pro stablecoiny. Bez licence bude jejich vydávání omezené

Spojené státy připravují další krok k zavedení regulace stablecoinů. Nový návrh má určit, kdy budou jejich emitenti potřebovat licenci a za jakých podmínek se budou moci zahraniční digitální měny nabízet americkým zákazníkům.

Ukrajinský parlament schválil Chmaru a Sybihu do čela resortu obrany a zahraničí

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhenije Chmary ministrem obrany a také opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Informoval o tom server RBK-Ukrajina, podle něhož pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312.

Britská inflace zrychlila na 2,9 procenta

Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.

Čína rozšiřuje využití bytového fondu. Chce podpořit realitní trh

Čína se snaží rozhýbat slábnoucí ekonomiku a sahá přitom do obřího fondu, který dosud sloužil hlavně k financování bydlení. Peking uvolní pravidla pro využívání prostředků v hodnotě 10,9 bilionu jüanů. Lidé budou moci své úspory použít například na rekonstrukce nebo snáze platit nájem.

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.

Americko-jihokorejské cvičení se na žádost Trumpa zkrátí o více než polovinu

Společné vojenské cvičení USA s Jižní Koreou bylo na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa zkráceno na více než polovinu. Došlo k tomu poté, co šéf Bílého domu vyzval k omezení těchto manévrů.

Írán odmítl obvinění z raketového útoku na SAE, ty s ním pozastavily obchod

Teherán v noci na dnešek odmítl úterní tvrzení Spojených arabských emirátů (SAE), že na ně vypálil dvě balistické rakety. SAE v úterý pozdě večer oznámily, že kvůli eskalaci v regionu s Teheránem pozastavují veškeré obchodní vztahy, informovala agentura AFP. Ta dnes také napsala, že náčelník generálního štábu íránské armády varoval státy Perského zálivu před poskytováním pomoci americké armádě. SAE je jednou ze zemí v regionu, kde mají USA vojenské základny.

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentního cla na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek pozastavil plán na uvalení 50procentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonátu s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost dnes. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá ještě mnoho práce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama