EkologieNejvětší ekonomiky pumpují do zámořských fosilních projektů miliardy

Největší ekonomiky pumpují do zámořských fosilních projektů miliardy

Ekologie
2 min.
Zdroje:The Guardian, Oil Change International, X, Foto: Reuters
Autor: Radek Chlup

Největší světové ekonomiky v posledních letech pokračovaly ve financování expanze těžby fosilních paliv v chudších státech, a to navzdory svým klimatickým závazkům. Prozradila to nová zpráva vytvořená skupinami Oil Change International (OCI) a Friends of the Earth US. Napsal o tom deník The Guardian.

Skupina největších ekonomik světa G20 a velkých bank financovala v letech 2020 až 2022 projekty těžby fosilních paliv částkou ve výši 142 miliard dolarů. Největšími investory byly v tomto období Kanada, Japonsko a Jižní Korea.

Skupina největších ekonomik G7, kam patří i Japonsko a Kanada, se zavázala zastavit financování těžby fosilních paliv v zahraničí do roku 2022. Do určité míry to platilo jen s uhlím. Financování těžby ropy a zemního plynu pokračovalo dál.

Část těchto peněz podle zprávy putovala do rozvinutých ekonomik, jako je Austrálie. Velké množství z těchto prostředků šla ale do rozvojového světa. Státy se středními příjmy však stále dostávaly na fosilní projekty více peněz než ty nejchudší.

Skupina G7 se zavázala skončit s financováním těžby fosilních paliv v zámoří do konce roku 2022, připomíná deník The Guardian. Tato studie se přitom soustředila na období od začátku fiskálního roku 2020 až 2021 po konec fiskálního roku 2022 až 2023.

Prázdné sliby

Také Japonsko podle dokumentu pokračovalo ve financování fosilních projektů v zámoří dokonce i v posledních týdnech – do poloviny března 2024. Porušilo tedy svůj závazek s touto praxí skončit. A v tomto duchu pokračuje zpráva dál.

Světová banka poskytovala během tří posledních let na těžbu fosilních paliv asi 1,2 miliardy dolarů ročně. Zhruba dvě třetiny z této částky šly na produkci zemního plynu. V období 2022 až 2023 poskytly USA, Německo a Itálie také miliardy dolarů.

Velká Británie dodávala ve sledovaném období asi 600 milionů dolarů ročně. Kanada dodávala v období 2020 až 2022 v průměru necelých jedenáct miliard ročně, Jižní Korea deset miliard a Japonsko sedm miliard ročně.

Ve stejném období vložily vyspělé ekonomiky G20 do expanze obnovitelných zdrojů energie v zámoří asi 104 miliard dolarů. Claire O’Manique z OCI řekla, že musíme hnát nejbohatší státy k odpovědnosti za tohle financování.

„Musíme po bohatých státech požadovat, aby jako první co nejrychleji přešly na postupné vyřazování fosilních paliv, aby přestaly financovat fosilní paliva a aby zaplatily spravedlivý podíl na energetický přechod, ztráty, škody a adaptace,“ uvedl

Doporučujeme

Po rozhodnutí Nawrockého odebrat řád Zelenskému vrací ocenění další Ukrajinci

Po pátečním rozhodnutí polského prezidenta Karola Nawrockého odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání se polská ocenění rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků.

Ukrajina po nočním ruském útoku hlásí mrtvého a několik zraněných

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 99 dronů, 92 z nich se podařilo obraně sestřelit, případně neutralizovat radioelektronickým bojem. Dnes o tom informovalo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany zase ohlásilo, že od pátečního večera do dnešního rána protivzdušné síly zachytily a zničily 187 ukrajinských bezpilotních letounů. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi, vzájemné dronové útoky jsou součástí bojů.

Bolivijský prezident vyhlásil po týdnech protestů výjimečný stav

Bolivijský prezident Rodrigo Paz dnes vyhlásil po šesti týdnech protestů a blokád silnic v celé zemi výjimečný stav. Dává mu více ústavních pravomocí, umožňuje mimo jiné vyslat k prolomení blokád ozbrojené složky. Informují o tom tiskové agentury.

Izraelský útok na jihu Libanonu zabil navzdory příměří 16 lidí

Při nových izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo den po vyhlášení příměří 16 lidí. Dalších 12 lidí bylo zraněno a převezeno do nemocnic. Podle agentury AFP to oznámila libanonská civilní obrana. Od pátku má přitom platit klid zbraní dohodnutý mezi Izraelem a libanonským proíránským hnutím Hizballáh.

Německo a Švýcarsko zasáhly bouřky, zranění utrpěly desítky lidí

Po vedrech udeřily na Německo a Švýcarsko prudké bouřky. V Rastattu na jihozápadě Německa zasáhl blesk na sportovní akci devět lidí, na severu země utrpělo kvůli bouři zranění 13 návštěvníků hudebního festivalu a ve Švýcarsku padající větev těžce zranila 16letou dívku. V německé spolkové zemi Porýní-Falc úřady v noci vydaly varování před extrémními povodněmi, hladina jedné z řek v regionu se během několika hodin zvýšila téměř o dva metry, poté ale zase rychle poklesla.

USA přestanou financovat programy proti šíření HIV v Jižní Africe, oznámila vláda

Spojené státy ukončí financování programů zaměřených na boj proti viru HIV a nemoci AIDS v Jižní Africe. Rozhodnutí se týká podpory poskytované prostřednictvím programu PEPFAR, který dosud představoval významnou součást jihoafrických výdajů na prevenci a léčbu této nemoci.

Akcie SpaceX po akvizici Anysphere oslabily

Akcie SpaceX po historickém vstupu na burzu oslabily. Investory znejistila oznámená akvizice společnosti Anysphere, která stojí za nástrojem Cursor pro programování s pomocí umělé inteligence.

Požár v hotelu v Dominikánské republice nepřežila turistka

Rozsáhlý požár zasáhl plážový hotel Viva Wyndham Dominicus Beach v letovisku Bayahibe v Dominikánské republice. Z areálu muselo být evakuováno téměř 1700 turistů a zaměstnanců, jedna žena při neštěstí zemřela.

Meloni odmítla Trumpovu historku o společné fotografii

Italská premiérka Giorgia Meloni ostře odmítla tvrzení Donalda Trumpa, že ho na summitu G7 prosila o společnou fotografii. Výrok amerického prezidenta vyvolal v Římě neobvykle tvrdou reakci a naznačil další ochlazení vztahů mezi dvěma politiky, kteří k sobě měli dříve politicky blízko.

Italský šlechtic je podezřelý z brutálních vražd v rámci „lidského safari“ v Sarajevu

Během obléhání Sarajeva měli někteří bohatí cizinci platit vysoké částky za možnost střílet na civilisty. Italská prokuratura nyní prověřuje několik podezřelých, mezi nimi i aristokrata z Milána. Vyšetřovatelé ale zatím nemají dost důkazů, aby kohokoliv postavili před soud.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně dva lidé byli zabiti a další dva zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská policie. Jedno dítě podle úřadů zemřelo při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři. Jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Naopak o ukrajinských útocích informuje Moskva, aniž by upřesnila případné škody.

Tříletého chlapce v britské zoo napadl ve výběhu krokodýl, policie to šetří jako pokus o vraždu

Policie v hrabství Cambridgeshire potvrdila, že tříletého chlapce, který ve čtvrtek utrpěl život ohrožující zranění v zoologické zahradě Johnsons of Old Hurst nedaleko Huntingdonu, napadl ve svém výběhu krokodýl. Incident policie vyšetřuje jako pokus o vraždu a zadržela muže podezřelého z toho, že chlapce do krokodýlího výběhu vhodil.

V Tokiu hasiči evakuovali asi 300 žáků a učitelů z hořící základní školy

Na základní škole v Tokiu dnes vypukl požár, všech asi 300 studentů a učitelů bylo evakuováno do bezpečí, oznámily místní úřady. Podle japonských médií je lehce zraněno kolem deseti lidí. Agentura Kjódó uvedla, že většina ze zraněných se nadýchala kouře. Příčina požáru se vyšetřuje.

Hormuzským průlivem proplulo 25 lodí, pětina obvyklého provozu

Ve čtvrtek proplulo Hormuzským průlivem 25 lodí, uvedla dnes specializovaná platforma AXSMarine. Podle ní je to nejvíce od poloviny dubna, kdy průliv blokovaly americké a íránské síly, a zhruba pětinásobek denního průměru ze začátku června. Provoz je ale zhruba pětinový ve srovnání s obdobím těsně před začátkem války, kterou na konci února útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy spolu s Izraelem.

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama