Největší světové ekonomiky v posledních letech pokračovaly ve financování expanze těžby fosilních paliv v chudších státech, a to navzdory svým klimatickým závazkům. Prozradila to nová zpráva vytvořená skupinami Oil Change International (OCI) a Friends of the Earth US. Napsal o tom deník The Guardian.
Skupina největších ekonomik světa G20 a velkých bank financovala v letech 2020 až 2022 projekty těžby fosilních paliv částkou ve výši 142 miliard dolarů. Největšími investory byly v tomto období Kanada, Japonsko a Jižní Korea.
Skupina největších ekonomik G7, kam patří i Japonsko a Kanada, se zavázala zastavit financování těžby fosilních paliv v zahraničí do roku 2022. Do určité míry to platilo jen s uhlím. Financování těžby ropy a zemního plynu pokračovalo dál.
World’s biggest economies pumping billions into fossil fuels in poor nations https://t.co/ftH2pLF89n
— Guardian Environment (@guardianeco) April 9, 2024
Část těchto peněz podle zprávy putovala do rozvinutých ekonomik, jako je Austrálie. Velké množství z těchto prostředků šla ale do rozvojového světa. Státy se středními příjmy však stále dostávaly na fosilní projekty více peněz než ty nejchudší.
Skupina G7 se zavázala skončit s financováním těžby fosilních paliv v zámoří do konce roku 2022, připomíná deník The Guardian. Tato studie se přitom soustředila na období od začátku fiskálního roku 2020 až 2021 po konec fiskálního roku 2022 až 2023.
Prázdné sliby
Také Japonsko podle dokumentu pokračovalo ve financování fosilních projektů v zámoří dokonce i v posledních týdnech – do poloviny března 2024. Porušilo tedy svůj závazek s touto praxí skončit. A v tomto duchu pokračuje zpráva dál.
Světová banka poskytovala během tří posledních let na těžbu fosilních paliv asi 1,2 miliardy dolarů ročně. Zhruba dvě třetiny z této částky šly na produkci zemního plynu. V období 2022 až 2023 poskytly USA, Německo a Itálie také miliardy dolarů.
Velká Británie dodávala ve sledovaném období asi 600 milionů dolarů ročně. Kanada dodávala v období 2020 až 2022 v průměru necelých jedenáct miliard ročně, Jižní Korea deset miliard a Japonsko sedm miliard ročně.
Ve stejném období vložily vyspělé ekonomiky G20 do expanze obnovitelných zdrojů energie v zámoří asi 104 miliard dolarů. Claire O’Manique z OCI řekla, že musíme hnát nejbohatší státy k odpovědnosti za tohle financování.
„Musíme po bohatých státech požadovat, aby jako první co nejrychleji přešly na postupné vyřazování fosilních paliv, aby přestaly financovat fosilní paliva a aby zaplatily spravedlivý podíl na energetický přechod, ztráty, škody a adaptace,“ uvedl
