ZprávyNebezbečný dusičnan amonný byl lodní náklad ruského podnikatele Grečuškina

Nebezbečný dusičnan amonný byl lodní náklad ruského podnikatele Grečuškina

Libanonské vyšetřování ničivého výbuchu v Bejrútu poukazuje na možnou příčinu. Tou je podle úředníků masivní přeprava zemědělského hnojiva, která byla uložena bez bezpečnostních opatření navzdory varování.

Dokumenty, které má nově zpravodajská stanice CNN ukazují, že v roce 2013 dorazilo do Bejrútu ruské plavidlo se zásilkou 2 750 tun dusičnanu amonného. Loď s názvem MV Rhosus měla původní cílovou destinaci Mosambik, ale kvůli finančním problémům se v Bejrútu zastavila. To vyvolalo nepokoje rusko-ukrajinské posádky lodi.

Podle celního ředitele Bardi Dahera loď nikdy neopustila přístav Bejrútu navzdory jeho opakovaným varováním.

„Vzhledem k extrémnímu nebezpečí, které tyto skladované položky představují v nevhodných klimatických podmínkách, opakujeme svou žádost přístavním úřadům, aby zboží okamžitě vyvezly a byla tak zachována bezpečnost přístavu a těch, kteří v něm pracují,“ napsal předchůdce Dahera, Chafic Merhi v roce 2016 zprávu adresovanou soudci zapojenému do případu.

Libanonské úřady nepovažovaly loď MV Rhosus za zdroj látky, která v úterý explodovala v Bejrútu. Premiér Hassan Diab uvedl, že ničivý výbuch byl způsoben dusičnanem amonným. Dodal, že tato látka byla skladována šest let v přístavním skladu bez bezpečnostních opatření, což ohrožuje bezpečnost občanů.

Libanonský šéf bezpečnosti také řekl, že „výbušný materiál“ byl zabaven před lety a uložen ve skladu, který je jen pár minut chůze od nákupních a nočních čtvrtí v Bejrútu. Úterní masivní exploze, která otřásla hlavním městem, způsobila nejméně 135 mrtvých a 5 000 zraněných.

Ve středu libanonský ministr informací Manal Abdel Samad Najd uvedl, že existují dokumenty z roku 2014, které prokazují existenci výměny informací o „materiálu“ zabaveném libanonskými orgány. 

Na dotaz v telefonním rozhovoru, zda existují již nějaká zjištění při vyšetřováních týkajících se příčiny výbuchu, řekl: „Nejsou žádné předběžné výsledky nebo objasnění.“

Plovoucí bomba

V roce 2013 se loď MV Rhosus vydala z Gruzie do Batumi s cílovou destinací Mozambik. Podle cesty plavidla a účtu kapitána Borise Prokosheva vezla náklad 2 750 metrických tun dusičnanu amonného, ​​průmyslové chemikálie běžně používané po celém světě jako hnojivo. Moldavská loď se tehdy zastavila v Řecku k doplnění paliva. Tam majitel lodi řekl ruským a ukrajinským námořníkům, že mu došly peníze a musí vyzvednou další náklad, aby se pokryly cestovní náklady – což loď zavedlo do přístavu v Bejrútu.

Zdroje CNN dále informují, že plavidlo bylo ve vlastnictví společnosti s názvem Teto Shipping, o níž členové posádky uvedli, že ji vlastní Igor Grechushkin, obchodník z Khabarovska, který bydlel na Kypru. Loď MV Rhosus byla v Bejrútu zadržena místními přístavními úřady kvůli „hrubému porušování při provozování plavidla“, nezaplaceným poplatkům do přístavu a stížnostem ruské a ukrajinské posádky, uvedl svaz námořníků Ruska společně s Mezinárodní federací pracovníků v dopravě (ITF), která zastupovala ruské námořníky.

Loď nikdy už neopustila přístav.

Podle Prokosheva byli námořníci na lodi 11 měsíců s malým množstvím zásob. „Psal jsem Putinovi každý den … Nakonec jsme museli prodat palivo a peníze použít na zaplacení právníka. Majitel nám ani neposkytoval jídlo nebo vodu,“ řekl Prokoshev v rozhlasovém rozhovoru s Echo Moskva ve středu.

„Podle našich informací byla ruská posádka později repatriována do své vlasti … platy nebyly nikdy vyplaceny,“ informuje CNN.

V té době na palubě nákladní lodi bylo zvláště nebezpečné zboží – dusičnan amonný, který přístavní orgány v Bejrútu nedovolily vyložit nebo převést na jinou loď,“ dodává CNN.

V roce 2014 popsal Michail Voytenko, který provozuje online publikaci sledující námořní činnost, loď jako „plovoucí bombu“.

Varování, která nebyla vyslyšena

Podle e-mailů mezi Prokoshevem a právníkem, který zastupoval posádku v Bejrútu, Charbelem Dagherem, byl dusičnan amonný v listopadu 2014 vyložen v přístavu a uložen v hangáru. Poté byl v hangáru šest let skladován, a to i přes opakovaná varování ředitele libanonských celníků Badri Daherem, o „extrémním nebezpečí“, které náklad představoval.

Dokumenty veřejného soudu získané prostřednictvím libanonského aktivisty za lidská práva Wadihem Al-Asmarem však ukazují, že Daher a jeho předchůdce Merhi se od roku 2014 několikrát obrátili na beirutské soudy, aby pomohli a ve věci zasáhli. Bohužel, bez úspěchu…

Poslední údržba byla prováděna na dveřích skladu těsně před výbuchem v úterý 4.8.2020. „Byli jsme požádáni o opravu dveří skladu ze strany Státní bezpečnosti. Oprava probíhala dopoledne. Co se stalo odpoledne, nemá zatím nikdo tušení…“, řekl generální ředitel přístavu Bejrút Hassan Kraytem místnímu televiznímu kanálu OTV.

Fotogalerie z místa výbuchu:

Doporučujeme

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama