Více
    21 C
    Czech
    Čtvrtek, 18 srpna, 2022

    Na ruském poloostrově vykopali nejhlubší díru v historii Země. Museli ji však zasypat

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Fascinující tajemství skrývá poloostrov Kola v severozápadní části Ruska. Vědci tam vyhloubili tisíce metrů dlouhý vrt, jaký se nepovedl nikomu předtím. V jednom momentě však sondu museli ukončit. Narazili totiž na nečekaný problém.

    První výzkumy tohoto rázu, jejichž cílem bylo probádat vrstvy planety Země, byly uskutečněny koncem padesátých let dvacátého století. V roce 1958 Američané v rámci projektu zvaného Mohole vyvrtali díry na dně Tichého oceánu. Dávalo to naději, že tak se dostanou hlouběji k zemskému plášti.

    Ten se nachází pod nejsvrchnější částí země – zemskou kůrou. Její tloušťka se pohybuje od 5 km do 70 km, přičemž nejtenčí je právě pod oceány. Podařilo se jim dostat do hloubky více než 180 metrů. K zemskému plášti se ale nedokázali dostat, a tak po osmi letech experiment vzdali.

    Vědci se snažili dostat až k jádru země. Práci však přerušila překážka, o které nikdo netušil

    Poté s obdivuhodnými výsledky zazářili Rusové. Začali hloubit jámu na poloostrově Kola, ležícím na polárním kruhu. V roce 1983 byla naměřena hloubka vrtu téměř dvanáct kilometrů. Objevily se však technické problémy, kvůli kterým nebylo možné pokračovat. Jak píše magazín Hightally, badatelé nechtěli slevit z velkolepého plánu, dostat se až k zemskému jádru, a tak začali vrtat nanovo.

    I když byla sonda ještě delší než ta předešlá, v určité hloubce opět narazili na zrádný problém. Čím více se blížili k jádru Země (ta začíná zhruba v hloubce 2 900 km pod povrchem), tím enormněji stoupala teplota. 180 stupňů Celsia už bylo pro práci neúnosných. Vědce to velmi zaskočilo, protože to bylo o osmdesát stupňů víc, než se předpokládalo.

    Navíc měla hmota, kterou se propracovávali, zcela jiné vlastnosti, než se čekalo. Konzistence tvrdé horniny se začala měnit na kaši. V těchto podmínkách už bylo technicky nemožné pokračovat, protože by použité přístroje nevydržely.

    Přesto však rekordní sonda přinesla mnoho cenných poznatků a nálezů. Byly díky tomu objeveny například zkameněliny prastarých rostlin. Překvapivým zjištěním bylo také to, že se v nejhlubším bodě vrtu objevila žula, která se podle dosavadních poznatků měla v šesti kilometrech měnit na čedič. Nečekaně byla v hloubkách nalezena i tekoucí voda. To vědci přisuzují silnému tlaku, který vytlačuje atomy vodíku a kyslíku z horniny.

    Sledujte nás na sítích

    VYBRALI JSME PRO VÁS