Válka na UkrajiněNa Ruskem okupovaných územích sílí ukrajinský odpor

Na Ruskem okupovaných územích sílí ukrajinský odpor

Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Informovala o tom dnes agentura AP. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.

„Naším cílem je učinit život ruských okupantů nesnesitelným a využít všech prostředků k překažení jejich plánů,“ řekl Andrij, dvaatřicetiletý koordinátor partyzánského hnutí v Chersonské oblasti. Andrij je členem odbojové skupiny zvané Žovta strička (Žlutá stužka), s AP hovořil pod podmínkou, že ho agentura nebude citovat pod celým jménem, aby ho nevypátrali Rusové. Hnutí svůj název odvozuje od jedné ze dvou národních barev Ukrajiny a jeho členové používají takto barevné stužky k označení potenciálních cílů partyzánů.

Bomby se v poslední době podle AP objevily v blízkosti administrativních budov, u domů úředníků nebo na cestách, kudy jezdí do práce. Například výbušnina umístěná na stromě před časem explodovala, když kolem projíždělo vozidlo se šéfem chersonské vězeňské správy Jevhenem Sobolevem, útok přežil. O víkendu naopak zahynul na následky postřelení zástupce vedoucího místní správy v Nové Kachovce.

Místní geriloví bojovníci se opakovaně pokusili zabít také šéfa Moskvou dosazené oblastní administrativy Volodymyra (rusky Vladimira) Salda, poznamenala agentura. Jeho asistent byl zastřelen ve svém vozidle a dalšího úředníka Dmytra (Dmitrije) Savlučenka zabila bomba nastražená v autě.

Útoky podle Salda přiměly Moskvu vyslat do Chersonu protipartyzánské jednotky. „Každý den speciální jednotky z Ruska odhalí dvě nebo tři skrýše se zbraněmi určenými pro teroristické aktivity,“ tvrdil Saldo na sociální síti. „Zabavení zbraní pomáhá snižovat hrozbu sabotáží,“ dodal.

„Dáváme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a díky pomoci partyzánů jsou nové dalekonosné zbraně, zejména HIMARS, ještě mocnější,“ tvrdí dále Andrij a dodává: „Za ruskými liniemi jsme neviditelní a v tom je naše síla.“

Ukrajinské jednotky nedávno použily americký systém HIMARS a zasáhly strategický most na řece Dněpr v Chersonu, čímž přerušily hlavní zásobovací spojení Rusů. Město, které ruské invazní síly obsadily na počátku války, podle AP zaplavily letáky odboje, které hrozí činitelům dosazeným Ruskem. Těsně před ukrajinským útokem na most se objevily letáky s textem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“

Zároveň s tím, jak ukrajinské ozbrojené síly zesilují útoky v regionu a získávají zpět některá místa západně od Dněpru, se zvyšuje i aktivita partyzánů, píše AP. Ti se podle ní koordinují s ukrajinskými jednotkami pro zvláštní operace, které jim pomáhají vypracovávat strategie a taktiku. Vybírají cíle a vytvořily i webovou stránku s tipy, jak organizovat odpor, chystat útoky ze zálohy a unikat zatčení. V okupovaných regionech vznikla síť úkrytů zbraní a tajných skrýší, píše agentura.

Na počátku okupace tisíce Ukrajinců proti Rusům pokojně protestovaly. Invazní jednotky je však rychle rozehnaly, pozatýkaly aktivisty, čímž odpor zradikalizovaly. Například svatební fotograf a nyní aktivista Oleksandr Charčikov ze Skadovsku uvádí, že ho po zátahu ruských sil zatkli, bili a mučili. „Represe se stupňují. Vytvářejí pro Ukrajince nesnesitelné podmínky, čímž činí přežití pod ruskou okupací čím dál těžší,“ popsal jednačtyřicetiletý muž, jemuž se podařilo z okupace po 155 dnech uprchnout.

Podle starosty Melitopolu Ivana Fedorova, jenž také strávil čas v ruském zajetí, okupační síly zadržely kolem 500 ukrajinských aktivistů, mnoho z nich mučily. Někteří po svém zatčení na několik měsíců zmizeli.

V květnu a červnu partyzáni vyhodili do povětří dva železniční mosty v Melitopolu a vykolejili dva ruské vojenské vlaky, uvedl Fedorov. „Hnutí odporu sleduje tři cíle – zničit ruské zbraně a možnosti jejich zásobování, zdiskreditovat a zastrašit okupanty a kolaboranty a informovat ukrajinské speciální složky o pozicích nepřítele,“ dodal.

Rusko reagovalo posílením hlídek a pravidelnými kontrolami Ukrajinců podezřelých z napojení na partyzány. Při raziích kontrolují telefony a zatýkají lidi s ukrajinskými symboly nebo fotografiemi příbuzných ve vojenských uniformách, popisuje AP. „Pokud najdou jakékoliv ukrajinské symboly nebo napojení na ukrajinskou armádu, umístí všechny členy rodiny do filtračního tábora,“ tvrdí Fedorov, který zároveň ujišťuje, že místní odpor překazí referendum o připojení k Rusku. Partyzáni už podle AP přivázali na budovy, kde se má hlasovat, žluté stužky, čímž varovali obyvatele, že by se během hlasování mohli stát terčem bombových útoků.

Odpor sahá od radikálních aktivistů až po učitele či důchodce, kteří v parcích zpívají ukrajinské písně a tajně nosí žluté a modré stužky, píše agentura. V jednom z nedávných gest odporu v Mariupolu se na ulici vedle divadla zničeného ruskými bombami postavil mladý muž zahalený do ukrajinské vlajky. Fotografie se rozšířila v ukrajinských médiích a odvahu muže ocenil prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu.

Ačkoliv v převážně ruskojazyčném průmyslovém Donbasu panují silné promoskevské nálady, partyzánské hnutí se podle AP objevilo i tam. Minulý měsíc utrpělo zranění šest ruských vojáků poté, co jejich vozidlo odpálila gerila v Severodoněcku krátce po jeho ruském obsazení, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Partyzáni se také zaměřili na železnice, čímž narušili dodávky ruské munice a dalších zásob.

Podle pozorovatelů se partyzánské hnutí v jednotlivých regionech liší a v zájmu obou stran je zveličovat jeho rozsah. „Rusové to dělají, aby ospravedlnili své represe na okupovaných územích, zatímco Ukrajinci se snaží demoralizovat ruské síly a velebit svá vítězství,“ míní Vadym Karasev z kyjevského Ústavu globálních studií.

Reklama

Doporučujeme

Rutte: Spojenci NATO plní většinu požadavků USA, ze začátku ale někteří váhali

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Rutte se tak ohradil proti kritice od prezidenta Donalda Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku "trochu váhaly" s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil dnes Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.

Izrael chce zahájit přímá jednání s Libanonem, tvrdí Netanjahu

Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zaměří se na odzbrojení proíránského hnutí Hizballáh a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Podle serveru Axios by přímé rozhovory měly začít už příští týden ve Washingtonu. Prohlášení přichází poté, co Izrael navzdory příměří dohodnutému mezi USA a Íránem ve středu provedl nejsilnější ostřelování Libanonu od začátku války.

Izraelské útoky na Libanon porušují příměří, řekl íránský prezident

Izraelské útoky na Libanon porušují dohodu o příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, řekl dnes íránský prezident Masúd Pezeškján. Kvůli izraelským útokům budou podle něj jednání o míru bezvýznamná, informovala agentura Reuters. Mírové rozhovory by měly začít v pátek nebo o víkendu v Islámábádu.

KOMENTÁŘ: Ropě se pořád nechce dolů. Investoři reagují na vetché příměří s Íránem

Ohlášené 14denní příměří USA a Íránu způsobilo na trzích opatrný optimismus. Akcie na rozhodnutí okamžitě reagovaly růstem, o pár hodin později už ale zase začaly klesat kvůli obavám z trvanlivosti klidu zbraní. Napětí pak trvá i na sledovaném trhu s ropou.

Nejsušší poušť světa skrývá víc života, než se čekalo

I v extrémně suché poušti Atacama přežívají rozmanité formy života ukryté v půdě. Vědci nově zjistili, že zde prosperují mikroskopičtí červi, takzvaní hlísti, a jejich rozmanitost je větší, než se dosud předpokládalo. Výzkum ukazuje, že i v podmínkách téměř bez vody může vzniknout stabilní ekosystém.

OpenAI stopla britský projekt Stargate

OpenAI pozastavila svůj britský projekt Stargate, který měl posílit místní výpočetní infrastrukturu pro umělou inteligenci. Firma jako hlavní důvody uvádí drahou energii a nejistotu kolem regulace. Projekt přitom měl být jedním z viditelných pilířů britských ambicí v oblasti AI.

V Íránu počet obětí války přesáhl 3000, uvedl dnes Teherán

Počet obětí války přesáhl v Íránu od zahájení americko-izraelských úderů 3000. Podle agentury Reuters to dnes médiím řekl šéf íránského orgánu forenzní medicíny.

Čtyři migranti zahynuli při pokusu o přeplutí v Lamanšského průlivu

Čtyři lidé dnes ráno zahynuli v Lamanšském průlivu při pokusu o nalodění do člunu s migranty, kteří měli namířeno do Británie. Oznámily to dnes podle agentury AFP francouzské úřady.

Británie a Francie naléhají na úplné otevření Hormuzského průlivu

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper naléhá na úplné otevření Hormuzského průlivu i na to, aby lodě v něm mohly proplouvat bez nutnosti platit poplatky. Tato výzva od šéfky britské diplomacie podle BBC zazní v jejím projevu, v němž později během dneška představí priority britské zahraniční politiky. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes odsoudil izraelské útoky na Libanon.

Příměří nepříměří, doprava v Hormuzském průlivu drhne

Doprava v Hormuzském průlivu se po vyhlášení dvoutýdenního příměří nezměnila. Denně touto důležitou vodní trasou pro přepravu ropy propluje kolem deseti až jedenácti plavidel, což je hluboko pod hodnotami z předválečného období. Kontrolují ji totiž Íránské revoluční gardy. USA jsou na tom nyní hůře než před začátkem války, upozornil bývalý představitel americké bezpečnosti.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Jednu oběť na životě a šest raněných si vyžádaly ruské útoky na jihovýchodě Ukrajiny za uplynulou noc, uvedly místní úřady. Ruské drony opět zaútočily na kritickou infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu země. O jednom mrtvém a jedné zraněné při útocích ukrajinských dronů informují také ruské úřady.

USA na odchodu z NATO? Rutte po schůzce s Trumpem naznačil napětí

Americký prezident Donald Trump je zjevně zklamán odmítnutím spojenců ze Severoatlantické aliance (NATO) podpořit ho ve válce s Íránem. V rozhovoru se CNN to po soukromé schůzce s Trumpem ve Washingtonu uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. O tom, zda hovořili o možném americkém vystoupení z aliance, se však nezmínil.

George Clooney ostře kritizuje Donalda Trumpa kvůli Íránu

Hollywoodská hvězda znovu vstupuje do politiky. George Clooney se pustil do ostré kritiky Donalda Trumpa a jeho výroků o Íránu. Tentokrát ale nejde jen o osobní spor.

Král Karel a Cartier dávají šanci nové generaci hodinářů

Luxusní značka šperků a hodinek a královská nadace spojují síly. Vzniká program, který otevírá dveře do světa precizního řemesla a dává šanci těm, kteří chtějí tvořit skutečné hodinářské umění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama