-8.3 C
Czech
Pátek 9. ledna 2026
Válka na UkrajiněNa Ruskem okupovaných územích sílí ukrajinský odpor

Na Ruskem okupovaných územích sílí ukrajinský odpor

Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Informovala o tom dnes agentura AP. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.

„Naším cílem je učinit život ruských okupantů nesnesitelným a využít všech prostředků k překažení jejich plánů,“ řekl Andrij, dvaatřicetiletý koordinátor partyzánského hnutí v Chersonské oblasti. Andrij je členem odbojové skupiny zvané Žovta strička (Žlutá stužka), s AP hovořil pod podmínkou, že ho agentura nebude citovat pod celým jménem, aby ho nevypátrali Rusové. Hnutí svůj název odvozuje od jedné ze dvou národních barev Ukrajiny a jeho členové používají takto barevné stužky k označení potenciálních cílů partyzánů.

Bomby se v poslední době podle AP objevily v blízkosti administrativních budov, u domů úředníků nebo na cestách, kudy jezdí do práce. Například výbušnina umístěná na stromě před časem explodovala, když kolem projíždělo vozidlo se šéfem chersonské vězeňské správy Jevhenem Sobolevem, útok přežil. O víkendu naopak zahynul na následky postřelení zástupce vedoucího místní správy v Nové Kachovce.

Místní geriloví bojovníci se opakovaně pokusili zabít také šéfa Moskvou dosazené oblastní administrativy Volodymyra (rusky Vladimira) Salda, poznamenala agentura. Jeho asistent byl zastřelen ve svém vozidle a dalšího úředníka Dmytra (Dmitrije) Savlučenka zabila bomba nastražená v autě.

Útoky podle Salda přiměly Moskvu vyslat do Chersonu protipartyzánské jednotky. „Každý den speciální jednotky z Ruska odhalí dvě nebo tři skrýše se zbraněmi určenými pro teroristické aktivity,“ tvrdil Saldo na sociální síti. „Zabavení zbraní pomáhá snižovat hrozbu sabotáží,“ dodal.

„Dáváme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a díky pomoci partyzánů jsou nové dalekonosné zbraně, zejména HIMARS, ještě mocnější,“ tvrdí dále Andrij a dodává: „Za ruskými liniemi jsme neviditelní a v tom je naše síla.“

Ukrajinské jednotky nedávno použily americký systém HIMARS a zasáhly strategický most na řece Dněpr v Chersonu, čímž přerušily hlavní zásobovací spojení Rusů. Město, které ruské invazní síly obsadily na počátku války, podle AP zaplavily letáky odboje, které hrozí činitelům dosazeným Ruskem. Těsně před ukrajinským útokem na most se objevily letáky s textem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“

Zároveň s tím, jak ukrajinské ozbrojené síly zesilují útoky v regionu a získávají zpět některá místa západně od Dněpru, se zvyšuje i aktivita partyzánů, píše AP. Ti se podle ní koordinují s ukrajinskými jednotkami pro zvláštní operace, které jim pomáhají vypracovávat strategie a taktiku. Vybírají cíle a vytvořily i webovou stránku s tipy, jak organizovat odpor, chystat útoky ze zálohy a unikat zatčení. V okupovaných regionech vznikla síť úkrytů zbraní a tajných skrýší, píše agentura.

Na počátku okupace tisíce Ukrajinců proti Rusům pokojně protestovaly. Invazní jednotky je však rychle rozehnaly, pozatýkaly aktivisty, čímž odpor zradikalizovaly. Například svatební fotograf a nyní aktivista Oleksandr Charčikov ze Skadovsku uvádí, že ho po zátahu ruských sil zatkli, bili a mučili. „Represe se stupňují. Vytvářejí pro Ukrajince nesnesitelné podmínky, čímž činí přežití pod ruskou okupací čím dál těžší,“ popsal jednačtyřicetiletý muž, jemuž se podařilo z okupace po 155 dnech uprchnout.

Podle starosty Melitopolu Ivana Fedorova, jenž také strávil čas v ruském zajetí, okupační síly zadržely kolem 500 ukrajinských aktivistů, mnoho z nich mučily. Někteří po svém zatčení na několik měsíců zmizeli.

V květnu a červnu partyzáni vyhodili do povětří dva železniční mosty v Melitopolu a vykolejili dva ruské vojenské vlaky, uvedl Fedorov. „Hnutí odporu sleduje tři cíle – zničit ruské zbraně a možnosti jejich zásobování, zdiskreditovat a zastrašit okupanty a kolaboranty a informovat ukrajinské speciální složky o pozicích nepřítele,“ dodal.

Rusko reagovalo posílením hlídek a pravidelnými kontrolami Ukrajinců podezřelých z napojení na partyzány. Při raziích kontrolují telefony a zatýkají lidi s ukrajinskými symboly nebo fotografiemi příbuzných ve vojenských uniformách, popisuje AP. „Pokud najdou jakékoliv ukrajinské symboly nebo napojení na ukrajinskou armádu, umístí všechny členy rodiny do filtračního tábora,“ tvrdí Fedorov, který zároveň ujišťuje, že místní odpor překazí referendum o připojení k Rusku. Partyzáni už podle AP přivázali na budovy, kde se má hlasovat, žluté stužky, čímž varovali obyvatele, že by se během hlasování mohli stát terčem bombových útoků.

Odpor sahá od radikálních aktivistů až po učitele či důchodce, kteří v parcích zpívají ukrajinské písně a tajně nosí žluté a modré stužky, píše agentura. V jednom z nedávných gest odporu v Mariupolu se na ulici vedle divadla zničeného ruskými bombami postavil mladý muž zahalený do ukrajinské vlajky. Fotografie se rozšířila v ukrajinských médiích a odvahu muže ocenil prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu.

Ačkoliv v převážně ruskojazyčném průmyslovém Donbasu panují silné promoskevské nálady, partyzánské hnutí se podle AP objevilo i tam. Minulý měsíc utrpělo zranění šest ruských vojáků poté, co jejich vozidlo odpálila gerila v Severodoněcku krátce po jeho ruském obsazení, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Partyzáni se také zaměřili na železnice, čímž narušili dodávky ruské munice a dalších zásob.

Podle pozorovatelů se partyzánské hnutí v jednotlivých regionech liší a v zájmu obou stran je zveličovat jeho rozsah. „Rusové to dělají, aby ospravedlnili své represe na okupovaných územích, zatímco Ukrajinci se snaží demoralizovat ruské síly a velebit svá vítězství,“ míní Vadym Karasev z kyjevského Ústavu globálních studií.

Reklama

Doporučujeme

Výpadek proudu na Ukrajině nechal v mrazech bez elektřiny přes milion domácností

Dva ukrajinské regiony se ve středu pozdě večer ocitly téměř úplně bez elektřiny po ruských útocích drony. Podle ukrajinských úřadů a provozovatele přenosové soustavy šlo o jeden z největších výpadků od začátku plnohodnotné invaze a bez proudu zůstalo přes milion domácností v Záporožské a Dněpropetrovská oblasti.

Trumpova administrativa plánuje odstoupení USA od klíčové klimatické dohody OSN

Bílý dům oznámil plán odejít z UNFCCC, dohody, která tvoří základ globální klimatické spolupráce. Součástí kroku má být i odchod z dalších institucí včetně IPCC. Kritici varují před izolací USA, právní experti zase řeší, kdo o takovém odchodu smí rozhodnout.

Johnny Knoxville ohlásil návrat Jackass, nový film už má datum premiéry

Legendární parta, která proměnila bolest v popkulturu, se vrací. Johnny Knoxville na Instagramu oznámil nový film společně s datem premiéry. Zatím ale neprozradil, co přesně fanoušky čeká a kdo se tentokrát objeví na place.

Izrael zaútočil v Gaze po neúspěšném odpalu rakety z Pásma Gazy

Izraelská armáda dnes oznámila, že provedla útok na raketové stanoviště poblíž města Gaza poté, co odhalila neúspěšný odpal rakety z Pásma Gazy, který nezasáhl izraelské území. Podle agentury Reuters vyvstávají otázky, kdy začne další fáze příměří v Gaze.

Trump pozval levicového kolumbijského prezidenta Petra do Bílého domu

Americký prezident Donald Trump pozval svého kolumbijského kolegu Gustava Petra na návštěvu do Bílého domu. Trump to oznámil na sociální síti Truth Social po telefonátu s tímto levicovým politikem. Rozhovor trval podle Petra asi hodinu a kolumbijský prezident pozvání přijal. Datum schůzky zatím není známo. Trump už od loňska viní Petra z podílu na pašování drog do USA a tento týden mu nepřímo pohrozil podobnou operací, při níž americké jednotky v sobotu unesly z Venezuely prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které rovněž viní z narkoterorismu.

Trump touží po „armádě snů“, chce zvýšit výdaje na obranu o 50 procent

Americký prezident Donald Trump vyzval ke zvýšení výdajů na obranu na 1,5 bilionu dolarů (asi 31 bilionů korun) v roce 2027. Tento rok označil za „velice problematický“ s tím, že „armáda snů“ udrží USA v bezpečí bez ohledu na nepřítele. Trump také pohrozil americkým zbrojařům.

Trump očekává, že USA budou Venezuelu spravovat po řadu let

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.

Po ruském útoku se dva regiony ocitly téměř zcela bez elektřiny, uvedl Kyjev

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nejvíce utrpěly Dněpropetrovská a Záporožská oblast, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Artem Nekrasov. Oba regiony se podle něj ocitly téměř zcela bez elektřiny, k ránu zůstávalo bez proudu asi 800.000 spotřebitelů v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti se podařilo zásobování elektřinou obnovit, píše agentura Ukrinform.

Trump stupňuje nátlak na Venezuelu. Zabavuje tankery a klade požadavky

USA zabavily ve středu dva ropné tanky napojené na Venezuelu, jeden plul pod ruskou vlajkou. Americký prezident Donald Trump vytváří nátlak na prozatímní venezuelskou prezidentku Delcy Rodríguez. Režim bude muset splnit dva požadavky, než mu Trump povolí těžit vlastní ropu.

Trump vydal příkaz, aby USA opustily desítky mezinárodních organizací

Americký prezident Donald Trump ve středu nařídil, aby Spojené státy opustily 66 mezinárodních organizací, které podle jeho administrativy neslouží americkým zájmům. Oznámil to Bílý dům na sociální síti X. Jde o 35 organizací nespadajících pod OSN a 31 agentur OSN. Agentura AFP napsala, že zásadní je chystané americké odstoupení od Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která položila základ pro celosvětová jednání o klimatických změnách a opatřeních proti nim. Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra označil tento krok za politováníhodný a nešťastný.

Střety mezi syrskou vládou a kurdskými bojovníky v Aleppu vyhnaly tisíce civilistů

Severosyrské Aleppo zažívá nejvážnější střety za poslední měsíce. Boje mezi vládními silami a kurdskými jednotkami vyhnaly z domovů desetitisíce civilistů a znovu odkryly křehkost poválečného uspořádání země.

Dvojčata ze Švýcarska se perou o olympijskou nominaci

Dvě stejné tváře, jeden sen. Švýcarská dvojčata Thomas a Robin Bussard čekají na verdikt, který jim může otevřít dveře na olympiádu v Itálii. O nominaci bojují v novém sportu, kde se nejdřív šplhá do kopce a pak se jede co nejrychleji dolů.

Warner Bros Discovery znovu odmítla nabídku Paramountu

Představenstvo Warner Bros. Discovery doporučilo akcionářům znovu odmítnout nepřátelskou nabídku Paramount Skydance. Firma se dál drží už podepsané dohody s Netflixem, která se týká studiového a streamovacího byznysu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama