Válka na UkrajiněNa Ruskem okupovaných územích sílí ukrajinský odpor

Na Ruskem okupovaných územích sílí ukrajinský odpor

Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Informovala o tom dnes agentura AP. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.

„Naším cílem je učinit život ruských okupantů nesnesitelným a využít všech prostředků k překažení jejich plánů,“ řekl Andrij, dvaatřicetiletý koordinátor partyzánského hnutí v Chersonské oblasti. Andrij je členem odbojové skupiny zvané Žovta strička (Žlutá stužka), s AP hovořil pod podmínkou, že ho agentura nebude citovat pod celým jménem, aby ho nevypátrali Rusové. Hnutí svůj název odvozuje od jedné ze dvou národních barev Ukrajiny a jeho členové používají takto barevné stužky k označení potenciálních cílů partyzánů.

Bomby se v poslední době podle AP objevily v blízkosti administrativních budov, u domů úředníků nebo na cestách, kudy jezdí do práce. Například výbušnina umístěná na stromě před časem explodovala, když kolem projíždělo vozidlo se šéfem chersonské vězeňské správy Jevhenem Sobolevem, útok přežil. O víkendu naopak zahynul na následky postřelení zástupce vedoucího místní správy v Nové Kachovce.

Místní geriloví bojovníci se opakovaně pokusili zabít také šéfa Moskvou dosazené oblastní administrativy Volodymyra (rusky Vladimira) Salda, poznamenala agentura. Jeho asistent byl zastřelen ve svém vozidle a dalšího úředníka Dmytra (Dmitrije) Savlučenka zabila bomba nastražená v autě.

Útoky podle Salda přiměly Moskvu vyslat do Chersonu protipartyzánské jednotky. „Každý den speciální jednotky z Ruska odhalí dvě nebo tři skrýše se zbraněmi určenými pro teroristické aktivity,“ tvrdil Saldo na sociální síti. „Zabavení zbraní pomáhá snižovat hrozbu sabotáží,“ dodal.

„Dáváme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a díky pomoci partyzánů jsou nové dalekonosné zbraně, zejména HIMARS, ještě mocnější,“ tvrdí dále Andrij a dodává: „Za ruskými liniemi jsme neviditelní a v tom je naše síla.“

Ukrajinské jednotky nedávno použily americký systém HIMARS a zasáhly strategický most na řece Dněpr v Chersonu, čímž přerušily hlavní zásobovací spojení Rusů. Město, které ruské invazní síly obsadily na počátku války, podle AP zaplavily letáky odboje, které hrozí činitelům dosazeným Ruskem. Těsně před ukrajinským útokem na most se objevily letáky s textem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“

Zároveň s tím, jak ukrajinské ozbrojené síly zesilují útoky v regionu a získávají zpět některá místa západně od Dněpru, se zvyšuje i aktivita partyzánů, píše AP. Ti se podle ní koordinují s ukrajinskými jednotkami pro zvláštní operace, které jim pomáhají vypracovávat strategie a taktiku. Vybírají cíle a vytvořily i webovou stránku s tipy, jak organizovat odpor, chystat útoky ze zálohy a unikat zatčení. V okupovaných regionech vznikla síť úkrytů zbraní a tajných skrýší, píše agentura.

Na počátku okupace tisíce Ukrajinců proti Rusům pokojně protestovaly. Invazní jednotky je však rychle rozehnaly, pozatýkaly aktivisty, čímž odpor zradikalizovaly. Například svatební fotograf a nyní aktivista Oleksandr Charčikov ze Skadovsku uvádí, že ho po zátahu ruských sil zatkli, bili a mučili. „Represe se stupňují. Vytvářejí pro Ukrajince nesnesitelné podmínky, čímž činí přežití pod ruskou okupací čím dál těžší,“ popsal jednačtyřicetiletý muž, jemuž se podařilo z okupace po 155 dnech uprchnout.

Podle starosty Melitopolu Ivana Fedorova, jenž také strávil čas v ruském zajetí, okupační síly zadržely kolem 500 ukrajinských aktivistů, mnoho z nich mučily. Někteří po svém zatčení na několik měsíců zmizeli.

V květnu a červnu partyzáni vyhodili do povětří dva železniční mosty v Melitopolu a vykolejili dva ruské vojenské vlaky, uvedl Fedorov. „Hnutí odporu sleduje tři cíle – zničit ruské zbraně a možnosti jejich zásobování, zdiskreditovat a zastrašit okupanty a kolaboranty a informovat ukrajinské speciální složky o pozicích nepřítele,“ dodal.

Rusko reagovalo posílením hlídek a pravidelnými kontrolami Ukrajinců podezřelých z napojení na partyzány. Při raziích kontrolují telefony a zatýkají lidi s ukrajinskými symboly nebo fotografiemi příbuzných ve vojenských uniformách, popisuje AP. „Pokud najdou jakékoliv ukrajinské symboly nebo napojení na ukrajinskou armádu, umístí všechny členy rodiny do filtračního tábora,“ tvrdí Fedorov, který zároveň ujišťuje, že místní odpor překazí referendum o připojení k Rusku. Partyzáni už podle AP přivázali na budovy, kde se má hlasovat, žluté stužky, čímž varovali obyvatele, že by se během hlasování mohli stát terčem bombových útoků.

Odpor sahá od radikálních aktivistů až po učitele či důchodce, kteří v parcích zpívají ukrajinské písně a tajně nosí žluté a modré stužky, píše agentura. V jednom z nedávných gest odporu v Mariupolu se na ulici vedle divadla zničeného ruskými bombami postavil mladý muž zahalený do ukrajinské vlajky. Fotografie se rozšířila v ukrajinských médiích a odvahu muže ocenil prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu.

Ačkoliv v převážně ruskojazyčném průmyslovém Donbasu panují silné promoskevské nálady, partyzánské hnutí se podle AP objevilo i tam. Minulý měsíc utrpělo zranění šest ruských vojáků poté, co jejich vozidlo odpálila gerila v Severodoněcku krátce po jeho ruském obsazení, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Partyzáni se také zaměřili na železnice, čímž narušili dodávky ruské munice a dalších zásob.

Podle pozorovatelů se partyzánské hnutí v jednotlivých regionech liší a v zájmu obou stran je zveličovat jeho rozsah. „Rusové to dělají, aby ospravedlnili své represe na okupovaných územích, zatímco Ukrajinci se snaží demoralizovat ruské síly a velebit svá vítězství,“ míní Vadym Karasev z kyjevského Ústavu globálních studií.

Doporučujeme

Rostoucí ceny plynu nutí rodiny v Asii vařit na dřevě

Rostoucí ceny plynu na vaření začínají v části Asie ohrožovat zdraví lidí i snahy o čistší domácí energie. Kvůli krizi kolem Íránu se palivo pro mnoho rodin stává příliš drahé a domácnosti se vracejí k topení a vaření na dřevě.

KOMENTÁŘ: Trump letí do Číny hlavně dělat byznys. Akcionáře těchto firem to potěší

Otázky lidských práv? Válka na Ukrajině? Tchaj-wan? Ne. Americký prezident Donald Trump se při návštěvě Číny pravděpodobně vyhne většině citlivých témat. Žádná převratná politická dohoda se nečeká. Složení pasažérů Air Force One ukazuje, že půjde hlavně o byznys.

Britský premiér Starmer varuje před chaosem, pokud by byl sesazen

Britský premiér Keir Starmer, který čelí sílícímu tlaku členů vlády i poslanců své vládní Labouristické strany, dnes slíbil pokračovat s plánem reforem a varoval před chaosem, pokud by byl sesazen. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer se dnes krátce sešel s ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za možného premiérova konkurenta. Britská média včetně veřejnoprávní BBC si povšimla, že schůzka byla mimořádně krátká, trvala méně než 20 minut.

Moskva hlásí noční sestřelení 286 ukrajinských dronů, Kyjev 111 ruských strojů

Ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 286 ukrajinských dronů, oznámilo dnes na platformě Telegram ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinské letectvo informovalo o zneškodnění 111 ruských bezpilotních letounů ze 139 strojů, které Rusko na Ukrajinu podle něj vyslalo v úterý večer a v noci na dnešek. Ruské regionální úřady přitom hlásí škody v podnicích v Krasnodarském kraji, Jaroslavské oblasti a v závodě na zpracování plynu v Astrachaňské oblasti.

Válka s Íránem už USA vyšla na 29 miliard dolarů

Válka s Íránem vyjde Spojené státy draho. Zatím stála USA 29 miliard dolarů (zhruba 600 miliard korun). Její konec je přitom v nedohlednu kvůli sporným otázkám ohledně íránského jaderného programu a Hormuzského průlivu. Ceny ropy tak pravděpodobně v nadcházejících týdnech setrvají nad 100 dolary za barel, predikuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Novým šéfem amerického imigračního úřadu ICE se stane Venturella

Novým úřadujícím ředitelem amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se stane jeho dlouholetý představitel David Venturella, který v minulosti pracoval pro soukromou vězeňskou společnost. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa to oznámila v úterý. Rozhodnutí přichází v době, kdy se ministerstvo vnitřní bezpečnosti snaží utlumit intenzivní pozornost médií vyvolanou mimo jiné protiimigračními zásahy v Minneapolisu, kde imigrační agenti v lednu zastřelili dva Američany. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Trump zahájí třídenní návštěvu Číny, jednat bude o Íránu a obchodním příměří

Americký prezident Donald Trump přijede dnes večer do Číny, návštěva Pekingu potrvá tři dny. Očekává se, že šéf Bílého domu bude tlačit na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ohledně ukončení čínské podpory Íránu. Dále se předpokládá, že se Trump bude snažit o zmírnění obchodního napětí mezi oběma zeměmi. K Trumpovi se podle stanice BBC připojí také 17 šéfů významných amerických podniků. Půjde o první cestu hlavy Spojených států do Číny od roku 2017.

Jsme svobodní. Venezuela odmítá stát se 51. státem USA

Nemáme v plánu stát se 51. státem USA, uvedla úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguez poté, co její americký protějšek Donald Trump znovu naznačil, že by se jeho administrativa mohla pokusit jihoamerickou zemi anektovat.

Rubio doprovází Trumpa do Číny, i když je na jejím sankčním seznamu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio doprovází prezidenta Donalda Trumpa na cestě do Pekingu navzdory tomu, že na něj Čína v minulosti uvalila sankce. Čínské úřady tento problém vyřešily změnou přepisu jeho jména, uvedla agentura AFP.

Saúdská Arábie tajně zaútočila na Írán

Saúdská Arábie podnikla během války na Blízkém východě několik neveřejných úderů na území Íránu. Šlo o odvetu za útoky, které zasáhly saúdské království. Rijád tím poprvé přímo vojensky zasáhl proti svému hlavnímu regionálnímu rivalovi na jeho vlastním území.

Nový Zéland změní klimatický zákon, který zastaví žaloby proti firmám

Novozélandská vláda chce upravit klimatický zákon tak, aby firmy nečelily občanským žalobám za škody spojené se změnou klimatu. Zásah se dotkne i přelomového sporu aktivisty Mike Smitha proti velkým producentům emisí. Kritici mluví o ochraně korporací, vláda naopak tvrdí, že brání ekonomickou jistotu.

Írán si upevňuje kontrolu nad Hormuzským průlivem

Irák a Pákistán si u Íránu zajistily průjezd tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem Perským zálivem. Dohody ukazují, jak silnou páku má Teherán nad jednou z nejdůležitějších energetických tras světa. Krize kolem Hormuzského průlivu už zvedá ceny ropy i LNG a tvrdě dopadá hlavně na asijské ekonomiky.

Král Karel oslavil 50 let od založení The King’s Trust

Charitativní organizace založená králem Karlem na podporu mladých lidí slaví 50 let od svého vzniku. Výroční večer v londýnské Royal Albert Hall spojil členy královské rodiny, známé osobnosti i lidi, kterým projekt během let pomohl změnit život.

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama