4.9 C
Czech
Čtvrtek 4. prosince 2025
Válka na UkrajiněNa Ruskem okupovaných územích sílí ukrajinský odpor

Na Ruskem okupovaných územích sílí ukrajinský odpor

Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Informovala o tom dnes agentura AP. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.

„Naším cílem je učinit život ruských okupantů nesnesitelným a využít všech prostředků k překažení jejich plánů,“ řekl Andrij, dvaatřicetiletý koordinátor partyzánského hnutí v Chersonské oblasti. Andrij je členem odbojové skupiny zvané Žovta strička (Žlutá stužka), s AP hovořil pod podmínkou, že ho agentura nebude citovat pod celým jménem, aby ho nevypátrali Rusové. Hnutí svůj název odvozuje od jedné ze dvou národních barev Ukrajiny a jeho členové používají takto barevné stužky k označení potenciálních cílů partyzánů.

Bomby se v poslední době podle AP objevily v blízkosti administrativních budov, u domů úředníků nebo na cestách, kudy jezdí do práce. Například výbušnina umístěná na stromě před časem explodovala, když kolem projíždělo vozidlo se šéfem chersonské vězeňské správy Jevhenem Sobolevem, útok přežil. O víkendu naopak zahynul na následky postřelení zástupce vedoucího místní správy v Nové Kachovce.

Místní geriloví bojovníci se opakovaně pokusili zabít také šéfa Moskvou dosazené oblastní administrativy Volodymyra (rusky Vladimira) Salda, poznamenala agentura. Jeho asistent byl zastřelen ve svém vozidle a dalšího úředníka Dmytra (Dmitrije) Savlučenka zabila bomba nastražená v autě.

Útoky podle Salda přiměly Moskvu vyslat do Chersonu protipartyzánské jednotky. „Každý den speciální jednotky z Ruska odhalí dvě nebo tři skrýše se zbraněmi určenými pro teroristické aktivity,“ tvrdil Saldo na sociální síti. „Zabavení zbraní pomáhá snižovat hrozbu sabotáží,“ dodal.

„Dáváme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a díky pomoci partyzánů jsou nové dalekonosné zbraně, zejména HIMARS, ještě mocnější,“ tvrdí dále Andrij a dodává: „Za ruskými liniemi jsme neviditelní a v tom je naše síla.“

Ukrajinské jednotky nedávno použily americký systém HIMARS a zasáhly strategický most na řece Dněpr v Chersonu, čímž přerušily hlavní zásobovací spojení Rusů. Město, které ruské invazní síly obsadily na počátku války, podle AP zaplavily letáky odboje, které hrozí činitelům dosazeným Ruskem. Těsně před ukrajinským útokem na most se objevily letáky s textem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“

Zároveň s tím, jak ukrajinské ozbrojené síly zesilují útoky v regionu a získávají zpět některá místa západně od Dněpru, se zvyšuje i aktivita partyzánů, píše AP. Ti se podle ní koordinují s ukrajinskými jednotkami pro zvláštní operace, které jim pomáhají vypracovávat strategie a taktiku. Vybírají cíle a vytvořily i webovou stránku s tipy, jak organizovat odpor, chystat útoky ze zálohy a unikat zatčení. V okupovaných regionech vznikla síť úkrytů zbraní a tajných skrýší, píše agentura.

Na počátku okupace tisíce Ukrajinců proti Rusům pokojně protestovaly. Invazní jednotky je však rychle rozehnaly, pozatýkaly aktivisty, čímž odpor zradikalizovaly. Například svatební fotograf a nyní aktivista Oleksandr Charčikov ze Skadovsku uvádí, že ho po zátahu ruských sil zatkli, bili a mučili. „Represe se stupňují. Vytvářejí pro Ukrajince nesnesitelné podmínky, čímž činí přežití pod ruskou okupací čím dál těžší,“ popsal jednačtyřicetiletý muž, jemuž se podařilo z okupace po 155 dnech uprchnout.

Podle starosty Melitopolu Ivana Fedorova, jenž také strávil čas v ruském zajetí, okupační síly zadržely kolem 500 ukrajinských aktivistů, mnoho z nich mučily. Někteří po svém zatčení na několik měsíců zmizeli.

V květnu a červnu partyzáni vyhodili do povětří dva železniční mosty v Melitopolu a vykolejili dva ruské vojenské vlaky, uvedl Fedorov. „Hnutí odporu sleduje tři cíle – zničit ruské zbraně a možnosti jejich zásobování, zdiskreditovat a zastrašit okupanty a kolaboranty a informovat ukrajinské speciální složky o pozicích nepřítele,“ dodal.

Rusko reagovalo posílením hlídek a pravidelnými kontrolami Ukrajinců podezřelých z napojení na partyzány. Při raziích kontrolují telefony a zatýkají lidi s ukrajinskými symboly nebo fotografiemi příbuzných ve vojenských uniformách, popisuje AP. „Pokud najdou jakékoliv ukrajinské symboly nebo napojení na ukrajinskou armádu, umístí všechny členy rodiny do filtračního tábora,“ tvrdí Fedorov, který zároveň ujišťuje, že místní odpor překazí referendum o připojení k Rusku. Partyzáni už podle AP přivázali na budovy, kde se má hlasovat, žluté stužky, čímž varovali obyvatele, že by se během hlasování mohli stát terčem bombových útoků.

Odpor sahá od radikálních aktivistů až po učitele či důchodce, kteří v parcích zpívají ukrajinské písně a tajně nosí žluté a modré stužky, píše agentura. V jednom z nedávných gest odporu v Mariupolu se na ulici vedle divadla zničeného ruskými bombami postavil mladý muž zahalený do ukrajinské vlajky. Fotografie se rozšířila v ukrajinských médiích a odvahu muže ocenil prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu.

Ačkoliv v převážně ruskojazyčném průmyslovém Donbasu panují silné promoskevské nálady, partyzánské hnutí se podle AP objevilo i tam. Minulý měsíc utrpělo zranění šest ruských vojáků poté, co jejich vozidlo odpálila gerila v Severodoněcku krátce po jeho ruském obsazení, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Partyzáni se také zaměřili na železnice, čímž narušili dodávky ruské munice a dalších zásob.

Podle pozorovatelů se partyzánské hnutí v jednotlivých regionech liší a v zájmu obou stran je zveličovat jeho rozsah. „Rusové to dělají, aby ospravedlnili své represe na okupovaných územích, zatímco Ukrajinci se snaží demoralizovat ruské síly a velebit svá vítězství,“ míní Vadym Karasev z kyjevského Ústavu globálních studií.

Reklama

Doporučujeme

Prezident Si uvítal v Pekingu Macrona, který je na třídenní návštěvě Číny

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. Macron ve středu přiletěl na třídenní návštěvu Číny, která se koná v době, kdy se Francie připravuje v příštím roce převzít předsednictví skupiny G7, napsala agentura AP.

Trump omilostnil developera stíhaného jeho vlastní administrativou

Donald Trump znovu sáhl po prezidentské milosti. Tentokrát zastavil stíhání realitního magnáta Tima Leiwekeho, kterého jeho vlastní ministerstvo spravedlnosti letos obvinilo z manipulace veřejné zakázky na sportovní arénu v Texasu. Případ, který měl být ukázkou boje proti korupci, se během pár měsíců obrátil ve prospěch obviněného.

Turecko varuje před útoky na tankery v Černém moři

Útoky na tankery spojené s Ruskem v posledních dnech vyvolávají napětí v celém regionu. Ankara upozorňuje, že incidenty zasahují do bezpečnosti, obchodu i pravidelného provozu v Černém moři a dokazují, že válka na Ukrajině získává další rozměr.

Airbus A320 snižuje letošní plán dodávek kvůli chybě na trupu

Airbus A320 má další komplikaci. Výrobce řeší problém s kovovými panely u části letadel a zároveň dohání následky rozsáhlé softwarové závady. Do konce roku proto stihne dodat méně strojů, než plánoval.

Jižní Korea žádá pro manželku exprezidenta 15 let vězení

Prokurátoři v Soulu navrhli patnáctiletý trest pro bývalou první dámu Kim Keon-hee, manželku sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Oba čelí řadě kauz od údajné manipulace s akciemi přes úplatky od Jednotící církve až po krátké vyhlášení stanného práva.

KOMENTÁŘ: Tato firma se chce dostat na burzu dřív než OpenAI. A zlomit tím vaz ChatuGPT

Technologický AI závod dostává další zápletku – společnost Anthropic údajně plánuje vstup na burzu. O zalistování přitom uvažuje i její vrchní konkurent OpenAI, jenže v tomto ohledu podle všeho nepostupuje tak rychle. Pokud by se Anthropic skutečně dostal na burzu, došlo by k jedné z největších IPO v historii.

Izrael brzy otevře hraniční přechod Rafáh, aby mohli Gazané do Egypta

V příštích dnech bude otevřen přechod Rafáh na jihu Pásma Gazy, aby mohli Palestinci do Egypta. Podle agentury Reuters to dnes oznámil úřad pro palestinské civilní záležitosti izraelského ministerstva obrany (COGAT), který dohlíží na dovoz humanitární pomoci.

Summers dostal doživotní zákaz členství v prestižní ekonomické skupině

Americká ekonomická asociace (American Economic Association, AEA) udělila bývalému ministrovi financí USA a exprezidentovi Harvardovy univerzity Larrymu Summersovi doživotní zákaz účasti na svých aktivitách. Organizace s více než sedmnácti tisíci členy ve svém prohlášení uvedla, že jeho jednání, zachycené ve „veřejně dostupné komunikaci“, je v rozporu s jejími standardy profesní integrity.

Norsko s Německem dají dalších 700 milionů eur na zbraně pro Ukrajinu

Norsko dá dalších 500 milionů eur (12 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu skrz iniciativu Severoatlantické aliance, Německo přispěje dalšími 200 miliony eur (4,8 miliardy Kč), uvedli dnes ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním zemí NATO v Bruselu. Celkem podle šéfa NATO Marka Rutteho spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).

Ruské noční útoky si vyžádaly mrtvé a raněné, uvedly ukrajinské úřady

Dva lidé přišli o život a další tři utrpěli zranění při náletu ruských dronů na město Ternivka v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Pracovník energetického objektu byl zraněn při náletu u Oděsy na jihu země. Ukrajinské drony zaútočily na sklady pohonných hmot v Tambovské a Voroněžské oblasti, uvedli ruští gubernátoři.

Nová mise má najít zmizelé letadlo Malaysia Airlines

Malajsie oznámila, že po více než deseti letech opět spustí hlubokomořské pátrání po letu MH370. Nová mise začne 30. prosince a dává rodinám obětí naději, že se konečně dozvědí, co se s letadlem stalo.

Putin shodil americký návrh ze stolu a prohlásil, že Rusko je na válku s Evropou připraveno

Jednání v Kremlu mezi americkou a ruskou delegací skončilo bez výsledku. Ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký mírový návrh upravený v Ženevě s tím, že některé body jsou nepřijatelné, na jiných se ale dá pracovat. Také prohlásil, že pokud Evropa zaútočí na Rusko, možná už ani nebude s kým vyjednávat.

Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska

Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v dnešním prohlášení. Dohoda musí být ještě formálně potvrzena Evropským parlamentem a členskými státy Rady EU.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama