Rodiče je poslali studovat na prestižní univerzity v zahraničí. Teď se však kvůli ekonomické nejistotě doma ocitli pod obrovským tlakem. Mnozí čínští studenti v zahraničí podle americké televize CNBC přišli o finanční podporu od svých rodičů a pokud se nedokázali sami zajistit, museli studia ukončit.
Rodiče v Číně kladou velký důraz na skvělé vzdělání u svých dětí. Jak druhá největší světová ekonomika rostla, posílali je stále častěji studovat na prestižní univerzity do zahraničí. Vrcholu tento trend dosáhl před pandemií.
Počet čínských studentů v zahraničí v roce 2019 dosáhl 703 500, což je meziroční růst o 6,25 procenta, ukázaly nejnovější statistiky čínského ministerstva školství. Jen pro srovnání, v roce 2013 jich bylo jen 117 300.
China’s international students under pressure as economic uncertainty looms https://t.co/YMHXPJw1Vr
— CNBC (@CNBC) May 15, 2024
„Někteří z rodičů jsou profesionálové, jako jsou právníci, lékaři nebo obchodní manažeři. Chtějí pro své děti nejlepší vzdělání,“ řekl pro CNBC Zhimin Yan, generální ředitel vzdělávací poradenské společnosti Shenzhen Botong Management Consulting.
Často se podle něj jedná o majitele společností, kteří poslali své děti studovat do zahraničí, aby se vrátily s novými vědomostmi a pomohly jim rozvíjet rodinný podnik. Nestávalo se příliš často, že by rodičům došly peníze na jejich podporu.
Změnilo se to po post-pandemickém oživení čínské ekonomiky. Bohatí rodiče už kvůli ekonomické nejistotě neměli peníze na financování drahých studií svých dětí, které na to zůstaly samy, pokud se rozhodly v dané zemi zůstat.
Boj na vlastní pěst
Na sociální síti Xiaohongshu, čínské obdobě Instagramu, se stal minulý rok populárním hashtag „financování zahraničních studií přerušeno“. Mnoho mladých Číňanů hledalo právě na internetu rady, jak se s tímto problémem vyrovnat.
Hashtag získal 4,58 milionu kliknutí. Bohaté čínské rodiny začaly po pandemii chudnout a vysokoškolské poplatky v zahraničí stoupat. Řada čínských studentů si musela ke studiím najít i brigády, aby uplatila nájmy i školné.
Xiao Zhang (24 let) studuje design na americké University of Alabama. Rodiče financovali její studium i životní náklady. Během pandemie však zchudli a nabídli dceři, že jí zaplatí maximálně letenku zpět do Číny.
Xiao však odmítla studium vzdát a našla si několik brigád. Nakonec získala dočasné zaměstnání v jiném státě. Pracovala však každý den od sedmi hodin ráno a podle svých slov se nestíhala učit. Vydělala ale dost na pokrytí dalšího semestru.
Podobných příběhů je mnohem více a mají jedno společné – začaly se psát v roce 2023. Jen pro připomenutí, čínské ministerstvo školství přestalo zveřejňovat údaje o čínských studentech v zahraničí po roce 2019.
