Přírodní katastrofy spojené s klimatickými změnami si vybírají největší daň na lidských životech, zatěžují však i ekonomiky postižených států. Podle nové studie, na níž upozornila televize CNBC, nás vyjdou klimatické pohromy na 391 milionů dolarů denně. Tato částka je však ve skutečnosti ještě vyšší.
Nedávná studie zveřejněná v Nature Communications na základě ekonomických údajů a vlivu klimatických změn na stavy počasí odhadla škody způsobené přírodními katastrofami spojenými s lidskými emisemi skleníkových plymů.
V posledních dvou desetiletích dosáhly škody způsobené klimatickými pohromami částky 391 milionů dolarů denně. Extrémní projevy počasí v letech 2000 až 2019 nás vyšly v průměru na sto miliard dolarů ročně.
The climate crisis has a price — and it's $391 million a day https://t.co/biddqlFmhY
— CNBC (@CNBC) October 24, 2023
„Zjistili jsme, že náklady na extrémní projevy počasí ve výši 143 miliard dolarů ročně lze připsat klimatickým změnám,“ cituje stanice CNBC studii. Většinu (63 procent) těchto nákladů spojili experti se ztrátami na životech.
Zbylé náklady jsou na vrub materiálním škodám a dalším dopadům. Nejhorší byl podle výzkumu rok 2008. Tropický cyklón Nargis zabil v Myanmaru podle Mezinárodní federace společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce více než 80 tisíc lidí.
Cena je ve skutečnosti ještě vyšší
Na druhém místě se umístil rok 2003, kdy se šířil Evropou „tichý zabiják“ v podobě extrémních vln veder. V jejich důsledky zahynulo 70 tisíc lidí. V roce 2010 zabíjely vlny veder v Rusku a v Somálsku zase sucho.
Studie již přitom nezahrnovala poslední rekordní roky. Letošní léto označili klimatologové za nejteplejší v historii, k čemuž směřuje i celý rok 2023. Symbolem letoška se staly abnormální teploty po celém světě a extrémní výskyt lesních požárů.
Zapomínat nesmíme ani na klimatický jev El Niño, který z části za letošní extrémy může. Podle klimatologů potrvá asi do poloviny příštího roku a povede k tomu, že budou následující měsíce výrazně teplejší.
Náklady na přírodní katastrofy jsou podle vědců vyšší. Jejich práce nezahrnovala vedlejší ztráty. Sem patří pokles produktivity a dopady na duševní zdraví, ztráta přístupu do zaměstnání vinou katastrof a nedostatek dat z rozvojových zemí.
