Zdravý jídelníček nemusí znamenat přísné zákazy ani neustálé omezování. Americký odborník na výživu Christopher Gardner doporučuje jíst kvalitně přibližně 80 procent času a ponechat si prostor pro občasné výjimky. Podle něj má takový přístup větší šanci na dlouhodobý úspěch než striktní dieta.
Christopher Gardner, profesor medicíny a ředitel výzkumu výživy na Stanfordově univerzitě, se tomuto oboru věnuje více než 30 let. V rozhovoru pro deník The Guardian ze 14. října doporučil, aby se lidé snažili jíst opravdu kvalitně přibližně 80 procent času. Zbytek podle něj může zůstat vyhrazený občasným výjimkám. Takový jídelníček se totiž snáze dodržuje než režim postavený na přísných zákazech a odpírání oblíbených jídel.
Přísné zákazy nejsou řešením
Gardner upozorňuje, že orientace ve výživových doporučeních je dnes zbytečně komplikovaná. Jednou se některá potravina označuje za zdravou, vzápětí se objevují titulky varující před jejími negativními účinky. Podobné zprávy přitom často zjednodušují výsledky vědeckých studií a mohou v lidech vyvolávat zmatek. Odborníci se přitom podle něj na základních principech zdravého stravování shodují mnohem více, než by se z veřejných debat mohlo zdát.
Za problematické považuje také hledání zázračných potravin. Žádná jednotlivá surovina totiž podle něj nedokáže sama o sobě zajistit zdraví. Ani hořkou čokoládu proto nepovažuje za výjimečně prospěšnou superpotravinu, ale spíše za sladkost, kterou je vhodné dopřávat si příležitostně. Důležitější než hledání podobných výjimek je celková skladba jídelníčku.
Podobně odmítá automatické odsuzování všech průmyslově zpracovaných potravin. Připomíná, že například ovesné vločky procházejí různými stupni zpracování, přesto zůstávají v zásadě stejnou surovinou. Rozdíl podle něj spočívá především ve složení výsledného výrobku, například v množství přidaného cukru, soli nebo dalších přísad. Samotný způsob zpracování proto nemusí být dostatečným vodítkem pro posouzení jeho výživové hodnoty.
Více zeleniny a luštěnin, méně zbytečných omezení
Základem zdravého stravování by podle Gardnera měly být především rostlinné potraviny. Doporučuje jíst více zeleniny, ovoce a luštěnin, neznamená to však, že by se každý musel stát vegetariánem nebo veganem. Jako praktický příklad uvádí změnu skladby talíře. Místo velké porce masa s malou přílohou lze postavit hlavní jídlo na zelenině, obilovinách a luštěninách a maso použít pouze jako doplněk.
Zároveň připomíná, že ani rostlinné označení automaticky nezaručuje zdravé složení. Hranolky, sladké sušenky nebo limonády mohou být veganské, výživově však nemusí představovat dobrou volbu. Sám proto upřednostňuje jídelníček založený na pestré nabídce převážně rostlinných potravin, který ale nemusí živočišné produkty zcela vylučovat.
Své poznatky Gardner shrnuje také v nové knize Food Sense, která vyšla 13. října. Věnuje se v ní mimo jiné bílkovinám, cholesterolu, průmyslově zpracovaným potravinám i výživovým trendům. Připomíná také, že při změně stravovacích návyků nestačí pouze znalost vědeckých poznatků. Jídlo musí lidem chutnat a odpovídat jejich životnímu stylu, jinak u nových návyků pravděpodobně dlouho nevydrží.
