-4.9 C
Czech
Středa 21. ledna 2026
ZprávyIzrael schválil plány na výstavbu tisíců nových domů na okupovaném Západním břehu...

Izrael schválil plány na výstavbu tisíců nových domů na okupovaném Západním břehu Jordánu

Izraelská krajně pravicová vláda schválila plány na výstavbu asi 5700 nových domovů v nelegálních izraelských osadách na okupovaném Západním břehu Jordánu. Informoval o tom server BBC či Al-Jazeera.

Oznámení přichází navzdory tlaku USA na zastavení rozšiřování osad, které považuje za překážku míru s Palestinci. Mluvčí USA podle BBC řekl, že Washington je tímto vývojem „hluboce znepokojen“. Jednotky jsou v různých fázích plánování a zatím není jasné, kdy se začne stavět.

Podle izraelské protiosidlovací skupiny Peace Now za posledních šest měsíců na tomto území vzniklo více než 13 000 osadních domů. To je asi třikrát tolik než za celý loňský rok. „Izraelská vláda nás tlačí bezprecedentním tempem k úplné anexi Západního břehu,“ uvedla organizace v prohlášení.

Podle mezinárodního práva jsou osady nezákonné

Většina zemí považuje osady, které jsou postaveny na pozemcích obsazených Izraelem v roce 1967 ve válce na Blízkém východě, za nezákonné podle mezinárodního práva. Izrael s tím nesouhlasí. Více než 700 000 Izraelců žije na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě – územích obsazených Izraelem v roce 1967.

„Netanjahuova vláda postupuje vpřed se svou agresí a otevřenou válkou proti palestinskému lidu,“ řekl Wasel Abu Yousef, palestinský představitel na Západním břehu Jordánu. „Potvrzujeme, že veškerý kolonialismus osadníků na všech okupovaných palestinských územích je nelegitimní a nezákonný,“ cituje ho dále Al-Jazeera.

Mluvčí americké národní bezpečnosti rozšiřování osad odsoudil. Řekl, že „podkopává geografickou životaschopnost dvoustátního řešení, zvyšuje napětí a dále poškozuje důvěru mezi oběma stranami“.

Nové plány zahrnují dalších tisíc domů v osadě Eli, kterou oznámila vláda po minulém týdnu, kdy tam palestinští ozbrojenci zastřelili čtyři Izraelce. Palestinská militantní skupina Hamas uvedla, že ozbrojenci byli jejími členy.

Rostoucí násilí

Tento útok vyvolal dny plné násilí. Izraelští osadníci v palestinských vesnicích zapalovali domy a pozemky, jeden Palestinec byl zabit. Násilí mezi Palestinci a Izraelci se obecně stupňuje od loňského znovuzvolení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jeho nacionalisticko-náboženská koalice slíbila rozšířit svou přítomnost na Západním břehu Jordánu.

Vysocí členové izraelské vlády v reakci na více než rok trvající vlnu násilí s Palestinci prosazují zvýšenou výstavbu a další opatření k upevnění izraelské kontroly nad územím.

Minulý týden bylo zabito nejméně sedm Palestinců a desítky dalších byly zraněny poté, co izraelské síly zaútočily na uprchlický tábor Jenin.

Izrael rozšířil svou vojenskou aktivitu na Západním břehu Jordánu na začátku roku 2022 po sérii smrtících palestinských útoků. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví izraelské síly a osadníci od začátku letošního roku zabili nejméně 174 Palestinců. Při palestinských útocích bylo zabito asi 24 lidí.

Reklama

Doporučujeme

Trump: Sami zjistíte, jak daleko jsem schopen ohledně Grónska zajít

Americký prezident Donald Trump odpověděl na otázku novinářů v zasedací místnosti Bílého domu před odletem do švýcarského Davosu, jak daleko je ochoten v otázce Grónska zajít, se slovy: „Dozvíte se to". Znovu tak vyvolal nejistotu mezi evropskými lídry, kteří varují před vojenskými akcemi na autonomním území Dánska, člena Severoatlantické aliance (NATO).

Dáváme přednost respektu před šikanou, vzkázal Macron Trumpovi

Emmanuel Macron vystoupil v Davosu a poslal Evropě i USA jasný vzkaz. Evropa podle něj nesmí sedět se založenýma rukama, když jí někdo tlačí ke zdi. A má použít všechny nástroje, které má, aby ochránila své zájmy.

Netanjahu se připojí k Trumpově Radě míru, oznámil úřad izraelského premiéra

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal dnes deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala dnes agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrátil preventivně z důvodů opatrnosti.

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, uvedla MAAE

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, oznámil dnes ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zmínil v této souvislosti rozsáhlou vojenskou aktivitu, která se podle něj dotkla několika ukrajinských elektrických rozvoden, jež jsou životně důležité pro jadernou bezpečnost. Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku.

Lavrov: Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.

Trump sliboval v USA levnější energii, realita je mix nižšího benzinu a vyšší elektřiny

Donald Trump uzavřel první rok svého druhého prezidentského období s výraznými změnami v ekonomice i energetice. Zatímco benzin v průměru zlevnil, elektřina zdražuje a slib „snížit účty na polovinu“ zůstává jen napůl splněný. Do toho se zpomalil pracovní trh, vyskočila celní zátěž a inflace se drží nad cílem Fedu.

Žraloci děsí Austrálii. Už čtvrtý útok na člověka během dvou dnů

Pobřeží australského Nového Jižního Walesu zaznamenalo během posledních 48 hodin již čtvrtý útok žraloka. Obávaný predátor tentokrát zaútočil na středním severním pobřeží státu na surfaře (39), který setkání s parybou přežil s pokousaným hrudníkem. Austrálie tak zavírá desítky pláží.

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu, řekl Lavrov

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Oznámenou dohodu o prodeji ruského podílu v srbském ropném podniku NIS do maďarských rukou označil za výhodnou.

Kopřiva vyhrál pětisetovou bitvu a Macháč prošel do druhého kola Australian Open

Vít Kopřiva v Melbourne otočil tříhodinový maraton s Janem Lennardem Struffem a poprvé v kariéře postoupil do druhého kola Australian Open. Tomáš Macháč naopak zvítězil hladce nad Grigorem Dimitrovem ve třech setech. V ženské části turnaje se při návratu po dlouhé pauze prosadila i Karolína Plíšková.

Trump označil za projev slabosti plán Británie předat Mauriciu Čagoské ostrovy

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social označil za projev totální slabosti plán Británie předat Mauriciu suverenitu nad ostrovem Diego García, který je součástí Čagoských ostrovů. Podle šéfa Bílého domu se jedná o další důvod, proč USA musejí získat Grónsko pro svou národní bezpečnost. Na ostrově Diego García se nachází vojenská základna, kterou využívají britské a americké síly. Británie loni v květnu podepsala dohodu o předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, s níž USA v té době souhlasily.

Trump pohrozil Francii 200procentním clem na víno

Buď vstoupíte do Rady míru, nebo uvalím na francouzská vína a šampaňské clo ve výši 200 procent, pohrozil americký prezident Donald Trump svému protějšku Emmanuelu Macronovi. A to je krátce po oznámení desetiprocentní sazby na dovoz osmi zemí, které poslaly do Grónska vojáky.

Ukrajina podle Kyjeva potřebuje pomoc, po ruském útoku nemají tisíce domů teplo

Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl dnes ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském leteckém útoku, který podle ukrajinských úřadů opět na řadě míst způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla 5635 výškových budov a část města ležící na východním břehu řeky Dněpr nemá dodávky vody.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama