ZprávyNetanjahu kvůli masovým nepokojům v zemi pozastavil kontroverzní reformu soudnictví

Netanjahu kvůli masovým nepokojům v zemi pozastavil kontroverzní reformu soudnictví

Premiér Benjamin Netanjahu pozastavil svůj plán na revizi izraelského soudnictví po dni celonárodních nepokojů, kdy se dělníci připojili ke generální stávce proti návrhu a do ulic vyšly stovky tisíc demonstrantů. Informovala o tom agentura Reuters, Al-Jazeera a další servery.

Plány jeho nacionalistické náboženské koalice předat kontrolu nad jmenováním soudců exekutivě a zároveň dát parlamentu pravomoc rušit rozhodnutí Nejvyššího soudu podnítily jednu z největších vnitřních krizí v dějinách Izraele.

Když Netanjahu v pondělí pozdě večer oznámil své rozhodnutí pozastavit plány, dokud se parlament po přestávce na svátek Pesach a Den nezávislosti příští měsíc nevrátí, řekl, že krize vyžaduje, aby všechny strany jednaly zodpovědně.

„Izraelská společnost je na nebezpečném kolizním kurzu. Jsme uprostřed krize, která ohrožuje základní jednotu mezi námi,“ řekl v televizním projevu v hlavním vysílacím čase. „Když je příležitost vyhnout se občanské válce prostřednictvím dialogu, dávám si jako premiér čas na dialog,“ řekl Netanjahu v pondělí v celonárodně vysílaném projevu.

Netanjahu řekl, že je odhodlán schválit reformu soudnictví, ale vyzval k „pokusu dosáhnout širokého konsensu“. Zpoždění podle serveru Al-Jazeera znamená, že o zákonu se bude v parlamentu hlasovat nejdříve koncem dubna.

Odvolání generální stávky

Když pronesl projev, v Jeruzalémě a Tel Avivu se shromáždily obrovské davy, včetně velké protidemonstrace pravicových zastánců reformy. Jejich přítomnost vyvolala obavy z možného násilí mezi oběma stranami, ale večer proběhl bez zpráv o větším násilí.

Krátce po projevu šéf největšího odborového svazu v zemi Histadrut řekl, že odvolá generální stávku. Vůdce opozice Benny Gantz řekl, že rozhodnutí je „lepší pozdě než nikdy“, ale že v žádném dialogu o novém zákoně nesleví ze „základů demokracie“.

Netanjahu a jeho příznivci tvrdí, že plány zajistí řádnou rovnováhu mezi zvolenou vládou a soudnictvím a neohrozí práva jednotlivců a menšin. Vyvolaly však trvalý a zuřivý odpor.

Stovky tisíc demonstrantů vycházely po celý měsíc do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších měst, aby protestovaly proti projektu, který podle kritiků zničí kontroly a protiváhy chránící izraelskou demokracii.

K situaci se mimořádně vyjádřil i prezident

Netanjahu, který je v současné době souzen za obvinění z korupce, která popírá, již dříve slíbil, že generální reforma nebude představovat hrozbu pro práva jednotlivců. Nedal však najevo ochotu ustoupit v jakékoli z jejích podstatných částí.

Rozhodnutí o pozastavení reformy následovalo po mimořádném víkendu, kdy byl odvolán ministr obrany Yoav Gallant poté, co varoval, že plány ovlivnily armádu a ohrožují národní bezpečnost. Jeho odvolání Netanjahuem přimělo tisíce lidí vyjít do ulic. K zastavení legislativního procesu také vyzval izraelský prezident Isaac Herzog, jehož ceremoniální role obvykle znamená, že se nezapojuje do každodenní politiky.

„V zájmu jednoty lidu Izraele, v zájmu odpovědnosti vás vyzývám, abyste okamžitě zastavili legislativní proces,“ řekl Herzog v pondělí ráno.

Odborová organizace Histadrut svolala generální stávku, která vedla k pozastavení letů z letiště Ben Gurion a uzavření obchodů, bank, a dokonce i restaurací McDonald’s.

Demonstrantům pozastavení nestačí

V době, kdy Izrael čelí dlouhodobé bezpečnostní krizi na okupovaném Západním břehu Jordánu a také rostoucímu napětí s Íránem, se Gallantovo odvolání mnohým zdálo jako znamení, že vláda odložila národní zájmy stranou.

Zatímco opoziční strany opatrně přivítaly Netanjahuovo rozhodnutí pozastavit reformu soudnictví, aby měl čas na dosažení dohody, mnoho demonstrantů je stále nedůvěřivých. „Budu pokračovat v protestech, dokud nebudou tyto reformy úplně zrušeny, protože toto není soubor reforem, toto je převrat ze strany exekutivy,“ řekl agentuře Reuters sedmadvacetiletý demonstrant v Jeruzalémě Eitan Kahana.

Spojené státy Netanjahův krok uvítaly

Spojené státy uvítaly Netanjahuovo oznámení a vyzvaly izraelské vůdce, aby vyjednávali. „Důrazně vyzýváme izraelské vůdce, aby co nejdříve našli kompromis,“ řekla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby řekl, že americký prezident Joe Biden byl k Netanjahuovi „velmi upřímný“, pokud jde o jeho obavy ze situace.

Oznámení uvítal i britský ministr zahraničí James Cleverly. „Je životně důležité, aby sdílené demokratické hodnoty, které jsou základem tohoto (britsko-izraelského) vztahu, byly dodržovány a aby byl zachován robustní systém brzd a protivah,“ řekl Cleverly.

Doporučujeme

Život Julie Andrews přiblíží nový dokument plný archivních záběrů

Julie Andrews se ve svých devadesáti letech ohlédne za kariérou, která začala v britských varieté a přivedla ji až mezi největší filmové hvězdy. Připravovaný dokument nabídne nové rozhovory i dosud nepublikované archivní záběry.

Britská firma prodala 178 bitcoinů. Penězi předčasně splatila dluh

Britská společnost Smarter Web Company prodala téměř 178 bitcoinů a získané peníze použila na předčasné splacení svého závazku. Transakce měla hodnotu přibližně 11,7 milionu dolarů. Firma se tím zároveň vyhnula možnému vydání více než 7,7 milionu nových akcií.

Indie: Levhart zaútočil v obchodě s alkoholem. Pohotový prodavač ho uvěznil uvnitř

Do obchodu s alkoholem v severoindickém státě Rádžasthán nečekaně vnikl leopard a zaútočil přímo na prodavače. Zraněnému muži se nakonec podařilo šelmu uvěznit přímo uvnitř obchodu.

Demonstranti se střetli s albánskou policií při protestech proti resortu Jareda Kushnera v Albánii

Albánské protesty proti plánovanému luxusnímu resortu spojenému s Jaredem Kushnerem přerostly v otevřený střet s policií. Demonstranti kritizují možné poškození chráněné přírody, nejasnosti kolem vlastnictví pozemků i celkově korupční poměry v zemi. Hnutí, které si říká "plameňáková revoluce", už téměř dva měsíce tlačí na vládu premiéra Ediho Ramy.

V Kongu si ebola vyžádala už více než 1000 obětí, počet nakažených přesáhl 2500

Počet potvrzených obětí eboly v Kongu vzrostl na 1033 a počet nakažených dosáhl 2536, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na oficiální údaje zveřejněné ve středu v noci. Předchozí bilance uváděla 999 mrtvých a 2423 nakažených. Podle Reuters jde o nejrychleji se šířící epidemii eboly v historii.

Sněmovna USA schválila návrh obranného rozpočtu ve výši 1,15 bilionu dolarů

Americká Sněmovna reprezentantů ve středu těsnou většinou schválila návrh obranného rozpočtu v rekordní výši 1,15 bilionu dolarů (24,4 bilionu Kč). Návrh rovněž zahrnuje ustanovení o užší spolupráci Pentagonu s Izraelem či přejmenování amerického ministerstva obrany na ministerstvo války. Opatření navzdory výhradám demokratů prošlo dolní komorou Kongresu v poměru 216 ku 212 hlasům. Píší o tom agentury Reuters a AP.

Francouzské úřady kvůli požáru u Bordeaux evakuovaly tisíce lidí

Francouzské úřady kvůli lesnímu požáru na pobřeží Atlantiku u Bordeaux preventivně evakuovaly 10.000 turistů a asi 1000 obyvatel. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na prohlášení departementu Gironde z dnešního rána. Server regionálních rozhlasových stanic ici.fr s odvoláním na své zdroje uvedl, že evakuovaných je celkem takřka 12.000 a že požár u obce Saumos západně od Bordeaux se rozšířil na 2400 hektarů. Portál departementu je v současné době nedostupný.

Milan Petržela ukončil profesionální fotbalovou kariéru

Milan Petržela po více než dvou desetiletích uzavřel profesionální fotbalovou kariéru. Rekordman v počtu ligových startů odehrál v nejvyšší soutěži 537 zápasů a získal řadu trofejí. Ve 43 letech se rozhodl skončit, protože podle svých slov už mu fotbal nepřinášel stejnou radost jako dříve.

Zástupci států EU podpořili 21. balík sankcí proti Rusku, Řecko stáhlo blokaci

Zástupci států EU dnes podpořili přijetí 21. balíku sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, potvrdil unijní diplomat. Nová omezení se dlouho nedařilo schválit zejména kvůli výhradám, které mělo Řecko v souvislosti s omezením přepravy ruského zkapalněného plynu (LNG), což by podle Atén citelně zasáhlo řeckou lodní dopravu. Nakonec si Řecko podle informací ČTK vyjednalo určité ústupky.

Ukrajina a Rusko hlásí mrtvé po útocích protivníka i útoky na infrastrukturu

Ruský útok v ukrajinské Sumské oblasti si v noci na dnešek vyžádal jednoho mrtvého. Rozsáhlému útoku čelila také Oděsa. V Rusku a na okupovaném poloostrově Krym zemřeli tři lidé, v Uljanovské oblasti zasáhl dron objekt infrastruktury. Informovaly o tom dnes ukrajinské a ruské úřady.

Válka s Íránem už USA stála 37,5 miliardy dolarů. Hegseth požádal Kongres o další finance

Válka s Íránem už USA vyšla přibližně na 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun), odhadl v úterý na dotaz zákonodárců americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve skutečnosti však mohou být výdaje ještě vyšší, odhad totiž nezahrnuje náklady na opravu poškozených vojenských základen na Blízkém východě. Hegseth navíc vyvolal pobouření, když Kongres požádal o dalších 87 miliard dolarů (asi 1,84 bilionu korun).

Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o konfliktu na Ukrajině i vztazích

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes ve filipínské Manile jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o válce na Ukrajině, ale také o normalizaci vztahů jejich zemí. Rusko je podle Lavrova připravené na urovnání konfliktu, ministr ale zároveň varoval před americkými dodávkami zbraní na Ukrajinu, napsaly dnes agentury.

Trump vzdal hold vojákům padlým na Blízkém východě. Ještě předtím pohrozil Íránu

Těla čtyř amerických vojáků zabitých na Blízkém východě se ve středu vrátila do Spojených států v rakvích pokrytých vlajkami. Takzvaného důstojného převozu se účastnil i prezident Donald Trump, který se soukromě setkal s rodinami padlých. Přiznal, že to bylo „velmi těžké“. Ještě předtím přitom hrozil Íránu eskalací, která by ohrozila další tisíce amerických vojáků na Blízkém východě. Šéf Bílého domu trval na tom, že Američaům válka nevadí. Průzkumy však ukazují něco jiného.

USA provedly další vlnu útoků na Írán, podle Teheránu zahynuli dva lidé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ) a trval pět hodin. Výbuchy byly dosud hlášeny z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé. S odkazem na bezpečnostní zdroj to sdělila íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím sdělil, že čelil íránskému dronovému útoku.

Hútíové udeřili na saúdské tankery, v Hormuzu explodovala loď

Jemenští povstalci Hútíové v Rudém moři zaútočili na dva saúdské ropné tankery, které podle nich narušily jejich blokádu. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud rebelové zablokují Rudé moře, tak se „o ně postará“. Jeden ze tří tankerů, který se snažil proplout Hormuzským průlivem, explodoval. USA mezitím zahájily další vlnu úderů na Írán, na což ropa reagovala růstem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama