Většina Čechů považuje reformu vysokých škol za potřebnou, zavedení školného však veřejnost odmítá. Podle nového průzkumu podporuje změny na univerzitách 57 procent lidí a téměř polovina se domnívá, že školy nemají dostatek peněz. Přibližně čtvrtina obyvatel by byla ochotná zaplatit na daních o tisíc korun ročně více, pokud by dodatečné prostředky směřovaly do vysokoškolského vzdělávání.
Průzkum agentury NMS Market Research pro Institut pro rozvoj vysokého školství ukázal, že 47 procent respondentů považuje české univerzity za podfinancované. Tento názor častěji zastávají vysokoškolsky vzdělaní lidé, mezi nimiž s tvrzením souhlasí 63 procent dotázaných. Stejný podíl vyšel také u voličů opozičních stran, zatímco mezi příznivci vládních uskupení jde o 41 procent.
Z lidí přesvědčených o nedostatku peněz by přibližně polovina souhlasila se zvýšením ročních daní o tisíc korun, pokud by dodatečné prostředky získaly vysoké školy. V přepočtu na celou populaci jde zhruba o čtvrtinu obyvatel, jak ukázaly výsledky výzkumu, kterého se zúčastnilo 1 537 respondentů.
Školné podporuje 38 procent lidí
Přestože veřejnost volá po vyšších investicích do vysokého školství, zavedení školného většina nepodporuje. Pro placené studium se vyslovilo 38 procent respondentů, proti bylo 49 procent. Zbylí dotázaní neměli jednoznačný názor.
Podpora školného je přitom vyšší než v předchozích průzkumech Centra pro výzkum veřejného mínění. V nich se dlouhodobě pohybovala mezi 22 a 29 procenty. Výzkumníci upozorňují, že odpovědi mohlo ovlivnit pořadí otázek, protože respondenti předtím hodnotili kvalitu a financování vysokých škol.
Zatímco 72 procent lidí považuje vysokoškolské vzdělávání v Česku za kvalitní, potřebu zvýšit počet vysokoškoláků vnímá pouze 43 procent dotázaných.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí přitom v Česku zaostává za evropským průměrem. Mezi obyvateli ve věku 25 až 34 let má vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání přibližně třetina, zatímco v Evropské unii jde v průměru o 45 procent.
Univerzity se obávají politického vlivu
Ministerstvo školství mezitím připravuje rozsáhlou reformu vysokoškolského zákona, která má změnit způsob řízení univerzit. Podle průzkumu podporuje reformu 57 procent veřejnosti, mezi vysokoškoláky dokonce 71 procent.
Jednou z nejvýraznějších změn má být vznik univerzitních rad, které by převzaly značnou část pravomocí akademických senátů a správních rad. Jejich členy by formálně jmenoval ministr školství na základě stanovených nominačních postupů.
Zástupci akademické obce však upozorňují na možné oslabení univerzitní samosprávy. Podporují modernizaci řízení škol, zároveň ale požadují zachování akademických svobod a ochranu před politickými zásahy.
Ministerstvo naopak tvrdí, že návrh obsahuje pojistky proti politizaci. Ministr by podle něj členy rad sám nevybíral, ale jmenoval na základě nominací odborné komise, akademického senátu a již jmenovaných členů rady.
Věcný záměr reformy se nyní nachází v připomínkovém řízení. Jeho legislativní podoba by měla být připravena v roce 2027. Současně se řeší financování vysokých škol, pro které návrh státního rozpočtu počítá s celkovou částkou 35,9 miliardy korun oproti letošním 36,2 miliardy.
