Centrální banka Japonska čelí čím dál vyššímu tlaku. Inflace třetí největší ekonomiky světa stoupla na nejvyšší úroveň za posledních 41 let. V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny oproti předchozímu roku o 4 procenta. Ekonomové proto na banku tlačí, aby začala zvyšovat úrokové sazby. K takovému kroku přistoupila v boji proti inflaci většina států světa. Informoval o tom server BBC a CNN.
Inflace v Japonsku už se devět měsíců za sebou drží nad dvěma procenty, tedy cílem stanoveným tamní centrální bankou. Nová páteční data ukázala, že se navíc dostala na nejvyšší úroveň od roku 1981. Před pár dny přitom centrální banka Japonska potvrdila, že hodlá úrokové sazby ponechat blízko nulového hodnoty. Třetí největší ekonomika světa má tedy nadále jedny z nejnižších úrokových sazeb na světě. Informoval o tom server BBC.
Většina států přitom v boji proti rostoucím cenám volí opačnou taktiku. Zvýšením úrokových sazeb totiž donutí spotřebitele šetřit a méně utrácet. Zboží a služby se proto následně přestane zdražovat. Japonsko se ale od 90. let minulého století střídavě potýká s inflací a deflací. Centrální banka proto zavedla strategii nízkých úrokových sazeb, které mají nastartovat růst ekonomiky. Nyní se ovšem inflace dostala na rekordní hodnotu za posledních 41 let.
Cost of living: Japan inflation jumps to new 41-year high https://t.co/pkUHKI3wuq
— BBC News (World) (@BBCWorld) January 20, 2023
Spotřebitelské ceny se totiž v prosinci zvedly oproti předchozímu roku o 4 procenta. Zahrnují přitom také hodnotu energií, ale nikoli čerstvých potravin. V listopadu loňského roku pak ceny stouply o 3,7 procenta. „Firmy už nejsou ohledně zdražování tak opatrné. Můžeme proto předpokládat, že se inflace udrží nad dvěma procenty minimálně do letošního podzimu,“ okomentoval situaci pro server CNN Business ekonom výzkumného institutu Dai-ichi Life Yoshiki Shinke. Společnosti totiž většinou vysoké ceny „předají“ spotřebitelům, a tedy domácnostem.
Japonsko by úrokové sazby mohlo navýšit po odchodu současného guvernéra centrální banky
Strategie nízkých úrokových sazeb je v Japonsku spojená také se současným guvernérem tamní centrální banky Haruhiko Kurodou. Jeho druhý pětiletý úřad má ovšem skončit na konci letošního dubna. Většina ekonomů proto podle serveru Al Jazeera předpokládá, že by mohla banka navýšit úrokové sazby poté, co z pozice odejde. „Věříme, že banka nakonec svou negativní politiku týkající se úrokových sazeb ukončí,“ vysvětlil podle novinářů z BBC ekonom výzkumného centra Macquarie Group Damian Thong.
Inflaci v Japonsku táhnou také rostoucí ceny energií. V prosinci se například navýšily o 15,2 procenta. Tempo stoupajících cen je ale v zemi nadále o dost menší než například to ve Spojených státech amerických nebo Velké Británii. Japonské společnosti se přesto rozhodly s nimi částečně bojovat. Více než polovina velkých firem proto svým zaměstnancům vzkázala, že jim v následujících měsících navýší platy. Chce jim tak pomoci bojovat se zdražujícími se životními náklady.
