Indický lékový regulátor udělil povolení pro nouzové použití vakcíně proti covidu-19 od společnosti Zydus Cadila. V boji proti koronaviru SARS-CoV-2 se jedná o první očkovací látku na bázi DNA na světě. Určená je dospělým a dětem ve věku od 12 let, informovaly agentura Reuters a stanice BBC.
Firma požádala o povolení přípravku ZyCoV-D na základě účinnosti 66,6 procenta v pokročilém stádiu klinické studie, které se zúčastnilo přes 28 000 dobrovolníků v celé zemi, připomněla agentura Reuters.
Stejně jako jiné vakcíny, i vakcína na bázi DNA po svém podání učí imunitní systém těla bojovat se skutečným virem. Přípravek společnosti Zydus Cadila k tomu využívá plazmidy, což jsou molekuly DNA, které obsahují genetickou informaci. Plazmidy přenášejí informace do buněk, aby vytvořily takzvaný spike protein, který virus používá k zachycení a vstupu do lidských buněk.
Na rozdíl od většiny vakcín proti covidu-19, které vyžadují podání jedné nebo dvou dávek, se přípravek ZyCoV-D aplikuje ve třech dávkách.
Schválení poslouží jako nový impulz v indickém očkovacím programu, jehož cílem je naočkovat do prosince všechny způsobilé dospělé osoby. Podle údajů Our World in Data je v Indii plně naočkováno jen 9 procent populace. Alespoň jednu dávku dostalo přes 32 procent obyvatel.
Jedná se o první látku, která v zemi dostala zelenou i pro osoby mladší 18 let. Farmaceutická firma Zydus Cadila si klade za cíl vyrábět 100 až 120 milionů dávek přípravku ZyCoV-D ročně.
Výhody vakcíny a možná úskalí
Výrobce v červenci uvedl, že jeho vakcína proti covidu-19 je účinná proti novým mutacím koronaviru, zejména proti variantě delta, a že se podává pomocí aplikátoru bez jehly na rozdíl od tradičního užití injekčních stříkaček.
Podle vědců jsou DNA vakcíny relativně levné, bezpečné a stabilní, informoval zpravodajský web BBC. Dalším plusem je možnost uchování ve vyšších teplotách (od 2 do 8 stupňů Celsia). Společnost Zydus Cadila uvedla, že její vakcína prokázala dobrou stabilitu při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu tří měsíců. To by výrazně usnadnilo přepravu a skladování očkovací látky.
Vakcíny DNA vyvinuté proti infekčním onemocněním však u lidí v minulosti selhaly. „Problém je, že dobře fungují u zvířat. Ale nakonec nenabízejí stejnou úroveň ochrany u lidí,“ řekla viroložka Gagandeep Kang. Výzva podle doktorky spočívá v tom, jak protlačit plazmidovou DNA do lidské buňky, aby zajistila trvalou imunitní reakci.
Podobný názor zopakoval i doktor Jeremy Kamil, virolog z centra zdravotnických věd Louisianské státní univerzity v Shreveportu. „Vakcíny na bázi plazmidové DNA už byly v minulosti vyzkoušeny. Ale víme, že je velmi obtížné dostat plazmidovou DNA do jádra lidských buněk, zvláště u dospělých,“ řekl doktor Kamil.
Vakcíny na bázi mRNA jako Pfizer nebo Moderna se nepotřebují dostat do jádra buňky, aby byly účinné. Nabízejí vyšší účinnost a je pravděpodobné, že zajistí déletrvající imunitu.
„Byl bych potěšen, kdyby společnost vyrábějící vakcíny obrovské výzvy překonala a vakcína byla efektivní. Údaje o účinnosti však musí být prověřeny nezávisle,“ uzavřel doktor Kamil.
